Faculty of Social Studies
Masaryk University Brno
http://psych.fss.muni.cz/train/
Psychoterapeutické
kompetence
a jejich posuzování
Tomáš Řiháček
„Time-based model“
„Input model“
Vzdělání definováno pomocí
času a předepsaného
kurikula.
„Competency-based
model“
„Output model“
Vzdělání definováno pomocí
výstupu.
Současný trend
(nejen) ve výuce psychologie
Donovan a Ponce (2009), Kaslow et al. (2004), Kenkel (2009), McCutcheon
(2009), Peterson et al. (1992, 1997), Roberts et al. (2005), Rodolfa et al.
(2005), Rubin et al. (2007) ad.
Profesionálové nevykazují lepší výsledky
než paraprofesionálové (Berman a Norton, 1985;
Durlak, 1979; Hattie et al., 1984; Nietzel a Fisher, 1981)
Variabilita v úspěšnosti terapie je
spojena spíše s osobou terapeuta než s
typem léčby (Luborsky et al., 1986)
Dovednost (skillfulness) terapeuta nelze
zcela ztotožňovat s efektem terapie (Strupp,
1986)
Proč
se zabývat kompetencemi v psychoterapii?
Etický kodex APA
Kompetentnost
jako etický problém
2.01 Boundaries of Competence
Psychologists provide services, teach, and
conduct research with populations and in areas
only within the boundaries of their competence,
based on their education, training, supervised
experience, consultation, study, or professional
experience.
2.03 Maintaining Competence
Psychologists undertake ongoing efforts to
develop and maintain their competence.
http://www.apa.org/ethics/code/index.asp
Etický kodex EAP
Kompetentnost
jako etický problém
Principle 2: Competence
General Principle: The maintenance of high standards of
competence is a responsibility shared by all psychotherapists
in the interest of the public and the profession as a whole.
Psychotherapists recognise the boundaries of their
competence and the limitations of their techniques. They only
provide services and only use techniques for which they are
qualified by training and experience. In those areas in which
recognised standards do not yet exist, psychotherapists take
whatever precautions are necessary to protect the welfare of
their clients. They maintain knowledge of current health,
scientific and professional information related to the
services they render.
http://www.europsyche.org/contents/13134/statement-of-ethical-principles
Vědomosti, dovednosti a postoje nezbytné pro
výkon profese a jejich integrace.
(Kaslow et al., 2004; Kaslow et al., 2008)
Kompetence znamená, že odborník má takové
vědomosti, dovednosti a hodnoty, aby mohl
vykonávat svou profesi bezpečně a efektivně.
(Rodolfa et al., 2005)
Dobře osvojené a uvážlivé používání
komunikace, vědomostí, technických
dovedností, klinického usuzování, emocí, hodnot
a reflexí v každodenní praxi k užitku jedinci a
společnosti, kterým [terapeut] slouží.
(Epstein a Hundert, 2002)
Definice
SUMATIVNÍ x FORMATIVNÍ
 sumativní k. = výsledné požadované kompetence, posuzované na
konci výcvikového programu
 formativní k. = přechodné kompetence, které je potřeba zvládnout
na cestě k sumativním k.
(Yager a Bienenfeld, 2003)
PRAHOVÉ (minimální) x ASPIRAČNÍ (ideální)
 prahové k. = minimální nezbytná míra kompetencí (nutná k udělení
certifikátu apod.), „good enough“
 aspirační k. = směřování k excelenci, expertní úroveň kompetencí
(Kaslow et al., 2004)
HLAVNÍ x SPECIFICKÉ x SPECIÁLNÍ
 hlavní k. = základní a nezbytné pro výkon profese v jakémkoliv
kontextu
 specifické k. = specifikovány konkrétní modalitou/školou/zemí
 speciální k. = nutné pouze pro práci s některými cílovými skupinami
(např. děti), v určitých prostředích (např. věznice) či při určitých
činnostech (např. supervize)
http://www.psychotherapy-competency.eu/Competencies/
Dělení kompetencí
Rodolfova kostka
(Rodolfa et al., 2005)
DOMÉNY ZÁKLADNÍCH KOMPETENCÍ
DOMÉNYFUNKČNÍCHKOMPETENCÍ
Posuzování, diagnóza, konceptualizace
Intervence
Konzultace
Výzkum/evaluace
Supervize/výuka
Management/administrace
Doktorskéstudium
Doktorskápraxe/stáž
Postdoktorskásupervize
Asistentura
Pokračujícívývoj
Praxe vykonávaná s osobním a odborným
sebeuvědoměním a reflexí, s uvědoměním
kompetencí a s patřičnou péči o sebe.
A. Reflektovaná praxe
 sebereflexe, sebemonitorování, používání sebe jako
terapeutického nástroje
B. Sebeposuzování
 znalost kompetencí a schopnost sebeposouzení v těchto
oblastech
C. Péče o sebe
 pozornost věnovaná osobnímu zdraví a pohodě směřující k
zajištění efektivního odborného fungování
Příklad: reflektovaná praxe
(Fouad et al., 2009)
Psychotherapy: Theory, Research,
Practice, Training, 2010, 47(1)
humanistická a existenciální
(Farber, 2010)
psychodynamická
(Sarnat, 2010)
kognitivně behaviorální
(Newman, 2010)
systemická
(Celano et al., 2010)
integrativní
(Boswell et al., 2010)
supervizní modely
(Falender a Shafranske, 2010)
Kompetence v psychoterapii
SEBEREFLEXE
 uvědomování si vlastního prožívání
 schopnost používat vlastní subjektivitu
VZTAH
 využívání terapeutického vztahu k podpoře terapeutické změny: požadavek
otevřenosti, autentičnosti, kongruence, přijetí a respektu ze strany terapeuta;
důraz na dialog
ASSESSMENT
 konceptualizace klienta jako integrovaného organismu
 důraz na experienciální svět, méně na historii a kategoriální diagnózu
INTERVENCE
 podporování klientovy explorace vlastní zkušenosti (fenomenologický průzkum
klientova subjektivního světa), perspektiva přítomnosti
 vyladění se na potřeby klienta
 sledování opakujících se vzorců u klienta
 pozornost věnovaná klientovu prožívání terapeutického vztahu
Humanistická a existenciální pst
(Farber, 2010)
SEBEREFLEXE
 schopnost unést, pozorovat, promýšlet a psychoterapeuticky
využívat své vlastní emoční, tělesné a fantazijní prožitky
 schopnost přijímat a zpracovávat své vlastní potřeby
VZTAH
 důraz na vztah jako základní agens terapeutické změny (ne jako
předpoklad účinnosti technik)
ASSESSMENT
 terapeut uvažuje o celé osobnosti klienta, nejen o specifických
symptomech; zahrnuje také zahrnuje klientovy vědomé i nevědomé
konflikty, internalizované vztahové vzorce a obrany
 využívá pro diagnostiku své prožitky a reakce
INTERVENCE
 interpretace a angažovanost v terapeutickém vztahu jako
neoddělitelné aspekty intervence
Psychodynamická pst
(Sarnat, 2010)
VĚDECKOST
 znalost a respektování vědeckých základů KBT a jejích limitů,
přehled o současných poznatcích
 prioritu mají postupy s prokázanou účinností
 zdravý skepticismus a postoj vědce testujícího hypotézy
VZTAH
 pozitivní terapeutický vztah jako podmínka úspěšnosti léčby
ASSESSMENT
 terapeut přemýšlí jako vědec-empirik: sbírá klinická data pomocí
reliabilních a validních prostředků, vytváří a testuje hypotézy a na
nich zakládá citlivé intervence
INTERVENCE
 znalost řady terapeutických technik (sebepozorování, racionální
přehodnocení automatických myšlenek, nácvik nového chování,
relaxace atd.)
 schopnost strukturovat sezení a vyučovat klienta konkrétním
dovednostem
 terapeut by měl být direktivní (ne pasivní a ne autoritářský)
 zdůrazňuje respektování manuálu, ale zároveň respektování
klientovy individuality
Kognitivně-behaviorální terapie
(Newman, 2010)
SEBEREFLEXE
 sebezkušenost, pozornost věnovaná primární rodině terapeuta
VZTAH
 rozšířený terapeutický vztah (vytváření vztahu s každým členem rodiny, s různými
subsystémy a s celou rodinou)
 koncept neutrality/rovnováhy
ASSESSMENT
 schopnost vztahově (systemicky) formulovat problém jednotlivce, páru, rodiny;
být si vědom celého systému, zatímco pracuje s jeho částí
 schopnost zaujímat různé perspektivy jednotlivých členů rodiny
 vzorce v primárních rodinách, transgenerační přenos
INTERVENCE
 přerámování problému
 zvládání negativních (hostilních, konfliktních) interakcí
 podporování koheze, intimity, komunikace
 podpora zvládání rodičovství
INDIVIDUÁLNÍ A KULTURNÍ ROZMANITOST
 v rodině se mohou střetávat různé rodinné i kulturní tradice; rozmanitost sama
může být problémem
Systemická terapie
(Celano, Smith a Kaslow, 2010)
SEBEREFLEXE
 být si vědom toho, kdy jsou pro klienta konkrétní intervence nebo
druh vztahu neefektivní
POZNATKY A METODY
 velká šíře a hloubka znalostí v oblasti teorie, výzkumu a klinické
praxe
 znalost výzkumu v oblasti interakce charakteristik klienta a léčby
VZTAH
 terapeutický vztah jako účinný faktor, který konzistentně predikuje
výsledek terapie napříč hlavními směry
ASSESSMENT a INTERVENCE
 multidimenzionální přístup
 schopnost zhodnotit silné stránky a limity daného přístupu
 schopnost zhodnotit proces terapie
 schopnost efektivně integrovat různé typy intervencí
Integrativní psychoterapie
(Boswell, Nelson, Nordberg, McAleavey a Castonguay, 2010)
Profesionální, autonomní a zodpovědný
Psychoterapeutický vztah
Explorace (posuzování, diagnóza a konceptualizace)
„Kontraktování“ (cíle, plány a strategie)
Různé techniky a intervence
Ukončení a zhodnocení
Spolupráce s jinými odborníky
Využívání supervize, intervize a kritického hodnocení
Etika, standardy a citlivost (respekt k odlišnosti)
Management a administrativa
Výzkum
Prevence a vzdělávání (výuka)
Management změny, traumatu a práce s krizí
Iniciativa EAP
(http://www.psychotherapy-competency.eu/)
pro účely výzkumu (důraz na srovnatelnost
a přesnost měření) nebo výuky (důraz na
individualizaci a zpětnou vazbu)
příklady metod (podle Kaslow et al., 2009)
 videozáznam sezení
 modelová terapie (role play)
 prezentace případu (kazuistika)
 portfolio
 sebeposouzení
Posuzování kompetencí
Psychoterapeutický program na McMaster
University (Weerasekera et al., 2003)
 7 modulů (PCA, KBT-deprese, KBT-úzkost, PD, RT, IPT,
párová a skupinová terapie)
 každý modul zakončen měřením kompetence
(videonahrávky), v případě nedostatečných výsledků
nutné opakování modulu
Psychoterapeutický program podle Beitmana a Yue
(1999)
 6 modulů (1. druhy verbálních reakcí a terapeutických
cílů, 2. pracovní spojenectví, 3. rozpoznávání vzorců, 4.
strategie změny, 5. odpor, 6. přenos a protipřenos)
 bohaté využívání výzkumných nástrojů pro poskytování
zpětné vazby studentům a pro evaluaci programu
Příklad výcviku
založeného na kompetencích
zpětná vazba o silných a
slabých stránkách frekventanta
– individualizace výuky
posílení návyku sebereflexe
stanovení standardů a
potvrzení jejich dosažení
vyjádření hodnot a důrazů
směr vývoje instituce
kredibilita absolventa/instituce v očích veřejnosti
data pro systematický výzkum
…
Přínos přístupu
založeného na kompetencích (Epstein a Hundert, 2002)
posilování orientace na
výkon
zúzkostňují či odrazující
vliv na posuzované
může se změnit ve
formalismus (pokud nebude
vnímáno jako klinicky relevantní)
pojetí kompetencí je idealistické, nenaplnitelné,
musí být provázeno stanovením „rozumné“
(realistické) úrovně požadavků
může hrozit monopolizace a politizace
posuzování
Možná rizika
„Kultivace klimatu důvěry a vzájemné pomoci mezi
supervizory, mentory a kolegy snižuje napětí, které
často vzniká při řešení problémů kompetence. To
vyžaduje větší důraz na vytváření atmosféry
empatie, zájmu a respektu, které do kontextu
evaluace vnášejí důvěru. Toho nejsnadněji
dosáhneme tak, že hodnotitelé a kolegové budou
posuzovat poctivě a empaticky. Taková kultura by
měla zabezpečit to, že v komplexním posouzení
kompetence bude kladen důraz na
sebeuvědomění, sebereflexi a sebehodnocení.“
(Kaslow et al., 2007: 483)
Závěrem
Děkuji za pozornost
rihacek@fss.muni.cz