Faculty of Social Studies
Masaryk University Brno
http://psych.fss.muni.cz/training-research/
Všímavost v psychoterapii:
Výzkum ve světě a v České
republice Roman Hytych
Jakub Koutný
Co je to všímavost (mindfulness) a proč
nás v psychologii a psychoterapii zajímá
Souhrn výsledků výzkumů v zahraničí
Výzkum v ČR: Interpretativní
fenomenologická analýza zkušenosti
člověka v satiterapii (Koutný, 2010)
Inspirace pro konceptualizaci
psychoterapeutické změny
Obsah:
Všímavost je pasivní schopnost
neselektivně zaznamenávat prožívané
psychické a tělesné fenomény:

tělesné procesy dostupné smyslům

city

stavy mysli

jevy mysli
Co je a co není všímavost I.
Termín jazyka páli sati, který je často
překládán jako všímavost (mindfulness),
označuje „vědomí“, „pozornost“ a „schopnost
znovuvybavení“ (Didonna et al., 2008, 26)
Dvě procesuální definice používané
v klinickém prostředí jsou „z okamžiku na
okamžik, nehodnotící uvědomování“ (Kabat
Zinn, 1990) a „přijímající uvědomování
přítomného prožívání“ (Germer et all, 2005)
Co je a co není všímavost II.
Všímavost není pozorností, která je
aktivní, selektivní a kterou je všímavost
nesena.
Všímavost není přemyšlením, nespojuje
obsahy mysli, ale poskytuje vhled do
procesů a struktur mysli.
Všímavost není „vše řešící“ schopností.
Co je a co není všímavost III.
Trénovatelná schopnost směřující ke zdraví
(Brown, Ryan, 2003)

Na starně terapeuta

Na straně klienta

V terapeutickém vztahu
Slibuje vnést nové porozumění procesu
psychoterapie (Brown, Ryan, Creswell, 2007)
Integrativní potenciál všímavosti jako
obecného faktoru pst změny (Martin, 1997)
Proč se o všímavost zajímat?
Výsledky výzkumů v zahraničí
(Brown, Ryan, Creswell, 2007)
Duševní zdraví
Fyzické zdraví
Regulace jednání
Kvalita vztahů a sociálních interakcí
Zdrojem dat jsou dotazníková šetření (1),
laboratorní experimenty (2) a znáhodněné
klinické studie (3).
zřetelný, koncepty nezamlžený vztah k aktuálně
prožívané skutečnosti
pozitivní korelace s afektivními a kognitivními
indikátory duševního zdraví a negativní s
indikátory psychopatologie (alexithymie) (1)
podporuje zotavení po emocionálně
provokujících událostech (2)
snižuje vnímaný distres, zvyšuje schopnost
zvládat afekty; zvyšuje kongruenci přijatých
hodnot a jednání; snižuje suicidální tendence (3)
Duševní zdraví
paradoxní úleva od bolesti, je-li kontinuálně
všímavě zaznamenávána, věnujeme-li se
smyslově dostupným vjemům a
neinterpretujeme
všímavý zájem je výhodnější než vyhýbání či
potlačení (2)
chronická bolest: snížení aktuální bolesti,
potřeby medikace, omezení aktivity (3)
Fyzické zdraví
všímavostí zajištěný vztah ke skutečnosti
otevírá svobodu volby při jasném přehledu o
aktuálních potřebách, citech,hodnotách ve
vztahu k situačnímu kontextu
nezvyšuje se jen sebekontrola, ale též
autonomní sebevyjádření (závislosti, poruchy
chování, poruchy příjmů potravy) (3)
zvýšení kongruence prožívání a jednání,
autonomní motivace, a schopnosti dosahovat
cíle (3)
Regulace jednání
prohloubení kontaktu já-ty
nejnovější oblast výzkumu, málo dat
schopnost konstruktuvně jednat ve stresových
situacích; kvalitnější romantický vztah (1)
vyrovnanost v situacích skupinové exkluze;
pozitivní korelace s emocionální inteligencí (3)
zdroj empatie v terapeutickém vztahu (více,
Benda 2011)
Kvalita vztahů a sociálních interakcí
Všímavost v České republice
(Benda, 2011; Frýba, 2008; Hytych, 2010)
triangulace zdrojů dat (klient, terapeut,
literatura)
kriteriální výběr vzorku (2 terapeuti, 4 klienti v
terapii)
polostrukturované rozhovory a zpětná vazba
na výsledky zaslaná e-mailem
témata vzešlá z analýzy rozhovorů s klienty
byla konfrontována s pohledem terapeutů
Interpretativní fenomenologická analýza
zkušenosti člověka v satiterapii (Koutný, 2010) I.
Terapeutický vztah
Zaměření pozornosti
Vztah těla a emocí
Akceptace
Konkretizace
Přehled společných témat
Nácvik kotvení v
tělesném prožívání
Představy a realita
Zvládání
Změna postoje k
prožívání, meta-
uvědomění
Představy a realita (Koutný, 2010)
Terapeut Novotný u Karla
považuje za důležitou součást
terapie rozlišování skutečného
stavu a „přidaných“ představ:
„on si zaprvý musel
uvědomit rozdíl mezi
představou a skutečností,
to bylo pro něj jakoby
důležitý, že jeho.. on se
vlastně utápěl
v hrůzostrašnejch
stavech, který si
nabuzoval tím, že si
představoval, jak se to
bude vyvíjet dál ten
hrudník, jak to bude horší
Protože vim, že vo tom můžeme
dlouho mluvit, ale nic jako
neřekneme. To je právě takový to
jakože určitý myšlenky jsou
jenom myšlenky, nějaký jako
konstrukty, který nemusí vůbec
vypovídat nic o tý realitě.“
Realitou je pro něj to, co je dostupné
jeho uvědomění v přítomnosti:
„... není nic jednoduššího, než se
vztáhnout k tomu co se teď
reálně děje, ale samozřejmě
někdy to tak jednoduchý není,
protože jako si to vyžaduje
velkou ostražitost v tom co já
promítám ještě jakoby mimo.“
Změna postoje k prožívání, metauvědomění
(Koutný, 2010)
Karel se nezabývá meditací, ale o buddhismu si něco přečetl.
Díky zkušenosti z terapie si ověřil něco, čemu dřív nedokázal
uvěřit. Že by mohl své myšlenky nechat být a ovlivnit tak jejich
trajektorii. Karel přijímá více nejistotu spojenou s neustále se
měnícím prožíváním a tělesným stavem. Dokonce je pro něj tato
nejistota určitou oporou:
„Pro mě je to třeba znamená v tom důsledku obrovskej pocit, že
vlastně se není čeho bát, jo. Že prostě ve skutečnosti všechno
podlíhá neustálý změně a skrze tu vlastně já žiju a to je taková
nějaká jakoby jediná jistota. Prostě jakoby nemám tu tendenci
upínat se k něčemu jakoby neměnnýmu, k nějakýmu stavu, kterej
by měl zůstat takovej jakej je a když bude jinej, nebo se nějak
změní, tak je to něco, čeho bych se měl bát.
Výzkum všímavosti a jejích účinků
předkládá výzvy populárním západním
kulturním postojům a některým
zavedeným paradigmatům v psychologii,
které zdůrazňují, že ego či konstruované
self je vhodná řídící síla lidského jednání.
Brown, Ryan, Creswell, 2007, 211
Inspirace
Kulturní konstantou lidské existence je proces
uvědomování, který je dialogický ve smyslu
proměnlivosti interakce vědomí a jeho
předmětu
Ve zdravě fungujícím procesu identita
kontinuálně vzniká a zaniká podobně jak se
figura opakovaně vyděluje z pozadí svého
kontexu
Všímavost rozvíjí přímý kontakt s promělivostí
prožívané skutečnosti a zároveň nabízí odstup
od identifikování se
Psychoterapeutická změna a
dynamické pojetí identity (anattá)
Benda, J. (2011). Přínos meditace pro psychoterapeuty. Psychoterapie, 5, 14-25.
Brown, K. W., Ryan, R. M. (2003).The benefits of being present. Mindfulness and
its role in psychological well-being. Journal of personality and Social Psychology, 84,
822-848.
Brown, K. W., Ryan, R. M., Creswell, J. D. (2007). Mindfulness: Theoretical
Foundations and Evidence for its Salutary Effects. Psychological Inquiry, 18, 211–237.
Didonna, F. (Ed.). (2008). Clinical Handbook of Mindfulness. New York: Springer.
Germer, C. K., Siegel, R. D., Fulton, P. R. (Eds.). (2005). Mindfulness and
Psychotherapy. New York, London: The Guilford Press.
Frýba, M. (2008). Psychologie zvládání života. Boskovice: Albert.
Hytych, R. (2010). Východní vlivy v současné euro-americké psychoterapii. In Vybíral,
Z., Roubal, J. (Eds.) Současná psychoterapie. Praha:, Portál.
Kabat-Zinn, J. (1990). Full Catastrophe Living. New York: Dell.
Koutný, J. (2010). Interpretativní fenomenologická analýza zkušenosti člověka v
satiterapii. Nepublikovaná diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.
Martin, J. R. (1997). Mindfulness: A proposed common factor. Journal of
Psychotherapy Integration, 7, 291-312.
Literatura