Teenagerům chybí empatie vs. Online usage of theory of mind continues to develop in late adolescence Statistická analýza dat, PSY117 Štěpánka Emrová 257327, psychologie/pedagogika Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD.; Mgr. Jan Širůček Datum odevzdání: 1. 5. 2010 Fakulta sociálních studií MU, 2008/2009 Úvod Pro svou seminární práci jsem si chtěla vybrat článek související s mým studijním oborem. Zaujal mě článek na serveru lidovky.cz, který byl nadepsán titulkem „Teenagerům chybí empatie“. Protože toto období mi ještě není tolik vzdálené, rozhodla jsem se zanalyzovat výzkum související právě s tímto článkem a popsat rozdíly mezi fakty ve výzkumné zprávě a bludy v článku. Popis výzkumu Výzkum s názvem Online usage of theory of mind continues to develop in late adolescence byl vypracován pod vedením Iroise Dumontheilové v londýnském Institutu kognitivních neurověd. Pro výzkum bylo vybráno 177 respondentů výhradně ženského pohlaví od 7 do 27 let. Tato skupina byla rozdělena dále do pěti podskupin a to dle věku na Děti I. a II., Adolescenty I. a II. a na Dospělé. Cílem bylo zjistit, zda adolescenti při řešení zadaného úkolu dbají či ne na pohled/názor druhé osoby. Respondenti dostali za úkol v počítačovém programu pohybovat předměty v polici se šestnácti přihrádkami. Respondent vždy „stál“ před policí a za ní „stál“ režisér (výzkumník), který měl některé předměty zakryté (některé přihrádky měly zadní desku). Režisér dával respondentům pokyny, kterým předmětem mají kam pohnout, přičemž předměty v zakrytých a nezakrytých přihrádkách byly podobné (např. tenisový míček a golfový míček – výzkumníkův pokyn zněl „přesuň malý míček“ – nedefinoval jej konkrétně). Zaznamenával se počet chyb, kterých se respondenti dopustili, tzn. kolikrát přesunuli takový objekt, který režisér nemohl vidět. Kontrolní skupina dostala podobný úkol s tím rozdílem, že měla ignorovat předměty, které jsou v přihrádkách se šedým pozadím (zadní deskou). Z konečných součtů chyb respondentů, znázorněných ve sloupcovém diagramu, který zahrnoval i výsledky kontrolních skupin, můžeme vyčíst, že nejvíce chyb se dopustily děti ve věku 7,3-9,7, konkrétně chybovaly v cca 78% přemisťování, děti ve věku 9,8-11,4 a adolescenti ve věku 11,5-13,9 dosáhly shodného výsledku a to 70% chyb, adolescenti ve věku 14-17,7 pak chybovali v [Standa Je1] 60% případů. U dospělých se počet chyb vyšplhal na 45%. Výzkumníci tedy došli k závěru, že adolescenti skutečně příliš nehledí na situaci druhého člověka a jsou více egocentričtí, podobně jako děti, na rozdíl od dospělých. Domnívají se, že výsledky tohoto výzkumu mohou souviset s nižší mírou ohleduplnosti adolescentů i v sociálních interakcích a při každodenních aktivitách. Srovnání výzkumu se souvisejícím článkem V článku na serveru lidovky.cz podávajícím zprávu o tomto výzkumu jsem našla řadu informací, které si s původním výzkumem odporují, či které nejsou dostatečně upřesněné. Začala bych již samotným nadpisem článku, který zcela bez jakýchkoliv servítek hlásá, že „Teenagerům chybí empatie“. Ovšem takovéto svérázné prohlášení si ani vědci z výzkumného institutu nedovolili uveřejnit. Výzkum samotný k takovému závěru nevede. Pouze upozorňuje na možnost jisté souvislosti mezi výsledky výzkumu a adolescentnímu přístupu k ohledům na okolí. Popis metody výzkumu je natolik zmatený, že ani v českém článku nedává smysl. Autor článku neustále motá dohromady osobu výzkumníka – režiséra s osobou respondenta plnícího úkol. V závěru se tedy popis metody extrémně liší od skutečnosti a čtenář si dle mého názoru nemůže vůbec správně danou výzkumnou situaci představit. Co se popisu výsledku výzkumu týče, autor textu se zde příliš nespletl. Výsledky mírně zaokrouhlil a popsal ve zlomcích (dvě třetiny apod.). Osobně se domnívám, že pro širokou veřejnost není toto zaokrouhlení na škodu. Myslím si, že na laické úrovni není potřeba zveřejňovat [Standa Je2] na ťuk přesné výsledky. V konečném zhodnocení výzkumu se autor článku dopustil dle mého názoru zcela zbytečné chyby. „Studie britských vědců jasně dokázala, že mozek mladých lidí stále ještě nedosáhl plné schopnosti vcítit se do cizího [Standa Je3] náhledu. Teenageři si zachovávají silně egocentrický pohled na svět a v tomto ohledu se nápadně podobají malým dětem.“ (Petr, 2009) Vše, co zde autor článku prezentuje jako jasně dokázanou věc, zveřejňují výzkumníci ve své zprávě mnohem opatrněji, s použitím slov „domníváme se, že…“, „může souviset…“ apod. Jako poslední nedostatek článku bych uvedla skutečnost, že autor zcela pominul fakt, že skupinu respondentů tvořily pouze dívky/ženy, což je dle mého názoru velmi významné. Je možné, že sklony k egocentrismu mají pouze [Standa Je4] dívky? Autor článku tuto možnost zcela zazdil. Závěr Po analýze výzkumu a článku s ním souvisejícím, jsem došla k závěru, že není dobré bezmezně věřit zprávám z neodborných médií. Padl na mě z tohoto zjištění lehčí smutek. Čemu tedy věřit můžu a čemu ne? Je mi tedy k něčemu číst zprávy z novin? A pokud se naučím poznávat lehké nedostatky zpráv z mého oboru, budu také schopna tyto nedostatky najít jinde? Použitá litratura: Petr, J. (2009). Teenagerům chybí empatie. Lidové noviny: (On-line), Staženo 29.4.2009 z: http://www.lidovky.cz/teenagerum-chybi-empatie-0xu-/ln_veda.asp?c=A090210_093817_ln_veda_tma Dumontheil, I. (2009). Online usage of theory of mind continues to develop in late adolescence. Staženo 29.4.2009 z: http://www.ianapperly.eclipse.co.uk/Dumontheil%20et%20al%202009.pdf Pouze žlutě označený odstavec směřuje k naplnění zadání. Ve zbytku se věnujete výzkumu obecně a ne statistikám. Zkuste se ve svých úvahách zaměřit na statistiky. SJ ________________________________ [Standa Je1]Nepřijdou Vám ta čísla divná? Kdyby respondent šedá pozadí úplně ignoroval, měl by chybovat cca v 50%. Nebo jsou ta procenta nějak korigovaná? Když komunikujeme čísla, je třeba si dát záležet na tom, aby byl zřejmý jejich význam. [Standa Je2]Souhlasím. [Standa Je3]Psychologický termín náhled byste už myslím znát měla. [Standa Je4]To bych si tak úplně nemyslel, ale ano, určitě jde o něco, co by v článku zaznít mělo.