Rozvojová teorie alice. navrátilová@yahoo.com 19016@mail.muni.cz Povinná četba ž 1) PIETERSE, N.J.:Development theory : deconstructions/reconstructions, London ; SAGE Publications, 2001. ž Kap. 1 – str. 1 – 17 ž Kap 10 – 150- 169 ž THOERBECKE, E.: The Evolution of the Development Doctrine, 1950-2005, in: Mavrotas, (2007): Advancing Development, United University Press, New York. ž Kap 1 – str. 3-36 Povinná četba ž 1) PIETERSE, N.J.:Development theory : deconstructions/reconstructions, London ; SAGE Publications, 2001. ž Kap 2 , str. 18-33 ž Dunkley, G. (2004): Free Trade, Myth, Reality, and Alternatives, Zed Books. Keane; str. 8-17 ž GLASIUS, M.; KALDOR, M.: Introducing Global Civil Society, in: Global Civil Society Yearbook, accessible on: www.lse.co.uk. ž NYAMU-NUSEMBI, CORNWALL, A.(2004): What is rights-based approach all about? Working Paper, Institute of Development Studies, Sussex. Povinná četba ž ESCOBAR, A.: Development Planning, in: SACHS (ed.) (1992): The Development Dictionary: A Guide to Knowledge as Power, London, Zed Books. ž BROHMAN, J.(1995): Popular Development, Basil Blackwell. p. 201-250. ž CARMEN, R. (1996): Autonomous Development, Humanizing the Landscape. London, Zed Books, 1996.P. 1-40. ž Gready, P.; Ensor, J. (2005): Reinventing Development, Zed Books, London. Povinná četba – blok 3 ž BOTES, L.; VAN RENSBURG, D.: Communitiy participation in Development: nine plagues and twelve commandents, in: Community Development Journal; Jan 2000; 35,1. Academic Research Library, pp. 41 ž UFFORD, P.G.; GIGI, K.A. (2003): A Moral Critique of Development, Routledge, London. ž MOSS, D. (2003): The Making and Marketing of Participatory Development in: van Ufford, P.Q.; Giri, A.K. (2003): A Moral Critique of Development, in Search of Global Responsibilities. Routledge, London Literatura ž CHAMBERS, R. (1983):Rural Development: Putting the Last First, Essex, Longmann. ž FORSYTH, T. (ed.) (2005): Encyclopedia of International Development. London and New York: Routledge. ž GANDHI, L. (1998): Postcolonial Theory: a critical introduction, Columbia University Press. Literatura ž MOSS, D. (2004): ´People´s Knowledge´: Participation and Patronage: Operation and Representation in Rural Development, in: COOKE, B.KOTHAR, U. (2004): Participation: The New Tyranny? London: Zed Books ž MOSS, D. (2003): The Making and Marketing of Participatory Development in: van Ufford, P.Q.; Giri, A.K. (2003): A Moral Critique of Development, in Search of Global Responsibilities. Routledge, London Cíl kurzu ž Pochopit povahu rozvojové teorie – sociálně vědní náhled na rozvoj ž Interpretovat rozvoj jako kulturně a společensky utvářenou, histroricky proměnnnou kategorii ž Schopnost objasnit jednotlivé dimezne teorie u konkrétních paradigmat ž Schopnost orientace v rozdílných přístupech a kriticky reflektovat expalnační možnosti, ale také limity jednotlivých přístupů Okruhy na test ž 1) rozvojová paradigmata – Pieterse kap. 1,10 vyjmenovat + hlavní charakteristiky, co je to paradigma, autor konceptu ž 2) projekt kolonialismu – co je to kolonialismus; důsledky kolonialismu; různé způsoby kolonizace – Allan, Thomas, kolonizace myslí a post-kolonialismus - Carmen ž 3) projekt moderny – charakteristika projektu, z čehokoli, možno z přednášky ž 4) projekt developmentarismu – charakterizujte podle McMichael Okruhy na test ž 5) projekt globalizace- McMichael, obecný proces globalizace – z čehokoli např. česky Bauman – Globalizace, dimenze globalizace; neoliberální paradigma; teorie mezinárodního obchodu Okruhy na test ž 7) modernizační škola, Yo So – ve složkách modernization_school, modernization_school I-III.pdf. nové modernizační studie (neo-modernizační škola) ibid. ž 8) škola ekonomické závislosti – Dependency school: klasická dependency school ž 9) nové studie školy závislosti vše ve složkách Yo So Dependency.pdf……. ž 10) kritika volného obchodu – Dunkley – Free trade ž 11) problematika dluhů – přednáška + paper Hildebrandtová ž 12) mikro-přístupy – přednáška + Brohman VI ž 13) přečíst nějaký ročník HDR + stručně referovat o čem pojednává Okruhy na test ž 14) občanská společnost – přednáška, Potůček; definice trhu, občanské společnosti, selhání trhu, externality, uvést příklady OS ž 15) globální občanská společnost – přednáška + Global Civil Society Yearbook – úvodní kapitoly z GCSYearbook 2001, 2003. ž 16) participativní rozvoj – nástrahy a doporučení – přednáška, paper od Botes – složka participatory.pdf, Carmen ž 17) rights-based approach ž 18) Women and Development, INSTRAW publication ž 19) post-development Definice rozvoje ž Organizovaná intervence do kolektivních záležitostí podle standardů zlepšení. ž Co je míněno tímto zlepšením a jaký druh intervence je vhodný, se mění podle třídy, kulturně-historického kontextu a vztahů moci [Pieterse, 2001:3]. ž Rozvoj je „proces změny, zprostředkovaný nějakou formou lidské intervence“(Carmen, 1996:5). Významy rozvoje v historické perspektivě (Pieterse, 2001:7) ž Období perspektiva význam rozvoje ž 1850 koloniální ekonomie spravování zdrojů, poručnictví ž 1870 opozdilci (latecomers) industrializace, dohánění ž 1940 rozvojová ekonomie ekonomický růst, industrializace ž 1950 modernizační teorie růst, politická a sociální modernizace ž 1960 teorie závislosti akumulace Významy rozvoje v historické perspektivě (Pieterse, 2001:7) ž 1970 alternativní rozvoj lidský rozkvět ž 1980 lidský rozvoj rozvoj kapacit, rozšíření možnost voleb ž 1980 neoliberalismus ekonomický růst – strukturální reformy, deregulace, privatizace, liberalizace ž 1990 postdevelopment autoritativní inženýrství, rozvoj jako katastrofa Cíle rozvoje ž (Cypher, Dietz, 2004:29). ž rovnost příležitostí ž zvýšení příjmu a životního standardu, včetně širší nabídky spotřebního zboží a služeb ž rovnost [equity] při distribuci příjmů a bohatství ž politická demokracie a všeobecná participace na správě ž bohatší role žen, minorit, a všech sociálních tříd v ekonomickém,politickém, sociálním životě Cíle rozvoje ž zlepšení dostupnosti vzdělání ž dostupnost zdravotní péče ž veřejná a soukromá sociální síť pro ochranu nejzranitelnějších ž udržitelný stav životního prostředí ž efektivní, schopný a transparentní a spravedlivě řízený veřejný sektor ž konkurence v soukromém sektoru (Cypher, Dietz, 2004:29). Rozvojová teorie ž Pieterse (Pieterse, 2001:3 rozvojová teorie - iniciována praktickými a jako aplikovaná sociální věda ž ostatními sociálními vědami teorií velmi podceňovanou, neboť politiky generované na základě rozvojových teorií jsou implementovány – konkrtétní dopady ž V posledních dvou desetiletích se rozvojové teorie posunují do centra mainstreamového sociálního myšlení, v kontextu globalizace - agenda rozvoje koinciduje s tématy, kterými se globalizační diskurs zabývá. Logika autoritativní intervence ž Zásah do kolektivních záležitostí je veden logikou autoritativní intervence. Preston (1996) — Možnost intervence předpokládá nutnost zaštítit toto jednání legitimizačními diskursy. — Autoritativní intervence je intencionální, řízená, a předpokládá směrování k určitému stavu (definovanému jako žádoucí), což předpokládá (domnělou) znalost druhého (jeho očekávanou reakci). Truman, odstartování rozvoje ž „Více než polovina lidstva žije v podmínkách blížící se mizérii. Nemají dostatečné jídlo. Stávají se obětmi nemocí. Ekonomický život je primitivní a stagnující. Chudoba je handicapem a hrozbou jak pro ně samé, tak pro více vzkvétající oblasti. Poprvé v historii disponuje lidstvo věděním a dovednosti zmírnit utrpení těchto lidí. […]. Starý imperialismus – vykořisťování pro vlastní obohacení – nemá v naším plánech žádné místo. Co zamýšlíme, je program rozvoje, založený na spravedlivém demokratickém jednání […]. Zvýšení výroby je klíčem k prosperitě a míru“ (Truman, cit. podle Rist, 1997:71-72). Rozvoj – etnocentrický koncept ž Etnocentrismus ž Mehmet, O. (1999): Westernizing the Third World, The Eurocentricity of economic development theories, Routledge, London Mehmet- Westernizing the Third World ž Mehmet, O. (1999): Westernizing the Third World, The Eurocentricity of economic development theories, Routledge, London ž Západní světonázor je charakteristickým rysem teorií rozvoje, jak nových tak starých. ž Tento světonázor spočívá na utopickém předpokladu, že ekonomie je nehodnotící (ve smyslu nad hodnotami) věda, racionální, technická a analytická (Mehmet, 1999:1). Dimenze rozvojové teorie (Pieterse, 2001:8) ž kontext – historický kontext a politické okolnosti ž explanace – předpoklady ze kterých vycházejí kauzální vztahy ž epistemologie – pravidla toho, co konstituuje vědění ž metodologie – indikátory a výzkumné metody ž reprezentace – vyjádření nebo upřednostnění určitých politických nebo třídních zájmů a kulturní preferencí ž imaginace – představy, konotace, symboly rozvoje, touhy ž budoucnost – politiky, agenda budoucí projekty ž - na příkladu ilustrujte jednotlivé dimenze Thorbecke (2007:3-4) ž převládající cíle rozvoje, které jsou zpětně odvozeny od dominantního názoru a definice rozvojového procesu ž konceptuální aparát, tj. metodologie, metodologicky adekvátní výstavba rozvojové teorie, hypotézy, modely techniky a empirické aplikace ž data, která jsou používána pro testování hypotéz a modelů, data vstupující do analýz. Co je to paradigma? ž Thomas Kuhn – Struktura vědeckých revolucí ž Normální věda – mopping up; řešení legitimních otázek, hádanek – puzzles ž Nesrovnalosti, dosavadní teorie neumí vysvětlit anomálie ž Vědecká revoluce paradigma ž Teorie + metoda + způsob náhledu = koherentní tradice výzkumu ž Multiparadigmatické vs. Monoparadigmatické vědy ž Matematika, fyzika, biologie, geografie, sociální vědy Rozvojová paradigmata a perspektivy (Pieterse 2001) ž 1) modernizační škola, ž 2) škola závislosti, ž 3) neoklasické paradigma (vysvětleno v kapitole NIE), ž 4) lidský rozvoj, ž 5) alternativní rozvoj, ž 6) anti-development Problémy rozvojové teorie ž Nespokojenost s velkými teoriemi jako explanačními rámci na straně ž kritika vztahu mezi teorií a praxí ž Z hlediska linií argumentů potom rozvojová teorie tematizuje tenze v agendě rozvoje, tenze v metodologicko-filozofických přístupech a spor o úlohu jednotlivých aktérů rozvoje. Projekty dominace ž Čtyři projekty západní dominance kolonialismu, modernity, developmentarismu, globalizace; zrození diskursů - moderní instituce a narativní prostory, systémy klasifikace ž CARMEN, R. (1996): Autonomous Development, Humanizing the Landscape. London, Zed Books, 1996.P. 1-40. SITUACE V ROZVOJOVÉ TEORII V 90. LET ž Thoerbecke, (2007): Evoluce rozvojové doktríny, 1950-2005 ž ekonomický a sociální rozvoj třetího světa nebyl za kolonialismu myslitelný neboť by byl v přímém rozporu s jádrem dělby práce, kterou koloniální systém konstituoval. ž Mocenská dimenze rozvoje se projevuje v legitimitě výběru, přijetí a prosazování rozvojové strategie; jedná se o právo a moc definovat, jakou podobu na sebe rozvoj vezme. KOMPONENTY ROZVOJOVÉ TEORIE ž převládající cíle rozvoje, které jsou zpětně odvozeny od dominantního názoru a definice rozvojového procesu ž konceptuální aparát, tj. metodologie, metodologicky adekvátní výstavba rozvojové teorie . hypotézy, modely techniky a empirické aplikace ž data, která jsou používána pro testování hypotéz a modelů ž “Diskurs rozvoje se nachází na kritické křižovatce. Myšlenka rozvoje v současné intervencionistické podobě se vytvořila po druhé světové válce a proces dekolonizace představovat novou vizi naděje na pozadí devastující zkušenosti válek. ž Myšlenka rozvoje utvářena nové formy politické odpovědnosti na globální úrovni (Ufford, Giri; 2003: 3). Situace v rozvojových teoriích 90. léta ž 1)MODERNIZAČNÍ ŠKOLA ž Rozvoj pod taktovkou státu, stát dominantní aktér rozvoje, pod vlivem (neo)Keynesiánského paradigmatu ž Klíčová slova – industrializace, západní model, rozvojová pomoc, lineární pokrok, konvergence ž V poválečném období v době nadvlády modernizační teorie byly kultury zemí třetího světa nahlíženy jako bariéry, překážky rozvoje. ž Byly to velmi technokratické, ahistorické recepty pro modernizaci, generující velké množství teorií a paradigmat. Současná témata Modernizační školy ž Přehodnocení role tradice ž Neo-modernizační paradigma (bývalé americké administrativy) ž Triumphalismus – Fukuyama ž Konec historie ž Budoucí vývoj: modernity v plurálu, postmodernismus Bariéry rozvoje ž (Cypher, Dietz, 2004:20) rozlišují interní a externí bariéry rozvoje: ž Vnitřní bariéry rozvoje: ž nerovnosti v současné distribuci příjmu a bohatství, včetně rozdělení vlastnictví půdy (viz důležitost přikládaná zemědělské reformě již v programech navrhovaných Prebishem v 50 letech 20. stol v Latinské Americe); nerovnosti jsou spojené s povahou moci a třídních vztahů a s kontrolou ekonomických zdrojů a politické sféry. Kvalitativní změny pro rozvoj ž Tyto kvalitativní změny zahrnují (Cypher, Dietz, 2004:18): ž nárůst industrializace – ekonomický růst a rozvoj jsou úzce propojené se vzrůstajícím podílem národního výstupu a pracovní síly pracující v průmyslových, zejména industriálních aktivit. ž snížení role zemědělství – současně jak expanduje podíl a zaměstnanost v průmyslu, dochází k úbytku pracovní síly v zemědělství, tzv. přebytek pracovní síly (tj, síly s nízkou produktivitou práce) v zemědělství migruje do městských center. ž změna ve vzorcích obchodování – rozvoj je spojen se strukturou obchodování, a to od ž omezené škály exportu zejména primárních surovin – ze zemědělství a rybolovu, nezpracovaných vytěžených surovin k větší rozmanitosti a vyšší sofistikovanosti vyváženého zboží. ž vzrůstající uplatnění lidského kapitálu a vědění při výrobě (Cypher, Dietz, 2004:18). V této dimenzi je zdůrazňována zejména komplementarita lidského a fyzického kapitálu; a také důležitost generování autochtonních inovací a vyvíjení domácích technologií. ž Uskutečnění zásadních institucionálních změn – zejména důraz na povahu právního systému a efektivní alokace vlastnických práv spolu s jejich pružnou vymahatelností. Potřebné institucionální změny zasahují i do hodnot a motivací. Podnikání – efektivnost a zisk, změna rodiny, (kontra Wong – čína) nahrazení nukleární rodinou (Cypher, Dietz, 2004:19). ž Úroveň a efektivita infrastruktury potřebné pro rozvoj (silnice, elektrifikace, dostupnost pitné vody, úroveň komunikačních služeb, přístavů apod.) ž Role a úroveň bankovních struktury a dostupnost půjček a dalších finančních služeb. ž Neefektivní nebo zastarává vzdělávací soustava, včetně nízké míry gramotnosti (uvést příklady), nerovnováha mezi financováním nižšího a vyššího vzdělávání. ž Převládající ideologické koncepty a jejich dopady na myšlení a chování, včetně vlinu náboženského myšlení, role ženy ve společnosti, role náboženských a etnických menšin Bariéry rozvoje ž Původní vybavenost přírodními zdroji ž Role státe, tj. moc a povaha vlivu centrální vády, včetně různých stupňů politické svobody a síly demokratických procesů ž Rozsah a důležitost poltické korupce a klientelismu a jejich vliv na veřejné politiky a na ekonomické chování aktérů ž Existence tržních selhání, tj. kreslení alokace zdrojů, výrobních rozhodnutí, vzorců spotřeby atd. 2) Teorie závislosti Dependency school ž Rozvoj znamená zaostávání (underdevelopment) nebo závislý rozvoj (dependent development) ž Státem vedený rozvoj pod diktátem lokálních elit ž Kritika NIC ž Nová mezinárodní dělba práce ž Nerovný vývoj světa Potencionální externí bariéry nadnárodní korporace, které kontrolují zdroje v dané zemi ž mezinárodní dělba práce a převládající vzorce mezinárodního obchodu ( tj. dichotomie mezi státy převážně vyvážejícími primární komodity a státy vyvážející zboží s přidanou hodnotou); včetně fungování organizované struktury mezinárodního obchodu, vlivu WTO, regionálních obchodních bloků (Cypher, Dietz, 2004:20). ž fungování mezinárodních finančních institucí SB, MMF, včetně soukromých mezinárodních komerčních bank, ž vliv geopolitických a strategických zájmů supervelmocí vzhledem k malým ekonomikám ž ekonomické politiky rozvinutých zemí, tj. zemědělské dotace, tarifní a netarifní bariéry v globálním ekonomickém systému (Cypher, Dietz, 2004:20). 3) neoliberalismus ž Ekonomické neoklasické paradigma ž Rozvoj tažený trhem ž Eliminace státních selhání ž Skrze strukturální reformy (deregulace, privatizace, liberalizace) ž Správné nastavení cen (Cypher, Dietz, 2004:17) Process of economic development ž Ekonomický rozvoj vyžaduje strukturální změny (Cypher, Dietz, 2004:17) ž Neoklasická ekonomie – alokace vzácných zdrojů mezi alternativní užití při daném institucionálním a organizačním uspořádání (Cypher, Dietz, 2004:17). Ortodoxní neoklasická ekonomie pracuje v kontextu alokace existujících zdrojů, která nastává uvnitř dané a údajně neměnné nebo jen pozvolna se měnící institucionální struktury, což byl klíčové pro robustní a predikční schopnosti moderních ekonomických modelů. ž Avšak pokud země aspiruje na rozvoj, otázkou není pouhá efektivní alokace stávajících zdrojů daného institucionálního uspořádání. ž Rozvoj je zásadně o změně režimu a o hledání optimální cesty růstu, nebo alespoň cesty, která je lepší než současná alokace zdrojů ž Současné trendy – zabránění tržním selháním (NIE) ž Záchranná sociální síť, ž Lidský kapitál (SB) ž Infrastruktura, dobrá správa (good governance), udržitelnost ž Redukce dluhů 4) Lidský rozvoj (human development) ž Rozvoj kapacit a lidských zdrojů jako prostředek a cíl rozvoje ž Měřeno HDI, gender DI, DI svobody, globální reforma, lidské bezpečnosti, sociální a kulturní kapitál, sociální rozvoj, globální reforma 5) Alternativní rozvoj ž Rozvoj by měl vycházet ze společnosti ž Spravedlivý (equitable) ž Participativní a udržitelný ž Decentralizace, profesionalizace, alternativní globalizace ž Sociální ekonomie, sociální rozvoj ž Globální reformy 6) anti-development ž Rozvoj znamená zbídačování (immiserizing) a autoritativní ž Kritická diskursivní analýza ž Kritika vědy a modernity ž Lokalizace (opozice – resistence proti globlaizaci) ž Propojení s lokálními ekologickými hnutími Historická dimenze rozvoje ž Klasická evropská tradice ž Analýza zlomu v moderní době ž Afirmace modernistického projektu Koloniální projekt (Preston, 1996:137) ž Expanze evropského kapitalistického systému ž Kolonialismus – struktury a instituce které zásadním způsobem ovlivnily následný vývoj ž Zejména – vztah lokálních – koloniálních elit a vývoj nacionalismu ž Osvícenství – nahlíželi ´primitivní národy´jako na ideál nevinnosti ž Kteří autoři inspirovali tento přístup? Kolonialismus - bezvýchodné dědictví? ž Koloniální státy znamenaly nahodilý zlom v historickém procesu, často dělící regiony s přirozenými vazbami, ž jinde včlenily do jednoho celku společnosti, které neměli zhola žádnou kapacitu spolupracovat. ž V obou případech tak činily rychlostí, která neumožňovala uspokojivé fungování. ž V tomto ohledu, kolonialismus odkázal vládcům nastupujícím státům bezvýchodné dědictví (Cypher, Dietz, 2004:72). Path dependency ž Cypher a Dietz charakterizují závislost na dosavadním vývoji jako způsob zachycení historické trajektorie. ž přisouzení důležitosti historickým událostem a historicky vytvořeným institucím, které spoluurčují budoucí možnosti vývoje. ž Jakmile jsou jednou instituce vytvořeny, mají tendenci zůstat zaklesnuty v této podobě [lock-in](Cypher, Dietz, 2004:72). ž Instituce mohou vzniknout protože představují zlepšení proti stávajícímu stavu; ale mohou také být vnuceny zpomalující instituce (retarding) pokud slouží zájmům mocné skupiny nebo národů. ](Cypher, Dietz, 2004:72). Path dependency ž Pokud dříve vytvořené instituce jsou sociálně konstruktivní (podporují rozvoj člověka, rovnost apod.) proces kumulativní příčinnosti (cumulative causation) vede k rostoucí spirále sociálního pokroku Vicious circle ž vytvořeny brzdící instituce, instituce a sociální praktiky jsou hluboce zakořeněné ž potom je pravděpodobné , že budoucí evoluční cesty vývoje bude bludný kruh (vicious circle) Znaky koloniálního státu ž 1) mezinárodní politické dimenze- ustavení vztahů nerovnováhy ž 2) Byrokratický elitismus a autoritativismus ž 3) užití tradičních nebo zvykových autorit v koloniálních společnostech Znaky koloniálního státu ž 4) užití síly ž 5) etatismus – vhodný prostředek pro prosazování rozvojových politik ž 6) technologická převaha ž 7) hegemonní ideologie Nástup rozvoje ž Období formálního kolonialismu – kolonizující elity – postoj odpovědnosti za civilizování méně rozvinutých národů ž Asymetrie moci která je inherentní koloniálnímu systému ž Před WWII – všeobecně uznávána odpovědnost organizovat rozvoj s cílem následné nezávislosti koloniálních teritorií. Trojúhelníkový obchod ž „Vertikální vzorce obchodu mezi Afrikou a Evropou nepřispěly k integraci afrického kontinentu jak b tomu bylo při horizontálním způsobu obchodování“ (Cypher, Dietz, 2004:73). Skupiny, zájmy, motivace ž Akademici – cíl nezaujaté ukázání pravdy, ž policy analysis – byrokraticky užitečné doporučení ž politický život – prosazování konkrétního poltického projektu ž Akademici nahlíželi ostatní jako intelektuálně neodpovědné ž Ostatní nahlíželi akademiky jako intelektuálně zaslepené Různost koloniálních projektů ž Španělský, portugalský model – profitovaly z toho Holandsko, Anglie ž Anglický model – pluralita – USA, Kanada, vs. Indie ž Francouzský model – skrze administrativu, Maghreb Rozvoj jako bytostně kulturní kategorie ž Celkově lze období koloniální expanze evropského kapitalistického systému nahlížet jako rozšiřování způsobu života na úkor lokálně ustavených způsobů života ž Rozvoj není technická, kulturně neutrální kategorie ž Globální dosah kapitalistického systému proměnil ekonomické, sociální a politické ´subsystémy´ a vytvořil nové způsoby života (forms-of-life) ž Evropský kapitalistický systém a vzorce jednání a chápání (undesrtanding) (viz klasifikace Slova a věci, Foucault) ž Tyto vzorce – tři fáze: a) expanze ž B) Období kolonizace a dekolonizace ž C) prosazování rozvoje Expanze evropského kapitalistického systému ž A) ustavení materiální ´základny´ (Preston, 1996:139) moderního průmyslu, obchodu a financí (de-industrializace Indie Samir Amin – velmi kontroverzní) ž B) konstrukce administrativní mašinérie koloniálního státu se základem v nově založených městech – Madras, Kalkata ž C) ustavení vzájemně propojených myšlenek a názorů, skrze které je expanze chápána a strukturována (ordered) a legitimizována Západní modernita ž Tři aspekty společenské změny ž A) kulturní – rozvoj vědy a úpadek náboženství ž B) politický rozvoj státu, občanského práva a idejí demokracie ž C) společensko-ekonomický aspekt – vzestup mezinárodní kapitalistické ekonomiky, procesy industrializace a urbanizace Západní civilizační projekt ž 1) rozum – racionalita, experiment ž 2) ověřitelnost empirismus – není nutné něčemu věřit; pouze experimentálně prokázané vědění ž 3) věda ž 4) universalismus – rozum uplatněný na všechny situace s univerzální platností Západní civilizační projekt ž 5) pokrok = změna k lepšímu;evoluce ž 6) individualismus ž 7) tolerance (vs. Fundamentalimsus) ž 8) svoboda – od tradice ž 9) sekularismus Vznik sociálních věd 19. stol. ž Pád monopolu na výklad světa ž Náboženství – privátní záležitostí ž Spravedlivá distribuce vzácných statků ž Vznik sociálních věd – odpovědění otázky po sociálním řádu Dědictví koloniální doby Ibid. II Konceptualizace - Benedict Anderson; Imagined Communities ž Národ jako myšlená sociálně konstruovaná komunita ž Konstruovaná určitou komunitou lidí, kteří cítí přináležitost k ´imagined´ politické komunitě, charatkerizovanou omezeností a suverenitou ž Od tradiční komunity sociologické - Nikoli na face-to-face interakci Mehmet- Westernizing the Third World ž Mehmet, O. (1999): Westernizing the Third World, The Eurocentricity of economic development theories, Routledge, London ž Západní světonázor je charakteristickým rysem teorií rozvoje, jak nových tak starých. ž Tento světonázor spočívá na utopickém předpokladu, že ekonomie je nehodnotící (ve smyslu nad hodnotami) věda, racionální, technická a analytická (Mehmet, 1999:1). Projekt developmentarismu 40-70. léta 20. stol. ž McMichael ž Developmentarismus (1940-1970) ž Politická ekonomie státem regulované trhy; Keynesiánské veřejné výdaje ž Sociální cíle sociální oprávnění (entitlement) a sociální stát, rovné občanství ž Rozvoj (model) průmyslová replikace, národní řízení ekonomik (Brazílie, Mexiko, Indie) ž Nástroje mobilizace nacionalismus (postkolonialismus) Projekt developmentarismu ž Mechanismy industrializace skrze náhradu vývozů ž Veřejné výdaje (infrastruktura a energie ž Vzdělání ž Pozemková reforma ž Varianty První svět (Svoboda podnikání) ž Druhý svět (centrální plánování) ž Třetí svět (modernizace skrze rozvojovou spolupráci) proces globalizace a projekt globalizace McMichael - Globalizační projekt 1970 – je možné interpretovat jako reakci jednak na keynesiánství a zbytnění státních aparátu v kontextu rozvinutých zemí, stejně tak jako reakci na development projekty v kontextu zemí třetího světa. ž Monetarismus – seberegulační trhy ž Soukromé iniciativy skrze volné trhy proces globalizace a projekt globalizace ž Zapojení do světových trhů ž Komparativní výhoda ž Efektivita -post-developmentarismus ž Donor fatigue ž Dluh a kreditní důvěryhodnost ž Industrializace tažená exportem ž Vývoj zemědělských komodit ž Privatizace, restrikce veřejných výdajů Pieterse – development deconstruction/reconstruction ž Globalizace a regionalizace podemílají standardní jednotku rozvoje – národní stát ž Stát čelí konkurenci mezinárodních institucí a silám globalizovaných trhů ž Klasická cíl rozvoje – modernizace a ´dohánění´ catching up je zpochybněna s tím, jak modernizace není již samozřejmou ambicí ž Ve světle ekologických problémů se modernizace skrze industrializace jeví zřetelně méně atraktivní ž Westernalizace také ztrácí – revaluace lokálních kultur a kulturní diverzity (Pieterse, 2000:1) Heterogenní škola ž Preference indtustrializace ž Industralizace spustí vlnu prosperity, která nadzvedne ostatní sektory ekonomiky. ž Respekt k tršní ekonomice, avšak prostředek dk dosažení cíle ekonomického rozvoje, nikoli cíl sám o sobě. heterogenita ž Např. v aplikaci něktěrých Keynesiánských receptů, zejména vélké, krátkodobé vládní zásahy ž Naivní představa – Rostow – triky rozvoje nejsou koneckonců nikterak težké Keynesiánský přístup ž Důraz na agregované indikátory ž Úroveň úspor – úropveň investic ž Souhlas s K. tezí – nedostatečný ekonomický růst výsledkem nedostatečné agregované poptávky Teorie růstu ž intelektuální vliv J.M. Keynese (deficitní financování, teorie multiplikátoru) ž zahraniční politika USA ž Marshallův program pomoci Západní Evropě ž Požadavek národního rozvoje jako dominantní ideologie nastupujících států Keynes ž Deficitní financování ž Vlády – půjčky, jednotka výdaje - kladný multiplikační efekt ž Povzbuzení ekonomické aktivity – vyšší daňové příjmy – splacení dluhu Keynesova kritika neoklasické ekonomie ž Laissez-faire kritizován: ž existence trvalé nezaměstnanosti (nikoli pouze frikční) ž nevyužití stávajících zdrojů ž tendence k tvorbě monopolů v ekonomice Kritika neoklasického přístupu ž Neoklasické modely zanedbávají strukturální rigidity (nepružnosti) – velmi časté v rozvíjejících se zemích ž Tyto rigidity zabraňují trhu reagovat ´normálním´tj. v teoretických modelech přepokládaným způsobem Teorie růstu ž Rozvoj je procesem kumulace kapitálu ž Kumulace kapitálu je určována úrovní úspor a investic ž Zaměření se na sektory vysokého růstu – zpracování a průmyslová výroba ž V případech, kdy tržní nedokonalosti zabraňují procesům dosáhnout kýženého výsledku, je možné intervenovat skrze stát nebo externího aktéra Teorie růstu II Jak vzrůstá příjem roste i tendence k úsporám MARGINAL PROPENSITY TO SAVE (MPS) Podobně jako tendence ke spotřebě /marginal propensity to consume/ Čímž uvolňuje kapitál pro další investice Růst má samo-udržitelný charakter – self-sustained character Růst je tažen trhen, avšak pro prolomení dlouhodobé stagnace je možné použít masivní státní intervenci Preston: teorie růstu The development matrix ž Hledání mono-kauzálních explanací ž Důležitost plánování –Myrdal – The Ideology of planning, Corbridge, 2000. ž Myšlenka sebe-udržitelného růst jako automatického procesu Charakteristika modernizační školy ž Růst je nahlížen jako lineární proces ž Myšlenka jednorázového impulsu - ´the big-push´ theory ž Možnost úpadku nebo negativní trajektorie není brána v úvahu. Paradigm shift ž Nástup teorií růstu – posun v paradigmatu rozvojových studií Starší neoklasická teorie je nahrazena Keynesiánským intervencionistickým modelem ž Zůstává důraz na tržní principy a růst tažený exportem export-led growth ž Princip komparativních výhod Eurocentrická vize ž Teorie růstu – strukturována eurocentrickým náhledem na rozvoj založený na Keynesiánské interpretace jedinečnosti Growth theory – structured by Eurocentric vision of development based in Keynesian interpretation of the unique albeit historically important experience of core industrial capitalism ž ´New nations´ - were to follow the Western model ž ´Modernization imperative´ Nayar 1972 ž Založeno na stylizované verzi západní ekonomické historie Kritika neoklasického modelu ž Neoklasická teorie je statické a zaměřená na alokací daných zdrojů ž Problémy rozvoje však dynamického charakteru; zaměření se na investovatelné zdroje Teorie silného počátečního impulsu (big-push theory) v rozporu s neoklasickým náhledem postupných změn (piecemeal improvements) Kritika neoklasické teorie ž The neoclassical emphasis on development – comparative advantage + free trade = inappropriate to the late industrializes of the South ž Direct static losses from state intervention to support industrialization – more that offset by dynamic gains ž Dynamic gains = technological change, improved skills, long-term benefits from infant industries Duální společnosti ž Společnosti a jejich části mohou být rozděleny na tradiční a moderní. Jedná se o hodnoty, instituce, sociální skupiny, regiony ž Tyto dvě skupiny jsou ve vzájemném rozporu a většinou existují nezávisle na sobě. Ačkoli tyto´duální společnosti mohou existovat dočasně paralelně, modernizační proces znamneá postupné rozpoštění tradičních hodnot v hodnotách moderních. Člověk společensko-ekonomický ž Morawski navrhuje následující schéma chování člověka společensko-ekonomického: ž institucionální pravidla-vzorce. Vůči jedinci mají vnější povahu a člověk je v nich zakotven (embedded), zkoumali ho Granovetter, Polany, ž individuální volby – uspokojující rozhodnutí, učiněná na základě informací, jež jsou k dispozici a odrážejí úroveň aspirací daného člověka. Tyto aspirace vymezují rychlost, intenzitu a připravenost, s nimiž jedinec vyhledává nebo přestává vyhledávat informace. Člověk společensko-ekonomický ž Mentální modely – kognitivní interpretace prostředí, které provádí jedinec na základě vlastních zkušenosti a pozorování vnějších vzorců. Tyto modely mají niternou povahu a jsou jakýmsi podkladem- matricí, který pomáhá jedinci v individuálních rozhodnutích ž Chování jedince – reálné jednání a zkušenosti člověka v ekonomice“ (Morawski, 2005:29). ž Rosenstein-Rodan – skrytý protenciál pro ekonomický růst ž Čerpání z výhod plánované industrializace ž Několik sektorů nastartovat zárovoň ž (Thorboecke) Huntington – charakteristika modernizační školy (1976) ž Modernizace – proces ve fázích ž Rostow - ROSTOW, W.W. (1962): The Stages of Economic Growth: A Non-Communist Manifesto, Cambridge University Press ž - modernizace jako proces homogenizace, teorie konveregence, Levy, modernizované společnosti jsou si podobné Charakteristiky modernizační školy ž Modernizace jako europeizace, amerikanizace ž Západ jako vzor ž Modernizace jako nevratný – ireverzibilní proces – je to pravda? Uveďte příklad Implikace pro formování politika ž Epistemologie – ospravědlnění (legitimizace) asymetrického vztahu mezi Západem a třetím světem ž Třetí svět nahlížen jako zaostalý, proto by měl k Západu vzhlížet a inspirovat se k následování západní trajektorie ž Politické motivace – hrozba rozšíření levicového myšlení a obratu doleva, snaha zamezit rozšiřování komunismu – institucionalizace demokratických procedur ž “The last 40 years can be called the age of development. This epoch is coming to an end. The time is ripe to write its obituary” [Sachs, 1992: 1]. Sachs, W.: The Development Dictionary, A Guide to Knowledge as Power, Zed Books, London, 1992. Kategorie třetího světa ž Sociálním konstruktem – vysvětlete ž Je to kategorie jasná, samozřejmá ž Je to kategorie homogenní? ž Kdo tuto kategorii vytvořil? ž Kdy se vynořila? ž Následující poznatky opakováním toho, co považuji za známé poznatky Sociální konstrukt a členění 3S Členění podle SB - GNI Relevance rozvojových studií Kdo je chudý? Ekonomický ukazatel Lidská chudoba Index lidské chudoby HPI-2 HDI Chronická chudoba Příčiny chronické chudoby Chudoba dětí Další zranitelné skupiny Chudoba očima respondentů Důležitost zdraví Potřeba bezpečí Dynamika populačníh růstu Demografické ukazatele Ilustrace nerovných šancí Kojenecká úmrtnost infrastruktura Přístup k nezávadné pitné vodě Rostoucí globální rozdíly? Regionální disparity Globální nerovnosti