Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, PSY117 Adéla Balcarová 342597, Psychologie-Pedagogika Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1.5. 2010 Fakulta sociálních studií MU, jaro 2010 Shrnutí článku Na serveru novinky.cz jsem objevila článek s názvem „Děti se zářivým úsměvem mají v dospělosti šťastné [Neznámý a1] manželství“. V článku se píše, že děti, které mají na fotkách nejzářivější a nejživější úsměv budou mít v dospělosti nejšťastnější manželství. Dále se zde píše, že riziko rozvodu může být u osob, které se na fotkách z dětství smějí nejzářivěji, až třikrát menší. Shrnutí výzkumu Článek vychází z výzkumu, který byl proveden na univerzitě DePauw v Indianě, jeho autory byli M. J. Hertenstein, C. A. Hansel, A. M. Butts a S. N. Hile. Jejich výzkum si kladl za cíl zjistit, zda intenzita úsměvu na fotografiích predikuje pravděpodobnost rozvodu v pozdějším věku. Předpokladem výzkumu bylo, že způsob usmívání se na fotografiích odráží emocionální ladění jedince a jeho náchylnost k projevování emocí, které mají pak přímé i nepřímé důsledky v životě jedince. Proměnnou charakterizující tento následek byl v tomto výzkumu rozvod. Výzkum se skládal ze dvou oddělených studií, přičemž první studie se skládala ze dvou odlišných vzorků. V prvním vzorku první studie byli respondenty absolventi oboru psychologie z výše zmíněné univerzity ve věku 23 – 87 let. Respondenty z druhého vzorku pak byli absolventi různých oborů na univerzitě s výjimkou psychologie ve věku 21 – 81 let. U obou vzorků byly k analýze použity pouze jejich fotografie z ročenky. Ve druhé studii pak byl vzorek tvořen obyvateli malého středozápadního města ve věku nad 55 let. K analýze pak byly použity nejen fotografie z rané dospělosti jako u první studie, respondenti mohli poskytnout jakékoliv fotografie, na kterých jsou ve věku od 5 do 21 let a to z jakékoliv situace (školní akce, svatba, rodinná dovolená atd.). Úsměv na fotografiích byl hodnocen podle aktivity dvou soustav svalů v obličeji, aktivita každé soustavy byla hodnocena od 1 (minimální) do 5 (maximální), sečtením hodnot obou soustav pak vznikl výsledný skór intenzity úsměvu. Hodnocení interpretace výzkumu Autor článku pochybil již v uvedení množství respondentů. [Neznámý a2] Uvádí zde o šedesát respondentů méně. Dalším nedostatkem je, že v článku není uvedeno, že výzkum se skládal ze dvou různých studií, což je důležitý fakt vzhledem k tomu, že v těchto studiích byly k analýze použity různé druhy fotografií, z různých období života respondentů a různých situací. Tyto okolnosti jsou přitom pro čtenáře důležité vzhledem k tomu, jak moc je nezávislá proměnná zvolená ve výzkumu ovlivnitelná souvislostmi situace[Neznámý a3] . Navíc chybějící údaje ohledně věku respondentů v jednotlivých studiích brání čtenáři udělat si o tomto výzkumu přesný obrázek. V první studii totiž byli mezi respondenty také velmi mladí lidé, u nichž rozvod není zdaleka tak pravděpodobný jako u respondentů starších. V článku bylo také uvedeno, že k predikci štěstí v manželství postačí fotka z rodinného alba. To souvisí s výše uvedeným faktem. Autor článku zde jednoduše kombinuje a navzájem zaměňuje jednotlivé studie a celý výzkum. Fotografie z rodinných alb mohla být použita pouze v druhé studii, která však velikostí vzorku (N=55) nemůže konkurovat studii první (N=655). Další dezinterpretací výzkumu v tomto článku je závěr ohledně třikrát menšího rizika rozvodu u dětí, které se smějí nejzářivěji. (Nehledě na to, že zde není definováno, co to vlastně nejzářivější úsměv je.) Původní studie totiž pravděpodobnost rozvodu numericky vůbec neuvádí. Nelze na něj ani usuzovat z počtu respondentů, kteří se rozvedli a kteří ne, a to jak v celém výzkumu, tak v jednotlivých studiích[Neznámý a4] . Interpretace výzkumu v tomto článku také vůbec nezohledňuje stanovení různé hladiny spolehlivosti u jednotlivých vzorků respondentů. Ty se v tomto výzkumu pohybovali v rozmezí 0,01 a 0,1. Nicméně výsledky, které jsou získány při stanovení vyšší hladiny spolehlivosti lze mnohem hůře interpretovat, neboť jsou zatíženy větší chybou. Na tento fakt však v článku není brán zřetel, a proto se zde nedočteme nic ohledně průkaznosti jednotlivých výsledků[Neznámý a5] . V interpretaci výzkumu také chybí jakékoliv zmínky o tom, že vypovídá pouze o americké populaci. Stejně tak zde není uveden zjevný nedostatek výzkumu, který samotní výzkumníci přiznávají, že tedy byly použity fotografie vytvořené za různých okolností, a proto nemohou mít všechny stejnou výpovědní hodnotu. Autor článku předkládá čtenáři všechny výsledky jako průkazná fakta, která se týkají také jeho. Dle mého názoru by závěrem článku, který si klade za cíl interpretaci takovéhoto výzkumu, mělo být především konstatování, že i přes zjištěné výsledky nelze rozvod na základě intenzity úsměvu na fotografiích z dětství [Neznámý a6] spolehlivě předpovědět. Tento článek nicméně kladl na prezentované výsledky příliš velkou váhu, která neodpovídá průkaznosti výsledků původní studie. Zamýšlela jste se pěkně. Mohla jste více zůstat u těch statistických myšlenek – predikce a významnost. SJ 10b Použité zdroje: Hertenstein, M. J., Hansel, C. A., Butts, A. M., Hile, S. N. (2009). Smile intensity in photographs predicts divorce later in life. Motivation and Emotion, 33(2). DOI: 10.1007/s11031-009-9124-6 http://www.novinky.cz/zena/deti/166502-deti-se-zarivym-usmevem-maji-v-dospelosti-stastne-manzelstvi .html ________________________________ [Neznámý a1]Jojo, ten je pěkný. [Neznámý a2]Jakým způsobem je rozdíl mezi 650 a 720 důležitý pro interpretaci? [Neznámý a3]Máte pravdu, důležité to je. Ale není to tak úplně statistika. [Neznámý a4]Jojo. Odkud to asi vzali? Není to někde v interpretacích v původním článku? Autoři to mohli spočítat, ale ze statistik poskytnutých v článku to asi nejde. [Neznámý a5]Dobré je, že jste to toho všimla. Na druhou stranu nelze očekávat, že by novinář vysvětloval statistickou významnost. Jak byste si tam to zohlednění signifikance představovala? Jinak já bych neřekl řekl, že zde je nějaký problém se signifikancí. Všechny účinky jsou stejným směrem a jsou podobně velké – otázka, zda nejsou nulové tedy není příliš palčivá. [Neznámý a6]Jsme ve statistice, takže je třeba upřesnit, co máte na mysli slovem „spolehlivě“. Konstatovat, že statistická predikce není 100% úspěšná je „straw-man“ argument.