Rešerše Barbara Neničková, UČO 383216 Filosofické základy vědeckého přístupu a jejich feministická kritika Počátky filosofie vědy Je zřejmé, že věda sahala hluboko do starověku, ale teprve až Thomas S. Kuhn analyzoval instituci vědy pro nás v důležitých sociologických termínech. Klíčem k poznání, co tedy věda je, je popis operací, které Kuhn souhrnně nazývá operační definice. Další zásadní poznatky, jimiž Kuhn obohatil vědecký svět jsou koncepty paradigmat a koncept „normální“ vědy. Koncept normální věd tedy znamená: „Výzkum pevně zakotvený v jednom či více minulých vědeckých výdobytcích, které určitá vědecká komunita přijímá jako základ pro budoucí praxi.“ ( Kuhn in Disman 2000: 12)Ovšem pro sociologii zřejmě neexistuje univerzální paradigma, které by všichni vědci přijímali a shodovali se na něm. To nám poukazuje na fakt, že koncept normální vědy můžeme zahrnout do podmnožiny věd exaktních. Rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami Normální věda nás tedy dovedla do střetu mezi charakterem věd sociálních a exaktních (přírodních). Přírodní vědy věří, že úspěch jednoho paradigmatu na úkor jiného představuje pokrok. Přičemž sociální věda používá přírodních metod [C1] pro výzkum individuí, společnosti a společenských procesů. Důležitým rozdílem zde je též to, že přírodní vědy mají deterministický charakter. Tedy věří, že stane-li se jev X bude po něm následovat Y. V sociální perspektivě se též setkáváme s determinismem. Sociální vědec ovšem nemusí věřit, že vše je předurčeno a ani deterministický model nepředpokládá, že příčinné vzorce jsou jednoduché a nemůže nám poskytnou odpověď na všechny otázky. Přírodní vědy jsou ve svých tvrzeních též mnohem univerzálnější a stran prostředků výzkumu používají mnohem častěji experiment, takže mohou poskytnout spolehlivější výpověď o kauzálních vztazích, které jsou ve společenských vědách mnohdy velmi těžko postihnutelné. Věda vs. Zdravý rozum Stejně tak, jako existuje rozdíl mezi přírodní a sociální vědou, tak existují rozdíly mezi naším zdravým rozumem a vědou. Někdy se však tyto pojmy mohou překrývat či dokonce splývat. Z pohledu Sigmunda [C2] Baumana [C3] musí být sociologie zodpovědnější než zdravý rozum, musí přesně aplikovat metody, sbírat data standardizovanými způsoby, správně reagovat na kritiku tj. racionálně a ne emocionálně a musí též provádět replikace a nesázet na nahodilosti, jak se tomu stává u zdravého rozumu. Rozdílný je též rozsah pole vědy a zdravého rozumu, který se pohybuje pouze v poli každodennosti. Důležité je nahlédnout za oponu této každodennosti, tedy za věci, které běžný rozum považuje za samozřejmé. Vědě jde o odstraněné zdánlivé triviálnosti každodennosti a podpoření zvídavosti. Posledním a zásadním rozdílem je způsob reprodukce vědění, které se u zdravého rozumu reprodukuje primární socializací, načež věda se produkuje vědeckou metodou. Posláním vědecké metody tedy je, slovy Karla Poppera[C4] , falsifikovat hypotézy. Dle Poppera je téměř nemožné nějakou hypotézu potvrdit. Paradigmata Kuhn definuje paradigma jako „Přijímané příklady aktuální a vědecké praxe, příklady které zahrnují zákon, teorie, aplikace, a insturmentaci. To vše poskytuje model, ze kterého vyvěrá určitá koherentní tradice vědeckého výzkumu.“ (Kuhn in Disman 2000: 12) Paradigmata tvoří tedy nějaký referenční rámec, v němž věda existuje. Na základě počtu paradigmat rozdělujeme vědy na paradigmatizované, které mají jedno paradigma a jednu výzkumnou metodu jako např. Eisteinovský [C5] relativismus či Newtonovská fyzika. Naproti tomu vědy sociální se považují za mutiparadigmatické, tedy využívají různé způsoby výkladu. Základními paradigmaty je pozitivistické a interpretativní[C6] . Pozitivistické paradigma staví na základu přírodních věd. Chce tedy aplikovat jazyk přírodních vědců ve zkoumání vědců sociálních spolu s přesnými, empiricky měřenými daty, která jsou mnohdy kvantitativního charakteru. Obě tato paradigmata usilují o objektivitu dat. Pozitivistické jde cestou replikace dat a interpretativní objektivního zkoumání dosáhne zveřejněním. [C7] Samo interpretativní paradigma zkoumá chování, neusiluje o generalizující zákony pro společnost, jako v přírodních vědách. Snaží se vidět svět skrz oči subjektu. Další paradigmata jsou sociální darwinismus, konfliktní paradigma, symbolický interakcionlaismus, entometodologie, strukturální funkcionalismus a feministická paradigmata, která se zaměřují na rozdíly mezi muži a ženami a na vztah ke zbytku sociální organizace. [C8] Feministky [C9] ovšem tvrdí, že ve vědě existuje androcentrická předpojatost a díky uvědomění si maskulinity vědy mnohdy zpochybňují i samotný pozitivismus. Tzv[C10] . feministické empiričky se snaží dodržovat striktně pozitivistické zásady a přidávat ženskou minoritu [C11] do výzkumu. Samotný tradiční empirismus poté kritizují z důvodů předpojatosti výzkumníka, z neschopnosti danou metodou eliminovat určité zaujatosti či z normativního androcentrického rámce tradiční metody sběru dat, která byla navržena muži. Kritiku pozitivismu podporují tvrzením, že předpoklady na kterých stojí jsou formovány kulturou, tedy hierarchií, patriarchátem, elitářstvím a heterosexualitou. Pozitivismus dle feministek tvoří falešnou dichotomii. Feministky věří, že též mohou zastát pozici výzkumníka, ale chtějí odložit jeho nadřazenou pozici a dát se cestou techniky sbírání svědectví, tedy cestou kvantitativní analýzy dat, která je považována za feministickou metodu. A cílem jejich výzkumu by mělo být posílení utlačovaných. Zdroje: Disman, M. 2000. Jak se vyrábí sociologiocká znalost. Praha: Karolinum. (1-30)[C12] Popper, K.R. 1998. Život je řešení problémů. O poznání, dějinách a politice. Praha: Mladá fronta. Babbie, E. 2001. The Practise of Social Research. Brlmont: Wadsworth Publishing Company. Hesse – Biber, Sharlene Nagy, Yaiser Michelle L. 2004. Feminist Perspektivest on Social Research. New York: Oxford University Press. ________________________________ [C1]Rozhodně ne všechny metody používané v humanitních vědách jsou přírodními metodami!! Hodně odvážné tvrzení. [C2]Zygmunt [C3]Kde je citace? [C4]Kde je citace? [C5]Einsteinovský [C6]Základními paradigmaty podle koho? A co paradigma funkcionalistické nebo strukturalistické, konstruktivistické nebo konfliktualistické? [C7]??????????????????? [C8]Nejde jen o zkoumání rozdílů. Co je zbytek organizace? [C9]Které feministky? [C10]Proč tzv.? [C11]Ženy jsou minoritou? [C12]Tady se strany neuvádějí.