Martina Veselá 386134 4.5.2011 Reflexivita v kvalitativním výzkumu Jelikož se ve své práci hodlám věnovat reflexivitě kvalitativnímu výzkumu, rozhodla jsem se v úvodu shrnout několik základních informací, které jsem čerpala z knihy- Jak se vyrábí sociologická znalost od Dismana. Typická definice kvalitativního výzkumu zní: nenumerické šetření a interpretace sociální reality, cílem je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím a tvorba nových hypotéz. Slabá standardizace kvalitativního výzkumu, volná forma otázek a odpovědí nevynucuje omezení a potenciálně proto může mít kvalitativní výzkum vysokou validitu. Posláním kvalitativního výzkumu je porozumění lidem v sociálních situacích. V kvalitativním výzkumu o redukci dat de facto rozhodují zkoumané osoby -výzkumníkovou úlohou opak [C1] nalézt významné struktury v množině všech proměnných, které respondent považuje za relevantní. [1]Typickým znakem kvalitativního výzkumu je nižší počet sledovaných jedinců, například u etnografie je to také doba, kterou výzkumní stráví pozorováním. Etnografický výzkum, který je příkladem kvantitativního výzkumu může trvat několik měsíců a popřípadě i let. Mezi základní techniky kvalitativního výzkumu podle Silvermana patří pozorování(delší trvání výzkumu), texty a dokumenty [C2] (porozumění jazyku a znakovým zvyklostem), rozhovor(často otevřené a nestrukturované) a zvukové a obrazové záznamy[C3] .[2][C4] Jak jsem se zmínila již v úvodním odstavci, nalézt významné struktury v množině všech proměnných je úkolem výzkumníka. K tomu, aby byly jeho závěry objektivní, a relevantní je nutný vysoký stupeň reflexivity. Výzkum může být ohrožen a jeho výsledky ovlivněny na základně neobjektivnosti lidského elementu a jejich vlastnostmi (politická, náboženská vyznání, pohlaví, etnicita..) . O těchto nezvratných faktech[C5] , která se mohou promítnout do výsledků výzkumu se zmiňuje O´Connell [C6] v díle Methods Sex and Madness.[3] Reflexivní přístup je potřebný, výzkumník musí stále sledovat, zda jeho přítomnost [C7] ovlivňuje to, co zkoumá[C8] . Právě reflexivita výzkumu ale také samotného výzkumníka by měla zabránit promítnutí výzkumníkových názorů do výsledků výzkumu. [4] Jak se zmiňuje Disman, v kvalitativním výzkumu mizí hranice mezi rolí výzkumníka a rolí zkoumané osoby, oba jsou rovnocennými partnery. [5] Při kvalitativním výzkumu hraje také podstatnou roli, jak se při četbě Dismana dále dozvídáme to, jakého si zvolíme informátora, a jakým stylem bude výzkum probíhat, a jakou v něm bude mít výzkumník roli- pozorovatel nebo zúčastněný. Jak upozorňuje Bourdieu, je velmi nutné objektivizovat nejen zkoumané prostředí (hlavně se vyhnout jakýmkoli etnocentrickým a androcentrickým projevům), ale také objektivizovat výzkumníka. Bourdieu se o tomto problému vyjadřuje hlavně v souvislosti s etnografií a terénním výzkumem. Problém zúčastněné objektivizace souvisí právě s reflexivitou. Bourdieu se zabývá způsoby jak a co zobjektivizovat aby byl výzkum reflexivní. Reflexivita, k níž zúčastněná objektivace vede, uplatňuje na poznávající subjekt ty nejbrutálnější nástroje objektivismu, jaké poskytují antropologie a sociologie, zejména statistickou analýzu, a snaží se uchopit vše, co pro myšlení výzkumníka znamená to, že je zařazen do národního vědeckého pole s jeho tradicemi, způsoby myšlení, problematikami, sdílenými klišé atd., a za to, že v něm zaujímá konkrétní postavení se zvláštními „zájmy“, jež nevědomky stanovují směr osobních vědeckých voleb.[6]Výzkum je ovšem také ovlivněn tím, že výzkumník interpretuje to, co vidí, slyší… O´Connelli [C9] se zmiňuje o validitě a interpretaci poznatků.[7] Podstatné tedy je, že i pokud se výzkumník vědomě snaží být objektivní, nezapojovat do výzkumu své názory a neovlivňovat zkoumaný svět, jeho výzkum je ovlivněn již z podstaty, že se výzkumník vybral to které téma. Dalším problémem jsou vlastnosti, které výzkumník nemůže ovlivnit, jako jsou např. etnicita, pohlaví, náboženství). Mezi metody kvalitativního výzkumu patří i rozhovor a právě při něm mohou již zmíněné vlastnosti ovlivnit odpovědi respondenta, aniž by s tím výzkumník/nice mohl cokoli udělat. Stejně je tomu tak při zúčastněním pozorování. Pokud budu žena zkoumající nějaký ,,mužský´´ fenomén, je velmi pravděpodobné, že narazím na problém nejen s komunikací, ale s přístupem do pro ženu ,,nevhodných´´ prostor. Při kvalitativním výzkumu je snaha o reflexi velmi podstatná. Výzkumník musí být neustále na pozoru a stále se soustředit na snahu nehodnotit a neovlivnit. Musí se ovšem také smířit s faktem, že některé věci jednoduše nelze ovlivnit- nebo zabránit jejich ovlivňování. [C10] Užitá literatura: Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. O'Connell Davidson, Julia; Layder, Derek. 1994. Methods Sex and Madness. London: Routledge. Bourdieu, P. 2003. Zúčastněná objektivace: Huxleyho přednáška. Biograf. 30. [C11] Silverman, D. 2005: Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická príručka. Bratislava: Ikar. ________________________________ [1] Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. s. 283 [2] Silverman, D. 2005: Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická príručka. Bratislava: Ikar. [3] O'Connell Davidson, Julia; Layder, Derek. 1994. Methods Sex and Madness. London: Routledge. kap. 2: Dimensions of social research s. 30 [4] O'Connell Davidson, Julia, Layder, Derek. 1994. Methods Sex and Madness. London: Routledge. kap. 7: Ethnography and qualitative analysis s. 164 – 185 [5] Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. s. 315 [6] Bourdieu, P. 2003. Zúčastněná objektivace: Huxleyho přednáška. Biograf. 30. [7] O'Connell Davidson, Julia, Layder, Derek. 1994. Methods Sex and Madness. London: Routledge. kap. 7: Ethnography and qualitative analysis ________________________________ [C1]Pak? [C2]Analýza textů a dokumentů? [C3]Analýza zvukových a obrazových záznamů? [C4]Používejte citace dle normy Sociologického časopisu. Např. (Disman 1993: 283) atd. Např. u Silvermana Vám chybí strana, ze které citujete. [C5]Spíše charakteristikách [C6]O´Connel Davidson společně s Layderem. [C7]Nejen přítomnost, ale i jeho charakteristiky. [C8]Nejen to, co zkoumá, ale také jakým způsobem a metodami zkoumá a také jak interpretuje dané situace a chování jedinců a jaké situace a chování registruje. [C9]O´Connel Davidson společně s Layderem zmiňují [C10]Chybí více rozpracovaný genderový kontext. Například o teflexivitu symbolického násilí, maskulinního jazyka vědy nebo třeba postoj standpoint theorie nebo postmoderní feministické epistemologie k problematice reflexivity. [C11]Jaká čísla stránek?