Barbora Klevarová 261376 GEN104 Metodologie výzkumu genderové problematiky Feminismus a kvalitativní výzkum aneb Vztahy v terénu a otázka etnocentrismu a androcentrismu ve výzkumu Jedním z typů kvalitativního výzkumu je etnografie a terénní výzkum. Tato metoda se používá převážně v antropologii, která má dlouhou historii, avšak v posledních letech došlo k výraznému obratu. Jedním z původců tohoto obratu je změna zkoumaného a pozice výzkumníka v terénu. Tímto tématem se zabývá Delmos Jones ve své práci Na cestě k domorodé antropologii a Pierre Bourdieu v Huxleyho přednášce:Zúčastněná objektivace. Věda volá po reflexivitě, výzkumník musí svoji pozici v terénu reflektovat. Druhý mezník do metodologie přinesla feministická kritika. Ta ukazuje, že věda není objektivní, neboť vystupuje z malestreamové a westfalické pozice, do vědy se tedy promítá výlučně mužský západní pohled, který se projevuje nejen na tématech výzkumu, sběru dat, ale i na následném popisu. Delmos Jones ve své práci poukazuje hlavnì na rozdíly pozice výzkumníka, která může být buď zevnitř kutlury či vně, jedná se o pozici insidera a outsidera. Jako hlavní téma však jeho práce do vědy a metodologie přináší otázku toho, jak zkoumat vlastní kulturu. Jakou pozici má výzkumník zaujmout ve své vlastní kultuře. Nastal tedy obrat, věda, respektive antropologie, již nezkoumá cizí kultury[C1] , ale musí si najít cestu, jak zkoumat i kulturu a společnost vlastní. Tohoto tématu se zhostila též feministická kritika, která poukazuje na to, že v terénu se objevují mocenské vztahy, které je třeba do výzkumu zařadit. Do této doby existoval vztah výzkumník-zkoumaný převážně jako muž-muž, feministická kritika však poukázala na to, že stejně jako outsider do cizí kultury vstupuje muž-výzkumník do ženské reality. Je třeba reflektovat síť vzájemných mocenských vztahů. Tato mocenská hierarchie neexistuje pouze na úrovni genderu, ale též etnicity či třídy. Tímto se síť vztahů výzkumník-zkoumaný rozšířila o další dimenze, Oakley[C2] například hovoří o woman-to-woman interviewing, následně jsou reflektovány etnické rozdíly například black-to-black interviewing. Feministická kritika tak pouzakuje na to, že věda je neobjektivní, pokud do kvalitativního výzkumu nezařadí i vztah výzkumníka a zkoumaného, je třeba reflektovat všechny složky, které se na zkoumaném fenoménu mohly podílet. Pohled, který se promítal do kvalitativního výzkumu do doby, než přišla potřeba očištění vědy a potřeba reflektivity, byl pohled etnocentrický. Miroslav Disman etnocentrismus definuje takto: „Interpretace jiných kultur v pojmech naší vlastní kultury“ (Disman 2000: 332). Etnocentrismus vychází z pocitu nadřaženosti západní kultury nad všechny ostatní kultury a společnosti světa. Tohoto nadřazení a privilegizace se Disman dotýká i v kapitole, kde mluví o srovnávacím výzkumu. Nelze udělat kvalitativní výzkum například pro USA a následně ho použít třeba pro západoevropskou zemi, neboť výsledek bude nadřazovat zemi původu. Pokud bychom chtěli jít hlouběji, můžeme říct, že tímto způsobem postupují i muži-vědci, když mluví o společnosti či kultuře ve svých výzkumech. Nereflektují tak ženskou zkušenost. Nereflektují realitu, která je genderovaná. Tento způsob uvažování se nazývá androcentrismus. Definice androcentrismu v sociologickém slovníku pro genderová studia [C3] zní takto: „Tendence považovat muže a mužské za obecnou normu lidství.“ Stejně jako entocentrismus ve výzkumu ukazuje všechny nezápadní kultury jako takzvaně „méněcenné“ v porovnání ke kultuře naší, demonstruje androcentrická věda nedostatečnost žen. Otázkou je, zda by kvalitativní výzkum vypadal jinak, pokud by ho prováděla žena-výzkumník. Již jsme si řekli, že gender hraje velkou roli v terénu, a že rozhovor žena-výzkumník a žena-zkoumaný bude vypadat jinak, než kdyby výzkumníkem byl muž. [C4] Bourdieu se k této skutečnosti vyjadřuje takto: „(...) vědecká objektivace není úplná, pokud nezahrnuje objektivaci subjektu, jenž ji provádí, tzn. pokud nezahrnuje hledisko toho, kdo objektivuje, a zájmy, které jeho objektivaci vážou (...)“ ( Bourdieu 2003: 11) Můžeme tedy říci, že nejen, že žena-výzkumník bude vést rozhovor či pozorování jinak, bude do něj promítat detaily, kterých si obecně muž-výzkumník málokdy všimne, ale též se ve výzkumu bude odrážet společně sdílená zkušenost na základě genderu, která je vědou opomíjena. Kvalitativní výzkum, respektive zúèastněné pozorování či rozhovor, bude vést žena-výzkumník se ženou-zkoumaným jinak a vztahy mezi nimi budou jiné. Žena-zkoumaný bude mít pocit ženské solidarity vůči ženě-výzkumníkovi, mùže zde fungovat i jistý typ důvěry na základě společně sdílených zkušeností na základě genderu, vždyť žena-výzkumník a žena-zkoumaný mají stejné postavení vùči opresorům, vůči systému, jež ženy znevýhodňuje. Řekli jsme si, že existuje více vztahů a více propojených uspořádání vztahů v terénu na základě rozložení moci. Můžeme považovat za krok v před, že je dnes pozice ženy-výzkumníka i ženy-zkoumaného reflektována v kvalitativním výzkumu. Věda, stejně jako společnost a kultura, se vyvíjí a je třeba se oprostit od tradičních metod, jež svět ukazují z pozice entocentrismu a androcentrismu. Dokud budou hrát prim přístupy, jež jsou mechanismem znevýhodňování na základě vlastností jako je gender, etnicita či třída, nebude věda nikdy objektivní[C5] [C6] . Literatura: Bourdieu, P. 2003. Zúčastněná objektivace: Huxleyho přednáška. Biograf. 30[C7] Disman, M. 2000 Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum Jones, Delmos, J. 2006. Na cestě k domorodé antropologii. Biograf 39[C8] ________________________________ [C1]Nezkoumá jen cizí kultury [C2]Nesprávná forma citace. Oakley současně není uvedena v bibliografii. [C3]Kde je citace tohoto slovníku? [C4]Určitě bude? [C5]V několika případech špatná práce s větami. Než psát složitými větami, je lepši jednu dlouhou větu rozložit do dvou nebo více kratších. [C6]V textu se hovoří o feministické kritice. Co je to za kritiku? Z jaké feministické epistemologie vychází? Jedná se o feministický empirismus, standpoint theory nebo postmoderní feministickou epistemologii? [C7]Chybí strany textu v časopise [C8]Chybí strany textu v časopise