Historický vývoj krajiny České republiky Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU nepojmenovatelna@gmail.com Základní principy krajinné ekologie ve vztahu ke změnám v krajině •Struktura •- Prostorová •- Časová (primární, sekundární, terciální) •Funkce •Dynamika – změna - vývoj Proměny krajiny •Založeno na sledování změn jednotlivých krajinných složek (plocha, dynamika, prostorové konfigurace) . • •Sledujeme téměř výhradně změny způsobené lidskou činností (horizont 100 roků). • •Časté téma ekologických studií od poč. 20. stol. • •Změny ve využívání krajiny mění základní vlastnosti a charakteristiky krajiny. • • Vznik kulturní krajiny •Vznik kulturní krajiny – neolit • •Zásadní zvrat v přirozeném vývoji krajiny • •Kulturní zemědělská krajina umožnila rozvoj a existenci ekosystémů, které v předcházejících obdobích nemají obdobu (tzv. kulturní step) obr/4_9.jpg Historický vývoj české kulturní krajiny •Neolitické zemědělství (6-7 tis. let př.n.l.) •Pozdní doba bronzová (před 2700-3000 lety) •Slovanská kolonizace (1. pol. 1. tisíciletí) •Středověká kolonizace (12.-13.stol.) • •2.pol.15.stol. do pol. 17. stol. •Období 30leté války •Období řádné kultivace krajiny (do 18. století) •19.století •Od 50. let do současnosti http://www.scientica.cz/dvdpg/obr/big/4_12big.jpg Neolitické zemědělství •6000-5000 let př.n.l. (mladší doba kamenná) •nevyvolalo destruktivní procesy •cyklický systém žárového hospodaření •na jednom místě cca 40 let •přirozená regenerace zemědělské půdy -30 let http://www.scientica.cz/dvdpg/obr/big/4_11big.jpg Území osídlená v neolitu (-7500 až -6000) ENEOLIT •cca 3000 př.n.l. (pozdní doba kamenná, resp. doba měděná – „chalkolit“) •nastupuje „rádlo“ (dř. hák) – žárové hospodaření s orbou (orba křížem) http://www.ckrumlov.cz/obr/mesto/histor/7700b.jpg http://www.malinovysvet.cz/dejiny/pravek_soubory/image022.jpg http://www.scientica.cz/dvdpg/obr/big/4_13big.jpg Doba bronzová •Zhruba před 2200-750 př.n.l. •těžba rud – Krušnohoří, Zlatohorsko – specializované osady •počátek meziregionální diferenciace prostoru •značné rozšíření ploch obdělávané půdy (trvalá fixace ploch) •zápřah zvířat • • Doba železná •V našich podmínkách cca 750 – přelom letopočtu •definitivní vypuštění fáze stromů a keřů z žárové soustavy – střídání pole (3-7 let) a přílohu (5-15let) •vznik trvalých zemědělských obvodů – tzv. „plužin“ •Národ Keltů – trvalá lokalizace sídel, oppida, •kmen Bójů – obývané území „Bójohémum“. • • Kresebná rekostrukce slovanské polozemnice, Český Krumlov, Dolní panská zahrada, 8. století. Kresba M. Ernée Slovanská kolonizace •Staří Slované na našem území cca od r. 400 •Další rozšiřování zemědělských ploch, přílohové zemědělství •Rodové vsi s „polozemnicemi“ •Sprašové půdy, průměrná roční teplota 8- 10 0C (habrové, dubohabrové háje) •75 % plochy stále zalesněno • velislav4 Středověká kolonizace •Cca 13. a 14. století •osídleno území vnitrozemských i příhraničních vrchovin •zavedení trojpolního systému (jař-ozim-úhor) •odlesnění kulminuje (Karel IV.stanovil přísná pravidla ochrany lesa) • obr/4_14,5.jpg Rozrůzněnost krajiny ve velkých měřítcích – diferenciace krajinného prostoru v pol. 16. století. RENESANCE •1500 až 1620 •další rozšiřování zemědělské půdy •Intenzivní rozvoj rybníkářství – nejvýnosnější obor feudálního hospodářství •Koncem 16. stol. zaujímaly rybníky plochu 180 000 ha (dnes 52 000 ha). • Období 30leté války •Přirozené zhoršení klimatických podmínek •Snížení antropického vlivu na krajinu (dočasné ponechání půdy ladem, spontánní vývoj směrem k lesním společenstvům) •Některé plochy zůstaly neobdělávané dodnes • Lednice img_15 Období řádné kultivace krajiny •Trvala min. do 18. století •Položen základ „barokní české krajiny“ •Rozvoj esteticky motivovaných úprav krajiny – zahrady, parky (Terčino údolí, Babiččino údolí, Veltrusy, Nedošínský háj aj.) •Významně se zvýšila plocha obdělávané půdy (extenzivní průběh) •Počátkem 19. století došlo ke zrušení většiny českých rybníků (v pol. 19. stol. už jen 35 000 ha). clanok_foto_649 header 19. století •Zásadní vliv na stukturu a vývoj krajiny měly tzv. systémové změny v zemědělství, zejm. „střídavý systém hospodaření“ (absence úhoru, střídavý osevní postup •Výměra OP se za toto období navýšila o 50% (na úkor úhoru a pastvin) •V 1. pol. – historicky nejmenší rozsah lesů •Ve 2. pol. 19. stol. se růst zemědělské půdy zastavil •Docházelo k zalesňování zemědělských půd ve vyšších polohách (úbytek obyvatel v JČ, ČMV) •Masivní zavádění jehličnatých monokultur (BO, SM) •Regulace toků, první velkoplošné meliorace, velkoplošná těžba nerostných surovin, koncem výstavba prvních přehrad) 708_1_small kolektivizace_9_idnes_1686 Období od 50.let do současnosti •Zcela zásadní změny struktury zemědělské krajiny v důsledku změn politických, ekonomických, změny vlastnických poměrů i přechod k velkovýrobním způsobům •1. etapa změn v 50. a 60. letech – socialistická kolektivizace – rozorávání, slučování pozemků •2. etapa změn v 70. až 80. letech – koncentrace zemědělské velkovýroby – nejproblematičtější období z hlediska vlivu na ES krajiny •Výsledek – úbytek TTP, odvodnění, rozorání luk v údolních nivách, likvidace stabilizačních prvků krajiny, zánik staré cestní sítě,… • Ekologické důsledky změn v krajině • •Zvýšení druhové a ekosystémové diverzity •Disturbance •Posílení rozmanitosti biotopů •Velkoplošná nivelizace •Velkoplošné odovodňování •Snížení ekologické stability a biodiverzity •Eroze půdy •Kvalita povrchových i podzemních vod •Zvýšení rozkolísanosti vodního režimu zejm. u MVT • Typy české kulturní krajiny •Stará zemědělská krajina • •Venkovská krajina osídlená v průběhu středověké kolonizace • •„Mladá“ kulturní krajina Děkuji za pozornost …