Hodnocení A – ředitel/ka organizace Hodnocení: 25 bodů Nejprve jsem provedla kontrolu vzorku z databáze Anopress. Uvedený vzorek se shodoval s mnou nalezeným. Přesto by bylo vhodné tento údaj konkretizovat na počet novinových článků, rozhlasových vysílání, televizních vysílání, internetových článků. Stojí za úvahu, zda je vhodné uvést i poměr novinových článků v celostátních denících vůči těm v regionálních. Mám výhrady k obsahové stránce aspektu analýzy věnující se představení organizace. V analýze je uvedeno, že se „Jedná se o občanské sdružení, které zaměřuje svou činnost na upevňování rovnoprávné pozice žen ve společnosti a na prosazování rovných šancí v přístupu k oběma pohlavím.“ Na webových stránkách organizace je však uvedeno, že organizace se zaměřuje pouze na rovnoprávnou pozici žen v politice a ve veřejném životě vůbec (nikoli tedy v celé společnosti). Považuji tento rozdíl za zásadní, protože profiluje celé zaměření organizace . Je také důležité zmínit, že organizace se zaměřuje na začlenění tématu rovných příležitostí do programu politických stran nikoli tedy na prosazování rovných šancí, tak jak je uvedeno v analýze. Podle mého názoru by bylo vhodnější uvést cíle organizace, tak jsou uvedeny na webových stránkách. „Namátkou například Podpora zapojení romských žen do veřejného života nebo Zaostřeno na ženy v krajské a komunální politice. Více o projektech na webové stránce organizace www.padesatprocent.cz.“ Do poznámky pod čarou by bylo podle mého názoru vhodnější spíše než namátkou vybrané projekty ty, které jsou aktuálně realizované. Použití slova projekt pro aktivitu organizace „Koalice za vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice“ nepovažuji za přesné. Z formulace „od roku 2006 v ní působí současná ředitelka Jana Smiggels Kavková“ není jasné, zda je od roku 2006 ředitelkou organizace nebo zde pouze působí od tohoto roku (je ředitelkou od roku 2009). Tvrzení „v příspěvcích z uvedeného období je majoritní počet novinových zpráv a článků, zejména z celostátních deníků (např. MF Dnes, Blesk)“ považuji za velmi nepřesné, protože u Mf Dnes se vždy jedná o regionální mutace a celostátními deníky, kde bylo zmíněna organizace jsou Lidové noviny, Hospodářské noviny a Blesk. Není zde uvedeno televizní vysílání na Z1. S výrokem „V naprosté většině uvedených příspěvků se Fórum 50% objevuje spíše okrajově, výjimku tvoří besedy přímo s členkami sdružení a otevřené dopisy“ bych částečně souhlasila, zejména s první částí, ale jako výjimku bych označila otevřený dopis Petru Nečasovi, rozhovor s ředitelkou Janou Smiggels Kavkovou a projektovou koordinátorkou Marcelou Adamusovou v Radiožurnálu a na ČT2 a dále článek Michaely Appeltové působící v organizaci v Hospodářských novinách. Chybí zde zmínka, že převažují články zabývající se právě genderovou analýzou rozpočtu obcí. „Například v rozhlasových rozhovorech bývá expertka z Fóra 50% stavěna do role oponentky jiného experta většinou s odlišným názorem“ – tato situace nastala pouze jednou, nelze tedy hovořit o pravidle a použít slovo například. Podle mého názoru zde není zmíněn článek z Opavského a Hlučínského deníku, kdy místní zastupitelstvo Opavy uvádí své námitky k metodologii genderové analýzy obecních rozpočtů, který lze vnímat jako negativní. „Přesto najdeme i situace (většinou ty, kdy má Fórum 50% pocit, že na nějaký problém není dostatečně poukázáno a je třeba k němu přivést pozornost, jako tomu bylo v otevřené dopise ředitelky), kdy se Fórum 50% musí samo aktivně snažit o protlačení tématu do médií.“ Podle mého názoru zde chybí zmínka o demonstraci (happeningu) v Poslanecké sněmovně, kdy vláda žádala o vyslovení důvěry. Tento případ je jasným příkladem, kdy se organizace pomocí happeningu snažila upozornit na stav, který organizace vnímá jako nesprávný. V textu chybí odstavec, který by shrnoval vše výše uvedené. Co se týče jazykové stránky textu, nalezla jsem zde opakované použití stejného slovního spojení v jedné větě („O Fóru 50% se zmiňují také Britské listy a Haló noviny, stejně jako regionální tiskoviny, stejně jako webové zpravodajské servery.“) Dále jeden překlep (ne)aranžovanosti tam, kde má být pravděpodobně použito slovo neangažovanosti. Také nevhodně použité slovo „angažmá“ (mohlo být použito spíše angažování): „Z aktivit organizace i vyznění mediálního obsahu lze však toto angažmá hodnotit jako snahu poukázat na celospolečenský problém a ne jako příležitost pro vlastní zviditelnění.“ Je zde nesprávně uvedená citace z Tuchman, v tomto případě se jedná o sekundární citaci. Původním autorem uvedeného je Harold Lasswell. Celkově mám dojem, že autor/autorka zevšeobecňuje tam, kde by bylo vhodné uvést pouze jeden případ, kdy k uvedenému jevu došlo. Kvituji, že se nejedná o pouhý popis stavu, ale je zde snaha o analytický rozměr. Přesto by zde mohlo být zvýrazněny výrazně negativní nebo pozitivní komentáře a příspěvky směrem k organizaci tak, aby bylo jasné, kterou aktivitu veřejnost vnímá jako spornou, kontroverzní atd. Chyběla mi také zmínka o pozvánce na happening k příležistosti vyslovení důvěry vládě a petici, kterou zorganizovalo Fórum ve spolupráci s dalšími organizacemi. Ale nejzásadnější chybou je absence shrnutí. Hodnocení B – pracovník/ce mediální agentury 1 21 bodů celkem Představení organizace: 4 body Analýza: 15 bodů celkem, z toho metoda, koherence a struktura 7 bodů, zobecnění a vyvození závěrů 8 bodů Zhodnocení mediálního potenciálu: 2 body Komentář: Analýza překročila povolený rozsah, neuvádí metodiku ani použitou literaturu. Gramatiku i stylistiku hodnotím kladně. Autorský styl není originální. S výjimkou prvního odstavce splňuje text formálně charakter analýzy, postrádám přehledné grafy, tabulky (např. 4. odstavec), text by byl kratší i přehlednější. Práce je analytická, informačně značně nabitá, koherentní, i když není strukturovaná nadpisy, jen mezerami mezi odstavci. První odstavec je nadbytečný. Citát Tauchmana mohl být včleněn do shrnutí. Organizace je dostatečně představena, je zřejmé, z jakých zdrojů analýza čerpá. Kladně hodnotím poznámky pod čarou, odkaz na skleněný strop. Negativem je absence vysvětlení pojmu a odkazů na odbornou literaturu. Text vymezuje hlavní mediální témata, umožňuje jejich rozlišení na celostátní a regionální. Vyjadřuje se k roli aktérek jako expertek, pomíjí však, zda jsou dále citovány. Analýza nastiňuje, že obraz organizace je spíše pozitivní či neutrální. Je vysledovaná zvýšená aktivita v určitém období, při určitých příležitostech. Chybí informace o prostoru věnovaném organizaci v médiích (např. v porovnání s jinými generovými organizacemi), není reflektováno rozlišení na zpravodajství a publicistiku. Analýza neumožňuje posoudit, zda jsou informace o organizaci podávané spíše objektivně či nikoli, zda jsou uváděny v širším kontextu. Poměrně nápadité (byť klamavé) logo mělo být umístěno v úvodu. Spíše bych volila podmiňovací způsob či „snažíme se, aby žena byla krkem…“. V případě dopracování textu by zadavatel mohl mít zájem o další spolupráci. Zpracovatel/ka má potenciál k dalšímu rozvoji. Měl/a by větší pozornost věnovat zadání analýzy, používat grafy, tabulky, mezititulky. Je třeba více promýšlet závěry a zobecňování, ve shrnutí nastínit potenciál, rizika a hrozby pro analyzovaný subjekt. Při zobecňování a nastiňování trendů doporučuji vycházet z genderových konceptů a teorií, to vše podloženo odkazy na odbornou literaturu. S autorem/autorkou textu bych pracovní poměr ve zkušební době neukončila. Hodnocení B – pracovník/ce mediální agentury 2 Provedená analýza se zaměřovala na mediální obraz organizace Fórum 50 % v období od 14.7.2010 do 31.8.2010. Titulek článku (pravděpodobně věta na konci celého textu) je sám o sobě velmi zvláštní, k analýze se nijak nevztahuje a na mě jako na čtenáře zapůsobil dojmem, že v daném období se událo něco mimořádného, co velmi silně zahýbalo s politickou scénou. Nadpis bych určitě ještě promyslela. Práce je rozčleněna do několika odstavců, hned první odstavec je však zcela nadbytečný. Pokud si organizace nechá vypracovat mediální analýzu, tak je pravděpodobné, že ví, co od takové analýzy přibližně očekávat a není tedy nutné to na začátku analýzy opakovat. Představení organizace a metodologie jsou dostačující. Kvalitativní část práce je dobře odvedená, avšak kvantitativní analýza je nedostatečná. Stačila by tabulka s údaji o jednotlivých médiích a krátký komentář. Chybí citované a použité zdroje. Závěr je pouhým shrnutím předchozích odstavců, neobsahuje žádné návrhy na změny, zlepšení apod. Závěr by měl být pro danou organizaci tím nejpřínosnějším, avšak tady se nic nového nedovídáme, autor/ka pouze konstatuje, že něco nějak je. Sporné je také tvrzení, že díky projektu Koalice za vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice již nemusí organizace vyvíjet tolik aktivity pro medializaci. Samotné vyhlášení projektu však nestačí k tomu, aby se o něm mluvilo. S autorem/kou analýzy bych pracovní smlouvu neprodloužila. Hodnocení - 14 BODŮ - představení organizace - 5 b (doplnit hlavní postavy organizace) - analýza o metoda, struktura, koherence - 4 b (zbytečný první odstavec, překročený povolený maximální rozsah, nepříliš povedená kvantitativní část) o závěry - 2 b (v podstatě žádné, pouze shrnutí, co a kdy organizace podniká) zhodnocení mediálního potenciálu organizace - 3 b (autor/ka uvádí, že organizace již nemusí vyvíjet tolik aktivity, což podle mě není pravda)