Diagnostika
dÃtěte s postiženÃm
Mgr. et Mgr. Lenka Šamánková

Struktura přednášky:
nZa jakých okolnostà se psycholog  s dÃtětem s postiženÃm setkává nCo vÅ¡echno brát v úvahu
v souvislosti s diagnostikou dÃtěte s postiženÃm nPsychologické vyÅ¡etřenà postiženého
dÃtěte nNástin komplexnà diagnostiky dÃtěte s postiženÃm

Setkánà s problematikou postiženÃ:
nOdbornÃk: diagnostik, terapeut, krizová intervence nDoba: prenatálnà obdobÃ, perinatálnÃ
obdobÃ, postnatálnà obdobÃ, raný vývoj, pozdějÅ¡Ã vývojové fáze
n
n

DÃtě s postiženÃm – souvislosti:
nPostiženà / handicap ovlivňuje celou osobnost jedince
nPostiženà hraje stěžejnà roli v procesu socializace
nPostiženà ovlivňuje rodinu postiženého dÃtěte a jeho nejbližšà okolà (přátelé,
spolužáci, sousedi)
nVzájemnou interakcà vzniká „bludný kruh“ dÃtě – rodina – okolÃ

Situace v rodině:
nJakou má již rodina zkuÅ¡enost s postiženÃm? V rodině se postiženà již objevilo x neobjevilo
nŠOK – stadia obdobà smutku (Kübler-Rossová)
1.Stadium Å¡oku a popřenà situace (ochromenÃ, odstup, rodiče nevěřÃ)
2.Stadium hněvu a kritiky (hledánà vinÃka, pocity:zdrcenÃ, zmatek, hněv, zlost, obviňovánÃ)
3.Stadium smlouvánà („růžové brýle“, hledánà řeÅ¡enà – často léčitelé, mnozÃ
rodiče na této fázi ustrnou)
4.Stadium deprese (rodiče ztrácà zábrany, svěřujà se s pocity; úlevové emoce – pláč,
smutek; uznánà potřeb dÃtěte)
5.Stadium přijetà (nalezenà životnÃho smyslu, rodič obracà pozornost od sebe k dÃtěti,
konstruktivnà jednánà – pochopenà úkolu a s nÃm spojených hodnot

Situace v rodině:
nSourozenci – vývojová fáze sourozenců;  extrémnà přÃstup ze strany rodičů (odsunutà x
přÃliÅ¡ný zájem)
nSociálně(-ekonomická) situace rodiny – naprostá změna – okolà k rodině začÃná měnit
přÃstup
nVývojová fáze rodiny (věk rodičů, délka partnerstvà – v této souvislosti otázka
vývojových krizÃ)

DÃtě s postiženÃm:
nPostiženà má vliv na celou vyvÃjejÃcà se osobnost
nDeprivace postiženÃm – specifický vývoj
nČasto naruÅ¡ená psychika – neurotické projevy, poruchy chovánÃ, zvláštnosti v projevech,
komunikačnà obtÞe
n psychosociálnà stadia vývoje osobnosti (Erikson):
1.ZÃskánà důvěry, naděje – často v této fázi krize rodičů
2.Autonomie – potÞe s odpoutánÃm vazby na matku, z vázanosti na určité mÃsto
3.Stadium iniciativy – schopnost cÃtit vinu, rozvoj svědomÃ
4.Stadium snaživé pÃle – pocit méněcennosti
5.Stadium identity – sociálnà identita, osobnà identita
6.
1.
n

Postoje společnosti k postiženÃ:
nAmbivalentnà charakter – pozitivnà i negativnà citové hodnocenà (často hrůza, odpor)
nPředsudky -laické diagnostické kritérium, generalizace nSociálnà stigma – stigmatizujà jsou
zejména defekty, jejichž důsledkem jsou nežádoucà nápadnosti

PostiženÃ:
nZávisà na druhu postiženà (tělesné, smyslové, mentálnÃ)
nZávisà na mÃře postiženà (lehké x těžké postiženà x kombinace postiženÃ)
nZávisà na tom, kdy k postiženà doÅ¡lo (vrozené postiženà nebo zÃskané v rané fázi vývoje x
zÃskané později)
nPokud jde o zÃskané postiženà je důležité uvědomit si, v jaké životnà etapě jedince
postihlo

Psychologické vyÅ¡etřenà postiženého dÃtěte:
nZákladnà účel vyÅ¡etřenà (známe dg. postiženÃ? Je vysloveno podezřenà na dg. postiženÃ? Je
jiný účel vyšetřenà – podezřenà na jinou dg.? nPokud diagnózu známe – výhoda:
přÃprava na vyÅ¡etřenÃ, použità vhodných metod
nDg. neznáme – standardnà postupy

Psychologické vyÅ¡etřenà dÃtěte s postiženÃm:
nRodinná a osobnà anamnéza
–Důkladná (od prenatálnÃho obdobà do současnosti)
–Závislá na účelu vyÅ¡etřenÃ
–Znalost dosavadnÃho vývoje (složka tělesná, kognitivnÃ, sociálnÃ)
–Rodinná problematika (fungovánà rodiny, fáze vyrovnávánà se s problémem, odborná pomoc,
sourozenci, výhledy)
–

Psychologické vyÅ¡etřenà dÃtěte s postiženÃm:
nRA a OA a dalÅ¡Ã informace zÃskáváme prostřednictvÃm rozhovoru s RODIČI VÅ¡Ãmat si tedy :
–postojů rodičů k situaci vyÅ¡etřenÃ, k dÃtěti a jeho postiženÃ
–Výchovného stylu, způsob výchovy(často extrémy)
–Hodnocenà dÃtěte rodičem, očekávánÃ, ambice, představy (často nerealistické)
–

Psychologické vyÅ¡etřenà dÃtěte s postiženÃm:
nMetody:
–Kvalitativnà (rozhovor, pozorovánÃ)
–Ideálně pozorovánà v přirozeném prostředÃ, formou hry
–Postižené děti velice citlivě reagujà na nové situace (nÃzká adaptabilita) – důležitý
citlivý přÃstup odbornÃka, i to je často málo L
–Standardizované metody určené k diagnostice daného postiženà – je jich velice málo,
často bez českých norem
–Použità standardizovaných metod pro běžnou populaci – vyhodnocenà kvalitativnÃm způsobem,
pouze některé části

Psychologické vyÅ¡etřenà dÃtěte s postiženÃm:
nPrůběh:
–PředtÃm nutná přÃprava metod, vhodného prostředÃ, představa o délce a počtu použitých
metod (rychlá unavitelnost dÃtěte, nesoustředěnost), „sběr“ informacà od jiných
odbornÃků (odbornà lékaři, pedagogové, soc. pracovnice…)
–Jedno vyÅ¡etřenà nestačÃ, často jde o dlouhodobý proces.
–Vhodné úvodnà seznamovacà setkánÃ
–Rozhovor s rodiči  (vhodný bez dÃtěte) – pozor na vhodně kladené otázky
–VyÅ¡etřenà dÃtěte – nutné sledovat jeho celkový stav (často je vyÅ¡etřenà nemožné nebo
nedokončené)
–Závěr: v přÃpadě, že vyslovujeme podezřenà na postiženÃ, pak je nutné opatrnosti při
sdělovánà (mÃt na paměti základy krizové intervence)
–Nejen diagnóza, ale také doporučenÃ, co dál. Rodiče často ve chvÃli oznámenà nepřÃznivé
zprávy nevnÃmajà vÅ¡echny sdělované informace – proto stručně, výstižně, závěr na
papÃře – popsat i nezbytné dalÅ¡Ã kroky.
–OTÁZKA PROGNÓZY:  u mnoha syndromů bývá nepřÃznivá!!!
–
–

Psychologické vyÅ¡etřenà dÃtěte s postiženÃm:
nPsycholog je součástà odborného týmu, který vyslovuje a potvrzuje podezřenà na diagnózu
postiženÃ. nV přÃpadě, že jsme prvnÃ, kdo tuto diagnózu postiženà vyslovuje, je nutné
nasměrovat klienty na dalšà odborná pracoviště, abychom zabezpečili cestu ke komplexnà péči

Psychologické vyÅ¡etřenà dÃtěte s postiženÃm:
nOsobnost psychologa:
–Má vyřeÅ¡ené (je ochoten řeÅ¡it)základnà otázky souvisejÃcà s touto problematikou:
nJsem schopen pracovat s postiženými lidmi?
nUmÃm se podÃvat postiženému do očà bez odporu a negativnÃch či ambivalentnÃch pocitů?
nZvládnu emočně tuto práci?
nMám základy v krizové intervenci?
nMám potřebnou trpělivost?
nUznávám smysl života postižených lid�
nJak nakládám s otázkami souvisejÃcÃmi se smrtÃ? Děsà mě smrt?
nA mnoho dalÅ¡Ãch a dalÅ¡Ãch filozofických a jiných odborných otázek, jejichž adekvátnÃmi
odpověďmi  by měl odbornÃk růst ve své profesnà kompetenci.
n
n

Komplexnà diagnostika dÃtěte s postiženÃm:
nTým odbornÃků pracuje s rodinou a dÃtětem s postiženÃm tak, aby rodina  směřovala ke
zdárné integraci a spokojenému životu
nNutný je komplexnÃ, interdisciplinárnà přÃstup (lékaři – specialisté, pediatr,
pedagogové, psychologové, speciálnà pedagogové, sociálnà pracovnÃci a dalÅ¡Ã)
nRodinu je nutné motivovat ke spolupráci
n

Komlexnà diagnostika dÃtěte s postiženÃm:
nPrenatálnà diagnostika:
–Genetická vyÅ¡etřenÃ
–Screening v těhotenstvà (UTZ – 10. – 12. tt, 16. tt, 20. tt, 32.tt) – vyloučenÃ
některých syndromů (např. Downův syndrom), VVV
–Při pozitivnÃm výsledku ze základnÃch vyÅ¡etřenà doporučen odběr plodové vody
–PřÃsnějÅ¡Ã sledovánà dětà spec. odbornÃky (předčasně narozené děti, děti matek, které
prodělaly v průběhu těhotenstvà těžkou virózu, byly pod vlivem teratogennÃch látek apod.)
–Některé VVV lze poznat pomocà UTZ již v prenatálnÃm obdobà (orgánové patologie, poruchy
funkcà orgánů)

Komplexnà diagnostika dÃtěte s postiženÃm:
nRaná péče – Střediska rané péče
–Diagnostické pobyty rodičů s dětmi s postiženÃm
–Diagnostika psychologická, speciálně-pedagogická, sociálnÃ
nSpeciálně pedagogická centra (SPC)
–Diagnostika psychologická, spec.-ped., sociálnÃ
–CÃl: integrace / vzdělávánÃ
nOdbornà lékaři
–Závisà na druhu a mÃře postiženÃ
–Neurolog, psychiatr, klinický logoped
nKliničtà psychologové
–Při nemocnicÃch, péče při hospitalizacÃch
–Ambulantně (diagnosticko – terapeutická činnost)
nSoukromý sektor – občanská sdruženÃ
–Diagnostika, pomoc rodině
–

K zamyÅ¡lenÃ:
nodkaz na článek s následnou diskusà na téma prenatálnà diagnostiky: zdroj www.baby-cafe.cz
(zde najdete mnoho podnětů k zamyÅ¡lenà se nad diagnostikou a vůbec psycholog. praxÃ, lze se tak
přiblÞit rodičovské problematice – vÅ¡eho druhu) nčlánek k prenat. dg.:
http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=111360

Literatura:
nZákladnà literatura:
–Svoboda M., KrejčÃřová, D., Vágnerová, M. (2001): Psychodiagnostika dětà a dospÃvajÃcÃch.
Praha: Portál. (str. 413 – 417)
–Vágnerová,M. (1999):Psychopatologie pro pomáhajÃcà profese.Praha: Portál. (str. 98 – 133)
–ŘÃčan, P., KrejčÃřoová D a kol.(1997): Dětská klinická psychologie. Praha: Grada
Publishing, s.r.o. (str. 39 – 118)
–Monatová, L. (2000): Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětÃ. Brno:
Paido.
–

PřÃÅ¡tě:
nDiagnostika dÃtěte se sluchovým postiženÃm
–Vymezenà problematiky (postiženÃ)
–Vývoj SP dÃtěte
–Komplexnà diagnostika SP dÃtěte
–Psychologická diagnostika SP dÃtěte – konkrétnà metody
–PřÃpad
–