Komunikování statistiky v médiích Statistická analýza dat, PSY117 Barbora Hájková 273205; psychologie, mediální studia a žurnalistika Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2010 Fakulta sociálních studií MU, 2010 Úvod Článek s názvem Kouření může snižovat IQ, tvrdí vědci vyšel 4. března 2010 na serveru novinky.cz. Tento krátký text poukazuje na studii zabývající se vztahem kouření a IQ. Již v úvodu autor zmiňuje, že cituje německý list Bild, podle kterého autoři studie tvrdí, že „nikotin způsobuje nejen rakovinu, ale snižuje také inteligenci“. Článek čtenářům přibližuje velikost vzorku, jednotlivé procentuální rozložení [SJ1] jednotlivých skupin (kuřáci, bývalí kuřáci, nekuřáci) a jejich průměrné naměřené hodnoty IQ. Dále uvádí, že nekuřáci nabývají průmětně o 7.5 procenta vyšších hodnot IQ než kuřáci. Závěrem říká, že čím častěji zkoumaný voják kouří, tím nižší bylo jeho IQ. Původní výzkum Výzkumu se účastnilo 20 221 vojáků izraelské armády ve věku 18 – 21 let a byly použity čtyři testy – modifikovaný Otisův, Wechslerův a Ravenův test a test matematických znalostí. 28.[SJ2] 5 % respondentů označilo sebe sama jako kuřáky (kouří minimálně jednu cigaretu denně). 3.4 % uvedlo, že pravidelně kouřili v minulosti a 68.1 procent se označilo za nekuřáky. Kuřáci byli poté rozděleni do 4 skupin v závislosti na počtu vykouřených cigaret denně. Dále bylo identifikováno 70 bratrských dvojic, z nichž jeden je kuřák a druhý ne. Výzkum dále zohledňoval i socio-ekonomický status respondentů. Ze srovnání výsledků kognitivních testů vyplynulo, že kuřáci dosahují skóre effect sizes 0.41[SJ3] v porovnání s nekuřáky, analýza vztahu k socio-ekonomickému statusu ukazuje také rozdíl mezi kuřáky a nekuřáky (ES = 0.27). Výsledky bývalých kuřáků se pohybují mezi kuřáky a nekuřáky (skóre je tedy vyšší než u kuřáků a nižší ve srovnání s nekuřáky). Stejný efekt je patrný i při vzájemném srovnání skupin rozdělených podle vzdělání otce. Průměrné hodnoty IQ jsou pro nekuřáky 100.7 (SD = 14.5), pro bývalé kuřáky 99.2 (SD = 15) a pro kuřáky 95 (SD = 15). Podobně odstupňované výsledky můžeme pozorovat i při porovnání jednotlivých skupin kuřáků podle počtu cigaret vykouřených za den; čím více cigaret, tím nižší IQ. Charakteristika zprávy Článek samotný je velice stručný. Uvádí pouze velikost vzorku, rozsah věku vzorku a průměrné dosažené hodnoty IQ pro skupiny kuřáků, bývalých kuřáků a nekuřáků. Původní studii cituje slovy: Čím častěji člověk sahá po cigaretě, tím více mu klesá inteligence. Opírá se o důkazy interpretované bez většího kontextu, který je potřebný pro správné pochopení textu. Například vysvětlení nebo uvedení toho, co znamená rozdíl v průměrech IQ zjištěný těmito testy. Závěr studie shrnuje, že adolescentní kuřáci z řad mužů mají ve srovnání s nekuřáky nižší skóre při kognitivním testu. Pokud kouří více než krabičku cigaret denně, je jejich IQ skóre nižší o 7.5 bodu (v případě přizpůsobení výsledků hodnotě socio-ekonomického statusu). Hodnocený článek využívá toto číslo jako jedno z nejdůležitějších a fakt, že jde o skóre jedinců, kteří kouří více než jednu krabičku cigaret denně, vůbec neuvádí ani nenaznačuje. Těchto 7.5 bodu je navíc podáno jako odstrašující a hrozivé číslo, přestože jde o zcela normální výsledky a skóry IQ.[SJ4] Skupina nekuřáků (n = 13 764) dosahovala průměrného IQ 100.7, zbytek vzorku, tedy kuřáci, byl rozdělen na 4 další skupiny podle počtu vykouřených cigaret denně. N těchto skupin se rovnalo 1 571 (1-5 c/den, IQ = 98.2), 2 064 (6-10 c/den), 2 063 (11-20 c/den) a 513 (21+). Tyto rozdíly v počtu se pravděpodobně projevily ve výsledných datech. [SJ5] Také analýza sourozeneckých párů, kdy jeden kouří a druhý ne, ukazuje, že skóre kuřáka je nižší než skóre jeho bratra – nekuřáka. Tato data potvrzují možnou kauzalitu mezi hodnotou IQ a tím, zda jedinec začne kouřit, zmírňuje tedy tvrzení, že kouření cigaret ničí kognitivní schopnosti.[SJ6] Článek na serveru novinky.cz však uvádí jako závěrečnou a nosnou informaci právě to, že kouření má na kognitivní schopnosti destruktivní vliv. Jedná o úzký vzorek (i přes jeho poměrně velkou velikost), tedy muže – adolescenty rekrutované v Izraeli na vojnu v rozmezí 18 – 21 let. Tato jeho specifičnost je sice ve zprávě na serveru novinky.cz zmíněna v úvodu, není ale více zdůrazněna, naopak – text vyznívá, jako by stejná procenta platila pro celou populaci. Článek nejenže mylně (ať již cíleně nebo ne) interpretuje data, objevuje se zde i informace, kterou původní studie nezmiňuje vůbec – a to vliv nikotinu. Je možné, že toto slovo navíc souvisí právě s překroucením samotného výsledku – tedy že podle autora hodnoceného článku kouření negativně ovlivňuje kognitivní schopnosti. Použité zdroje Weiser, M., Zarka, S., Werbeloff, N., Kravitz, E., & Lubin, G. (2010). Cognitive test scores in male adolescent cigarette smokers compared to non-smokers: a population-based study. Addiction, 105(2), 358-363. Dostupné 30. 3. 2010 z: http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/122685664/PDFSTART Kouření může snižovat IQ, tvrdí vědci. Dostupné 26. 4. 2010 z: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/193682-koureni-muze-snizovat-iq-tvrdi-vedci.html Na druhý pokus by to mělo být bez statistických hrubek. Práci nepřijímám. SJ ________________________________ [SJ1]Tomu ve statistice nějak říkáme. [SJ2]Desetinnou tečku jsme v češtině ještě nezavedli. [SJ3]Tady se mi to přestává chtít číst. Teď již musíte vědět , co je velikost účinku. [SJ4]Tomu nerozumím. Co myslíte těmi „normálními“ výsledky? [SJ5]Jak myslíte, že by se mohly projevit? Já jsem nepotkal ve statistice nic, co by dávalo do vztahu velikost vzorku a průměr coby statistiku. [SJ6]Pokud budeme u dvojčat předpokládat stejné IQ, pak by výsledky podporovaly spíše teorii o poškozování kognitivních schopností.