Upozornění: materiály jsou určeny pouze pro interní potřebu studentů kurzu PSY 411, Pedagogická a školní psychologie, FSS 2010. Respektujte prosím důvěrnost uvedených informací a materiály dále nešiřte. Kazuistika V. zahrnuje témata: - Předškolní výchovné problémy - Diagnostiku školní zralosti (byla diagnostikována zralost pro nástup školní docházky, se kterou ZŠ později nesouhlasila, pokoušela se chlapce vrátit zpět do MŠ) - Výukové problémy v 1.tř. ZŠ - Integraci s asistentem pedagoga - Mediaci mezi školou, rodiči a asistentem Účastnili se jí 2 psychologové (PhDr. Šmardová, Mgr. Krajča) + 1 spec. pedagog (Mgr. Zárubová); 3 vyučující ZŠ (+ ředitel); 1 pedagogický asistent a rodiče chlapce 2007 kresby 2007 Na základě komplexního vyšetření v poradně a návštěvy MŠ byl shledán způsobilý pro nástup ŠD (další rok v MŠ by nebyl pro V. přínosem). Pozn: test PDW by měl být v současnosti používán (pokud vůbec) v diagnostické praxi již pouze jako orientační zkouška dítěte na schopnosti reagovat v určitých testových situacích. Na druhou stranu, pro řadu psychologů s letitou praxí představuje zaběhanou metodu, se kterou mají bohaté zkušenosti a snadno s ní dokáží odhalit možné nedostatky v dílčích schopnostech testovaných dětí. Ojediněle se lze setkat i s používáním výsledků skórů PDW v závěrečných zprávách od psychologa. Úkol: Navrhněte jiné vhodné diagnostické metody na měření intelektu předškolních dětí ve věku 5,6 let (případně nižšího). Interní zápis v evidenčním systému PPP Červen 2009 Viz. zápis v kartě. /=>samostatně už vůbec nepracuje; sám se chystá do školy přes ½ hodiny; s pedagogickou asistentkou velký problém – je na ni drzý, dal ji facku; práceschopnost je snížená, sebeobsluha je náročná/ Rodiče jsou velmi nespokojeni s přístupem školy k řešení celé situace, matka je očividně velmi unavená (ve škole jsou rodiče stále v podezření, že dělají něco špatně). S V. musejí pracovat vždy po škole doma, aby stihli to, co nemá ze školy. WISC 112 VIQ 114 PIQ 107 Sympatický, živý kluk, hodně a rád komunikuje… Chování při wiscu je zvláštní - pracuje, ale zároveň je velmi živý, trošku jako "opička" (dělá blbosti), ukecaný. Jde vidět, že ho úkol, co dělá, musí zaujmout. REY velmi, velmi špatná - i z tohoto důvodu rodičům doporučuji neurologické vyšetření (měli by jít 17.7.) kresba na celkem pěkné úrovni REY (v horní části reprodukce, ve spodní části kopie předlohy) Z poznámek z vyšetření na rubu WISCu: vrtí se na židli, ošívá se; vše komentuje a hodně se ptá… Je hrozně ukecanej… Často má nějakou fantazii, kterou se nechává strhnout… Zdá se hodně zahlcený tím, co zrovna dělá… tel.: 543 245 9 14-16 , e-mail: zachova@pppbrno.cz odloučené pracoviště KOHOUTOVA 4 (PSČ 613 00), tel. 545 223 379-80, e-mail: kohoutova@pppbrno.cz 26.6. 2009 XXXXXXXX č.sp. XX Brno, XXXXXX č.j. PPP Ko XX/09 Důvěrné Zpráva z psychologického vyšetření V. XXXX, nar. XX. 2002, bytem Brno, XXXXXX. Důvod vyšetření: Vyšetření na doporučení školy. Přetrvávající problémy v práceschopnosti, sebeobsluze výchovných a vztahových problémů ve třídním kolektivu. K anamnéze: Oba rodiče mají VŠ vzdělání; V. je první ze 3 sourozenců. Raný i pozdější vývoj rizikový. Raný motorický i řečový vývoj včasný. Od 3 let docházka do MŠ; V. byl hodnocený jako velmi inteligentní dítě, s nadprůměrnými znalostmi; neuznával autoritu, neměl mantinely, byl tvrdohlavý, dal se obtížně ovlivnit, stížnosti na agresivitu. Rovněž rodiče uváděli problémy s poslušností (docházelo ke konfliktům, když po něm něco chtěli, když bylo potřeba něco udělat – dlouho mu trvalo, než vyhověl). V předškolním roce změnil MŠ, kde byly také problémy, ne však v původním rozsahu. Zároveň rodiče, kteří měli velký zájem o řešení výchovných problémů, absolvovali v naší poradně VTI (videotrénink interakcí). Při vyšetření před zahájením školní docházky bylo zjištěno vysoké kognitivní nadání (nadprůměrné); představy množství, zrakové, sluchové a prostorové vnímání, grafomotorika byly adekvátní věku; rovněž komunikační schopnosti přiměřeně rozvinuté, pouze rezidua dyslalie (interdentální sigmatizmus – doporučena logopedická péče). Rozhodování o zahájení školní docházky se jevilo jako komplikované (další pobyt v MŠ s nižší úrovní kognitivních podnětů a nižšími požadavky na autonomii a kompetenci by nepodporoval růst; zároveň však hrozilo, že V. bude mít obtíže v adaptaci na požadavky autority a pravděpodobně i v kolektivu). Rodiče vzhledem k osobnosti V. vyžadující individuálnější přístup zvolili 1. třídu s Montessori pedagogikou. 23.10. 2008 byla po předchozí domluvě s rodiči, vedením školy a pí. uč. realizována návštěva třídy (PhDr. Šmardová). Z pozorování vyplynulo, že V. sledoval paní učitelku, reagoval na její iniciativy, měl však pozvolnější tempo (ať už se to týkalo pohybových aktivit, odpovědi na případnou otázku, zahájení a provádění práce). „Měl delší rozjezd“, ale když přesně věděl, co má dělat, dělal to potom velmi důkladně, soustředěně pokračoval, dokud práce nebyla hotová (např. i přesto, že již skončilo vyučování). Poměrně velkým problémem byl přechod na jinou činnost (nachystat si věci, zahájit novou činnost, převléknout se apod.). V. tyto věci zvládal, pokud měl dohled (jinak nevěnoval pozornost tomu, co měl, bloumal po třídě; osvědčilo se jít k němu, jasně říct, co se po něm chce a trvat na tom, s tím, že bylo třeba stát poblíž a dohlížet, aby neodešel). V. byl přidělen asistent pedagoga, který měl chlapci pomáhat se zvládáním základního fungování ve třídě, kontaktu s ostatními spolužáky a zvyšovat jeho práceschopnost. Během školního roku 2009/2010 se však situace ve škole dále vyhrocovala – TU RR si stěžovala na časté vyrušování, sníženou práceschopnost a také i agresivní chování V. vůči svým spolužákům. Objevovaly se také stížnosti na nevhodné chování V. ve školní družině. Z výpovědi asistenta pedagoga vyplynula také stále snížená schopnost sebeobsluhy. Vzhledem ke sníženému pracovnímu tempu V. ve škole se s ním doma více připravovali jeho rodiče, aby zvládal nároky žáka 1. třídy. Dne 17.4.2009 byla opět po předchozí domluvě realizována návštěva třídy (Mgr. Krajča). Z pozorování vyplynulo, že V. zvládl dobře pracovat ve skupině dětí (asistent mu zde pomáhal s mírněním živých reakcí – např. při soutěžení počítání v matematice). Práceschopnost při individuální práci byla však nižší a to i s ped. asistentem – při počítání příkladů často odbíhal od tématu, bylo vidět, že jej činnost příliš nezajímá a rád by se věnoval něčemu zábavnějšímu. Přitom se jednalo o příklady, které by pro něj z hlediska rozumových schopností neměly dělat problém (výpočet podobných příkladů zvládl při samostatné práci v poradně během několika minut). Doma také o práci ve škole vypovídá, že pracoval dobře, ale ve skutečnosti udělal jen málo příkladů (jakoby měl menší náhled na to, co se mu daří či ne). V. působil živým dojmem, s velkým zájmem o dění kolem sebe, který ovšem není motivován k výkonu vypracovávaných úkolů. Popisované drzé skákání do řeči (viz. zápis pedagoga asistenta z dosavadní spolupráce s V.) učitelce či asistentovi se při návštěvě ve škole neobjevovalo. Dle výpovědi TU i ped. asistenta se však V. chování výrazně mění i během jednotlivých dnů. Při přestávce mezi jednotlivými bloky výuky bylo patrné, že V. patří k živějším chlapcům ve třídě (rád se honí, „blbne“, pošťuchuje se se spolužáky). Při jinak celkem nevinném pošťuchování také došlo k momentu, že V. použil razantnějšího zákroku vůči svému ležícímu spolužákovi (oba chlapci příliš nereflektovali, že se perou před návštěvou a ředitelkou ZŠ), který by určitě mohl být vnímán jako agresivní jednání. Na druhou stranu bylo patrné, že V. toto své chování spíše považuje za součást běžného „pošťuchování“ a neuvědomuje si, že by to druhému mohlo vadit. Z vyšetření: V poradně pracuje bez větších náznaků potížích v práceschopnosti. Pracuje samostatně, snaží se o dobrý výkon. Jsou ovšem patrné i určité výkyvy – hodně se ošívá, vrtí na židli. Je hodně upovídaný, často začne popisovat fantazie, co ho k dané otázce zrovna napadne. K výkonu se jeví motivovaný. V době rozhovoru s matkou si V. hraje velmi ohleduplně spolu se sestrou na chodbě (vydrží také čekat na rodiče v čekárně bez problémů přes půl hodiny). Aktuální verbální rozumové schopnosti jsou v pásmu vyššího průměru. Neverbální rozumové schopnosti jsou v pásmu průměru. Celkové rozumové schopnosti jsou v pásmu vyššího průměru (schopnost krátkodobého zapamatování slyšených informací a vybavení z paměti je rozvinuta nadprůměrně). Kresba je obsahově bohatá, zlepšila se v koordinaci; úchop tužky je již na lepší úrovni. Vnímání prostorových vztahů, manipulace s prostorem, zapamatování si prostorových vztahů je podprůměrné (kresba je neobratná, s náznaky nižší schopnosti soustředění – není schopen překreslit obrazec z paměti). Závěr a doporučení: vývojová porucha chování na podkladě disharmonického vývoje osobnosti u chlapce ve věku 6;11 let s aktuálními rozumovými schopnostmi v pásmu vyššího průměru. V popředí obrazu jsou potíže v oblasti sociální adaptace, motivace, pozornosti, dále pak snížená regulace chování (situační hyperaktivita, impulzivita, agresivita). Jedná se o žáka se zdravotním postižením, se speciálními výchovně vzdělávacími potřebami dle § 16 školského zákona. Na základě dlouhodobého sledování, s přihlédnutím k závažnosti výše popsaných projevů doporučujeme pokračovat v individuální integraci a přítomnost pedagogického asistenta (ten by měl ve spolupráci s učitelkou zajišťovat socializaci dítěte, bezpečnost při vyučování a o přestávkách, být mu k dispozici ve chvílích zkratkovitého, problémového chování, pomáhat mu v rozvíjení kooperace s ostatními, věnovat mu individuální péči a podporu ve výuce – dodržování režimu výchovně vzdělávacího procesu, soustředění, zapojování, rovněž by měl monitorovat výše zmíněnou unavitelnost resp. rovnováhu mezi aktivací a odpočinkem a tím předcházet problémovému chování). V individuálním plánu doporučujeme zaměřit se na: • rozvíjení prosociálního chování (podpora kamarádství, spolupráce, dodržování pravidel, respektování druhého, ohleduplnost, rozdělit se, půjčit, střídat se, pomoci, vyřešit spor, domluvit se…) • rozvíjení emocionality (schopnost vytvářet citové vztahy, projevování citů, soucitu, empatie…) • rozvoj sebeovládání (oddálit uspokojení okamžité potřeby, ovládnout impuls, uvědomit si a přijmout důsledky chování, respektování autority...) • rozvoj práceschopnosti (zaměřit se na úkol, setrvat u něj, dokončit ho, setrvat u činnosti mimo obor spontánního zájmu…) • poskytování zpětné vazby za práceschopnost z hlediska času a denního výkonu (vizuální podpora za jeho práceschopnost, která bude srozumitelná jeho úrovni vývoje a pro chlapce také zajímavá - blíže viz. zápis ze společného jednání v PPP dne 24.6.09) Rodiče prosím o dodání kopie výsledků zprávy z budoucího neurologického vyšetření. Kontrola bude probíhat průběžně během podzimu 2009 (viz. dohoda ze společného jednání v PPP dne 24.6.09), vyšetření v poradně dle potřeby. Mgr. Martin Krajča, psycholog ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE DÍTĚTE JE POVINEN DLE ZÁKONA 561/2004 SB. (ŠKOLSKÝ ZÁKON) § 22 ODST. 3 PÍSM. C) INFORMOVAT ŠKOLU A ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ O ZMĚNĚ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI, ZDRAVOTNÍCH OBTÍŽÍCH DÍTĚTE NEBO ŽÁKA NEBO JINÝCH ZÁVAŽNÝCH SKUTEČNOSTECH, KTERÉ BY MOHLY MÍT VLIV NA PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ A DLE PÍSM. E) OZNAMOVAT ŠKOLE A ŠKOLSKÉMU ZAŘÍZENÍ ÚDAJE PODLE § 28 ODST. 2 A 3 A DALŠÍ ÚDAJE, KTERÉ JSOU PODSTATNÉ PRO PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ NEBO BEZPEČNOST DÍTĚTE A ŽÁKA, A ZMĚNY V TĚCHTO ÚDAJÍCH. Škola trvala na řešení celé situace. Proto byla svolána schůzka na „neutrální“ půdě poradny, aby se vedení ZŠ a TU spolu s rodiči a asistentem domluvili na možném řešení. PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÁ PORADNA, BRNO, ZACHOVA 1 ( PSČ 602 00 ) tel.: 543 245 9 14-16 , e-mail: zachova@pppbrno.cz odloučené pracoviště KOHOUTOVA 4 (PSČ 613 00), tel. 545 223 379-80, e-mail: kohoutova@pppbrno.cz ZŠ XXXXX, Brno 24.6. 2009 J. H. XXXX č.sp.:12345 ZÁPIS ZE SETKÁNÍ V PORADNĚ Jednání o dalším společném výukovém a výchovném postupu s V. XXXX, nar. XX. 2002, bytem Brno, XXXXX, žákem 1.Z - Montessori, ZŠ XXXXX Brno. Na setkání dne 24.6. 2009 byli na pracovišti Kohoutova přítomni: XY – matka XX – otec Mgr. MM – ředitelka ZŠ XXXX Mgr. RR – tř. učitelka DD – asistent pedagoga Mgr. Martin Krajča - psycholog Pro školní rok 2009/2010 se přítomní dohodli: 1) Rodiče mají zájem setrvat na ZŠ XXX ve třídě s programem výuky Montessori i pro školní rok 2009/2010. 2) Pokračovat v další spolupráci s asistentem pedagoga DD. Zároveň se jeví vhodné maximalizovat počet vyučujících hodin s jediným asistentem – pokud to bude možné nezajišťovat dalšího asistenta (střídání asistentů u V. se výrazně neosvědčilo). 3) Pro zvýšení zpětné vazby V. ve škole při jeho práci se zkusí vypracovávat průběžné vizuální hodnocení jeho denní práce (např. formou panáčka, postupně se vybarvujícího na základě splněných denních úkolů). Tato vizuální pomůcka má sloužit k přímé a V. srozumitelné zpětné vazbě, kolik toho má dnes před sebou a kolik již zvládl. Podobně jsme se dohodli na zavedení doplňující vizuální podpory z hlediska časového rozsahu jednotlivých bloků výuky. Tzn. vizualizovat (např. na posunovacích hodinách), v které části vyučování se nachází, aby si V. mohl udělat představu, kolik času ve škole je již za ním a kolik před ním. 4) Vzhledem ke kulminaci obtíží chování ve školní družině v odpoledních hodinách se zúčastnění schůzky dohodli na zrušení navštěvování školní družiny během září 2009. Pro další měsíce se rozhodne v průběhu nového školního roku, zda umožnit opětovné chození do školní družiny. Kroužky po vyučování bude V. navštěvovat nepřerušeně. 5) Poradnou nabídnutý videotrénink interakcí (více o technice http://www.spin-vti.cz/) bude realizován v případě dalšího zájmu paní tř. učitelky RR (rozhodne se o využití či nevyužití techniky v průběhu září). Školou navržený souběžný videotrénink v rodině bude realizovaný v případě zhodnocení jeho efektivity odborným videotrenérem z poradny. 6) První zhodnocení práceschopnosti V. a celkové situace ve škole proběhne na konci září 2009. Celkové zhodnocení další perspektivy vzdělávání se za současných podmínek proběhne v prvním čtvrtletí šk. roku 2009/2010. Zápis vyhotovil Mgr. Martin Krajča. Dané body byly nabídnuty k připomínkám jak rodičům, tak vedení školy a s daným zněním obě strany souhlasí. Zpráva byla vyhotovena ve 3 kopiích, odeslána byla na ZŠ XXXX, rodičům chlapce a založena do spisu č. 12345. Neurologické vyšetření neodhalilo žádný vnitřní zdroj uváděných obtíží (tzn. sníženou práceschopnost, hyperaktivitu atd.). Po prázdninách byl vypracován IVP na nový školní rok. Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení žáka: V. XXXXX Datum narození: XXXX. 2002 Bydliště: XXXXXX, Brno Třída: 2.X Škola: ZŠ XXXXXXX, Brno Školní rok: 2009/2010 Třídní učitelka: Mgr. XXXXXX Kontrolní vyšetření ze dne 26. 6. 2009 Pedagogická diagnóza: Vývojová porucha chování na podkladě disharmonického vývoje osobnosti u chlapce ve věku 6,11 let s aktuálními rozumovými schopnostmi v pásmu vyššího průměru. V popředí obrazu jsou potíže v oblasti sociální adaptace, motivace, pozornosti, dále pak snížená regulace chování (situační hyperaktivita, impulzivita, agresivita). Jedná se o žáka se zdravotním postižením se speciálními výchovně vzdělávacími potřebami dle §16 Školského zákona. Doporučuje se individuální integrace a přítomnost pedagogického asistenta. Cíl výchovy a vzdělávání: socializace dítěte, rozvoj kooperace s ostatními dětmi, rozvoj sebeovládání, práceschopnosti, sebeobsluhy, rozvoj emocionality. Učební dokumenty: ŠVP ZV – Schola aperta – Otevřená škola 2009 Počet žáků ve třídě: 21 Snížení počtu žáků ve třídě: ne Pedagogický asistent: ano Náplň speciálně pedagogické nápravné péči -zajištění bezpečnosti při vyučování a o přestávkách -rozvíjení prosociálního chování (podpora kamarádství, spolupráce, dodržování pravidel, respektování druhého, ohleduplnost, rozdělit se, půjčit, střídat se, pomoci, vyřešit spor, domluvit se…) -rozvíjení emocionality (schopnost vytvářet citové vztahy, projevování citů, soucitu, empatie…) -rozvoj sebeovládání (oddálit uspokojení okamžité potřeby, ovládnout impuls, uvědomit si a přijmout důsledky chování, respektování autority…) -rozvoj práceschopnosti (zaměřit se na úkol, setrvat u něj, dokončit ho, setrvat u činnosti mimo obor zájmu…) -poskytovat zpětnou vazbu za práceschopnost z hlediska času a denního výkonu (vizuální podpora za jeho práceschopnost, která bude srozumitelná jeho úrovni vývoje a pro Vašíka také zajímavá). Pedagogický asistent Měl by ve spolupráci s učitelkou zajišťovat socializaci dítěte, bezpečnost při vyučování a o přestávkách, být mu k dispozici ve chvílích zkratkovitého, problémového chování, pomáhat mu v rozvíjení kooperace s ostatními, věnovat mu individuální péči a podporu ve výucedodržování režimu výchovně vzdělávacího procesu, soustředění, zapojování, měl by monitorovat unavitelnost resp. rovnováhu mezi aktivací a odpočinkem a tím předcházet problémovému chování. Počet hodin plné individuální výuky: ne Pomůcky:pomůcky Montessori, vizuální pomůcky na podporu práceschopnosti Hodnocení a klasifikace:hodnocení žáka je slovní Spolupráce s rodiči: -společné řešení vzniklých potíží, domluva na dalším jednotném postupu. -plnění úkolů podle záznamů v týdenním plánu. -dohled nad samostatnou přípravou Vašíka na vyučování. -zapojení do manuálních činností v domácích pracích, rozvíjet sebeobsluhu. -vytvoření a dodržování pravidelného režimu dne-dostatek odpočinku, hra, sport, společná komunikace… Podíl žáka na řešení problémů: -samostatná příprava aktovky do školy -plnění domácích úkolů - aktivní řešení problémů,důsledky Ředitel školy: Třídní učitel: Ostatní vyučující: Rodiče: Žák: Asistent pedagoga: Výchovná poradkyně: Závěr: S chlapcem v průběhu šk. roku 2009/2010 již nebyly hlášeny žádné výraznější potíže, škola ani rodiče se neozvali. Při návštěvě na ZŠ v březnu 2010 TU RR vypovídá o zlepšení chování chlapce – jeho dozrání a osamostatnění. Některé činnosti již ve škole zvládne i bez asistenta. Od dalšího roku již pravděpodobně nebude využití asistenta potřeba.