4. Politická ekonomie médií z genderového hlediska
Politická ekonomie médií z genderového hlediska
povinná literatura: Gaye Tuchman: „Women’s Depiction by Mass Media“. Signs, 4 (3), 1979, s. 528-542.
Tutorkou tohoto týdne je Pavlína Binková.
Vítám Vás nad dalším tématickým blokem.
Vaším úkolem v následujících dvou týdnech bude seznámit se v teoretické rovině s tím, jaké politické, ekonomické a organizační (strukturní) faktory ovlivňují výslednou podobu mediálních obsahů, především zpravodajství (v našem případě ve vztahu k tématice genderu). V praktické rovině se pak pokusíme najít klíč k tomu, jak zpravodajské či publicistické žánry kriticky a poučeně "číst".
Teoretický základ
Toto téma bývá též souhrnně označováno termínem „politická ekonomie médií“. Jedněmi z teoretiků-zakladatelů tradice výzkumu politické ekonomie médií byli Edward S. Herman a Noam Chomsky, kteří v knize Manufacturing Consent (1988) definují pět základních filtrů omezujících svobodu komunikace. Jsou jimi: 1) velikost, vlastnická struktura a prozisková orientace masových médií; 2) tlaky zadavatelů reklam (komercionalizace a komodifikace médií); 3) zdrojování mediálního zpravodajství (přístup k informacím, agenda setting apod.); 4) institucionální a zájmová kritika či nátlak; 5) ideologický kontext, v němž se daná společnost v daný čas ocitá (v případě popisovaném Hermanem a Chomskym pak antikomunismus a antiterorismus) (citováno dle V. Kouřil: „Jak se vyrábí souhlas v USA“, viz http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue03/recenze_herman_chomsky.htm; podrobněji o propaganda modelu též V. Kouřil: „Předpoklady liberálního dorozumívání: Model propagandy E. S. Hermana a N. Chomského“, in Média a realita 04, FSS MU 2003). Uvedený model pěti filtrů či bran je poplatný době a místu jeho vzniku, i v současnosti však slouží jako vhodné východisko zkoumání (limitů) mediálních obsahů.
Herman a Chomsky poukazují ve svém textu na silné vlivy politických a ekonomických elit v průběhu utváření zpravodajství. Na tento aspekt upozorňují i další autoři a autorky zabývající se systémem redakční práce či analýzou procesu nastolování mediální agendy (tzv. agenda setting: stručná definice termínu viz: http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Heslar/urcovani_agendy.htm). Vedle poukazu na ideologické motivace vzniku mediální reality (podsouvání témat a obsahů ze strany politiků či vlivných firem) má ovšem na mediální obsahy podle kritiků Hermana a Chomského vliv také stereotypizace (další definice viz: http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Heslar/stereotypizace.htm), rutinizace a organizace redakční práce; to co lze kritickým jazykem označit za „profesionální ideologii žurnalistiky“ či „technikalizaci redakční práce“, mnohdy pak skrývané pod imperativy „odpovědnosti“, „vyváženosti“ či „profesionality“ novinářů/ek (viz V. Kouřil 2003:167).
Zkoumáním podmínek vzniku mediálních textů, se systematicky zabývala také Gaye Tuchman. Její článek věnovaný „obrazu žen v médiích“ je povinnou četbou na tuto hodinu.
Jde o klasický text, opět poplatný době vzniku (rok 1979), jenž však zároveň obsahuje mnohá východiska i dnes užitečná pro pochopení systému mediální produkce. Byl uveřejněn v časopise Signs, jenž vedle Screenu, Media, Culture and Society či Camery Obscury tvořil jednu z hlavních platforem postupné reflexe genderových témat v oblasti médií. Přečtěte si uvedený text a zaměřte se přitom na následující:
Vůči jaké tradici se Tuchmann vymezuje a kým je tato reprezentována?
Jaké uvádí pozitivní příklady výzkumu médií z pozic feminismu? V čem spočívají?
V čem spočívá její kritika mimézis a jak chápete tento pojem?
Jaký je její názor na rovnítko: více žen v mediálních organizacích = spravedlivější status žen ve společnosti?
Jaké jsou její poznámky/tvrzení týkající se politické ekonomie médií? Které z pěti uvedených filtrů zmiňuje jako klíčové?
Pokud jste se dostali až sem, pokuste se pak pro sebe shrnout:
- autorčina východiska
- nabízená řešení.
Po stručném teoretickém úvodu do problematiky se ovšem pojďme podívat na praxi „symbolické anihilace žen“ či „stereotypizace mužů“ na mediální scéně České republiky. Je snadné se stát součástí světa mediálně re-cyklovaných informací, jste-li zástupkyně sdružení hájícího prosazování rovných příležitostí mužů a žen? Jakými kanály se vaše sdělení mohou dostat na veřejnost? V jakých podobách? Nebo mají tato sdružení na medializaci rezignovat, jak to naznačuje Jerry Mander, jenž se domnívá, že cesta prosazení neziskových organizací nevede přes jejich prosazení v médiích, nýbrž přes občanské veřejné aktivity? Podle tohoto "mediálního ekologa" je prostor mainstreamových médií (v jeho případě míněna vysloveně televize) právě díky jeho politicko-ekonomickému uspořádání neuzpůsoben představovat komplikovaná a komplexní témata, jež neziskovky a zájmová sdružení často nabízejí (viz Čtyři důvody pro zrušení televize, česky Doplněk 2000).
Ve vztahu ke genderu je pak v návaznosti na předchozí naším úkolem se ptát: Proč se některá genderová témata prosazují v médiích lépe a jiná hůře? Jaké faktory vstupují/mohou vstupovat do tohoto procesu? Jaký vliv mohou mít sami novináři a novinářky? Kdo mohou být ony zájmové skupiny, jež obsahy ovlivňují? Respektive, kdo je gatekeeperem, jenž má „právo“ iniciovat mediální/veřejnou debatu? Čím je dána přetrvávající sterotypizace a schematizace informování o genderových tématech? Nebo – existují též v mainstreamových médiích alternativní prostory, posunující mediální diskurz definující gender?
Zadání
Jak už bylo naznačeno, v zadání na tuto hodinu budeme tedy „mediální obraz žen a mužů“ konkretizovat na příkladu některých organizací, jejichž činnost se soustředí na upevňování rovnoprávné pozice žen ve společnosti, na prosazování rovných šancí v přístupu k oběma pohlavím či na akcentaci potřeb a zájmů žen/mužů na veřejnosti i v soukromém životě. Vaším úkolem pak bude zhodnotit mediální obraz těchto organizací tvořený vzorkem textů podle přesnějšího zadání; respektive vypracovat posudek na hodnocení vašich kolegů a kolegyň. Půjde o jakési mikrorešerše, vybrané tak, abyste pracovaly/i s počtem maximálně 30 mediálních textů (většinou jich je ale méně). Úkol je rozvržen do více než dvou týdnů (sedmnáct dnů).
V zadání máte možnost si vybrat, zda zpracujete „mediální analýzu“, nebo zda budete jejími hodnotitelkami/hodnotiteli. Pro jednu z variant se však musíte rozhodnout do středy 16. 3. a nejpozději k tomuto datu se zapsat v ISu k příslušnému tématu (Přihlašování k balíkům/variantám témat; Můžete analyzovat medializaci sdružení Liga otevřených mužů nebo Fórum 50% ve vybraných obdobích v letech 2009 a 2010). Rešerši máte za úkol zpracovat do půlnoci 23. 3. (středa!) v rozsahu 2 000 znaků; může být i delší, neměla by však překročit 5 000 znaků (větší rozsah bude postižen snížením bodového ohodnocení). Detaily zadání najdete níže. Hodnocení budete mít za úkol vypracovat v týdnu od 23. 3. do 30. 3. (od středy do středy). Záleží jen na vás (či na vaší rychlosti při zapisování k tématům), pro jakou variantu se rozhodnete. Pro hodnotící platí, že každý z nich bude mít za úkol přečíst 2-3 analýzy, každou ohodnotí bodově, ale i stručným komentářem v minimálním rozsahu 500 znaků dle bližšího zadání; na příslušný týden nebudete mít zadánu žádnou povinnou literaturu. Třetí (čtvrtou) hodnotící budu já jako tutorka kurzu – výsledný počet bodů za rešerše bude získán jako průměr všech tří (čtyř) hodnocení. Kvalitu vašich posudku budu hodnotit pouze já. Jde nyní o hrubý nástin, s detaily a návodem k hodnocení se seznámíte v dalším výukovém týdnu.
Zadání zpracování analýzy
(- doporučuji přečíst až do konce všem, i těm, kdo se přihlásí k hodnocení!)
Vžijte se do následující situace:
Pracujete ve společnosti pro monitoring médií a výzkum trhu s příznačným názvem IMV - In Media Veritas. V minulém týdnu se na vás se svou žádostí o zhodnocení mediálního obrazu obrátila nezisková společnost, momentálně bohatě dotovaná z evropských strukturálních fondů. Nabízí vám finančně velmi výhodnou zakázku. Tuto šanci si nemůžete nechat ujít. Slíbíte proto, že během týdne vypracujete exkluzivní analýzu, ve které nastíníte základní témata, která se v médiích v zadaném období v souvislosti s danou společností objevují, a pokusíte se o jejich expertní zhodnocení a případně o formulaci rad, jakou strategii vůči médiím zaujmout v budoucnu. Víte, že ve společnosti pracují lidé s dobrou znalostí metod sociologického výzkumu a že vaše analýza nemůže být povrchní. Do jejího zpracování se tedy vrhnete s absolutním nasazením. Vaše šéfka vás ovšem nejprve zbrzdí a odkáže vás na firemní metodiku…
Zpracování analýzy – základní podmínky
Základní "technické" podmínky zpracování vašeho úkolu jsou následující:
Vaším úkolem je zhodnotit mediální pokrytí zvolené organizace uvedeným médiem v daném časovém období.
Prvním úkolem bude dohledání příslušných článků. Jde vlastně již o samotný první krok mediální analýzy. V tomto případě je zkoumaný vzorek poměrně přesně daný; vaším úkolem je ho správně dohledat; jako kontrola vám může sloužit výsledný počet článků, se kterými byste měli pracovat; je uveden v zadání příslušného tématu v ISu. K dohledání využijete databáze společnosti Anopress, jež poskytuje službu mediálního monitoringu. Databáze obsahuje aktuální full-textové informace nejen z českých novin a časopisů, ale i přepisy rozhlasového a televizního vysíláni. Celkem je monitorováno na 1 500 zdrojů. Dostupné jsou nejen čerstvé informace (denně aktualizované), ale i retrospektiva sahající - podle typu dokumentu - až do roku 1996.
Jako studující MU máte i vy přístup k plné databázi společnosti Anopress. Uvědomujeme si, že někdo z vás může s databází pracovat poprvé v životě a úkol se vám proto může jevit jako náročnější. Jedním z cílů tohoto zadání však je právě snaha seznámit vás s tímto „mocným nástrojem“ mediální analýzy a rozšířit tak vaše kompetence v obsti médií i internetu.
Link na volný přístup do databáze najdete na následující straně:
http://library.muni.cz/ezdroje/prehled/zdroj.php?id=198
Pracujete-li na počítačích MU (tj. i FSS), máte přístup zajištěn automaticky. Pracujete-li ovšem z domova či odjinud, abyste se dostali k datům Anopressu, musíte se nejprve přihlásit do sítě MU prostřednictvím tzv. vzdáleného protokolu. Na stránce MU, která se otevře po prokliknutí na výše uvedený odkaz, zvolíte z levého menu „Vzdálený přístup“. Otevře se vám nová stránka s nápovědou, jak dále postupovat. Stejně jako správci systému vám doporučuji připojení prostřednictvím VPN (první odkaz). Přihlášení je velmi snadné a můžete ho využít mimo jiné i k prohledávání ostatních elektronických zdrojů, které nabízí knihovna FSS ze vzdáleného počítače (viz http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/eiz.php); tj. věřím, že pokud jde pro vás o novinku, jistě ji v budoucnu ještě oceníte. (Může se stát, že přihlášení se povede až na poněkolikáté; pokud se vám nepodaří připojit hned napoprvé, zkuste své údaje odeslat opakovaně. Někdy je také v důsledku práce více uživatelů souběžne přihlášení pomalejší.)
Jakmile jste přihlášení v databázi, pokuste se sami prozkoumat všechny její funkce a možnosti; v případě nejasností použijte nápovědu; pokud budete opravdu bezradní/é, je zde stále Diskuzní fórum a příslušné vlákno vyhrazené pro tuto hodinu. Anopress vyhledává všechny tvary zadaného slova/sousloví. Nabízí možnost vybrat si časové období i mediální tituly, způsob zobrazení výsledků apod. Prosím také zde o trpělivost – zobrazení výsledků hledání i posléze plných textů článků může někdy trvat trochu déle.
Poté, co budete mít sestaven příslušný vzorek, můžete začít s jeho samotnou analýzou. Za dvě základní, v současné době užívané, metody výzkumů mediálních obsahů lze při velkém zjednodušení považovat obsahovou a diskurzivní analýzu. Ve vaší práci byste měli využít kombinaci obou: kvalitativní obsahové analýzy a diskurzivní analýzy. Stručně řečeno, těžiště vašeho rozboru nebude v číslech a abstrakci kategorií (postup kvantitativní obsahové analýzy: de-konstrukce textu na měřitelné kategorie, jež lze snadno kvantifikovat a jež tak umožňují zkoumat velké množství textů), ale spíše poskytnutí jakési mediální mapy regularit (pravidelností), jež se objevují v referování o dané organizaci (v tomto smyslu pak může být i nepravidelnost vnímána jako svého druhu „regularita“). Pro přesnější vymezení mediální metodologie můžete nahlédnout do příruček v knihovně FSS. Pro dané zadání by mělo ovšem postačovat, pokud se budete držet následující osnovy:
1. Představte stručně organizaci, jejíž mediální obraz jste se rozhodli analyzovat: jak je řízena, kdo ji financuje, jak dlouho působí, v jaké oblasti apod. Pokuste se odhadnout, jaký „mediální potenciál“ organizace má. Vydává tiskové zprávy? Jsou její představitelky a představitelé veřejně činné/í a známé/í?
2. Poskytněte základní informace týkající se sledovaného vzorku: jaká klíčová slova jste užili, kolik článků bylo v daném období publikováno a v jakých médiích (regionální/celostátní; tisk/rozhlas/TV), jak jsou tyto rozmístěny v onom časovém období – lze zde vysledovat nějakou pravidelnost (úbytek článků v čase/nárůst apod.), jak to může souviset s aktivitami organizace prezentovanými například na jejím webu apod.
3. Pokuste se načrtnout základní „mřížku“ analytických kategorií, skrze kterou na texty můžete nahlížet. Může/Mělo by vás zajímat: kdo je autorem/autorkou textu, jaký je žánr příspěvků, jaký je jejich rozsah, jaká jsou hlavní témata, jimž se příspěvky věnují. Nabízejí se v tomto ohledu ve vašem vzorku nějaké pravidelnosti?
4. Soustřeďte se na vykreslení obrazu dané organizace: v jaké pozici se organizace/její zástupci/kyně v příspěvcích objevují; zda zastávají expertní pozici, případně jakou; zda jsou citováni/y nebo parafrázováni/y; kolik prostoru je obecně organizaci v příspěvku věnováno. Je organizace hlavním tématem článku, nebo je zmíněna pouze okrajově? Jsou informace o organizaci objektivní? Jsou uvedeny v kontextu? Je organizace líčena pozitivně, neutrálně nebo negativně?
5. Pokud se vám to zdá vhodné, pokuste se na daný vzorek aplikovat teorii zpravodajských hodnot: tj. hodnot, jež umožňují při referování o organizaci překročit „mediální práh“ atraktivity. Termín „hodnota zprávy“ definovali blíže Galtung a Ruge (1965). Podle nich „hodnoty zprávy předurčují způsob, jakým bude zpráva prezentovaná“ a jsou tvořeny souborem 10 faktorů. V určité obměně základní teorie Galtunga a Ruge lze sledovat např. následující tři okruhy:
I. hodnoty vztažené na aktéry a událost:
negativita, aktuálnost (frekvence/častost), blízkost, shoda, jednoznačnost, neočekávanost (novost), významnost, relevance, personalizace, elitní osoby/celebrity, zdroj zprávy, vztah ke skutečnosti
II. hodnoty vztahující se na proces utváření zprávy:
kontinuita, skladba/composition, rivalita/moment překvapení (vs. cirkulace stejných zpráv), zahrnutí vedlejších příběhů do hlavního, skladba (vliv skladby zpravodajské relace – např. střídání zahraničních a domácích zpráv), předpověditelnost, přebírání hotových událostí
III. hodnoty vztahující se k textu zprávy:
jasnost, stručnost, zabarvení.
Které hodnoty zpráv se nejčastěji uplatňují ve vztahu k referování o organizaci a proč?
6. Snažte se – je-li to možné – aspoň některá vaše zjištění zobecnit, respektive vysvětlit, v závěrečném shrnutí. To by mělo být klíčovým místem celé rešerše. Nesoustřeďte se na čísla, nýbrž na možnost vysledování obecnějších trendů: Kdy je organizace mediálně atraktivní? Jací aktéři se v souvislosti s referováním o organizaci v médiích vyskytují? Jedná se také o politiky a političky? Jaký prostor dostávají členové a členky organizace? Musela organizace pro referování o ní samé vyvinout nějakou aktivitu, nebo byla novináři investigativně vyhledána? Apod. Zkuste se tedy oprostit od čísel (vybraný vzorek je i proto tak malý, abyste nebyli svazováni/y počty a mohli se na obsahy soustředit spíše jako na jakési „figury“) a volně, avšak v návaznosti minimálně na výše uvedené teoretické ukotvení či schéma, představit mediální obraz dané instituce. Nemusíte přitom zahrnout všechny uvedené body, ale vybrat to, co je pro váš vzorek relevantní.
Se svými dotazy se neváhejte obracet na nás nebo na své kolegyně a kolegy v diskusním fóru.
7. Vymyslete pro vaši analýzu příhodný titulek. Logo prodává…
Zadání se vám může zdá rozsáhlé. Berte ho ovšem pouze jako odrazový můstek. Nemusíte nutně pokrýt všechny otázky a témata! (Spíše naopak.)
Minimální rozsah analýzy je 2 000 znaků, maximální 5 000 (s mezerami). Základní kritéra hodnocení: možnost získat max. 30 bodů: 5 představení organizace, 20 analýza (metoda, koherence a struktura - 10; zobecnění a vyvození závěrů - 10), 5 zhodnocení mediálního potenciálu organizace.
Inspirovat se můžete texty vašich kolegů z loňského roku. To však neznamená, že představují ve všech ohledech "ideální vzory", kterých se máte držet. I těmto textům bylo možné leccos vytknout.
Další doporučená literatura k této hodině:
S. Craig Watkins, Rana A. Emerson: „Feminist Media Criticism and Feminist Media Practices“, Annals of American Academy of Political and Social Science, Vol. 571, 2000, s. 151-166.
RPM 9/2004: http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue09/archiv_09.htm