Ústav etnológie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy PhDr. Petr Prokopik Teze disertační práce: Antropologická konceptualizace sexuálních kategorii (Anthropological Conceptualisation of Sexual Categories) Studijní program: Historické vědy Studijní obor: Etnológie Vedouci práce: Doc.PhDr.František Vrhel,CSc Praha, 2008 Teze disertační práce 2 Antropologické studium by se podle mého názoru mělo při interpretaci nesmirně pestrých projevů lidské sexuality snažit vyvarovat redukcionalistických zkresleni, která přináši biologizujici paradigma. Jakožto zásadni atributy biologické podmíněnosti a normativnosti vědeckého vnimáni lidské sexuality považuji následující kanonické doktríny. 1) Kategorizaci všech lidských bytosti na muže a ženy (sexuálni dimorfismus) a následnou kategorizaci na buď normálni muže a ženy, nebo abnormálni jedince. 2) Vytvořeni kategorie normálních sexuálních praktik jakožto pouze těch, které slouži k biologické reprodukci a zároveň vytvořeni definice homosexuality a dalších anomálnich periferních sexualit. 3) Opodstatněni výše zmíněných kategorizaci předpokladem jejich esencialismu a universálnosti. Za zcela zásadni pro studium sexuality shledávám Foucaultovu dekonstrukci zdánlivě přirozené vědecké kategorie homosexuality a dalších anomálnich periferních sexualit. Foucault odhalil zrod evropského pojmu homosexuality jakožto základního kontrastu, který slouži k vymezeni „normálni" sexuality. Za primárního iniciátora vzniku této konstrukce určil ekonomický, socio-politický zájem na mocenské kontrole lidské sexuality. Hlavni problematická zkresleni, ke kterým dochází v transkulturni analýze sexuality, postrádajíc! silné odhodláni po dekonstrukci existujících paradigmat, rozděluji do dvou oblasti, kterým se posléze bliže věnuji: 1) sexuálni Teze disertační práce 3 dimorfismus a reprodukční paradigma 2) kategorizace homosexuality, přičemž jako podstatný znak u obou těchto oblasti shledávám přesvědčeni o jejich esenciálni podstatě a universalisrnu. Cestou, jakou je snad možné překonat toto biologicky normativní paradigma antropologického studia, může být zavedeni kategorii třetího pohlaví a třetího genderu. Zdá se, že nativní klasifikační systémy mohou v některých kulturách reflektovat existenci třetího pohlaví, tedy ani muže ani ženy, zavedením specifické kategorie. Na základě předkládaného kulturního materiálu, zejména na přikladu tzv. „guevadoche" z Dominikánské republiky a „kwolu-aatmwol" z Nové Guineje, se pokouším o teoretické uchopeni kategorie třetího pohlaví. Za určujici prvek existence konceptu třetího pohlaví shledávám společně s G.Herdtem (1994) předpoklad jeho „kulturní ontológie". Domnívám se, že koncept třetího pohlaví nám umožňuje lépe uchopit rozdílnost v kultúrni odpovědi na výskyt hermafroditismu. Zavedeni kategorie třetího pohlaví do transkulturni analýzy sexuálních kategorii navic umožňuje rozpoznat zcela jedinečné kultúrni konfigurace sexuality včetně odlišných modelů mužství a ženstvi, heterosexuality a homosexuality. Použiti kategorie třetího genderu otevírá možnosti pro jemnější klasifikaci transkulturnich forem homoerotických vztahů. Společně s G. Herdtem (1997) hodnotím možnost Teze disertační práce 4 kategorizovat rozličné projevy homoerotických vztahů podle jejich organizační struktury na strukturované transformaci genderu, strukturované věkem a strukturované specifickou sociálni roli. Jako velmi podstatné a inspirativní pro transkulturni kategorizaci sexuality vnimám teoretické odkryti queer teorie, které shledává sexuálni identitu a subjektivitu strukturami mnohonásobně determinovanými, dynamickými a proměnlivými. Zároveň však nemohu souhlasit s pohledem queer teorie na konstrukci sexuálni identity jako na boj mezi absolútni asimilaci a resistenci. V požadavku na onu „absolútni resistenci" naopak shledávám projev vlastni normativnosti queer teorie. Mnohovrstevnost kategorii sexuálni identity a sexuálni orientace, jejich plasticitu a nestálost podléhajíc! vývoji dokládám na přiklade teoretického konceptu „sexual lifeways". Pro studium sexuálních kategorizaci je podle mého názoru na této teorii inspirativní zejména tázáni po vztahu sexuálni kategorie a osobnosti. Pokouším se i o detailnější interpretaci tři v antropologické literatuře dobře známých a často zmiňovaných fenoménů: „two-spirit" v nativních kulturách Severní Ameriky, „hijra" v Indii a „rituálni homosexuality" u Sambijů z Nové Guineje. Právě tyto tři příklady jsem si vybral zejména z důvodu relativního bohatství etnografického materiálu a současně také diky jeho dostupnosti. Podstatu kategorie two- Teze disertační práce 5 spirit spatřuji ve vzájemné kombinaci tři klíčových oblasti: a, genderové variace; b, nekonvenčni specializace v oblasti produkce; c, spirituální agens, který v daných kulturách definuje two-spirit jakožto nábožensko-ekonomické specialisty se specifickou genderovou roli. Kultúrni kategorii hidžra definuji jako kategorii alternativního pohlaví a genderové role definující a legitimizujici alternativní způsob života v rámci kultúrni tradice hinduismu. Hidžra jakožto kategorie třetího pohlaví a genderu svou kultúrni definici překračuje klasifikační rozdíly mezi evropskými kategoriemi hermafrodit, transsexual, homosexuál, transvestit a eunuch. Diskusi významů a projevů rituálni homosexuality v sambijké společnosti docházím k možné interpretaci, která v muži praktikovaném homosexuálním fellatiu a současně v přísném utajeni těchto aktivit před ženami shledává snahu sambijských mužů o konstrukci vlastni společenské nadřazenosti nad ženami. Muži diky homosexuálnímu fellatiu v sambijské společnosti drži erotické privilegium jak nad ženami, tak nad mladými chlapci. Konstitučnim prvkem kultúrni kategorie muže v sambijské kultuře je tak zcela v rozporu s konvenčni evropskou představou jeho sekvenční homoerotická, bisexuálni a posléze heterosexuálni identita. Interpretace kulturních fenoménů two-spirit, hijra a rituálni homosexuality dokládá, jak složitým a těžko řešitelným problémem je konceptualizace těchto jevů v rámci Teze disertační práce 6 evropských, konvenčních, biologicky orientovaných kategorizaci sexuality. Kategorie jako homosexualita, trasvestitismus, transsexualita a pohlavní inverze se zdaj i v těchto případech neadekvátni. Představeni konceptů třetího pohlaví a třetího genderu se jevi jako vhodný nástroj umožňujíc! jemnější rozlišeni a citlivější interpretaci daných jevů v rámci jejich kulturního kontextu. Jakkoliv se tyto nové kategorie samy zdaj i být spise těžko uchopitelnými lokálními variacemi, a proto neuniversálnimi a do jisté miry i nekonsistentnimi, jejich význam spočívá především ve zpochybněni konvenčních kategorizačnich modelů a v možnosti jejich transcendence. Zároveň se zdá, že i definice homosexuality a heterosexuality jakožto pevně daných, statických kategorii, ať už podmíněných biologickou esenci či socio-kulturni konstrukci, je příliš rigidní a svou malou flexibilitou se nehodi pro popis lidské sexuality, jejiž podstata se jevi daleko komplexnější. Domnívám se, že antropologické studim sexuality musi stavět na detailní analýze kulturních významů kategorii a symbolů, které aktéři znaji, používají, ale zároveň i utvářejí. Neobejde se ani bez analýzy struktury a vztahů mezi jednotlivými složkami kultury, ale ani bez analýzy historického vývoje a subjektivních faktorů jako individuálních motivaci, tužeb a vlastních významů vytvářených jednotlivci. Právě individuálním motivacím, touhám a vlastním významům, které vytvářej! jednotlivci, se věnuji ve vlastním Teze disertační práce 7 výzkumu zaměřeném na interpretaci vytvářeni zcela nové sexuálni kategorie „Bear" v rámci gay komunity. Fenomén medvědího hnuti interpretuji jako kultúrni prosazeni možnosti přijeti identity alternativní k identitě muže a gaye. Potencionálním příjemcům medvědi identity je společná pozice dvojitých outsiderů jak ve většinové společnosti, tak v menšinové gay komunitě. Jejich vzhled neni sexy, jejich povahové rysy neodpovídají běžné podobě ani maskulinniho muže ani gaye, objekt jejich erotické touhy je neobvyklý a „divný". Okamžitá percepce medvědi identity krátce po jej im objeveni je projevem touhy po společenském potvrzeni a oceněni mě samotného, mého vzhledu, mých povahových rysů a popřípadě i mé erotické touhy. Přijeti medvědi identity a vstup do medvědi komunity otevírá outsiderům možnost naplněni jejich touhy po sociálním štěstí. Jejich fyzický vzhled se stává sexuálni ikonou, jejich osobnost kombinujíc! povahové rysy maskulinniho muže, gaye i ženy je podporována a oceňována a objekt jejich sexuálni touhy se stává normálním a většinově sdíleným. S přijetím této alternativní identity souvis! nejenom vyhledáváni prezentaci, které ji reflektuji a potvrzuji, ale i snaha o vytvořeni komunity, jejiž jsem plnohodnotným členem, nikoliv „outsider", komunity, která potvrzuje moji identitu, oceňuje mě i hodnoty, které zastávám a umožňuje mi kontakt se stejně se identifikujícími. Roli těchto komunit plni jak na celosvětové, tak na lokálni úrovni zakládané medvědi Teze disertační práce 8 instituce. Lokálni medvědi skupiny mohou být diky přimému vlivu sexuálních, politických i komerčních motivaci a očekáváni svých členů organizacemi, které vytváří alternativní příležitosti pro sexuálni kontakt; misty společenského setkáváni a vzájemné podpory; platformou, která formuluje alternativní politický postoj a životni filosofii; i alternativním komerčním prostorem zacíleným na specifickou komunitu. Celosvětové instituce jako internetové stránky a jiná média jsou hlavním komunikačním nástrojem a také institucemi, které identifikuji a institucionalizuji prvky medvědi symbolické moci a vytváří pocit celosvětové komunity, jejiž konkrétni, žitá zkušenost je vystavěna na existenci osobních kontaktů a vazeb. Medvědi identita se stává alternativní sexuálni kategorii, která soupeři s paralelně existujícími kulturními kategoriemi gay a muž, čimž přesahuje sféru gay komunity. Kategorie medvěd se stále vytváří, je modelována svými nositeli, jejich představami a akcemi. Vlivem postojů a očekáváni svých nositelů je pod tlakem dvou protichůdných tendenci. Z jedné strany je vnímána jako široce otevřená alternativní kategorie muže a gaye, sdružujíc! outsidery nevyhovujíc! většinovým normám. Z druhé strany je svými nositeli formována do podoby normativní kategorie, která definuje exklusivní skupinu „krásných" a „opravdových" vlastníků specifických znaků, které jeji nositelé považuji za eroticky přitažlivé a ideálni. Teze disertační práce 9 Zdá se, že různé lidské společnosti občas mohou vytvořit specifickou alternativní sexuálni kategorii pro jedince, kteři z nejrůznějších důvodů nevyhovuji konvenčním normám. V případě nativních kultur Ameriky byla takovouto možnosti instituce „two-spirit", která definovala alternativní společenskou roli v rámci každé komunity určenou exklusivně pouze jednotlivcům a to pravděpodobně na základě jejich vlastni volby. V některých kulturách je jedincům s prvky pohlavní obojetnosti připsána kulturní kategorie třetího pohlaví (například novoguinejský „kwolu-aatmwol" a dominikánský „guavedoche") se specifickou sadou kulturních představ o svébytném sociálním vývoji, statutu a původu. Tento triadický systém umožňuje existenci pohlavní obojetnosti jako konštituční kategorie. Hinduistická kategorie hidžra poté otevírá možnost existence celé specifické komunity v rámci hinduistické společnosti a zároveň kombinuje možnosti jejiho přijeti jak na základě vlastni volby, tak společenské askribce. Kategorie hidžra je určena jedincům, kteři z mnoha důvodů nemohou či nechtěj! naplnit svá a společenská očekáváni o plnohodnotném životě normativního muže a dává jim legitimní životni alternativu naplněnou participaci na životě v alternativní komunitě. Podobně bychom mohli hovořit i o vzniku sexuálni kategorie „bear". Většinová společnost umožnila některým jedincům, kteři byli outsidery ve světě konvenčních norem a hodnot, vytvořit Teze disertační práce 10 vlastni alternativní prostor. Prostor, ve kterém se mohou citit jako nositelé hodnot, vlastnici symbolické moci. Kategorie „bear" představuje identitu, jež přetváří roli několikanásobného outsidera v alternativní společenskou roli vlastníka symbolické moci a prezentuje novou sexuálni kategorii, která je svébytnou, alternativní formou identity muže a gaye. Přijeti medvědi identity a vytvořeni nové variantní sexuálni kategorie je projevem touhy po naplněni sociálního štěsti - po společenském potvrzeni a oceněni a po neplněni erotické touhy. Do jaké miry je možné hovořit o těchto sexuálních kategoriích jako o kategoriích alternativních, záleži na emickém pohledu dané společnosti, nikoliv na etické kategorizaci z pozice evropských norem. Z pohledu evropského se jevi rituálni homosexualita sambijských mužů jako výjimečný a naprosto neobvyklý prvek v sexuálním vývoji muže. Zcela v rozporu s evropskou představou je však v rámci sambijské kultury sekvenční homoerotické, bisexuálni a posléze heterosexuálni chováni a s nim spojená identita plně konvenčním konstitučnim prvkem kultúrni kategorie muže. Antropologie by měla vlastnit teoretické nástroje, které ji umožni tyto z jistého pohledu neobvyklé sexuálni kategorie popsat a interpretovat bez použiti biologizujici a etnocentrické redukce. Teze disertační práce 11 V textu uvedené odkazy: Herdt, G., ed. (1994): Third Sex, Third Gender, Beyond Sexual Dimorphism in Culture and History. New York: Zone Books. Herdt, G. (1997): Same Sex. Different Cultures. Exploring Gay and Lesbian Lives. Boulder Colorado: Westview Press.