muže hýl poměrně přesný, jeho interpretace v termínech pozornosti může být neplatná. Co když ten student, jehož chování jsme zakódovali do jedné z. nejniž.ších kategorií pozornosti je tak zaujatý, že zavřel oči. aby se mohl lépe soustředil':' Je-li však chování přímo tím, eo chceme studoval, pozorování je jedinečným nástrojem, a řada typu chování je sociologicky relevantní Tohle jsou jenom náhodné vyhrané příklady: respektování dopravních pravidel za různých okolností, chování ve frontě, stereotypy chování v restauraci a mnoho jiných. Pozorování je nástrojem používaným velice rutinně v experimentu, více v sociální psychologii a psychologii, než v sociologu. Hmotné artefakty jsou nesporně sociálními fakty a pozorování je zde takřka jediným použitelným nástrojem. Už jsme se zmínili, že téměř vždy požadujeme od iazatolú, aby doplnili rozhovor záznamem určitých pozorování. Lidské výtvory jsou často jediným zdrojem sociální informace o minulosti Archeolog je náš blízký bratranec. Ale /de se už dostáváme k druhé významné skupině ncobtrusivnícb technik.
Studium dokumentu
Jak isme si již řekli, za dokument tu považujeme jakýkoliv hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Tak za dokumenty bychom mohli považovat třeba
- úřední statistiky,
- daňové záznamy,
- nápisy na stěnách veřejných záchodků,
- míra opotřebování koberce v muzeích a galeriích,
- záznamy snů,
- osobní deníky,
- obsah nádob na smetí,
- romány,
- telefonní účty,
- plakáty a letáky,
- novinové články a stovky jiných,..
Dr, Watson:
Tak wd „pravdu doujam, ie je u: jenom hloupý vttp. Copak ie můře vědecká analýza spolehnout na něco tak jiklivního, jako j.sou romány? A „oviny říkán pravdu H-nom příleluoxmě. Já jsem , podvale čestní člověk, 'ale přece i 'v mvch dopisech je hodně sladkveh lit, „ lalxi jsem si psal deník, lak to byla Wahrhea und /Jiť/mme...
cennou informaci. Někdy jsme schopni odhadnout směr zkreslení, jindy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu.
Klasický příklad není z oblasti sociologie, ale z romantického světa výzvědné služby. Za druhé světové války britská zpravodajská služba získávala nejspolchlivější informace o stavu morálky německého obyvatelstva ne od agenta, ale analýzou notoricky zkreslené, nacistické propagandy. Znalost získaná systematickou analýzou zkreslení umožnila předpovědět na základě rozboru projevu vedoucích nacistických funkcionářů, že Hitlerovy tajné zbraně nejsou pouhou propagandou, odhadnout čas, kdy budou asi použity, a dokonce odhadnout i typ těchto zbraní. O britské vědecké zpravodajské službě existuje znamenitá kniha jednoho z jejích tvůrců. R.V. Jonese, The Wizard War: Bntish Scienlifiť Inielligence 1939-1945 (1978). Je to kniha, kterou budete číst se zatajeným dechem a pro nás je to geniální úvod do analytického myšlení právě toho typu, jaké potřebuje sociolog.
Jedna z nejdúležiiějších studií klasické sociologie o sociálních změnách vyvolaných emigrací je velice rozsáhlá (étyřsvazková) studie Williama I. Thomase a Floriana Znanieekého Polish Pensum m Európe and America, prvý svazek publikován v New Yorku 1917. Tato studie je založena výhradně na analýze soukromých dopisů, které si vyměňovali vystěhovalci z. polských vesnic do USA se svými příbuznými ve staré vlasti.
O hmotných stopách chování jsme se již. zmínili. Ale opotřebení koberce je jen jeden příklad z mnohem širšího spektra. Popularita lokálních FM radiových stanic v Chicagu byla studována za pomoci autodílcn a "service stattons". Ty zaznamenávaly nastavení stupnice na přijímačích vozů zákazníků. Za rok hyla získána - velice, levně - informace o více než 50.1)00 vozech. Popularita knih v knihovnách, zejména referenčních materiálu, které se nepůjčují, může být odhadnuta stupněm opotřebení jednotlivých svazků. Popularita inserce byla dokonce měřena počtem různých souborů otisků prstů na daných stránkách (DuBois 1963). Analýza odpadků byla s úspěchem použitu pro analýzu vzorců spotřeby alkoholu. Analýza nápisů ve veřejných záchodcích byla často použita ve studiu lidské sexuality, mimo jiné i v klasické Kinseyově studii (Kinsey cl. al 1953).
Tak tentokrát bude mít odpoveď našemu přítel, poněkud dialektický charakter. Ve všem, o čem se Watson /mínil, má pravdu. Ale , zkreslené dokumenty nám mohou poskytnou, vel.ee
166
Nejčastěji se však setkáme s analýzou psaných záznamů. Nikdo v sociálních vědách asi nepochybuje o užitečnosti sčítání lidu a statistických ročenek. Méně automaticky si uvědomíme, že máme k dispozici podobné údaje i z dávné minulosti, jako třeba Berní role.
167
Je zřejmé, že některé úřední záznamy mohou obsahoval .systematické zkresleni. Nemáme zde na mysli jen propagandistické zkreslování dat, ale i zkreslení vyvolané různou metodologií použitou pro různé záznamy a různými kulturními vlivy. Kupř. se zdá, že poměrně vysoké číslo sebevražd, uváděné ve statistikách skandinávských zemí, je alespoň částečně 1'unkcí kulturních rozdílů. Sebevražda v těchto zemích není spojena s tak silným negativním stigmatem jako v Anglii nebo severní Americe. Zde lékaři mají silnou tendenci s ohledem na přežívající rodinu - je-li to jen trochu možné - hlásit "náhodné úmrtí" a ne sebevraždu.
V podstatě jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. Není proto divu, že byla vytvořena speciální technika pro analyzování obsahu sdělení:
Obsahová analýza
je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéhokoliv druhu. Obsahová analýza se může zabývat právě tak obsahem sdělení, jako jeho formou, autorem i adresátem takového sdělení.
Sféra uplatnění obsahové analýzy je nesmírně široká. Může být použita pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Obsahová analýza byla často použita pro identifikaci autora. V notoricky se vracející diskusi obsahová analýza spočívající na rozboru jazykových elementů znovu potvrdila, že Shakespeare byl opravdu Shakespeare a ne Bacon. Obsahová analýza je běžně používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Může být použita nejen pro definování, ale i pro odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. Obsahová analýza byla použila pro rozlišení mezi autentickými dopisy sebevrahů a simulovanými dopisy, psanými těmi, kteří sebevraždu opravdu nezamýšleli. (Ogilvie, Stone a Shneidman 19X6). Obsahová analýza má i uplatnění uvnitř jiných výzkumných technik. Může být použita kupř. pro zpracování dlouhých otevřených otázek a je i důležitým nástrojem pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.
Typickou doménou pro aplikaci obsahové analýzy je studium trendů na různých úrovních sociálního vývoje. Kupř. Naishiltúv bestseller Megatremls (19X2) se pokusil definoval hlavní trendové změny v současných Spojených Státech. Východiskem pro tuto studii byla obsahová analýza více než šesti tisíc lokálních novin. V tomhle výčtu bychom mohli pokračovat ještě dlouho.
168
A jak se to dělá? Logika této analýzy je, velmi přímočará. Organizačně obsahová analýza sleduje stejné logické schéma jako každý jiný kvantitativní výzkum, i zde budou východiskem pracovní hypotézy. Ty nám pomohou racionálně rozhodnout o populaci a vzorku.
A protože už slyšíme brumlat našeho Dr. Watsona někde v pozadí, podotkněme, že populace zde není soubor lidí, ale, soubor sdělení. Je-li objem těchto sdělení nezvládnutelně veliký, je samozřejmé, že jednotky, které podrobíme analýze, nemohou být vybrány nazdařbůh, ale podle pravidel konstrukce vzorku, tak, jak jsme to diskutovali v kapitole 5. Jenom si zde připomeňme, žc musíme být obezřelí při použití systematického výběru. Řekněme, že bychom studovali noviny. Kdyby zvolený krok byl násobkem sedmi, všechny vybrané výtisky by byly z téhož dne v týdnu, a kdyby to byla neděle, naše výsledky by byly obzvláště zkreslené.
Ovšem, nejdúležitější funkce pracovních hypotéz je jinde: Obsahová analýza je definována jako objektivní metoda analýzy sdělení. To znamená, že plán analýzy musí být takový, že budou-li dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Tedy operační definice musí být velice jasné, jednoznačné a někdy i dosti podrobné. Konstrukce dobrých kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován, je asi nejcitlivější operací v procesu obsahové analýzy.
Obsahová analýza je dále definována jako kvantitativní metoda. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musí být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky bývají definovány na dvou úrovních:
(1) záznamové jednotky, ve kterých opravdu měříme rozsah, a
(2) kontextuální jednotky, které potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být. zařazen do nesprávné kategorie. Kupř. když záznamovou jednotkou je věta, ironické tvrzení ("A Brulus jistě ctihodný je muž") by bylo kategorizováno jako chvála. Kontextuální jednotka je rozsahem širší než záznamová a je východiskem pro kategorizaci.
Jednotky měření existují v celé řadě forem. Podívejme se na ně podrobněji. Následující tabulka podává příklady záznamových jednotek v několika z možných přístupů.
169
Typ jednotky	Příklady
Jednotky definované rozsahem:	slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, pro televizi a filmy trvání v minutách ald.
Zdroje, autority:	citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority, jichž se sdělení dovolává a pod.
Námět, téma:	problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje;
Hrdina:	osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl atd.
Tohle opravdu nezní složitě, ale praxe muže být někdy komplikovaná. Chtěli bychom třeba /.jistit, zda se české a slovenské noviny liší v roce 1991 v tom, jak intenzivně je v nich relerováno o separatistických hnutích v Evropě a jinde ve světě. Řekněme, že nám šlo jenom o to, kolik pozornosti je věnováno tomuto lématu, ne o postoje k těmto hnutím, pokud je noviny vyjadřují. Rozhodli jsme se. že do naší populace zařadíme jenom deníky, které jsou pravidelně distribuovány alespoň v celé jedné z obou federálních republik. Za rok by mohly lyto noviny představovat takový objem informace, který bychom nemohli z časových důvodů zvládnout, a bylo by nutné vytvořit vzorek. Konstruovat pravděpodobnostní vzorek pro každé noviny zvláší by mohlo hýl riskantní: pro některé noviny bychom mohli náhodně zvolil třeba den. kdy chorvatskému kandidátovi bylo zabráněno nastoupit do pozice prezidenta a pro jiné noviny hychom vybrali den, kdy se v obla.sli separatistických hnulí neudalo nic důležitého. Lepší by bylo vytvořit náhodný vzorek dal a analyzoval všechny noviny z na.ší populace publikované ve vybraný den.
Nejjcdnodu.šší by bylo zvolil jako záznamovou jednotku článek. To by podstatné zvýšilo produktivitu naši analýzy, ale malý sloupeček by měl stejnou váhu jako půlstránkový článek. Bylo by proto výhodně doplnit naše měření další, podrobnější jednotkou rozsahu. Poměrně rychlé výsledky nám dá měření rozsahu článku v délce sloupců v centimetrech. Stačí připravit jednoduchou tabulku, která nám umožní kontroloval pro šířku sloupce a velikost písma
a převést konkrétní výsledky na normalizované jednotky. Tak třeba 8 cm sloupce novin a se rovná 6 cm normalizovaného .sloupce
Cvičení 7.4.
V naší analýze bychom mohli dostal třeba tyto výsledky: Zatímco noviny A věnovaly naší problematice 3ď) cm sloupců, noviny B jenom 200 cm. Můžeme z toho usoudit, že noviny A skutečně věnují separatistu kým hnutím více pozornosti, než noviny B?
Téměř bez výhrad bychom meli sledovat následující pravidlo: Srovnáváme-li kvantitu me/.i dvěma sděleními, vyjádření této kvantity nestaří a musíme je dopinit informací, jakou proporci z, celého z,dro|e daná kvantita představuje. To je z.vlá.šiě důležité při mezinárodním srovnávacím výzkumu, typické americké víkendové vydání novin může vážil asi lak. půi kila.
Ale i pak srovnání může hýl zavádějící. Jc rozdíl mezi článkem na titulním listě a článkem skrytém někde uvnitř, mezi inzeráty. Závažnost sdělení může být indikována typografickou úpravou, přítomností folografií, v rozhlase a televizi zvukovými efekty atd. Někdy je prosíc třeba doplňovat informaci o rozsahu také záznamem o existenci takových atributů.
Pro analýzu fiktivních výtvoru běžně kvantitativní jednotky často nestačí. Před časem jsme se studenty v mém kursu vypracovali projekt obsahové analýzy, která by mohla odpovědět, zda změněná pozice žen v americké ekonomické struktuře a rapidně sílící feministické hnutí měly vliv na smýšlení širokých vrstev a zda se to také odráží na obsahu Harlequin Romances. To je typická braková literatura pro ženy. nesmírně populární. Každý rok jsou v těchto edicích publikovány stovky titulů.
Dr. Watson se horlivě hlásí:
Proč pro tenhle účel nevybrat skutečnou literaturu? Ta přece jen zrcadlí skutečnost mnohem hlouběji a pravdivěji? Proč vybrat brak, který si neklade žádná estetická kritéria?
Vy už asi víle, že odpověď je zcela elementární. Cílem výzkumu tohoto typu není sde'ení samo. ale adresát. Ediee jako Harlequin Romance si neklade jiné cíle, než maximalizovat prodej jednotlivých titulů. Obchodní úspěch této velice masové1 edice je důkazem, že autoři a zejména editoři mají velice dobrou představu o tom, co masový čtenář vyžaduje. Čili pro výzkum adresáta je brak tohoto typu ideálním mediem.
Výzkum zaměřený na sociální změnu vyžaduje srovnání. Pro nás účel by bylo asi nejekonomičtější vybrat jeden náhodný vzorek ze svazků teto edice publikovaných v roce 1981 a druhý vzorek z knih publikovaných 1991. Daleko obtížnější by bylo operacionalizovai sociální změny v hodnotách. Jistě, by bylo významně studoval kupř. změny ve vzorcích komunikace mezi hlavním mužským a ženským hrdinou, kategorizovat je třeba v dimenzích dominace a submisivnosti, aktivity a pasivity v tomto vztahu a pod. V tom případě by bylo nutno použít motiv, téma. jako záznamovou jednotku. To je pak z hlediska reliahility klasí)ikace velice obtížné. Nebo by bylo možno z těchto hledisek analyzoval dialogy obou hrdinů. Záznamovou jednotkou by tu byla pravděpodobně věta, koiiiextuáhií jednotkou třeba odstavec. Operacionalizace by zde byla snazší a reliabilnější, ale pracná. Nejlepší by pravděpodobně bylo vytvořit jakési slovníky nebo podrobné příklady agresivních frází, submisivníeh frází atd. v obou zmíněných postupech by sama analýza byla časově velice náročná. Na analýze jediného svazku bychom museli strávit řadu hodin. Výzkum tohoto typu by byl jistě významný, ale po mnoha stech, nc-li tisících hodin bychom mohli zjistit, že žádné změny v Harelquin Romances v posledních deseti letech nenastaly.
Z těchto důvodů bylo třeba zvolil jiný postup. Obsah těchto knih je velice jednoduchý. ON je pilot, majitel plantáže v nějakém velice exotickém míslě, vynálezce, majitel historické sklárny na benátském Můrami a držitel staletí starého tajného receptu na výrobu muránskeho skla nebo lékař (V tomto případě to bude téměř vždy věhlasný chirurg, a velice často holandský věhlasný chirurg. Proč holandský, nevím, aleje to empirický fakt.) Škála povolání mužských hrdinů je široká, ale vždy to jsou povolání velice romantická a prestižní, Ješlě jsme neslyšeli o tom, že by hrdinou byl sociolog.
ONA je téměř vždy sirotek. Její rodiče zahynuli (a) při železničním neštěstí, nebo (b) při letecké katastrolě, nebo (e) při autonehodě. Její povolání spadá nejčastěji do jedné z následujících kategorii: (a) společnice staré, zámožné dámy, (b) učitelka, (e) diplomovaná sestra, (d) její povolání není zmíněno. Zápletka je dojemně prostoučká. ONA miluje JEHO,
172
ale ONA netuší, že pod drsnou skořápkou JEHO chování se skrývá milující srdce. ON ji pozve, jako svoji nejzručnější asistentku na operačním sále sebou do Holandska a ubytuje ji u své stařičké maminky. Zde se vynoří tmavovlasá cizinka, které se ON přespříliš věnuje. Několik stran před koncem se ukáže, že tato cizinka je (a) jeho sestra, nebo (b) zloduška, kterou ON už. dávno odhalil. V posledním odstavci ji. chvějící se, sevře do své mužné náruče, a zašeptá do jejích plavých vlasu: "Vy pošetilý blázínku, já vás miloval od prvého okamžiku."
Pokud se dosti dramatické změny v pozici žen v socio-ekonomieké struktuře, opravdu odrážejí ve vědomí průměrného ženského člena americké nižší střední třídy, mělo by se to odrážet na socio-ekoriomickém statusu fiktivních hrdinů tohoto druhu literatury. Kdyby byly následující pracovní hypotézy potvrzeny obsahovou analýzou, potvrdily by, že změny v sociální skutečnosti nejsou odráženy v obsahu Harlequin Romances:
Povoláni hrdinky se omezuje na typicky ženská povolání.
Počet povolání ženských hrdinů je mnohem nižší, než škála povolání připisovaná mužským hrdinům.
Status povolání mužského hrdiny je vždycky významně vyšší než status povolání hrdinky.
Je zřejmé, že pro testování takovýchto hypotéz použijeme jako záznamovou jednotku "hrdinu" a že budeme používat jenom dvě proměnné, povolání hrdiny a povolání hrdinky, s použitím standardních škál prestiže povolání by bylo snadné, transformovat povolání do číselných hodnot. Produktivita lakové analýzy by byla značná. Podle naší zkušenosti bylo možné vyhodnotil po určité době zácviku 4 - 6 sva/kú za hodinu.
V našem miniaturním výzkumu, provedeném na miniaturním a zcela nereprezentativním vzorku se ukázalo, že prvé dvě z hypotéz mohly hýl zamítnuty. Zdá se tedy, že ani harlekýnské romance nemohou zcela ignorovat sociální změny. Ale i kdyby naše výsledky byly opravdu reprezentativní, týkají se jenom malé části problému. Neřekly by nám mnoho o zápletce a v posledním odstavci by ji ON opět sevře) do své mužné náruče a zašeptal do jejích plavých vlasů: "Vy pošetilý blázínku, já vás miloval od prvého okamžiku." Jediný rozdíl by byl v lom. že by šeptal do plavých vlasů slibné teoretické fyzičky. Abychom pronikli hlouběji do problému, museli bychom použil některý z mnohem pracnějších postupů, zmíněných na začátku naší diskuse o Harlequin Romances.
173
Studium dokumentu obecné a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pfiďooení livdečenskýeh změn. Jsem si jist, že zatímco píši v Torontu tyto řádky, někde '■> nás někdo srovnává hodnoty pražského jara s hodnotami sametové revoluce tak, jak se odrazily v jazyce masových medií. Někdo jiný třeba studuje, jak určité historické události a historické postavy mrzely a opět se oblevovaly v několika posledních desetiletích " trcbW.-i. *" '••"•* ••n —střeď"' *!• >'v Studium zrněn v profilu našich novin i    I r i     ! 5   ,, prolesionálním tisku, zdroje informací o
11 l    ' v i  ]     i i    n id ově zmínčná témata z mnoha a mnoha desítek
i i I   'ku [i by obsahová analýza byla ncjvhodnějšún
Obsahov,; analyzuje jednou z najproduktívnejších, mezi ostatními technikami sbO.ro informací. Je ebicko méně nákladná než, kterákoliv z jiných technik, dá se často zvládnout v malém pracovním K'mu a. nikdy i jednotlivcem. Zdaleka ■•sak ne vždy, zejména, když je materiál, který má hýl analyzován, rozsáhlý, zvolený vzerek velký a záznamové jednotky malé. Víme, o případu studenta, který musel cekal, až v Pánu zesne jeho profesor. Ten profesor byl vyhlášený teoretik, ale jeho představy o realitě empirického výzkumu byly spíše mlhavé a naléhal tedy. aby terno student použil obsahovou analýzu takovým způsobem, kde jenom hrubá analýza by vyžadovala několikaletou práci početné výzkumné skupiny. Jistě, stalo se in ještě před epochou počítačů, ale počítač může čísl data jen v určité formě. Vstup rozsáhlejších materiálu lo jest, přepsání celého textu do počítače, je neúnosně nákladné. Určitou naději nám slibuje použití scanneru, optických snímačů textu a grafiky. Jejich kvalita rychle losie a i eny rychle klesají. Nejvčtší překážkou p- kvalita ORC, programu, který přeloží grafické obrazy písmen zachycených snímačem do jejich reprezentace v ASCII kódu. Jenom pak mohou být tyto texty analyzovány počítačem. Kvalita těchto programů je dosti neuspokojivá, jsou schopny rozeznal jen omezený počet typů a velikosti písem a produkují mnoho chyb. Teprve v těchto týdnech (jaro 1991) odborný tisk označuje některé ohlášené ORC programy za průmyslově použitelné. A až lepc.h cena klesne, bude snad i jednotlivec schopen využil počítače pro obsahovou analýzu. O počítačové analýze textu si řekneme něco více v somíslosti s kvalitativním výzkumem.
Kdybyste si zainn chtěli přečísl, více o obsahové analýze, můžeme vám doporučit malou, ale chytrou knížku Klause Kripncnůorfa (1981).
Sekundární analýza dat
Vlastně jsme vám před chvílí lhali. Existuje ještě jedna možnost, jak získat data ještě daleko levněji, než obsahovou analýzou. Ne vždycky, ale častěji, než bychom očekávali, mohla být data, která potřebujeme, už, někdy někde někým sebrána. Více a více institucí zřizuje archivy dal. To není jen sbírka zpráv a výzkumných dat, ale původní dala. tak jak byla sebrána, zakódována a uložena ve ťonnč, kterou počítač může přímo číst. Co více, tato data jsou většinou dostupná každému zájemci. Ten si někdy musí vyžádat svolení původního autora, ale často je archiv vydá zájemci na požádání a za cenu materiálu (disků, pásek), na kterých jsou data překopírována. S výjimkou dat shromážděných komerčními organizacemi jsou tedy lato data zadarmo.
Dr. Walson:
To je všechna krásné, ale co budu dělat s daty z nějakého jiného výzkumu, na jiné téma a provedeném na jiné populaci. Ostatně tato data byla již zpracovima původními autory.
Náš přítel může mít pravdu, přinejmenším, když hovoří o populaci. Pro některé problémy je definice populace relativné flexibilní; některé tvrzení o sociálních změnách v České republice může být právě tak dohře testováno v Západočeském jako v Severočeském kraji a pro testování některých teoretických hypotéz může být volba populace do jisté míry flexibilní. Ale jedná-li se o aplikovaný výzkum, který má být podkladem pro nějakou sociální intervenci, definice je dána. Ovšem velká většina výzkumů má tendenci volit obdobné populace: dospělé obyvatelstvo hlavního města, voliče, středoškolské studenty atd. Hlavně je dobře, že se Dr. Watson mýlí v ostatních bodech, zejména v lom, že data v archivech již byla zpracována. Každý výzkum testuje jen omezený soubor hypotéz a tyto testy představují jen omezenou množinu sociologicky relevantních kombinací sebraných proměnných. V každém výzkumu je využita jen část užitečné informace, která byla v datech nashromážděna.
()mezuje-li se náš výzkumný problém na pomerné malý počet proměnných a máme-li trochu štěstí (a ovšem, přistup do archivu dat), máme naději, že data, která potřebujeme, už někdo
174
175