Školní psycholog, škola, lidé v ní a kolem ní PSY411 Pedagogická a školní psychologie JS 2011 PhDr. Lenka Chalupníčková Katedra psychologie FSS MU ZŠ Mikulov, Valtická 3 lenka.pfefrlova@gmail.com „Potřebujeme ve škole psychologa!“ ¡Iniciativa vedení školy lmožná úskalí – nesouhlas pedagogického sboru (podezřívavost, finanční hledisko…) l ¡Iniciativa pedagogů (školního speciálního pedagoga/výchovného poradce/metodika prevence) l ¡Iniciativa rodičů ¡ ¡ Způsoby financování školního psychologa ¡Z prostředků školy l ¡Z prostředků kraje, obce… ¡ ¡Projekty, granty… ¡ ¡Výhody a nevýhody? ¡ ¡ l Projekt RŠPP-VIP II. ¡Rozvoj školních poradenských pracovišť (RŠPP) ¡ VIP Kariéra II. (Vzdělání - Informace – Poradenství) lProjekt ESF z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost lRealizován MŠMT společně s partnerem – Institutem pedagogicko-psychologického poradenství ČR (IPPP ČR) lNa více než 140 základních a středních školách v ČR působí z prostředků tohoto projektu školní psychologové a školní speciální pedagogové lZahájení projektu: červenec 2009 lUkončení projektu: červen 2011 lvíce informací na http://rspp.cz/ Projekt RŠPP-VIP II. ¡Cíle projektu: ¡ lPřiblížení poradenských služeb žákům, rodičů a učitelům lPráce se školou jako systémem, s respektem k jejím specifikům lZkvalitnění podpory integrace žáků se SVP lVytvoření systému včasného odhalování problémových projevů chování ve školách a zajištění jejich prevence lOmezení školní neúspěšnosti a předčasných odchodů žáků ze vzdělávání lPoskytování služeb v oblasti kariérového poradenství lProvázání poradenských služeb školy s poskytováním poradenských služeb ve školských poradenských zařízeních (PPP, SPC) se vzděláváním a poskytováním kariérových informací jinými subjekty lZpracování intervenčních postupů lPoradenská linka pro pedagogy lVzdělávání zapojených odborníků ¡ AŠP SR a ČR ¡Asociace školní psychologie SR a ČR lCíle: ¡Napomáhat správnému využívání psychologie v kontextu výchovy a vzdělávání ¡Prosazovat využívání služeb školních psychologů ve všech typech škol a školských zařízení ¡Vytvářet a iniciovat vzdělávací programy, které budou zabezpečovat vysokou profesionalitu výkonu práce školních psychologů apod. l lhttp://www.school-psychology.cz/ l (stránky dočasně nedostupné) l ¡ Etické normy práce ŠP ¡International School Psychology Association ¡Přijaty Asociací školní psychologie SR a ČR ¡ lProfesionalita a odborný růst ŠP lDůvěrnost informací lVztahy ŠP se žáky, rodiči, pedagogy, odborníky jiných profesí lVyšetření lVýzkum l lViz dokument v Isu ¡ ¡ První kroky školního psychologa: Tvorba koncepce práce školního psychologa ¡Návaznost na práci kolegy vs. vytváření školní psychologie ve škole „na zelené louce“ lVýhody/nevýhody? l ¡Vyjasnění vzájemných představ o práci psychologa ve škole: postupné kroky lVlastní představa o náplni práci psychologa ve škole lKonzultace s vedením školy lKonzultace s odborníky školy – speciální pedagog, výchovný poradce, metodik prevence lKonzultace s pedagogy lVytvoření první koncepce práce ŠP + konzultace s vedením lPředstavení nabídky ŠP budoucím klientům - pedagogům, žákům, rodičům ¡Počátky působení ŠP – reakce na zakázky školy, postupně možnost rozvíjení vlastní představy, koncepce ¡ l Další krok: Představení nabídky školního psychologa budoucím klientům ¡Učitelé: lOsobní konzultace lPorady, schůze školy lLeták pro pedagogy ¡Rodiče: lRodičovské schůzky – osobní kontakt lInformace do žákovské knížky ¡Žáci: lPředstavení školního psychologa ve třídách lInformace na letácích, nástěnka ŠP… Spolupráce/koordinace služeb v rámci školy: Školní poradenské pracoviště (ŠPP) ¡Školní psycholog ¡Školní výchovný poradce lKariérové poradenství lŘešení výchovných problémů ¡Školní speciální pedagog lReedukace pro žáky s SVPU v rámci dyslektické poradny lKonzultace pro rodiče ohledně výukových potíží žáků ¡Školní metodik prevence lZajišťování minimálního preventivního programu ve škole – organizace besed, exkurzí, přednášek, Peer programu apod. lSpolupráce se MěÚ, OSPOD, Policií apod. l Spolupráce ŠPP s organizacemi vně školy ¡Pedagogicko-psychologické poradny ¡Klinická pracoviště ¡Střediska výchovné péče, diagnostické a výchovné ústavy ¡OSPOD ¡Policie ¡Lékaři (zejm. dětská psychiatrie, neurologie, pediatrie apod.) ¡Neziskové organizace ¡ Náplň práce školního psychologa I. ¡Práce ŠP se žáky: lIndividuální konzultace lKrizová intervence lPéče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, žáky individuálně integrované lPráce ve třídách lAdaptační programy pro 6. třídy lProgramy zaměřené na adaptaci a integraci nových žáků ve třídách lKariérové poradenství (pro žáky 8. a 9. tříd) lIndividuální a skupinové relaxace lSkupinová práce se žáky Náplň práce školního psychologa II. ¡Nabídka pro pedagogy, rodiče a další subjekty lIndividuální konzultace pro rodiče a pedagogy lKrizová intervence lÚčast na třídních schůzkách lÚčast na jednání školy (vedení, pedagogů) s rodiči lMetodické konzultace pro pedagogy lKoordinační činnost v rámci ŠPP lKonzultace s vedením školy lSpolupráce s dalšími odborníky v péči o dítě (PPP, SVP, OSPOD, DD, lékaři, Policie apod.) lÚčast na akcích školy – metoda dobrého startu, dílničky, besedy, posezení s rodiči… lPráce s asistenty pedagoga – metodické konzultace lÚčast na jednání institucí se žákem (OSPOD, Policie…) l Práce školního psychologa s pedagogy ¡Zaměření metodických konzultací: lProblematika žáků ve SVP, zejm. žáků s poruchami učení a chování lNevhodné chování žáků při vyučování, „nekázeň“, rizikové chování apod. lVztahy mezi žáky ve třídě, mezi žákem/žáky a učitelem lKonzultace ohledně tvorby, implementace a evaluace individuálních vzdělávacích plánů (IVP) lKonzultace výsledků a zpráv z vyšetření z poraden, klinických pracovišť apod. lProblematika týmu lOsobní problémy pedagogů – spíše neformálně Souhlasy zákonných zástupců s činností ŠP ¡„Generální“ souhlas lPráce se žákem v rámci třídní skupiny lÚvodní poradenská konzultace pro dítě, které školního psychologa samo vyhledá lPoskytnutí krizové intervence lPříklad z praxe: ¡Jak zacházet s nesouhlasem rodičů? ¡ ¡„Individuální“ souhlas lSouhlas ZZ s docházkou dítěte na individuální konzultace ke školnímu psychologovi lInformace o zaměření konzultací lPříklad z praxe: ¡Dítě nechce, aby rodiče věděli, že (a především proč) chodí ke ŠP Od problému k zakázce: individuální poradenství pro žáky ¡Na žádost samotného žáka, rodičů, pedagoga, vedení školy ¡Problémy výukové, osobní, rodinné, vztahové, výchovné… ¡Potřeba informovaného souhlasu ZZ s individuálními konzultacemi ŠP s dítětem (kromě úvodního kontaktu a krizové intervence) ¡Příklady z praxe: Možná úskalí lRůzná míra využívání nabídky ŠP žáky na jednotlivých školách lKdo je vlastně klientem? lTvorba zakázky lZachování důvěrnosti sdělených informací ¡„Zvídavý pedagog“ ¡Zacházení s „tajemstvím“ – dítě se chce svěřit pod podmínkou, že „to nikomu neřeknete“ l Diagnostika vztahů v třídním kolektivu I. ¡Pozorování (pozorovatelné x skryté, dobrý pozorovatel – úspěšnost cca 40 %) ¡Rozhovor (dítě, učitel, rodič, spolužáci…) ¡ ¡Sociometrické hry ¡ lSociometrie prostoru ¡Místa si vymění“, „Molekuly“… lMoje nebe ¡„Do každého obláčku napiš někoho, koho bys rád měl na svém nebi“ lDrak ¡navazování mašliček na ocas – interpersonální vzdálenost l„Dušíci“ ¡individuální i skupinové použití ¡projektivní potenciál lPyramida ¡vrchol vs. základna SCAN0057 SCAN0058 Diagnostika vztahů v třídním kolektivu II. ¡Nejčastěji používané dotazníkové metody: ¡ lSORAD (Moreno) ¡nejstarší metoda ¡zkoumá preference dětí, sympatie a atraktivitu ¡možné otázky: s kým bys chtěl(nechtěl sedět v lavici… lDSA - Dotazník sociální akceptace (Juhás) ¡pro děti ve věku 12 – 16 let lMCI - Naše třída (Fraser) ¡vhodný pro žáky 3.-7. ročníků ¡zjišťuje pohled dětí na svou třídu, neoznačuje však konkrétní preference dětí ve třídě lCES - Dotazník sociálního klimatu školní třídy (Mareš) ¡vychází z MCI ¡porovnává mínění dětí a pedagogů na situaci ve třídě ¡učitel jako centrální postava klimatu školní třídy lD-1 (Doležal) ¡vhodný pro 2. stupeň ZŠ ¡diagnostika počínajících fází šikany lB-3 a B-4 (Braun) l Dotazníky B-3 a B-4 ¡Dotazník B-4 (Braun) lPoužitelný pro 2.-3. třídy ZŠ (+ praktické školy) lStaví proti sobě kladné a záporné body z preferencí ve třídě a zároveň zjišťuje spokojenost žáka se svou třídou lVyhodnocuje se kvalitativně i kvantitativně, což umožňuje srovnání tříd v jedné škole l ¡Dotazník B-3 (Braun) lPoužitelný od 4. třídy ZŠ po maturitní ročníky lPodobná konstrukce jako B-4 + navíc sleduje sebevnímání dítěte v kontextu třídy a jeho pocity zaznamenané formou škály lPC program na internetu pro vyhodnocování l ¡Možno doplnit o „vzkaz“ (mladší děti kresba) pro psychologa na zadní straně dotazníku – mnohdy velmi cenné informace! ¡ SCAN0060 SCAN0059 Možné problémy v třídních kolektivech (Braun) ¡Ztráta koheze l„rozskupinkovaná“ třída lvyšší skóre negativních emocí ve třídě ltechniky zaměřené na prohloubení poznání žáků mezi sebou, kooperaci ¡Rebelství lreferují o něm učitelé lpráce s odporem vůči pedagogům, škole… lzvládnutelné prostřednictvím pedagoga, kterému důvěřují ¡Posun hodnot lnapř. v chudších oblastech – diferenciace třídy podle materiálního zázemí (často potencované rodiči, učiteli…) ¡Narušení vztahů lšikana Práce školního psychologa s třídní skupinou I. ¡Diagnostika vztahů v třídním kolektivu je vždy podkladem pro intervenci, další práci se třídou ¡ ¡Možnosti a příležitosti pro práci se třídou: lVýukové hodiny ¡zejm. 1. stupeň ¡„výchovy“ – VV, HV, Pč ¡tematicky zaměřené předměty – např. OV, Výchova ke zdraví lTřídnické hodiny lSuplované hodiny lVýjezdy se třídami ¡školní výlety, školy v přírodě… Práce školního psychologa s třídní skupinou II. ¡Různé formy práce ŠP se třídou: ¡ lProžitková hodina ¡zážitkové pedagogika, psychosociální hry apod. lTematicky zaměřená hodina ¡prevence, aktuální problém ve třídě, škole apod. lNácviková hodina ¡nácvik dovedností – asertivita apod. lIntervence do vztahů ve třídě ¡složité, někdy lepší využít služeb externisty lKrizová intervence ¡akutní situace ve třídě – úmrtí spolužáka, útěk z domova, vyhrocení vztahů v kolektivu apod. ¡ Šikana – zjišťování a intervence I. ¡Upravuje metodický pokyn MŠMT ČR k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení ¡Znaky šikany: záměrnost, opakovanost, dlouhodobost, samoúčelnost, bezmocnost oběti – nerovnováha rozložení sil ¡Šikana jako systematické zneužívání moci ¡1. krok: odhad závažnosti l4 kritéria: ¡Míra otevřenosti ve výpovědích svědků a obětí ¡Závažnost a častost nevhodného chování ¡Čas – jak dlouho nevhodné chování trvá ¡Počet aktérů lOdhad stadia šikany (viz Kolář, 2001) l l Šikana – zjišťování a intervence II. ¡2. krok: rozhovor s informátory a obětí lVždy chránit obsah a ZDROJ informací! ¡3. krok: nalezení vhodných svědků lDiskrétnost! ¡4. krok: Individuální, příp. konfrontační rozhovory se svědky ¡5. krok: Ochrana oběti lZvýšená pozornost, zpřísnění dozorů ¡6. krok: Rozhovor s agresory, příp. konfrontace mezi nimi ¡7. krok: Výchovná komise lPotrestání agresorů ¡8. krok: Práce s obětí ¡9. krok: Práce s celou třídou Šikana – zjišťování a intervence III. ¡Způsoby a možnosti zapojení školního psychologa: lPrevence - budování bezpečného klimatu ve škole a třídách lSpolupráce/koordinace postupu při vyšetřování šikany ¡Úskalí role psychologa v systému represe! ¡Možné řešení: ŠP jako součást týmu lNásledná práce s obětí/agresorem lRole mediátora/facilitátora při (mnohdy komplikovaném) jednání s rodiči lNásledná práce se třídou l Stadia šikany I. (Kolář, 2001) ¡Šikanování jako porucha vztahů ve skupině, nikoliv pouze záležitost agresora a oběti ¡Šikana jako virus – pět stadií onemocnění: l1. Zrod ostrakismu ¡Přítomnost „obětního beránka“, „černé ovce“ – okrajový či neoblíbený člen skupiny ¡Ostatní žáci se s ním nebaví, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné" legrácky apod. ¡Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje ¡Značné možnosti odklonění negativního vývoje ze strany ŠP ve spolupráci s TU l2. Fyzická agrese a přitvrzování manipulace ¡Ostrakizovaný člen jako „ventil“ napětí ve skupině ¡Uspokojování potřeb asociálních jedinců ve skupině (touha po moci a obdivu, únik z nudy, „obveselení“ spolužáků apod.) ¡Přitvrzování psychické i fyzické agrese l l l ¡ ¡ Stadia šikany II. l3. Klíčový moment - vytvoření jádra ¡Vznik skupiny agresorů – „úderné jádro“ ¡Spolupráce a systematické šikanování nejvhodnějších obětí – těch, kteří jsou v hierarchii nejníže l4. Většina přijímá normy ¡V případě absence silné pozitivní podskupiny činnost jádra agresorů pokračuje ¡Normy agresorů se stávají nepsaným zákonem pro zbytek skupiny l5. Totalita neboli dokonalá šikana ¡Násilí jako normu přijímají všichni členové jako skupinový program ¡Rozdělení třídy na dvě sorty lidí - „otrokáři" a „otroci„ - jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná ¡ lV případě pokročilejších stadií šikany vhodné vyhledat intervenci externisty (SVP, odborník na řešení šikany apod.) l ¡ ¡ Hurá! Na druhý stupeň beze strachu Adaptační pobyty pro 6. třídy I. ¡Cíle adaptačních pobytů: lProhlubování vzájemného poznání žáků lSeznámení s novým třídním učitelem/učitelkou lBudování bezpečné, spolupracující, tvůrčí atmosféry ve třídě lPosilování dobrých vztahů mezi žáky lPrevence negativních jevů v třídním kolektivu lPříprava na nároky 2. stupně ZŠ Hurá! Na druhý stupeň beze strachu Adaptační pobyty pro 6. třídy II. ¡Programová náplň pobytů: lPsychosociální techniky a hry zaměřené na rozvoj vzájemného poznání a sebepoznání, komunikace, schopnosti naslouchat si a spolupracovat… lZážitková pedagogika lSportovní a společenské hry lVýlety, exkurze, soutěže apod. l l lNavazující práce školního psychologa s třídním kolektivem v průběhu roku Kariérové poradenství na ZŠ ¡Výhody školního prostředí lVyužití spolupráce ŠP, třídního učitele, výchovného poradce lDlouhodobé sledování dítěte v průběhu ZŠ lPravidelná práce ŠP se třídou – hodiny zaměřené na volbu povolání lNávštěvy veletrhů škol ¡Žáci se SVP v péči PPP ¡Používané metody v rámci kariérového poradenství na ZŠ: lObrázkový test profesní orientace (Mezera) lTSI (Amthauer) lOsobnostní dotazníky lProjektivní metody – Baum test aj. l ¡ l Výchovná problematika na ZŠ I. ¡Častá zakázka ze strany pedagogů, vedení školy i rodičů ¡Široké spektrum: občasné výchovné obtíže až závažné poruchy chování ¡Možnosti řešení na půdě školy: lPočínající, jednorázové, drobnější prohřešky lSpolupráce v rámci ŠPP – zejm. s výchovným poradcem lSpolupráce s třídním učitelem, rodiči, příp. vedením školy lMožnosti postupů a intervencí: ¡Individuální konzultace se žákem ¡Společné konzultace se žákem a rodiči (event. třídním učitelem) ¡Výchovné komise ¡„Smlouvy“ a dohody se žákem – společná dohoda na jasně vymezených pravidlech a sankcích, event. odměně při jejich dodržování ¡Skupinová práce se žáky s výchovnými potížemi ¡Práce s třídním kolektivem ¡ ¡ ¡ Výchovná problematika na ZŠ II. ¡Závažnější poruchy chování: lDlouhodobé, opakované, stupňující se, obtížně ovlivnitelné v rámci školy, dysfunkční rodinné prostředí apod. ¡Krádeže, výtržnosti, agresivní jednání, šikana, útěky z domova/školy, záškoláctví, závislosti apod. lSpolupráce školy s institucemi: OSPOD, SVP, PPP, dětská psychiatrie apod. lŠkolní psycholog jako koordinátor, komunikace s rodinou a institucemi, péče o žáka v rámci školy Výchovná problematika na ZŠ III.: Příklad „dobré praxe“ ¡„Relaxák“ aneb skupiny pro žáky s výchovnými obtížemi lVybraní žáci (na základě doporučení a podnětu ŠP, TU, vedení školy, rodičů) – žáci s drobnými výchovnými obtížemi, symptomatikou ADHD apod. l3 skupiny dětí podle věku, optimálního složení skupin lFrekvence setkání 1x týdně na cca 45 min. lRelaxační techniky, nácvik základů autogenního tréninku upraveného pro potřeby dětských klientů lSkupinové psychosociální aktivity, hry a prožitkové techniky zaměřené na sebevyjádření, rozvoj sociálních dovedností, komunikace, kooperace, schopnosti sebeovládání, koncentrace apod. lJasně vymezený systém pravidel lMonitoring vlastního chování jako součást strukturovaného motivačního systému rámujícího celý program lPodpora sebereflexe, vzájemná zpětná vazba lPozitivní zpětná vazba od žáků, učitelů i rodičů jako efektivní forma práce se žáky s výchovnými potížemi Kazuistika I.: Pavla, 5. třída „Mám teď těžké období.“ ¡Desetiletá dívka přichází na konzultaci společně s nejlepší kamarádkou. Trápí ji vztahy ve třídě, připadá si osamocená, spolužáky nepřijímaná, odstrkovaná… Zmiňuje také rodinné problémy – rodiče se prý často hádají a „budou se rozvádět“. Vyjadřuje přání docházet pravidelně na konzultace, matka souhlasí. Na čtvrté konzultaci se dívka svěřuje, že ve zvládání obtížné situace jí pomáhá „vlastní svět“, do kterého uniká „od té doby, co se naši začali hádat“, velmi detailně jej popisuje včetně pohádkových postav, které v něm žijí, ročních období, které se v něm střídají apod. S existencí tohoto „světa“ se dosud nikomu nesvěřila… Na šesté konzultaci začíná opatrně vyprávět o způsobu chování matky, který ji trápí – výčitky, nadávky (včetně vulgárních), občas i bití… Svěřuje se, že mívá noční můry o matce, které pak „nakreslí a roztrhá“, což jí pomáhá, „aby se to nevracelo“. Matka se takto údajně chová i k mladšímu bratrovi (rovněž žák školy). Podle Pavly se matčino chování zhoršilo v souvislosti s rozvodem, matka je podle ní „na nervy“. Zároveň se mimochodem zmíní, že jí „mamka zakazuje chodit k psycholožce žalovat a svěřovat se s rodinnými záležitostmi“. V těžkých chvílích doma se Pavla opakovaně uchyluje do „svého světa“, kde se vedle konzultací u školního psychologa cítí opravdu v bezpečí… ¡Jak byste v případu dále postupovali? ¡ Kazuistika II.: Marie, 8. třída „Spolykala jsem pět plat paralenu…“ ¡Marie se dostává na konzultaci na základě iniciativy matky a třídní učitelky – pro vysokou absenci (mívá omluvenky od lékaře a matky, ale spolužáci i učitelé ji opakovaně vídají chodit venku) byla svolána výchovná komise za účasti pracovnice OSPOD. Marie začíná docházet na individuální konzultace, v rámci kterých zmiňuje potíže s jedním spolužákem, který se jí často posmívá a shazuje ji před ostatními i neutěšenou bytovou situaci (bydlí s matkou v jednom pokoji)… Problém se spolužákem je řešen v individuálně s třídní učitelkou i v rámci práce se třídou, situace ve třídě se uklidňuje. Na společné konzultaci s matkou je probrána bytová situace a vyjednány oboustranně uspokojivé podmínky – spací koutek, který bude mít Marie jen pro sebe. Částečně zřejmě i pod i vlivem dohledu OSPOD Marie opět dochází do školy, při kontrolních konzultacích udává zlepšení, větší spokojenost, spolupráce je tedy protazím ukončena. Zhruba za 2 měsíce žáci 7. třídy vyplňují sociometrický dotazník a Marie na jeho zadní stranu napíše vzkaz: „Spolykala jsem 5 plat paralenu, nechci to nikomu říct, tak vám to píšu…“ ¡Jak byste dále postupovali? Kazuistika III.: Karel, 6. třída Problém v třídním kolektivu ¡Karel je žák 6. třídy individuálně integrovaný pro vývojové poruchy chování (ADHD) na neurologickém podkladu, s přidruženými poruchami učení, je vzdělávaný podle individuálního vzdělávacího plánu, pracuje s asistentem pedagoga. Třída přešla na 2. stupeň v podstatě ve stejném složení, jedná se o jeden z nejkvalitnějších třídních kolektivů ve škole, ve kterém se neobjevují potíže… Karel dochází na individuální konzultace v rámci svého IVP, navštěvuje rovněž relaxační kroužek. Ve škole se velmi snaží, i když mu učivo na 2. stupni činí nemalé potíže. Poslední dobou na individuálních konzultacích stále častěji hovoří o vztazích se spolužáky, zvláště se dvěma chlapci, jejichž chování jej mrzí. Karlovi připadá, že na něj svádějí všechno, co se ve třídě semele, mívají nepříjemné poznámky kvůli tomu, že se Kája učí trochu jinak, než ostatní, že s ním pracuje asistent atd. Když si s nimi přijde o přestávce povídat, odhánějí jej pryč, stalo se i to, že když se Kája dotkl jejich lavice, začali ji „umývat“… Současný třídní učitel si chování žáků ve třídě příliš nevšímá, nejdůležitější je pro něj docházka a prospěch. Podle bývalé třídní učitelky Kája do kolektivu na 1. stupni normálně zapadal… Zato oba chlapci prý vždy stávali spíše mírně stranou kolektivu, bývalá třídní učitelka je popisuje jako samotáře, kteří se bavili spíše spolu, nevynikali v učení (jeden z nich má SVPU kombinovanou s nižším nadáním)… ¡Jak byste v případě Káji a 6. třídy dále postupovali? Potenciální úskalí profese školního psychologa ¡Relativní profesní „osamělost“ ve škole lŠP jako součást týmu ŠPP lPodpora v rámci projektu: ¡Konzultace s metodikem, supervize ¡PPP Brno: metodická setkání ŠP JMK ¡Podpora vzdělávání – kurzy, semináře ¡Uhájení psychologické perspektivy v systému vzdělávací instituce lŠkola jako částečně represivní instituce (výchovné komise, kázeňská opatření…) lPráce s nemotivovaným klientem (žák, rodič, pedagog) ¡Rozlišování pomoci a kontroly (Úlehla, 2009) ¡Mlčenlivost: práce psychologa jako neustálý proces balancování, vyvažování… lCo komu říci? l l A naopak výhody práce psychologa ve škole… ¡Komunitní model práce lpráce s klienty v jejich přirozeném prostředí ¡ ¡Důraz na preventivní činnost lnikoliv jen řešení vzniklých problémů ¡ ¡Blízkost, dostupnost a dosažitelnost služeb pro klienty – žáky, rodiče, pedagogy ¡ ¡Znalost prostředí lintervence „na míru“ ¡ Vybraná literatura I. ¡ ¡Bendl, S. (2004): Jak předcházet nekázni aneb kázeňské prostředky. Praha: ISV. ¡Jucovičová, D., Žáčková, H. (2008): Máte neklidné, nesoustředěné dítě? (Metody práce s dětmi s LMD (ADHD, ADD) především pro učitele). Praha: D + H. ¡Kaprálek, K. Bělecký, Z. (2004): Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál. ¡Kolář, M. (2001): Bolest šikanování. Praha: Portál ¡Mezera, A. (2008): Pro jaké povolání se hodím? Brno: Computer Press. ¡Nadeau, M. (2003): Relaxační hry s dětmi. Praha: Portál. ¡Nešpor, K., Csémy, L., Pernicová, H. (1996): Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách. Praha: Sportpropag. ¡ Vybraná literatura II. ¡Peterson, L. W., Hardin, M. E. (2002): Děti v tísni: příručka pro screening dětských kreseb. Praha: Triton. ¡Pokorná, V. (2007): Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha: Portál. ¡Oaklander, V. (2003): Třinácté komnaty dětské duše. Dobříš: Drvoštěp. ¡Šimanovský, Z. (2002): Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Praha: Portál. ¡Vališová, A. (1998): Asertivita v rodině a ve škole aneb zásady přímého jednání mezi dětmi, rodiči a učiteli. Jihlava: H&N ¡Vopel, K. (2007): Skupinové hry pro život I. – IV. Praha: Portál. ¡Zelinková, O. (2003): Poruchy učení. Praha: Portál. ¡Žáčková, H., Jucovičová, D. (2007): Relaxace nejen pro děti s LMD. Praha: D + H. ¡ ¡A mnoho mnoho další… ¡ ¡ Děkuji za pozornost J