METODY VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE 2. 3. 2010 Metoda ve VP nmetoda - vždy určená předmětem zkoumání nve VP je předmětem zkoumání duševní vývoj (vývoj činností, vývoj duševních procesů, vývoj trvalejších dispozic) nvývoj - dlouhý sled různých změn, proces rozprostřený v čase - tomu musí odpovídat i metoda, která je schopná vývoj zachytit. Specifický problém nDuševní vývoj probíhá velmi pomalu, proto je téměř vyloučeno přímé pozorování, změny, které nelze přímo vnímat, poznáváme nepřímo: srovnáním nSledujeme: Výchozí stav (před změnou) x výsledný stav (po změně) n Metodologický princip ve VP nHlavním metodologickým principem VP je srovnávání (KOMPARACE) následných stavů, jimiž vývoj postupně prochází. nZachytí se tak jednotlivé stavy - stadia vývoje, nikoliv vývoj jako takový. Čím jemnější změny chceme zachytit, tím menší časové intervaly musíme popsat. n Metodologický princip ve VP 2 nStav vývoje n není to každý okamžik, ale určitý časový interval (týden, měsíc, rok...), v němž určitý vývojový jev zůstává bez podstatné změny. Je to tedy velmi relativní pojem, který závisí na individuálním tempu vývoje. n I. METODOLOGICKÉ PŘÍSTUPY (STRATEGIE) nA. prospektivní přístup n (katamnestický) nB. retrospektivní přístup n (anamnestický) nC. kombinace obou n A. PROSPEKTIVNÍ PŘÍSTUP n1. longitudinální (podélný) přístup n2. transverzální (příčný,průřezový) přístup n3. kombinace obou (1. a 2.) n A. PROSPEKTIVNÍ PŘÍSTUP základní charakteristika nZachycuje faktický časový průběh vývoje (minulost, přítomnost, budoucnost). n nJe adekvátnější než přístup retrospektivní, protože dovoluje získávat přímá data z pozorování či experimentu - pracuje se s přítomností. A1) Longitudinální (podélný) přístup /LP/ nPrincipem je, že jednu skupinu zkoumaných osob sledujeme několik let. n n Např. sledujeme vývoj paměti ve věku 3, 4, 5, 6 let – u stejné skupiny jedinců nBývá sledována jedna nebo většinou více proměnných (paměť, intelekt...) Longitudinální výzkum - princip long Druhy longitudinálních výzkumů nLongitudinální výzkumy mohou být různě dlouhé: nkrátkodobé - do 3 let trvání....obvyklé v raných fázích vývoje, kdy je vývojové tempo nejrychlejší nstřednědobé - 3 až 5 let ndlouhodobé - 10 až 20 let Výhody longitudinálních výzkumů nlze získat informace o skutečném vývoji jedince v čase nlze získat informace o tom, jak předchozí stav vývoje ovlivnil následující stav, je pak možná spolehlivější predikce (předpověď) pozdějšího stavu vývoje nlongitudinály jsou ve vývojové psychologii gnozeologicky nejcennější n Nevýhody longitudinálních výzkumů nneekonomičnost (vysoké náklady, hlavně čas) nredukce původního vzorku zkoumaných osob - v průběhu času vzniká odpad stěhováním, úmrtím, subjektivní důvody = úmrtnost vzorku n Nevýhody longitudinálních výzkumů 2 n„Generační“ změny - v průběhu času se nemění jen jedinec sám, ale i celá společnost. nObtížněji odlišitelné - co je důsledek změny jedince a co důsledek změny společnosti Nevýhody longitudinálních výzkumů 3 nNepružné z hlediska užívaných metod - v průběhu času se mohou změnit ba dokonce překonat výchozí teoretické koncepce nZískaných dat není možné rychle a beze zbytku využít v praxi n Nevýhody longitudinálních výzkumů 4 nNevýhod přibývá úměrně s délkou výzkumů nRozumným kompromisem jsou krátkodobé longitudinály - do 5 let A2) Transverzální (příčný, průřezový) přístup (TP) nPrincipem je, že pro každou věkovou úroveň máme jednu skupinu zkoumaných osob. nNapř. sledujeme vývoj paměti ve věku 3, 4, 5, 6 let – máme skupinu dětí tříletých, čtyřletých… nčtyři (n) skupin ZO - jedna nebo více proměnných (paměť) Průřezový výzkum - princip xsect Srovnatelnost zkoumaných skupin nZ hlediska metodologie musí být jednotlivé skupiny srovnatelné v mnoha různých znacích (n dívek = n chlapců, srovnatelné IQ, sociální prostředí...). nLišit se mohou pouze věkem. Srovnatelnost zkoumaných skupin 2 nVýběr znaků, v nichž mají být skupiny vyrovnány je dán tím, co zkoumáme. n nČastý metodologický problém: mnohdy se předem neví, které znaky mají na zkoumanou oblast vliv. Způsoby vyrovnávání skupin n1. skupinové srovnávání - různé skupiny jsou stejné tehdy, vykazují-li stejné průměrné hodnoty znaků, které zkoumáme n2. párové srovnávání - ke znakům každého jedince v jedné skupině se přiřadí jedinec z druhé skupiny s obdobnými znaky n Výhody průřezových výzkumů nČasově ekonomický - v krátkém čase lze získat data o dlouhých úsecích vývoje nEkonomicky únosný nMožnost rychlého využití výsledků Nevýhody průřezových výzkumů nnic nevíme o minulém vývoji dětí a činitelích, jimiž byl vývoj ovlivněn ndata jsou získaná nikoliv o jedincích, ale o skupině - mohou se tak vytrácet interindividuální odchylky o jedincích - (něco sice umí podchytit statistická analýza, ale...) Nevýhody průřezových výzkumů 2 nNezachycujeme faktický vývoj jedince nData o vývoji jsou „smontována“ z dat od různých jedinců na různých věkových úrovních nJe nebezpečí, že dostaneme málo reprezentativní obraz vývoje jedinců n 0019 Kombinace obou přístupů n Zrychlený, semilongitudinální výzkum, sekvenční výzkum n II. Metody k získání konkrétních dat o duševním vývoji nZákladní druhy metod npozorování nexperiment nrozhovor ndotazník nanalýza činnosti Klasifikace metod nmetody výzkumné nsoučást teorie nodhalují obecně platné zákonitosti nmetody diagnostické nsoučást praxe nodhalují odchylky od normálu n n Metody přímého poznávání skutečnosti pozorování, experiment n nSubjekt (badatel) stojí „tváří v tvář“ poznávané skutečnosti. nJde použít pro jevy a situace, které se odehrávají „v tomto čase na tomto místě“. Typy psychologického pozorování nsystematické pozorování - podle předem stanoveného programu či pozorovacích kategorií, zaměřuje se na předem určené charakteristiky nnáhodné pozorování - poskytuje částečné informace z určité situace, např. psychologické vyšetření Typy psychologického pozorování 2 nindividuální pozorování - zaměřeno na 1 dítě (PO), buď izolovaně nebo v rámci určité skupiny n nskupinové pozorování - v přirozených podmínkách nebo v laboratoři Typy psychologického pozorování 3 n nsebepozorování (introspekce) - použitelná spíše až v pubescenci a adolescenci, kdy má člověk k sebepozorování sklon, je však vždy dobré kombinovat s dalšími metodami n n Experiment nZavedení experimentu do psychologie umožnila statistika a přístrojová technika. nPožadavky na experiment dle Wundta: nurčitelnost začátku a konce děje nmožnost sledovat děj pozorně nmožnost sledovat děj opakovaně nmožnost plánovitě měnit experimentální podmínky n n n 0015 0018 B. metody nepřímého poznávání skutečnosti rozhovor, dotazník n= tzv. explorační metody n nSubjekt (badatel) není v přímém poznávacím kontaktu s poznávanou skutečností. B. metody nepřímého poznávání skutečnosti rozhovor, dotazník nZískává pouze výpovědi druhých o pozorování a prožívání dané skutečnosti. nBariéra znemožňující přímé pozorování je buď prostorová nebo časová, tj. sledovaná situace, jev proběhly v minulosti. Předpoklady použití nPředpokládá se u tohoto druhu metod n nschopnost ZO vybavit si dotazované informace z paměti npravdomluvnost ZO (zkoumané osoby) C. rozbor produktů činnosti nv zásadě neomezené použití nkriteriem je produkt činnosti sám, tj. co považujeme za produkt činnosti... nkresby, deníky, stavby z kostek... Závislost užívaných metod na věku pokusných osob npozorování, experiment - lze používat po celý život nrozhovor - ZO musí už umět mluvit ndotazník - předpokládá zvládnutí psaní a určitou mentální úroveň Charakteristika základních výzkumných metod ve vývojové psychologii nNeexperimentální metody nPřípadová studie (N=1) nPozorování v přirozených podmínkách nPozorování v laboratoři nDotazování (interview) nKorelační studie nExperimentální metody nexperiment n n Případová studie nStuduje jednotlivce do hloubky ndozvíme se mnoho dat o vývoji jednotlivého dítěte nvětšinou pouze popis nzřídka pokusy o vysvětlení souvislostí Případová studie výhody x nevýhody nPoskytuje detailní obraz o chování jedné zkoumané osoby nZískané údaje není možno generalizovat na ostatní populaci Pozorování v přirozených podmínkách nZkoumané osoby jsou sledovány v jejich přirozeném prostředí nJejich chováním není manipulováno ZeZivotaM_61_3_38 Pozorování v přirozených podmínkách výhody x nevýhody nZnámé prostředí neruší přirozené chování sledovaných osob. nZdroj výzkumných hypotéz pro korelační studie a experiment nNedostatek kontroly podmínek pozorování. nVětšinou nemožnost vysledovat kauzální souvislosti (příčina – následek) nMožný vliv přítomnosti pozorovatele. Pozorování v laboratoři nZkoumané osoby jsou sledovány v laboratorních podmínkách nJejich chováním není manipulováno Pozorování v laboratoři výhody x nevýhody nPoskytuje dobrý popis sledovaného chování. nVětší možnost kontroly podmínek, za kterých probíhá pozorování. nZdroj výzkumných hypotéz pro korelační studie a experiment. nVětšinou nemožnost vysledovat kauzální souvislosti (příčina – následek) nNěkdy vliv přítomnosti pozorovatele. nKontrola podmínek prostředí („laboratoř“) může působit nepřirozeně, uměle. n Dotazování (interview) nZkoumané osoby jsou dotazovány na různé aspekty jejich života pomocí rozhovoru či dotazníků n nOtázky volné či strukturované Dotazování (interview) výhody x nevýhody nVedle sledování chování získáváme výpovědi o životě, postojích, názorech apod. zkoumaných osob nPaměť dotazovaných nVěk nOchota sdělovat požadované informace nZpůsob položení otázky a jejího pochopení respondentem n Korelační studie nZjišťují existenci a významnost vztahu mezi proměnnými. 0014 Korelační studie výhody x nevýhody nUmožňují určitou predikci vztahu jedné proměnné na ostatní. nNeřeší kauzální vztah mezi proměnnými (příčina – následek). Experimentální metody Experiment nProcedura s nejvyšším možným stupněm kontroly podmínek a nezávislých proměnných. nExperiment může prováděn v laboratoři i v přirozených podmínkách nebo se může využít přirozeně se objevivších okolností Experiment výhody x nevýhody nMožnost stanovit kauzální vztahy (příčina – následek). nVysoce kontrolovaný proces, který může být přesně zopakován jiným experimentátorem. nNálezy, obzvláště ty, které byly získány v laboratoři, jsou obtížně zobecnitelné v situacích mimo laboratoř. beingnine 54_evoluce Díky za pozornost