PSY 212 Psychologie zvuku Tomáš Řiháček JS 2010 Zvuk v mytologii J.R.R. Tolkien: Silmarilion Genesis: I řekl Bůh: ,,Buď světlo!" A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. I řekl Bůh: ,,Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!" A stalo se tak. (...) Viděl, že je to dobré. I řekl Bůh: ,,Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. (...) A stalo se tak. Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. (český ekumenický překlad) Zvuk v mytologii ZVUK jako prapůvodní tvořivá síla ZRAK jako následné potvrzení, reflexe Náda rúpa Parabrahma (Zvuk je podobou nejvyššího) (hinduistická mantra) Kdo pozná tajemství zvuku, pozná tajemství vesmíru. (tibetské rčení) Síla a moc hlasu Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. (Jan 1, 1-5) Síla a moc hlasu Co znamená ono ,,Slovo" ? nějaké označení, abstrakce, mentální konstrukt... pronesené ,,slovo", zvuková energie, vibrace Logos = slovo, řád, důvod, příčina Umělé oddělování formy (zvuku) a obsahu (významu) zisk i ztráta Síla a moc hlasu Neoddělitelnost formy a obsahu propojenost verbální a paraverbální složky komunikace vyslovené slovo (znějící zvuk) je zároveň informací i energií hinduistické a buddhistické mantry ­ jednota zvuku a významu některé jazyky neznají rozlišení na podstatné jméno a sloveso (,,zvon zvoní") Síla jména mít jméno = moci být osloven, společensky existovat ztratit jméno = být exkomunikován znát něčí jméno = mít nad ním moc příklad z literatury Le Guin Ursula Kroeber: Čaroděj Zeměmoří jména měla dříve živý význam (významy jmen, příjmení) pojem ­ pojímat, uchopovat (chápat, manipulovat, kontrolovat) Zrak vs. sluch Zrakem vnímáme 80% všech informací všechny učebnice obecné psychologie začínají kapitolu o vnímání zrakovou percepcí x ,,Sluchem přijímá člověk ne sice největší, ale nejvýznamnější podíl informací o světě." (J. Havránek: Hluk a zdraví) Dominance zraku dominance zraku není vlastní všem kulturám příklady: kmen Umedů, Suyá, Kauli zvukové ukázky: rituální zpěvy z ostrova lidojedů kácení stromů odpočinek u potoka Aurální kultura Za aurální kulturu je označována společnost, která je při předávání vědění závislá převážně na ústní informaci, která vytváří síť příběhů, mýtů, přísloví, aforismů, písní a rituálů, jejichž opakování upevňuje sociální strukturu. Veškeré vědění musí být zapamatováno, a proto musí být verbální komunikace formulována v zapamatovatelné podobě ­ v podobě rýmů, rytmů a melodií. Učení se těmto slovním formulím se realizuje pomocí opakování a nápodoby. I v našem technologickém věku všichni procházíme touto kulturou během dětství. (H. Rundfunk) Vizuální kultura Podle Marshalla McLuhana: vynález fonetické (hláskové) abecedy vedl k oddělení psané podoby slova od zvuku slova ztrácejí svou magickou sílu osobních významů; zrakový svět je chladný, netečný, vzdálený orální kultura starověku se dnes vrací prostřednictvím elektroakustických médií (global village) Sluch jako inferiorní funkce naší kultury? C.G. Jung dominantní funkce ­ rozvinutá, pročleněná, dobře přístupná vědomí, můžeme ji ovládat inferiorní (méněcenná) funkce ­ málo rozvinutá, nepročleněná, její působení zůstává mimo vědomí; má primitivní, archaickou povahu, dokáže člověka ovládnout Zrak vs. sluch E. Hanslick: O hudebním krásnu privilegium hudby oproti jiným druhům umění T. Ingold ,,myšlený experiment" Zrak a sluch v naší kultuře Zrak Sluch postavení očí: vepředu jsme vně postavení uší: po stranách jsme v centru odděluje, vytváří distanci vtahuje, proniká Zrak a sluch v naší kultuře Zrak Sluch neutrální emočně angažovaný statický svět obrazů prchavý svět pohybu Zrak a sluch v naší kultuře Zrak Sluch racionalita, objektivita, analýza intuice, zaujatost, syntéza světlo se odráží od povrchu zvuk rezonuje uvnitř hlas vyjadřuje nitro Zrak a sluch v naší kultuře Zrak Sluch definuje self v opozici k druhým (individualisticky) definuje self ve vztahu k druhým (sociálně) odcizení, ovládání naslouchání, pokora Kritika dichotomií T. Ingold, L. Soneryd objektifikující tendence doby redukovala zrak na nezúčastněné zrcadlení také oko může být nástrojem plného a intimního zážitku jde o kognitivní styl, resp. angažovanost ve vztahu k prostředí (scientistická perspektiva X fenomenologické Dasein) Specifika sluchu Jak je hledat? rozdíly na biologické rovině rozdíly v povaze podnětů Specifika sluchu Svět zrakových a sluchových podnětů Specifika sluchu Svět zrakových a sluchových podnětů přímé světlo obvykle nestrukturované, neinformativní; odražené světlo přenáší vysoce strukturovanou informaci o povrchu zvuk informuje primárně o zdroji (aktivitě, události); odražené vlny nesou hrubou informaci o prostředí akustický svět je v urč. smyslu ,,průhlednější" sluch není primitivnější, jen slouží jiným funkcím Specifika sluchu Synestetické propojení sluchu s hmatem Specifika sluchu Synestetické propojení sluchu s hmatem sluchový vjem často vyjadřujeme hmatovou metaforou fylogeneticky stejný základ (mechanické podráždění); zvuk může vyvolat taktilní vjem (zvl. nízkofrekvenční) i vjem bolesti (intenzivní zvuky) hluchota není nikdy tak úplná jako může být slepota (kostní přenos) Specifika sluchu Uši nemají víčka Specifika sluchu Uši nemají víčka funkce alarmu, všesměrovost nejrychlejší adaptace, nejkratší reakční čas sluch nelze ,,odpojit", slyšíme i ve spánku těsné provázání s regulací aktivace Specifika sluchu Časová vázanost sluchu Specifika sluchu Časová vázanost sluchu simultaneita a svoboda zraku vs. bodovost a nevyhnutelnost posloupnosti u sluchu platí, srovnáváme-li vnímání obrazů a hudby, v reálných situacích se rozdíl stírá Zrak, sluch, hmat: srovnání podle H. Jonase časová vázanost charakter vnímaného aktivita angažovanost svoboda vnímání kauzality prostorová distance