PSY717 – Statistická analýza dat Lucie Opršalová, UČO: 243479 Seminární práce č. 1 Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Pro tuto seminární práci jsem zvolila článek uvedený 30.1. 2008 Finančními novinami, jenž jsem našla na http://www.financninoviny.cz/utf8.cs/reformy/index_view.php?id=293996 7.5.2008 , ve kterém autor uvádí, že „Poplatky ve zdravotnictví podle lidí nepovedou k lepší péči“, a je postaven na podkladě průzkumu veřejného mínění, který zpracovala agentura STEM. A ačkoliv je pravděpodobné, že tento titulek může v mnohém čtenáři ihned evokovat onen vítězný pocit , „však já sem si to myslel/a“ a dál se čtením příliš nezdržovat, v konečném důsledku by mohl být docela překvapen jak jednoznačně situace vypadá a jak kontroverzní ve skutečnosti je. Hned na úvod je v článku uvedeno, že většina Čechů přijímá tuto reformu s nejistotou. Jejich podíl činní zhruba 80 procent a domnívají se, že získané prostředky nebudou efektivně využity ve prospěch pacientů, o čemž můžeme říci, že se zdá být plausibilní. Dále přesto, co se týká konkrétně nemocnic, tak obavy[sj1] , že zavedení poplatků u lékaře omezí dostupnost lékařské péče, však má pouze 40 procent respondentů, zjistila agentura. V tomto už si autor jaksi protiřečí, ale nevadí[sj2] . Dále se dočteme, že průzkum údajně ukázal, že pouze pětina lidí věří, že poplatky ve zdravotnictví přispějí k celkovému zkvalitnění zdravotní péče v ČR a uvádí, že se toto zkoumání uskutečnilo ve dnech 2. až 8. ledna 2008 a zúčastnilo se ho 1362 Čechů starších 18 let. Neopomíjí ani získaná fakta, která vypovídají o jejich postoji k reformě dle preference politických stran. Celkově se zdá, že tento titulek prezentoval opravdu skutečná a nikoliv fiktivní data a informace.Tuto důvěryhodnost ještě zvyšuje ono renomé společnosti Stem, která má na poli výzkumu v České republice své jméno a je společensky uznávaná[sj3] , však zamyslíme-li se více hlouběji nad touto problematikou a nahlédneme-li do dat oné studie, kterou měli autoři tohoto článku k dispozici, nedá nám nepovšimnout si jistých ne zrovna odpovídajících si faktů a informací, které nám byť neúmyslně, záměrně? nevím.. byly prezentovaný,či jinak vnucovány. Studie skutečně uvádí, že pouze pětina lidí věří, že poplatky ve zdravotnictví přispějí k celkovému zkvalitnění zdravotní péče u nás. A také to, že větší šanci dává veřejnost reformě v tom, že se podaří omezit plýtvání léky - zhruba polovina lidí –tj., dle grafu přesněji [sj4] asi 49%. Také, že zavedení poplatků je negativně vnímáno napříč celou populací, rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami podle vzdělání, věku nebo sociálního postavení, jsou jen malé. Dále studie předkládá možnou anamnézu [sj5] názorů na tuto reformu v souvislosti s politickou orientací, kde je přesvědčeno, že dojde k zhoršení lékařské péče asi 65 % z řad voličů KSČM, což je poměrně asi největší odstup oproti ostatním stranám (ČSSD 45%,KDU-ČSL 43%, SZ 32% a ODS 22%) A zároveň ještě nutno dodat, že všechny výsledky jsou podpořeny poměrně srozumitelnými a jednoduchými grafy viz. výše + v souvislosti s volební preferencí a reformou je uveden ještě jeden sloupcový graf. Když bych to měla shrnout, tak celkově se mi jeví tento článek poněkud kontroverzně [sj6] . Zdá se mi paradoxní uvést jako titulek článku „Poplatky ve zdravotnictví podle lidí nepovedou k lepší péči“, ačkoliv během čtení se dozvídáme, že „ většina Čechů přijímá tuto reformu s nejistotou“, což není jedno a totéž[sj7] .Z hlediska novosti a čerstvosti tohoto zákona je pochopitelné,že mezi lidmi panují obavy, což není, ale synonymum k tvrzení , že striktně, dle lidí nepovedou k lepší péči. Také „dle lidí“ je značně generalizované. Z reprezentativního vzorku 1362 osob nelze usuzovat na celé obyvatelstvo ČR[sj8] . Zároveň tvrzením„ ve zdravotnictví“ autor příliš bagatelizuje, jelikož hned na úvod je uvedeno, že „Větší důvěru mají lidé v to, že zvýšení poplatků za výběr léků omezí jejich plýtvání.“ , čímž je myšlen oprávněný výběr poplatků v lékárnách a ty jako takové jsou nedílnou součástí zdravotnického sektoru stejně jako nemocnice. Celkově to pak vyznívá, že „lidé“ reformou do slova pohrdají[sj9] , ačkoliv 49%( což není málo) v ní vidí, eliminaci plýtvání léky. Ve vztahu k politickému sympatiím a této reformě mě také zaráží fakt, kdy autor uvádí u účastnících preferující ODS, že „40 procent nepředpokládá, že by se jimi něco změnilo.“. Jenom podotýkám , že 40% ve skutečné studii není přesně dosaženo nýbrž max. 34[sj10] % a ona formulace “že by se jimi něco změnilo“ je nahrazena původní „poplatky v nemocnicích zvýší péči.“ . A co dodat závěrem, snad jen, že je docela možné, že jsem se dopustila v této práci nějaké nepřiměřené kritiky[sj11] , ale snažila jsem se konstatovat fakta, na které při „přepisu“ do mediálně prezentované zprávy nebyl brán takový zřetel nebo byly raději opomíjeny. Použité zdroje http://www.financninoviny.cz/utf8.cs/reformy/index_view.php?id=293996 (7.5.2008[sj12] ) http://www.stem.cz/clanek/1436[sj13] (7.5.2008) Nejasná struktura sdělení, hovorové vyjadřování, chybějící podpora tvrzení argumenty. To jsou rysy, které jsou v akademické úvaze problematické bez ohledu na téma. Po stránce statistické mám pocit, že byste to mohla napsat úplně stejně, i kdybyste nikdy žádnou statistiku nestudovala. Mám tím na mysli zejména to odmítnutí statistického usuzování a absence uvažování v konfidencí ch intervalech. Ještě to prosím přepracujte. SJ ________________________________ [sj1]Nerozumím. [sj2]Protiřečení nevadi? Neprotiřečíte si? [sj3]Stačilo by to napsat jednou. [sj4]Vskutku přesněji? Myslíte, že interval spolehlivosti by nezahrnoval 50%? [sj5]? [sj6]Doposud píšete o shodě mezi studií a článkem. Proč kontroverzně? [sj7]Není, ten nadpis bude patrně blíž datům. [sj8]Proč myslíte? Vždyť sama píšete, že ten vzorek je reprezentativní. Proč bychom z něj nemohli usuzovat. Vždyť celá induktivní statistika je o tomto usuzování. Máte pocit, že bychom se na statistice učili dělat věci, které není dobré dělat? [sj9]Nevěřit není pohrdat. Děláte totéž, co vyčítáte novináři. [sj10]? [sj11]Takovéto zbavování odpovědnosti za svůj text není vhodné. Mají zde být myšlenky, pro které máte argumenty. [sj12]Kde ten článek najdu? [sj13]Bez zalogování se k žádným dalším informacím nedostanu.