Vztahy a navazování kontaktů v prostředí internetu PSY174 inovace-logo Vztahy na internetu nVirtuální vztahy – vzniklé a udržované na internetu (možná migrace do RL) nVztahy z RL udržované na internetu n nPřátelské nPartnerské nSexuální vztahy n Internet a sociální vztahy nKraut et al. (1998) – HomeNet Study npoužívání internetu v domácnosti zvyšuje osamělost a depresivitu a snižuje sociální okruh lidí nvelká kritika výzkumu nv další vlně (stejného) výzkumu se ukázaly pozitivní výsledky nNie & Erbring (2000) npoužívání internetu zabírá čas, který pak netrávíme s rodinou a přáteli (WIP) Množství času trávené společně se členy domácnosti tváří v tvář srovnání doby před a po připojení k internetu (ČR) Kontakt s rodinou a přáteli po připojení k internetu se... rozdělení podle trávení času na internetu za týden (WIP 2006) Internet jako sociální médium nZpočátku internet jako nástroj pro sdílení informací → postupně nástroj pro komunikaci a utváření vztahů nOtázka, jaké vztahy je možné na internetu utvářet? ndva základní přístupy (Parks & Floyd, 1996) nLost perspective - negativní náhled na samotnou možnost utvářet v tomto prostředí smysluplné a kvalitní vztahy –omezující charakteristiky internetu to nedovolují nLiberated perspective – omezení se dají překonat, vztahy se zde mohou rozvíjet Lost perspective nTeorie sociální přítomnosti (social presence theory) npůvodně pro telekonference nsociální přítomnost - subjektivní dojem jedince o zapojení komunikačního partnera; je výsledkem počtu vodítek, které médium umožňuje sdílet nmálo vodítek na internetu → méně vřelosti a náklonnosti v komunikaci → nevýhodné pro vývoj vztahů nTeorie omezeného vnímání (social context cues theory, reduced social cues theory, cues filtered out approach) nomezená vodítka dělají z internetu neosobní médium nTeorie bohatosti médií (media richness theory) ninternet je relativně chudé médium, které dovede zprostředkovat jen omezený druh informací nvhodný pro úkolově orientovanou komunikaci, ale ne pro vývoj vztahů Liberated perspective nTeorie postupného zprostředkování sociálních informací (social information processing theory – SIP) (Walther) nHyperpersonální efekt komunikace (Walther) nModel SIDE (social identification/deindividuation theory) (Spears & Lea) SIP (J.B. Walther) nLidé mají přirozenou tendenci utvářet vztahy, proto se omezení daná internetovým prostředí naučí překonat a vztahy v něm budou utvářet nK překonání omezení potřebují čas (vztahy se na internetu vyvíjejí zpočátku pomaleji) nPři testování své teorie si Walther všiml, že komunikace na internetu je často dynamičtější a „sociálnější“ než v RL → SIP podceňuje pozitivní efekty této komunikace n→ koncept hyperpersonální komunikace Hyperpersonální efekt nFaktory komunikace nfaktory média – omezená audiovizuální vodítka, textová komunikace nfaktory na straně odesílatele zprávy – kontrola sebeprezentace nfaktory na straně příjemce – zveličování informací podle SIDE modelu nomezená možnost zprostředkovat neverbální a kontextové signály → jakákoliv část sociální informace, která „projde“, je příjemcem zveličena n+ zpětnovazební mechanismy nDíky tomu dochází k idealizaci komunikačních partnerů a pozitivnější komunikaci než v RL n nRheingold (in Joinson, 2007): na internetu je možné navázat smysluplné vztahy právě díky jeho omezením a nikoliv navzdory těmto omezením (Ne)Výhody vztahů na internetu nVýhody nVelké množství připojených lidí nnapříč geografickou vzdáleností nse specifickými zájmy či vlastnostmi nPrvní dojmy se utváří na základě jiných vodítek než audiovizuálních (true self) nOdmítnutí na internetu je „snesitelnější“ než v realitě nDisinhibice nSnadnější sebeodhalování nZaznamenávání komunikace n.... n nNevýhody nOn the internet, nobody knows you‘re a dog nChybějící audiovizuální vodítka nZaznamenávání komunikace nIdealizace nProjekce nLži n... n n n Vývoj vztahů na internetu nVztahy obecně njsou opakovaný kontakt lidí v průběhu času (Döring) njejich vývoj souvisí s vývojem důvěry (Whitty); vzájemným sebeodhalováním (Altman & Taylor); s poměrem nákladů a zisků ve vztahu (Thibaut & Kelley)... nv RL: fyzická atraktivita → názory a postoje → role (SVR model, Murstein) nNa internetu nobrácený postup – nejdříve poznáváme názory, postoje, osobnost, až poté fyzický vzhled nvztah může začít před samotným seznámením npřevrácení soukromého a veřejného n Virtuální atraktivita nProč při komunikaci na internetu preferujeme jednoho člověka před druhým nVýzkumy (Šmahel, Veselá, 2006; Albright, 2001) – humor, význačnost/zajímavost, kreativita, písemný projev, inteligence nLevine (2000) – převedení aspektů atraktivity do internetového prostředí nfyzický vzhled → styl psaní, schopnost vyjadřování nfyzická přítomnost → stejný kyber-prostor nfrekvence kontaktu nreciprocita sebeodhalování nsebenaplňující se proroctví nvnímaná podobnost Utváření představ o lidech na internetu nStereotypy nv RL – stereotypy na základě fyzického vzhledu nna internetu např. na základě přezdívek nPředstavování si typických zástupců nZveličování kousků informací n(Jacobson, 1999) Online vs. offline vztahy nKvalita vztahů na internetu nChan a Cheng (2004) – porovnání kvalit online a RL přátelství v průběhu času nzpočátku RL přátelství - větší vzájemná závislost, šíře a hloubka komunikace, pochopení a závazek než vztahy internetové npo roce minimální rozdíly nČastá migrace vztahů z internetu do RL nprvní setkání v RL – střet očekávání s realitou n Přenesení online vztahů do RL WIP (2006) Kdo se na internetu seznamuje nRich get richer – z navazování vztahů na internetu více benefitují sociálně zdatní lidé, extroverti, kteří nemají potíže se vztahy ani v RL (internet je jen dalším prostředí, kde se dá s lidmi seznámit) nSocial compensation – navazování vztahů na internetu využívají více sociálně úzkostní, stydliví, introvertní lidé, pro něž jsou chybějící vodítka osvobozujícím prvkem Kdo se na internetu seznamuje II. nKterá z možností platí? ninternet využívá stále více lidí – vzorce chování, které známe z RL, se projevují čím dál častěji i na internetu n→ více se zde seznamují lidé, kteří se seznamováním nemají problém ani v RL (rich get richer) (McKenna, Green & Gleason, 2002; Peter, Valkenburg & Schouten, 2005; Valkenburg & Peter, 2007) nto neznamená, že lidé méně sociálně zdatní (či jinak znevýhodnění) výhody internetu úspěšně nevyužívají Děkuji za pozornost inovace-logo Vybrané zdroje nJacobson, D. (1999). Impression Formation in Cyberspace: Online Expectations and Offline Experiences in Text-based Virtual Communities. Journal of Computer-Mediated Communication, 5 (1). nLevine, D. (2000). Virtual Attraction: What Rocks Your Boat. CyberPsychology & Behavior, 3 (4), 565-573. nMcKenna, K. Y. A., Green, A. S., & Gleason, M. E. J. (2002). Relationship formation on the Internet: What’s the big attraction? Journal of Social Issues, 58, 9–31. nParks, M.R. & Floyd, K. (1996). Making Friends in Cyberspace. Journal of Communication, 46 (1). nWhitty, M.T. (2008). Liberating or debilitating? An examination of romantic relationships, sexual relationships and friendships on the Net. Computer in Human Behavior, 24, 1837-1850. nValkenburg, P. M., & Peter, J. (2007). Who visits online dating sites? Exploring some characteristics of online daters. CyberPsychology and Behavior, 10, 849-852 nhttp://www.worldinternetproject.net