Harmonizace práce a rodiny Mgr.Blanka Plasová plasova@fss.muni.cz Definice harmonizace práce a rodiny ■ Definice 1: V rámci harmonizace práce a rodiny jde v podstatě o nalezení a zajištění určitého stupně fungující a přijatelné kombinace placené (povinnosti v zaměstnání) a neplacené práce (práce v domácnosti společně spéčío závislé členy rodiny). ■ Definice 2: Forma konfliktu rolí, kdy tlaky sfér rodiny a práce jsou v některých ohledech navzájem neslučitelné. Pro slaďování pracovních a rodinných povinností rodičům napomáhá rozsah formálních opatření (například opatření rodinné politiky, zaměstnavatele) i neformálních opatření (například výpomoc partnera při zajištění domácích pracích), které přispívají pracujícím rodičům k tomu, aby naplnili očekávání zaměstnavatele, stejně tak jako potřeby členů rodiny. To znamená, že balancování práce a rodiny je spoluutvářeno příležitostmi, které jsou rodičům dostupné a jejich schopnostmi je využít. Dále také shodou mezi těmito nabízenými příležitostmi a preferencemi či očekáváním rodin s dětmi vůči nim. Paradigmata/diskurzy nerovnováhy mezi prací a rodinou v evropské politice ■ 3 odlišné racionální principy —> odlišné typy opatření/instrumentů ■ Odklon od .čistého' principu rovných příležitostí k agendě ekonomického růstu X Právo dávat /přijímat péči + snaha o tzv. de-genderování péče = nižší priority 1. Paradigma státu sociálních investic (socialinvestment state) 2. Model tranzicí/přechodů na trhu práce (transitional labour market model) 3. Paradigma osobní/individuální zodpovědnosti (personal responsibility perspective) KNIJN, T.; SMIT, A. 2009. The Relationship between Family and Work: Tensions, Paradigma and Directives. REC_WP 11/2009. Edinburg: RECWOWE Publications, Dissemination and Dialogue Centre. Aktéři a legitimita problému z různých úhlů pohledu I. 1. Stát ■ Demografické důvody ■ Udržitelnost sociálního systému ■ Spoluzodpovědnost při výchově dětí ■ Snížení rizika nezaměstnanosti žen s dětmi Aktéři a legitimita problému z různých úhlů pohledu II. 2. Rodiny ■ Změny rodinného chování ■ Změny hodnotového systému ■ Nutnost dvou příjmů ■ Nároky trhu práce Aktéři a legitimita problému z různých úhlů pohledu III. 3. Zaměstnavatelé ■ Požadavky zaměstnanců ■ Legislativní závazky/institucionální tlaky ■ Hodnotová východiska ■ Ekonomické důvody Role sociální pol itiky ■ Cílem RP je „usnadnit sladění pracovního a rodinného života". ■ Otázky: 1. Jakým způsobem? 2. Na koho jsou opatření zaměřena? 3. Existuje provázanost mezi jednotlivými opatřeními? Familialismus vs. de-familialismus I. ■ Typologie sociálního státu dle Esping- Andersena (liberální, konzervativní a sociálně-demokratický model) ■ Familialistický model - klade na rodinu maximální sociální závazky a zdůrazňuje samostatnost rodin a princip subsidiarity (konzervativně-korporativní model). ■ De-familialistický model -maximálně individuální získávání zdrojů nezávisle na rodinné či manželské reciprocitě, což zmírňuje závislost individua na rodině (sociálnědemokratický a liberální model) Familialismus vs. de-familialismus II. ■ Typologie dle S. Leitner - zdůrazňuje pečovatelskou funkci rodiny ■ Nástroje a indikátory (mateřská a rodičovská dovolená, přímé a nepřímé transfery pečovatelům, jiná sociální práva vztahující se k pečovatelům, možnosti péče o dítě mimo rodinu) ■ Explicitní familialismus posiluje zodpovědnost rodiny za své závislé členy, což prosazuje zejména tím, že stát nepodporuje žádné jiné alternativní formy péče. (Rakousko, Německo, Itálie, Nizozemsko). ■ Volitelný familialismus (optional familalism) podporuje zodpovědnost rodiny za své členy, ale zároveň rodinám nabízí a respektuje i jiné alternativní způsoby péče o závislé členy. Hlavním rozdílem vůči explicitnímu familialismu je, že oba dva typy garantují právo pečovat, ale pouze v rámci volitelného familialismu se toto právo nerovná povinnosti (Belgie, Dánsko, Francie, Švédsko a částečně Finsko). ■ Implicitní familialismus neposkytuje ani programy podporující rodinnou péči ani žádné jiné programy alternativní péče. Rodiny pečují o^své členy prostě proto, protože žádný jiný způsob není „po ruce" (Řecko, Portugalsko, Španělsko). ■ De-familialismus je charakteristický zajištěním služeb formální péče o děti prostřednictvím buď trhu nebo státu, ale právo rodiny se sama starat o své členy, není nikde vyjádřeno (Irsko, Velká Británie). Základní nástroje HPR Základní dělení: > Opatření umožňující opuštění trhu práce z důvodu rodičovství - jde zejména o finanční dávky a daňové úlevy, které kompenzují ztrátu příjmu v době péče o dítě a náklady na péči o dítě. A dále existence schémat mateřské, rodičovské, případně otcovské dovolené. (přednáška 9) > Flexibilní opatření v zaměstnání - zejména flexibilní uspořádání pracovní doby, dny pracovního volna pro rodinné účely. (přednáška 12) > Služby zajištění péče o dítě - zejména pro děti od 0 do 6 let, které umožňují návrat na trh práce. (dnes) + > Legislativní ochrana rodičů na TP (služební cesty, úprava pracovní doby, ošetřena možná rizika některých zaměstnání pro těhotné a kojící matky apod.) > Politiky zaměstnanosti zohledňující zhoršené postavení pečujících rodičů na TP Opatření umožňující opuštění TP I. ■ Mateřská dovolená - po dobu 28 týdnů (příp. 37 týdnů, porodila-li zároveň dvěči více dětí nebo jde-li o ženu žijící osaměle), na mateřskou dovolenou nastupuje žena zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem. ■ Cíl: umožnit matce zotavit se po porodu ■ Cíl: čas určený k péči o dítě a k vzájemné adaptaci rodiče a dítěte ■ Peněžitá pomoc v mateřství - schéma nemocenského pojištění, od roku 2010 60% denního vyměřovacího základu + snížení vyměřovacího základu ■ Od 1.1.2009 může mateřskou dovolenou čerpat i muž či se mohou se ženou střídat! ■ Zvýšená ochrana na TP, po MD je zaměstnavatel poskytnout rodiči naprosto stejné pracovní místo Opatření umožňující opuštění TP II. ■ Rodičovská dovolená - navazuje na MD, obvykle po dobu 3 let (možnost prodloužení na 4 roky pokud zaměstnavatel vyhoví žádosti), určeno matce i otci (i souběžně) pokud řádně a celodenně pečují o dítě mladší 3 let ■ Rodičovský příspěvek - schéma Státní sociální podpory, neomezená možnost přivýdělku, bez závislosti na předchozím příjmu (kromě 1. varianty), možnost tzv. třírychlostního čerpání (2, 3 roky a 4 roky) ■ Rychlejší čerpání - (do 24 měsíců věku dítěte) rodiči náleží po porodu peněžitá pomoc v mateřství za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 216 600 Kč (za 19 měsíců ve výši 11 400 Kč). ■ Klasické čerpání - (do 36 měsíců věku dítěte) ženě náleží po porodu peněžitá pomoc v mateřství za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 235 600 Kč (za 31 měsíců ve výši 7 600 Kč). ■ Pomalejší čerpání - (v základní výměře do 18 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte) ženě náleží po porodu peněžitá pomoc v mateřství za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 212 800 Kč (za 13 měsíců ve výši 7 600 Kč a 30 měsíců ve výši 3 800 Kč. ■ Po návratu na TP je zaměstnavatel povinen rodiči poskytnout takové místo, které odpovídá pracovní smlouvě. ■ Stále je na RD 99% žen a pouze 1% mužů (kulturní normy o rozdělení rolí, ekonomická situace rodiny - výše příjmů, vliv profese) ■ Nevýhoda nutnosti výběru délky RD na počátku X situace se v průběhu 3 let může radikálně změnit (zdravotní stav dítěte, možnost nástupu zpět do zaměstnání, rodinná situace atd.) Základní typy flexibility A) Flexibilní opatření v zaměstnání 1. KVANTITATIVNÍ FLEXIBILITA (Práce na částečný úvazek, pružná pracovní doba, stlačený pracovní týden, sdílení pracovního místa, konta pracovní doby) 2. KVALITATIVNÍ FLEXIBILITA (Práce doma, outsourcing) B) Dny pracovního volna pro rodinné účely (Ošetřování člena rodiny) Vybrané kritické body family-friendly flexibility I. ■ Zájmy zaměstnanců vs. zájmy firmy (míra autonomie) ■ V ČR spíše platí, že opatření využívaná muži jsou spíše autonomního charakteru (flexibilnípracovní doba a možnost práce doma). X opatření, která využívají ženy, jsou spíše závislá na osobní dohodě se spolupracovníky nebo zaměstnavatelem, a umožňují tedy méně nezávislosti (Křížková, Hašková, 2003). ■ Flexibilita představuje zvýšenou nutnost neustále organizovat čas a pracovní úkoly a spojení se soukromým životem. Míra family-friendly flexibility pracovni doby lze rozlišit Pracovní doba Muži Ženy Celkem Pevná pracovní doba 46,8 69,9 58,2 Pracovní doba podle potřeb zaměstnavatele 25,3 14,0 19,7 Pracovní dobu spoluurčuje zaměstnanec 15,9 11,4 13,7 Zcela flexibilní pracovní doba 12,0 4,7 8,4 Celkem 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Vohlídalová, Víznerové 2007, Proměny 2005 Vybrané kritické body family-friendly flexibility II. ■ Nedostatek nabídky zkrácených úvazků ■ U zkrácených úvazků hrozí feminizace tohoto typu práce a v důsledku i marginalizace žen jako skupiny na trhu práce ■ Využívání zkrácených úvazků se děje většinou na špatně placených místech, a snižuje množství zaměstnaneckých výhod, snižuje jistotu zaměstnání, zpomaluje kariérní růst apod.. Práce z domu - riziko izolace od pracovního prostředí a běžného chodu podniku ■ Šance nebo riziko pro sladění práce a rodiny? Modely poskytování služeb péče o děti 1. Neofamilialistický model — konzervativní; právo volby znamená spíše volbu mezi dočasnou rolí matky v domácnosti a participací na trhu práce než mezi různými typy péče; dlouhá rodičovská dovolená 2. Model 3. cesty - služby péče o děti umožňují „přimět" (méně kvalifikovanou) pracovní sílu přijmout i méně kvalitní zaměstnání; volba mezi zaměstnanost í a genderovou rovností; kratší placená rodičovská dovolená (zabráněn í devalvace lidského kapitálu žen) ■ pomáhá dětem skutečně opustit „poverty buslla ■ podpora péče o děti je zaměřena na chudé pracující 3. Rovnostářský model - utopie ? ©; rovnost na TP i v domácnostech, univerzální dostupnost kvalitní péče o děti Mahon, R. 2002. Child Care: Toward What Kind of „Social Europe"? Social Politics Volume 9, Number 3. Oxford University Press. Pp. 343-379. Zařízení péče o děti ■ Jesle ■ Mateřské školy ■ Soukromé hlídací agentury ■ (Mateřská centra) Soukromé hlídací agentury/ zajištění péče o dítě ■ Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání - odpovědným orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu bez vazby na jiné rezorty. 1. Volná živnost: „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost" (většinou tzv. hlídací agentury) ■ Jde o poskytování služeb souvisejících s chodem domácnosti, jako je vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu, zajišťování nákupů, včetně individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách a pouze příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do třílet věku), a zajištění péče o osoby vyžadující zvýšenou péči 2. Vázaná živnost: „Péče o děti do 3 let v denním režimu" ■ Není zdravotnické zařízení, ale podnikatel musí zajistit péči osobami splňujícími odbornou způsobilost. ■ Bylo požadováno zdravotnické vzdělání, ale od roku 2008 rozšířeno o sociální pracovníky a osoby v sociálních službách, sanitáře, porodní asistentky apod..... ■ Požadavky na hygienu, stravování, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, na stravování ■ Soukromé mateřské školky (podíl pouze 1,2% z celkového počtu MŠ v ČR) -musí splňovat podmínky vymezené školským zákonem a tedy i požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Problematické body soukromé péče o dítě ■ Finanční a organizační náročnost vázané živnosti pro zřizovatele. ■ Finanční náročnost/nedostupnost pro klienta. ■ Prostorová nedostupnost služby (je rozšířenou pouze ve větších městech) ■ Omezení možností zajištění hlídání dětí do 3 let věku. ■ Problematické je dosažení a ověření kvality péče o děti. ■ Častá nedůvěra rodičů - malá tradice soukromě poskytované péče o děti. Jesle Zvláštní dětské zdravotnické zařízení (resort Ministerstva zdravotnictví ČR) ■ Určeno pro denní péči o dítě nejčastěji do 3 let věku - „léčebně výchovná funkce" ■ „...poskytovaní pece o všestranný rozvoj deti zpravidla ve veku do 3 let. Pece v jeslích navazuje na peci o deti v roďme11 ■ „.. .v jeslích je poskytována detem pece komplexní, jak z hlediska zdravotního, tak z hlediska výchovného jako nedelitelný celek, který ovlivňuje telesný a duševní vývoj detí. Pece o deti v jeslích je doplňkem pece rodinne, není jeho náhradou. Musí být cílevedomá a plánovitá a musí odpovídat vekovým a individuálním zvláštnostem detí. Uspořádání života detí je třeba co nejvíce přiblížit způsobu života detí v rodine." ■ Platná legislativa koncepce zařízení jeslí: pouze Metodicke opatření c. 10 o provozu jeslí (MZ z roku 1968) + další navazující předpisy ■ Zřizovatelem od roku 1991 není stát, ale v 95% případů je to obec a ve zbylých případech to je jiná právnická či fyzická osoba. ■ Financování: „dvouzdrojové" - rozpočet zřizovatele a poplatky rodičů; není hrazeno z rozpočtu veřejného pojištění ■ Pracovníci/ice jsou obvykle dětské zdravotní sestry + pěstounky Vývoj počtu jeslí 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Počet zařízení 1 043 486 381 247 235 207 151 101 79 Počet míst v jeslích 39 829 16 628 13 196 9 265 8 565 7 574 5 551 2 965 2 191 Meziroční pokles/růst míst v % " - 58,3% " 20,6% " 29,8% "7,6% " 11,6% " 26,7% " 46,6% " 26,2% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zařízení 67 65 59 58 60 58 54 48 47 Počet míst v jeslích 1 913 1 867 1 717 1 674 1 770 1 708 1 671 1 567 1 413 Meziroční pokles/růst míst v % "12,7% "2,4% "8,0% "2,5% + 5,7% "3,5% "2,2% "6,2% "9,8% Zdroj: ÚZIS, Roční výkaz o činnosti zdravotnických zařízení. Stav k 31.12. příslušného roku in Kuchařová et al. 2008. Důležité aspekty a problematické body poskytování jeslí ■ Finanční dostupnost - 2 složky (školné + stravné), poměrně nízká, výrazně vyšší poplatky než v MŠ, určuje zřizovatel, nejčastěji cca 2000 Kč ■ Prostorová dostupnost - pokrytí cílové populace méně než 1%, více ve větších městech ■ Kvalita - je pro rodiče na prvním místě při rozhodování o typu péče ■ Provázanost s opatřeními harmonizace práce a rodiny - neprovázanost vzhledem k částečným úvazkům a rodičovskému příspěvku ■ Současná mladá generace hodlá využívat kolektivní péči o děti do 3 let častěji zhruba ve 25% případů (zejména kvalifikovanější pracovní síla, samoživitelky) ■ 25% dětí mladší 3 let v MŠ (Národní zpráva o rodině 2004) Mateřské školky ■ Předškolní zařízení (součást vzdělávacího systému - rezort MSMT) ■ Určeno dětem zpravidla od 3 let do 6(7) let věku. ■ Osobnostní a všestranný rozvoj dítěte v návaznosti na výchovnou funkci rodiny. ■ Cílem je získávání sociálních zkušeností, poznatků o světě a specifická příprava na pokračující vzdělávání prostřednictvím hry s ostatními dětmi. ■ Představuje jednu z možností, jak dětem „vylepšit" rozvojové a vzdělávací podmínky a jak dětem, které jsou znevýhodněné, napomoci k vyrovnání jejich vzdělávacích a životních šancí. ■ Legislativní ukotvení: Školský zákon (č.561/2004 Sb.) ■ Zřizovatelem je zpravidla obec (+ soukromý zřizovatel či církev) ■ Financování: „třízdrojové" (státní rozpočet, zřizovatel a poplatky rodičů) ■ Pracovníci/ice jsou pedagogové. Vývoj počtu MŠ Školní rok Počet MŠ Počet dětí Průměrně dětí na třídu 1990/91 7 335 352 139 21,7 1991/92 7 165 323 682 21,2 1992/93 6 979 325 735 21,3 1993/94 6 601 331 509 22,7 1994/95 6 526 338 722 22,9 1995/96 6 475 333 433 22,7 1996/97 6 343 317 153 22,0 1997/98 6 152 307 508 22,2 1998/99 6 028 302 856 22,4 1999/00 5 901 290 192 22,3 2000/01 5 776 279 838 22,2 2001/02 5 642 276 438 22,3 2002/03 5 552 278 859 22,7 Zdroj: databáze ÚIV Podíl dětí navštěvujících MŠ v jednotlivých věkových kategoriích populace Věk dětí 2003/04* 2004/05* 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 Do 3 let věku 25,3% 26,5% 25,4% 23,0% 23,0% 24,8% 3-leté 80,0% 77,3% 74,6% 76,6% 75,3% 76,5% 4-leté 94,4% 94,2% 90,0% 90,7% 90,9% 89,4% 5-leté 96,0% 96,4% 95,8% 93,7% 93,2% 92,8% 6- leté* 25,0% 23,8% 22,7% 22,3% 21,6% 21,0% Starší 6ti let 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% Zdroj: databáze ÚIV Důležité aspekty a problematické body poskytování MŠ ■ Finanční dostupnost - většinou zohledněna sociální situace rodiny (ŽM - poplatek odpuštěn úplně), školné (cca 200 - 500 Kč/měsíc - nesmí přesáhnout 50% průměrných neinvestičních nákladů) a stravné (cca 20 - 25 Kč/den), od 2005 neplatí školné děti v posledním roku - přeneseno na mladší ročníky (navýšení až o 2/3) ■ Prostorová dostupnost - problém v některých lokalitách, poměrně velký podíl žádostí je odmítnut, pokrytí populace - 8586% dětí od 3 do 6 let ■ Kvalita - navyšování počtu dětí ve třídách v některých MŠ — může klesat kvalita ■ Problém s časovou flexibilitou - neprovázanost s podmínkami na TP (návrat po RD, pracovní doba) ■ Provázanost s opatřeními harmonizace práce a rodiny - podpora částečných úvazků během RD (možnost 4 hodiny denně při zachování příspěvku) X MŠ mají problém přijímat děti na částečný pobyt Denní péče o děti ve vybraných zemích podíly dětí a denní otvírací doba země nej menší děti děti v předškolním věku podíl d é ti v % denní otevírací hodiny podíl děti v % denní otevírací liodinv Rakousko 10 7 70 6 Belgie 30 9 99 •7 Dánsko 55 10,5 90 10,5 Finsko 23 10 42 10 Francie 39 10 S7 S Německo 9 10 73 6 Řecko 3 9 45 4 Irskc 2 9 50 4 Itálie 15 9 S7 S Lucembursko 3 9 76 5 Nizozemsko 2 10 66 Portugal ::ko 12 72 5 Spauěliko -" 77 5 Švédsko 40 11 72 11 Velká Británie 2 5 60 5 De Henaul 2006 in: Kuchařová 2006