Postačující. Vlastně je to dobré psychometrické téma… dobře řešíte nesoulad mezi číslem na škále a jeho slovním významem. 10 b JS CVVM: Většina míní, že politiky lidé nezajímají Článek uveřejněný na veřejně dostupném internetovém portálu České noviny se zaobírá poměrně aktuálním tématem souvisejícím s nadcházejícími volbami a to vztahem českých politiků k názorům občanů ČR. Článek se snaží interpretovat výzkum CVVM[1] s názvem Názory na motivy vstupu do politiky a zájem politiků o mínění obyčejných lidí, který byl uskutečněn ve dnech 1. – 8. února 2010. Zpovídáno bylo celkem 1102 respondentů starších 15 ti let, kteří byli vybráni metodou kvótního výběru, přičemž zvolenou metodou dotazování byl standardizovaný dotazník se dvěma konkrétními otázkami, které byly respondentům kladeny osobně proškolenými tazateli. Respondenti měli možnost volit z několika možností, které se lišili krom pozitivního a negativního zabarvení především aspektem důrazu. Výsledky pak byly graficky znázorněny ve dvou poměrně jednoduchých, avšak místy poněkud méně přehledných, grafech a poměrně dosti stručně okomentovány, přičemž důraz komentáře byl kladen na nejvíce zastoupené kategorie. Ačkoli lze velmi snadno říci, že závěry výzkumu lze považovat za spíše negativní, nelze to zcela jednoznačně takto uzavřít, ačkoli citovaný server české noviny celý výzkum takto zjednodušil. Je sice pravdou, že ve své podstatě ve svých komentářích a vyjádřeních autor článku jednoznačně nelže, avšak závěry a komentáře jsou psány tak, aby korespondovali s obecným populistickým, vesměs negativním laděním občanů ČR vůči politikům. Největší problém osobně spatřuji právě v prezentaci negativních stanovisek, jež jsou zdůrazněna, naopak pozitivní názory jsou potlačeny a celkovým laděním článku zastřeny. Toto potvrzuje již zvolený nadpis, který jakoby jednou větou vyjadřuje stanovisko téměř celé populace, což je potvrzeno první větou, kde autor uvádí, že si právě toto myslí 90% lidí. Své stanovisko autor článku dále podporuje odkazem na meziroční nárůst tohoto názoru v populaci a doslova jako třešničku na dortu přidává tvrzení o negativních motivech politiků pro vstup do politiky, kdy mezi třemi nejčetnějšími argumenty uvádí touhu po majetku a osobní prestiži. Podíváme-li se ale na originální studii, zjišťujeme, že sám nadpis i úvodní odstavec a další dva následující nejsou tak docela pravdivé a že dokonce vyjádření o meziročním nárůstu je lživé. Originální studie totiž není založena pouze na kladném či záporném stanovisku, ale na důrazu tohoto stanoviska, což osobně považuji za důležité, přestože autor článku tyto nuance vesměs ignoruje. Srovnáme-li tedy nadpis a úvodní odstavce článku s originální studií zjistíme, že stanovisko 100% záporné, tj. že žádný politik se o mínění občanů nezajímá, si myslí pouhá pětina obyvatelstva, resp. dotázaných respondentů. Přidáme-li k tomuto číslu mínění, že naprostá většina, pohybujeme se na hranici 60% a teprve po přičtení názoru, že spíše menšina, se dostáváme k oněm uváděným 90 ti procentům. Ještě většího zkreslení je pak dosaženo součtem všech třech výše uvedených, vesměs záporných odpovědí respondentů, na jehož základě autor článku tvrdí, že tento negativní názor meziročně vrostl. Podíváme-li se ovšem na toto podrobněji zjišťujeme, že ve skutečnosti ve dvou ze třech hodnocených kategorií naopak došlo k meziročnímu poklesu a to navíc v kategoriích nejstriktnějších (nikdo a naprostá menšina). Druhá polovina článku je pak věnována motivům vstupu do politiky. Ačkoli zde článek téměř cituje stručný komentář z původní studie uvedený pod druhým grafem, ani zde nelze s takto jednoznačnými a poměrně dosti zjednodušenými závěry plně souhlasit. Domnívám se však, že k tomuto zkreslení dosti přispívá právě již původní komentář originální studie. Zde jsou totiž opět sjednoceny výsledky z kategorií rozhodně důležité a spíše důležité, čímž dochází k podstatnému zkreslení ‑ v celkovém součtu těchto kategorií převládá možnost ovlivňovat veřejné záležitosti, což lze vnímat vesměs pozitivně, ačkoli v kategorii rozhodně důležité suverénně vedou kategorie obecně pojímané jako negativní a to získaní moci a majetku, kdy každá z nich přesáhla hranici 50 ti procent. Navíc položky týkající se řešení problémů ve společnosti a snahy o ideální uspořádání v ní, které lze považovat, oproti všem jiným položkám, za kladné a přínosné, a které považuje více než jedna čtvrtina respondentů za spíše nedůležité, nejsou v článku uvedeny vůbec. V článku jsou též téměř zcela ignorovány skutečnosti o vzdělání a životní úrovni respondentů, které při takto stavěném dotazníku hrají poměrně důležitou roli. Tyto údaje jsou uvedeny pouze jednou větou v závěru článku, což lze chápat jako záměr pro přehlédnutí a především pro podporu obecně panujícího negativního smýšlení vůči aktuální politické scéně Zdroj: Dostupné na World Wide Web < http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/cvvm-vetsina-mini-ze-politiky-lide-nezajimaji/470816> Citováno on-line (30. 4. 2010). ________________________________ [1] Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.