Strachy v životě člověka (nature vs. nurture) Radka Michalčáková Strach nzákladní emoční výbava člověka n„nepříjemný prožitek vázaný na určitý objekt nebo situaci, které v jedinci vyvolávají obavu z ohrožení. Je tedy reakcí na poznané nebezpečí a má signální a obrannou funkci“ (Vymětal, 2004, s. 12) n novlivňuje a mobilizuje psychické i tělesné mechanismy za účelem zvládnutí ohrožující situace npsychická rovina n emoce působí jako operátor, tzn. určitá síla, která modifikuje podobu fungování kognitivního systému nformuje funkci pozornosti nzužuje momentální myšlenkový akční repertoár člověka npodporuje vybavení vzpomínek vázaných na prožívání emoce téže kvality v minulosti atd. n nsomatická rovina n emoce strachu zabezpečuje optimální podmínky pro efektivní odpověď na situaci ohrožení nzrychlené tempo srdeční činnosti a zesílení srdečního pulsu (což dále umožňuje rychlejší zásobení kyslíkem) nkontrakce sleziny (což má za následek uvolňování uskladněných červených krvinek, které kyslík přenášejí) nprohlubování vdechu, krácení výdechu a dilatace bronchů pro zvýšení příjmu kyslíku nuvolnění rezerv cukru z jater pro jeho užití ve svalech npřednostní zásobení krví oblasti mozku a svalů na úkor kůže a některých vnitřních orgánů (např. žaludku - sliznice bledne, sekrece a hybnost se tlumí) nrozšíření zornic (zřejmě za účelem zvýšení efektivity zrakového vnímání), atd… zrychlené tempo srdeční činnosti a zesílení srdečního pulsu, což dále umožňuje rychlejší zásobení kyslíkem; kontrakce sleziny, což má za následek uvolňování uskladněných červených krvinek, které kyslík přenášejí; prohlubování vdechu, krácení výdechu a dilatace bronchů pro zvýšení příjmu kyslíku; zvýšená schopnost krevní koagulace pro případ zranění; uvolnění rezerv cukru z jater pro jeho užití ve svalech; přednostní zásobení krví oblasti mozku a svalů na úkor kůže a některých vnitřních orgánů (např. žaludku - sliznice bledne, sekrece a hybnost se tlumí); rozšíření zornic (zřejmě za účelem zvýšení efektivity zrakového vnímání); zvýšené zásobování organismu lymfocyty, které se podílejí na specifické imunitě organismu a tedy umožňují reagovat na případné poškození tkání (Gray, 1987; Mayne, 2001). Etiologie strachu ninterakce tří základních faktorů nučení (modelování, podmiňování, získání informací) nvrozené dispozice (např. temperament; koncept „biologické připravenosti“ M. Seligman) nzrání/vývoj (určité formy strachu jsou specificky spojeny s konkrétními vývojovými obdobími) n n Strach – neuropsychologický pohled n Amygdala Senzorický kortex Senzorický talamus Emoční stimuly Strachová reakce low road high road LeDoux, Phelps, 2004 Strachy člověka v ontogenezi nobdobí před narozením, porod nkvalita těhotenství x následný psychický vývoj nporod – projevy emoce strachu n nnovorozenecké a batolecí období npsychické struktury omezené nreakce difuzní, málo diferencované (křik, pláč, uhýbání…) núleková reakce – předstupeň strachu nstrach z cizích lidí (vrchol 8.-10. měsíc), separační úzkost nstrach z výšky/hloubky (6.-9. měsíc) n n n n n n nstrachy v období předškolního věku nvázány na charakteristiky a události v blízkém prostředí dítěte npřetrvávání strachů spojených se separací od rodičů nstrach ze tmy a tmavých prostor (provází dále celé dětství) nstrach ze zvířat (přesouvají se od imaginárních k reálným obsahům) ninstitucionální typ výchovy n„imaginární“ strachy n n n n n n nstrachy v období školního věku n nna počátku tohoto období hojný výskyt strachů týkajících se imaginárních bytostí a jevů (až do dospívání) nškolní prostředí nsociální odezva, srovnávání se s vrstevníky nstrach ze smrti (počátky 9.-11. let), provází další vývojová období n n nStrachy v období dospívání n výskyt mnoha biologických, psychických a sociálních změn – řada specifických nejistot, rozporů a ambivalencí nřešeny mj. dva důležité úkoly nHledání vlastní identity nVytváření vztahů k okolnímu světu n nejistoty a obavy spojené se sebou samým, pocity vlastní nedostačivosti, strach ze selhání a sociálního odmítnutí ntělesný vývoj nrané partnerské vztahy nsmrt, smrtelnost člověka n n n n n n Období dospělosti a stáří n s sebou přináší řadu vývojově specifických strachů, odlišných od dětského věku; zdroje strachu a obav souvisejí s aktuálními vývojovými úkoly, novými zkušenostmi či náhlými životními změnami nMladá dospělost nrodičovství nneplánované početí potomka nnemožnost početí nporod, zdraví dítěte a jeho následná výchova nomezení v aktivitách a osobních zájmech; soupeření o přízeň partnera/partnerky; (u žen) snížení atraktivity v souvislosti s tělesnými změnami spojenými s těhotenstvím atd. n ndůležitá životní rozhodnutí, první hodnocení úspěchů, srovnáván s představami a plány (volil/a jsem správně?) nStřední dospělost ndůležitý vývojový mezník, předěl životní dráhy nuvědomění si ztráty mnoha možností a postupným zužováním možných voleb (může být často provázena obavami a strachem z budoucnosti) nPozdní dospělost a stáří npostupná involuce, úbytek tělesných a psychických schopností bezmoc a závislost na pomoci druhých? nstrach ze smrti x strach z umírání, bolesti, utrpení n n Způsoby výzkumného sledování strachů v období dětství a adolescence nve srovnání s ostatními základními emocemi nejčastěji výzkumně sledovanou oblastí n retrospektivní výpovědi nzkoumané osoby retrospektivně popisují své strachy npatří mezi nejstarší používané postupy (Hall, 1897) nmetodologické problémy n pozorování nzkoumaná osoba je vystavena kontaktu se strach vyvolávajícím podnětem a výzkumník pozoruje chování zkoumaného nnemnoho studií, v počátcích výzkumného sledování nvýběr stimulů, chování není dostatečným indikátorem n n n nVýpovědi rodičů a učitelů nzajímavým výstupem těchto studií je zjištění tendence rodičů (i učitelů) podceňovat dětské strachy ve srovnání s výpověďmi samotných dětí nvýznamným faktorem determinujícím shodu mezi dítětem a referující osobou je věk dítěte nmladší děti snáze svému okolí odhalí pociťované strachy, starší jsou již schopny své emoce maskovat či předstírat n nRozhovor s dítětem njeden z nejefektivnějších prostředků ke zkoumání individuální zkušenosti nčasto využívaný výzkumný postup nmožnost zkreslení výsledků díky odlišnému způsobu vedení rozhovoru různými tazateli, interpretace zjištění v souladu s referenčním rámcem tazatele (nikoli zkoumané osoby) n nVolné generování výpovědí o strachu nděti jsou tázány na obsahy svého strachu, které mají za úkol vyjmenovat nkognitivně náročnější technika nkritériem pro uvedení strachu je jeho zažívaná frekvence vázaná na výskyt podnětu v běžném životě nPřipravené seznamy strachů ndotazníková šetření s předem daným výčtem strachů, dítě vyjadřuje intenzitu svého strachu nsnadné, nenákladné získání velkého množství informací v poměrně krátkém čase, objektivní skórování při minimálním vlivu výzkumníka, snadná porovnatelnost napříč různými skupinami osob apod. nomezení odpovědi respondenta na strachy, které jsou uvedeny v rámci předloženého seznamu (nejběžnější strachy x hrůzyplnost prezentovaných objektů) nFyziologické projevy strachu nstrach sledován prostřednictvím fyziologických korelátů emoce nnejčastěji zaměřují na sledování elektrodermální aktivity a změny v oblasti systému oběhového nzískání přesných hodnot fyziologických reakcí doprovázejících emoční prožívání nomezená možnost selekce a kontroly jednotlivých emočních stavů nOstatní postupy užívané ke sledování strachů npozorováním dětí v jejich přirozeném prostředí npsaní esejů na téma strach ndotazování na strachy zažívané kamarády dítěte Výzkumná studie ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood) nlongitudinální mezinárodní studie nna projektu participuje 5 evropských zemí - Velká Británie, ostrov Man, Ukrajina, Ruská federace a Česká republika nkoordinační centrálou celého projektu je Institut dětského zdraví v Bristolu nv České republice je nositelem projektu Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie při LF MU v Brně pod vedením doc. L. Kukly (antropologické a pediatrické šetření, dotazníková část výzkumného šetření) npsychologická výzkumná část je v současné době realizována Institutem výzkumu dětí, mládeže a rodiny při FSS MU v Brně pod vedením prof. P. Macka. Výzkumné cíle ndeskripce strachů v období rané adolescence nvýskyt strachů nobsahová stránka strachů nzměny ve sledovaném období n n nMetoda volné výpovědi o subjektivně pociťovaném strachu „Koláč strachu“ n676 jedenáctiletých dětí (49% dívek, březen 2002 – červen 2003) n524 třináctiletých dětí (47% dívek, duben 2004 – březen 2005) n n Ukázky metody Koláč strachu 11 let Ukázky metody Koláč strachu 13 let strachy006 strachy002 Výsledky – 11 let npočet strachů se pohyboval od 0 do 15 nprůměrně 4,6 strachů (SD=2,6; medián=4) 11 let – obecné kategorie % dětí 1. Školní strachy 47,6 2. Strachy z ohrožení druhými lidmi; neznámí lidé (35,8); známí lidé (13,3) 45,9 3. Strach ze zvířat 40,5 4. Strachy vázané na určité místo, způsob bytí 39,9 5. Strachy ze ztráty někoho, obavy o někoho, o něco 28,4 6. Strachy o zdraví, o tělo, z nepříjemných tělesných prožitků 21,3 7. Strachy z obecného ohrožení; přírodního rázu (11,1); společenského rázu (8,0) 17,6 8. Generalizované strachy 12,7 9. Strachy z vlastní nedostačivosti 8,0 10. Imaginární strachy 7,8 11. Dopravní strachy 7,7 12. Strachy zprostředkované médii 7,0 13. Strachy z trestu 6,7 14. Spánkové strachy 4,1 15. Strachy z předmětů, látek či jejich vlastností 3,6 16. Strach z nesplnění očekávaného přání 2,1 17. Sportovní strachy 2,1 18. Strachy z nových situací 1,8 19. Strachy ze zabloudění, ztracení 1,5 Výsledky konkrétní strachy pořadí 11 let - konkrétní kategorie % dětí 1. tma 32,4 2. známky, vysvědčení 28,4 3. pavouci 22,0 4. hadi 12,6 5. psi 11,5 6. písemka, test 10,5 7. smrt 10,4 8. zloději 8,9 9. špatní, zlí lidé 8,7 10. nemoc 8,1 j0152954 j0153000 AN04351_ j0103172 j0103832 Výsledky – 13 let npočet strachů se pohyboval od 0 do 17 nprůměrně 5,3 strachů (SD=2,7; medián=5) 13 let - kategorie % dětí 1. Školní strachy 63,0 2. Strachy ze ztráty někoho, obavy o někoho, o něco 46,5 3. Strachy z ohrožení druhými lidmi; neznámí lidé (33,3); známí lidé (9,9) 45,3 4. Strachy vázané na určité místo, způsob bytí 41,7 5. Strach ze zvířat 39,4 6. Generalizované strachy 26,5 7. Strachy o zdraví, o tělo, z nepříjemných tělesných prožitků 25,1 8. Strachy z vlastní nedostačivosti 22,5 9. Strachy z obecného ohrožení; přírodního rázu (11,6); společenského rázu (7,8) 17,0 10. Strachy z trestu 8,0 11. Dopravní strachy 7,6 12. Strachy z předmětů, látek či jejich vlastností 6,9 13. Strachy zprostředkované médii 6,1 14. Imaginární strachy 4,0 15. Strach z nesplnění očekávaného přání 3,6 16. Strachy z nových situací 2,9 17. Spánkové strachy 2,3 18. Strachy ze zabloudění, ztracení 1,1 19. Sportovní strachy 0,8 Výsledky – konkrétní strachy pořadí 13 let - konkrétní kategorie % dětí 1. tma 35,8 2. známky, vysvědčení 33,1 3. pavouci 24,2 4. písemka, test 16,4 5. smrt 14,5 6. hadi 12,6 7. o kamarádství 11,0 8. nemoc 9,7 9. výška 9,0 10. – 11. škola 8,8 10. – 11. špatní, zlí lidé 8,8 j0139267 Výsledky – změny mezi 11 a 13 lety nmezi 11 a 13 lety došlo k navýšení v těchto obecných kategoriích strachů n nŠkolní strachy nStrachy ze ztráty někoho, obavy o někoho, o něco nGeneralizované strachy nStrachy z vlastní nedostačivosti – pouze u dívek n„Každý člověk má svou osobní, individuální formu strachu, která patří k němu a k jeho povaze, jako má svou formu lásky a jako musí zemřít svou vlastní smrtí.“ n n Fritz Riemann nDěkuji za pozornost