Identita 1.Hluboký pocit vlastní totožnosti založený na prožívání vlastní komunity. (Jakým člověkem
jsem a čím se liším od druhých.) I. zahrnuje i hodnoty, kterým jedinec věří a na nichž zakládá
smysl svého života (“světonázor”, osobní ideologie). 2. Ztotožnění jedince se svými životními
rolemi. Souhrn soc. rolí. (Kdo jsem nebo budu ve vztahu k druhým.) Podle symbolického
interakcionismu jsou identity jedince uspořádány hierarchicky. Jedinec má tolik soc. “já”, kolik je
skupin, na jejichž mínění mu záleží. 3.  Prožívání příslušnosti k větším nebo menším společenským
celkům. (Ke kterým skupinám patřím a jak je to pro mě důležité.) Některé složky lidské i. jsou dané
(pohlaví, barva kůže, věk), jiné jsou získané a jedinec mezi alternativami volit může nebo musí
(náb. a polit. příslušnost, životní partner, kariéra).

Identita kolektivní Společná shoda členů o podstatných rysech skupiny, o tom, kdo k ní patří a kdo
nikoliv, a co by skupina měla a co by neměla dělat.

Jan Jandourek: Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001.