Lidstvo se bude muset vypořádat s hlukem stejně tak razantně,
jako se vypořádalo s morem a cholerou.
Robert Koch (1843-1910)
 akustický smog
 všudypřítomnost hluku
 15-20% populace vystaveno
denním hladinám > 65 dB(A)
(černé zóny)
 40% vystaveno denním hladinám
55-65 dB(A) (šedé zóny)
 v anketách hluk na předním místě
mezi environmentálními problémy
 nárůst o 1 dB ročně
 dopravní hluk
?
hluk
znamená
slovo
Co
Hlavní významy slova hluk
 nechtěný zvuk (Oxford English Dictionary, 1225)
 nežádoucí v nejširším slova smyslu; subjektivní (relativní) definice
 slovo noise mělo pův. i pozitivní konotaci (srv. smell), ve francouzštině
(bruit) má tento význam dodnes
 nehudební zvuk (H. von Helmholtz)
 nebo lépe netonální zvuk, šum
 jakýkoli hlasitý zvuk
 problém stanovení hranice
 rušení v signalizačním systému
 signal-to-noise ratio (S/N)
Definice hluku
 Hluk = subjektivní zvuk, který bychom
neposlouchali, pokud bychom měli tu
možnost
(G. Dodd)
Definice hluku
Hluk je každý nežádoucí zvuk, který
vyvolává
 nepříjemný nebo
 rušivý vjem, nebo který má
 škodlivý účinek
? relativita hluku
Působení zvuku na
člověka
 zvuk jako informace
 reakce závisí na významu (interpretaci)
 zvuk jako fyzikální podnět
 reakce je automatická
Hluk relativní a absolutní
 relativní
 reakce záleží na postoji jedince k hluku (resp. jeho
zdroji)
 absolutní
 nad cca 65 dB(A)
 přímé působení na organismus (mimovolní
fyziologická reakce: zvýšení TK, tepové frekvence,
vasokonstrikce, dechové změny, zvýšené svalové
napětí, zhoršené trávení)
Váhové filtry
Lehmannovo dělení akustických jevů
PÁSMO dB NÁZEV POPIS
0 bezzvukovost Pro člověka škodlivá.
I. do 30 pásmo ticha Normální přírodní prostředí: šumění deště, větru, pohyby lidí,
zvířat atd. Tyto zvuky obvykle nevnímáme.
II. 30-65 pásmo relativního
hluku
Za určitých okolností se může škodlivým: rozhodující je vztah
člověka k hluku, zvláště při dlouhodobém působení.
Funkční tělesné reakce jsou dány intenzitou emocí.
III. 65-90 (95) pásmo
absolutního
hluku
Hluk je již škodlivý bez ohledu na duševní postoj. Funkční tělesné
změny jsou především dány fyzikálními vlastnostmi hluku
(hladinou).
Negativní citový postoj může funkční reakce dále umocnit.
Je to hluk na velmi živých křižovatkách, v továrních halách, při
těžké nákladní dopravě.
IV. 90 (95)-
110 (130)
pásmo
specifického
vlivu hluku
Kromě duševních a funkčních tělesných reakcí je dříve či později
poškozován sluchový orgán.
Je to hluk ve velmi hlučných továrních provozech, hluk startujících
letadel, velkých motorů a strojů, unikajících plynů a páry atd.
V. nad 110
(130)
Hluk působí bolest a škody na vnitřním sluchu, které jsou
pronikavé, rychle postupující a ireverzibilní.
Trojí pojetí hluku podle B. Truaxe
 zvuk nesoucí konkrétní informaci, která má
negativní asociace (je nepříjemná, ruší jiné
aktivity, způsobuje fyziologický stres)
 šum bez významu, který může zastírat jiné
důležité akustické informace (maskování),
nebo celkově snižovat informační bohatost
prostředí
 nová informace, která není rozpoznatelná a
zařaditelná
Účinky hluku
(Guidelines for Community Noise, WHO, 1995)
 poškození sluchu
 ztížení komunikace
 rušení spánku
 fyziologické reakce
 duševní zdraví
 pracovní (studijní) výkon
 sociální chování
 emocionální reakce
Poškození sluchu
 akustické trauma
 impulzní hluky nad 130 dB
 chronická expozice
 přípustné týdenní zatížení sluchu
 presbyacusis, socioacusis, tinnitus
 pracovní prostředí: LAeq,8h = 85 dB (WHO 75 dB)
 volný čas: LAeq,24h = 70 dB (WHO)
 odhadem 120 miliónů lidí trpí poruchou sluchu
Vývoj sluchové poruchy
1. krátkodobé stavy zahlušení
 zalehlost uší, ušní šelesty, bolesti hlavy, nespavost,
bušení srdce, závratě
 po několika týdnech slábnou a mizí
2. stadium latence
 subj. dojem dobrého sluchu, ,,zvykl jsem si"
 sluchová únava a doba restituce se prodlužuje
 objevuje se ohraničená ztráta v obl. 4000 Hz (není
pozorována ­ nebrání porozumění řeči)
3. stadium manifestní
 narušeno porozumění řeči (obl. okolo 3000 Hz), ztížené
dorozumívání, nedoslýchavost až praktická hluchota
Psychické potíže
při zhoršování sluchu
 špatně snášeno, realita ho často
připomíná
 podrážděnost, konflikty
 nedůvěřivost, podezíravost,
vztahovačnost
 unikají varovné signály ­ ohrožení,
stupňování pozornosti, únava
 stydí se za postižení, snaží se ho zatajit
Audiogram
Ztížení komunikace
 maskování řeči a jiných akustických signálů
 nejdůležitější pásmo 100 ­ 6.000 Hz (300 ­ 3.000 Hz)
 signál alespoň 15 dB nad hladinou pozadí (hladina
běžné řeči 50-60 dB)
 slyšitelnost X srozumitelnost
 porozumění slovu X větě X sdělení
Rušení spánku
 primární účinek
 ztížené usínání, probouzení, méně hluboký spánek
(v důsledku aktivace)
 sekundární následek
 pocit snížené kvality spánku, zvýšená únava, zhoršená
nálada, snížená výkonnost
 Leq  30 dB(A), Lmax  45 dB(A)
 zvýšení hlučnosti v noční době z 50 na 70 dB
provázeno nárůstem nemocnosti o 10%
 příjemný tichý monotónní zvuk podporuje útlum CNS
Fyziologické reakce
 vznikají jak přímo (primární), tak v důsledku
negativního postoje (sekundární)
 evidence o souvislosti mezi hlučností a výskytem
některých onemocnění
 hypertenze, ICHS, infarkt myokardu, katar horních cest
dýchacích, infekční onemocnění (imunosupresivní působení
hluku)
 korelace se subj. posouzením zdr. stavu
Působení hluku v organismu
Duševní zdraví
 urychlení a zintenzivnění rozvoje latentních duševních
poruch
 zvýšená spotřeba psychofarmak (anxiolytika, hypnotika),
četnější psychiatrické příznaky, vyšší návštěvnost PL
 závěry nejsou jednoznačné
Pracovní (školní) výkon
 u nenáročných úkolů a krátkodobě může zvýšit výkon
 kompenzace motivací
 postadaptační efekt (,,daň za adaptaci")
 u náročných a komplexních úkolů zhoršení výkonu
(čtení, řešení problémů, memorování)
 rozptýlení pozornosti, úleková reakce, zúžení pozornosti
 zkoumáno často na školním výkonu dětí
 narušena pozornost, porozumění čtenému, zhoršení
dlouhodobé paměti
 akustika školních tříd !
Vliv hluku na výkon
výkon stoupá
 u monotónních činností
 u osob s podprůměrným
osobním tempem
 tam, kde hluk maskuje
rušivé podněty
(,,akustický parfém")
výkon klesá
 u náročných činností
 u osob s nadprůměrným
osobním tempem
 tam, kde hluk sám je
nositelem rušivé
informace, nebo
maskuje důležité inf.
Vysvětlení (?)
 teorie paralyzujícího vlivu hluku
 hluk snižuje práceschopnost organismu
 selhává, má-li vysvětlit zlepšení výkonu
 teorie pozornostního vlivu hluku
 vychází z Broadbentovy teorie filtru
 je-li zvuk ,,percepčně atraktivní" (intenzivní, vysoký,
nepravidelný, neočekávaný, neznámý), vyvolá rychlejší
reakci nebo je rušivější
 hluk zhorší výkon pouze tehdy, když odvádí pozornost
(nebo maskuje signál)
 teorie aktivace (arousal)
 vychází z Yerkes-Dodsonova zákona
 aktivační optimum pro různé typy činností je různé zvýšení
arousalu může tedy mít pozitivní i negativní vliv
podle typu činnosti
Sociální chování
 zvýšená hostilita
 negativnější hodnocení druhých
 snížená ochota spolupracovat a komunikovat
 nižší ochota pomoci
Možné příčiny (?)
 zúžení pozornosti
 snaha uniknout z dosahu hluku
 ztížením řečové komunikace
 zvýšení aktivity vede až ke ztrátě kontroly chování
(afekt, agrese)
Lze si na hluk zvyknout?
Oblast účinku Krátkodobá expozice Dlouhodobá perspektiva
ovlivňování psychické
pohody, obtěžování
záleží na individuálních vlastnostech, reakce rozmrzelosti může
vymizet, ale může se i stupňovat. Psychická reakce ovlivňuje
velikost rušivého vlivu i sekundární vegetativní reakce
rušivý vliv, interference s
výkonem
výkon, pokud se nejedná o
zvláště náročnou činnost,
může zůstat neovlivněn za
cenu většího vynaloženého
úsilí. Následky se ale
projeví po odeznění hluku
vzhledem ke kumulaci vyčerpání
organismu nelze výkon
trvale udržet
fyziologické působení primární vegetativní reakce jsou
největší při zahájení
expozice, postupně odezní
primární vegetativní reakce
(které vznikají již od 60 dB)
se objevují nezávisle na vůli
člověka, z tohoto hlediska
si nelze na hluk vyšších
intenzit navyknout
průběh sekundárních
vegetativních reakcí závisí
na kognitivním zpracování
sekundární vegetativní reakce
jsou psychogenně
ovlivnitelné
účinek na sluchový orgán dočasná změna (snížení)
citlivosti sluchového
analyzátoru (v případě
akustického traumatu
ireverzibilní)
k adaptaci nedochází, postupné
snižování citlivosti sluchu je
nevratné
Imisní normy
Skupina Druh práce ­ činnosti LAeq, 8h (dB)
I.[1] Duševní práce koncepčního charakteru s
převahou tvořivého myšlení
mimořádné nároky[2]
běžné nároky
40
45
II.dto Duševní práce velmi náročná a složitá spojená
s velkou zodpovědností, soustředěním s
převahou reprodukčního typu
mimořádné nároky dto
běžné nároky
50
55
III.dto Duševní práce vyžadující značnou pozornost,
soustředěnost, s možností snadného
dorozumění řečí
mimořádné nároky dto
běžné nároky
60
65
IV. dto Duševní práce rutinní povahy s trvalým
sledováním a kontrolou sluchem, práce
vykonávaná na základě dílčích sluchových
informací
mimořádné nároky dto
běžné nároky
70
75
V. Fyzická práce náročná na přesnost a
soustředění nebo vyžadující občasné sledování
a kontrolu sluchem
80
VI. Fyzická práce bez nároků na duševní
soustředění, sledování a kontrolu sluchem a
dorozumívání řečí (rozhodující je ochrana
sluchu)
85
[1] Pro druh činnosti skupiny I až IV (duševní práce) lze používat dobu hodnocení kratší než 8 hodin. Jako doba hodnocení se v
tomto popřípadě přednostně volí doba trvání rušivého hluku.
[2] Za mimořádné nároky se například považuje dorozumívání cizím jazykem nebo může-li v důsledku selhání dojít k významné
škodě nebo k poškození zdraví.
Denní hluková mapa - Brno
LAeq,16h (6-22 h)
Noční hluková mapa - Brno
LAeq,8h (22-6 h)
Denní hluková mapa - centrum
LAeq,16h (6-22 h)