Etnopsychologie Jsou psychické jevy podobné, odlišné či totožné v různých sociálních skupinách a kulturách? Volitelný kurz vyučovaný v rámci psychoterapeutických studií a magisterského studia psychologie Garant: PhDr. Roman Hytych, Ph.D. (e-mail: romhyt@seznam.cz) Typ studijního předmětu: povinně volitelný Rozsah předmětu: 3 kredity ETCS Forma výuky předmětu: 1 přednáška a 1 seminář Způsob ukončení: zápočet Počet studentů: 15 Základní charakteristika Kurz nabízí seznámení se základními teoretickými a metodologickými východisky etnopsychologie, interdisciplinárního oboru zkoumajícího psychické jevy v různých sociálních skupinách a kulturách. V jednotlivých přednáškách jsou konkrétně dokumentovány vybrané teoretické přístupy se specifickým zaměřením na zvolená témata: etika a hodnoty; duševní zdraví a nemoc; smrt. Studentům je vedle přehledu relevantních vědomostí nabídnut nácvik základních dovedností kvalitativní metodologie užívané v etnopsychologii: vedení a facilitace rozhovoru, příprava a záznam pozorování jakož i analytické zpracování dat vytvářených výzkumníkem. Kurz nabízí jednak prozkoumání studenty přijímaných kulturních reprezentací vybraných témat jednak nabízí alternativní možnosti vycházející jak ze studia relevantní literatury, tak i z výsledků terénního výzkumu lektora kurzu v tradičně buddhistických kulturách Srí Lanky a Barmy v letech 2002-2004. Forma výuky předmětu: 1 přednáška a 1 seminář (každý týden). Je požadována aktivní účast na seminářích (80%). Předmět je ukončen zkouškou. Podkladem pro hodnocení je zpracování, prezentování a obhájení seminární práce. Cílem zpracování závěrečné práce je explorace pojímání vybraného tématu ve skupině studentů a osvojení si alternativního pohledu na danou problematiku, který není běžně přijímaný v~domovské kultuře studenta. Očekává se podrobná diskuse presentovaných pohledů na základě aktivního studia relevantní literatury a výstupů výzkumného projektu (záznam skupinové diskuse) provedeného studentem (či týmem studentů) v~průběhu vybraného semináře. Rozpracovaná práce je prezentována v~hlavních bodech na semináři a podrobena diskusi ostatních studentů. Písemně zpracovaná závěrečná práce je do čtyř týdnů po prezentaci odevzdána lektoru (pokud není s lektorem dohodnuto jinak) v~minimálním rozsahu 7 normostran, který ji písemně ohodnotí. Závazné vybrání tématu závěrečné práce je termínováno třetím týdnem výuky, prezentace prací je realizována desátý a třináctý týden výuky. Vedle nabízených témat závěrečných prací lze s~lektorem kurzu dohodnout odlišná témata. Závěrečné práce lze zpracovat ve dvojici či trojici s~adekvátním rozšířením rozsahu práce (prezentace 15-20 minut, práce minimálně 10 normostran). Podrobný sylabus[1] 1. Úvodní přehled problematiky, cíle kurzu a uzavření kontraktu se studenty. Modely osoby, jak lze vysvětlit chování a jednání osob v závislosti na sociálním a kulturním kontextu dané osoby a osoby pozorovatele, vědce? Láska, sex a erotika v~kulturních odlišnostech. 2. Odlišné reprezentace předmětu výzkumu jako predeterminanty přístupu k problematice. I vědecké modely mají svůj kulturní kontext. Diskutovány budou otázky etiky výzkumu; vlivu výzkumníka na zaznamenávané skutečnosti výzkumu (bias); vlivu zdrojů financování výzkumu na otázky řešené vědou (vested interests of science); módní trendy ve vědě; kulturní zásobárna vědění a sdílené sociální reprezentace vědecké obce a zkoumané populace. 3. Metodologické principy zkoumání psychických jevů v odlišných sociálních skupinách a kulturách. Podrobněji bude diskutována otázka práce s odlišností, explorace relevantní kulturní zásobárny vědění a zpracování vlastních předpokladů zdravého rozumu. Jako nedílnou součástí etnopsychologického výzkumu je postulován rozvoj sebepoznání osoby výzkumníka, metodický trénink introspekce a nácvik pozorování Závazné přihlášení k tématům závěrečných prací. 4. Smrt Smrt a umírání v realitě střední Evropy. Vývoj pojímání smrti. Křesťanské kořeny, postmoderní konzum, institucionalizace, medikalizace a profesionalizace umírání. Staronové trendy, domy bolesti, hospice. Explorace reprezentace smrti studentů semináře. Vztah smrti a života. Má téma smrti i blahodárné účinky, například v psychoterapii? Příklady pojetí smrti v neevropských kulturách, diskuse odlišností, podobností, možných důsledků rozdílného pojetí psychických jevů. Existuje jediná pravda? Seminář je věnován nácviku vedení a facilitace skupinového rozhovoru (téma vývoj dítěte), záznamu pozorování a analytickému zpracování vytvářených dat. Jednotliví studenti se trénují v rolích facilitátora, pozorovatele, účastníka a zároveň ve skupinové diskusi mapují své vlastní pojetí diskutovaného tématu. Skupinové rozhovory jsou zaznamenány a jsou podkladem pro seminární práce studentů. V přednášce jsou poté nabídnuty alternativní možnosti pohledu na diskutované psychické jevy. 5. Vývoj dítěte. Psychoanalýza a hledání odpovědí na povahu vztahu kultury a osoby. Jakou roli při vývoji dítěte hrají kulturní vzorce, výchovné styly rodiny, vrozené dispozice a tendence dítěte. Kdo s kým spí? Existují obecné zákonitosti či významné kulturní a sociální variace? 6. Identita. Krize antropologie; je řešením užití nástrojů statistiky, zaměření se na strukturu či pozorovatelné chování? Svoboda jednání či programy chování? Definování identity, rozvíjení vůle, jednání, chování, svoboda, podmíněnost, sociální a kulturní tlak. 7. Emoce. Kognitivní přístupy či kulturní relativismus? Prožívání, exprese emocí a jejich kognitivní zaznamenání. Role jazyku. 8. Tělo Jak zacházíme se svým tělem? Tělesně zakotvené prožívání, dieta a zdravý životní styl, poruchy příjmů potravy, ženská obřízka a jiné. 9. Duševní zdraví a nemocI. Co je zdravé a co nezdravé? Norma a vybočení z normy. Norma a ideál, na statistice založené střední hodnoty souboru versus kvalitativní rozlišení typů. Explorace reprezentace duševního zdraví a nemoci studentů semináře. Diskuse tradičního pojetí duševní nemoci a zdraví dle manuálů MKN 10, DSM IV. Příklady pojetí duševního zdraví a nemoci v neevropských kulturách, diskuse odlišností, podobností, možných důsledků rozdílného pojetí psychických jevů. 10. Prezentace seminárních prací I. Studenti mají 10 min k prezentaci své práce, po níž následuje krátká diskuse. 11. Duševní zdraví a nemocII. Co je zdravé a co nezdravé? Norma a vybočení z normy. Norma a ideál, na statistice založené střední hodnoty souboru versus kvalitativní rozlišení typů. Explorace reprezentace duševního zdraví a nemoci studentů semináře. Diskuse tradičního pojetí duševní nemoci a zdraví dle manuálů MKN 10, DSM IV. Příklady pojetí duševního zdraví a nemoci v neevropských kulturách, diskuse odlišností, podobností, možných důsledků rozdílného pojetí psychických jevů. 12. Etika a hodnoty Role etiky v každodenním životě, profesy psychologa, psychoterapeuta a vědce. Zdroje definice etiky, kulturní odlišnosti. Existuje variace hodnotové hierarchie v různých kulturách? Jakou roli pro mě hraje etika, jaké jsou mé cíle, jaké jsou preferované hodnoty české společnosti? Mohou nás obohatit alternativní pohledy mimoevropských kultur? 13. Prezentace seminárních prací II., reflektování kurzu. Studenti mají 10 min k prezentaci své práce, po níž následuje krátká diskuse. Základní literatura: Bock, P.K. (1999). Rethinking Psychological Anthropology: Continue and Change in the Study of Human Action. (2nd ed.) New York: W.H. Freeman and Company. Hytych, R (2008). Smrt a nesmrtelnost: Sociální reprezentace smrti. Praha: Triton. Miovsky, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: GRADA. Schweder, R.A. (2003). Why do man barbecue?: Recepis for cultural psychology. Cambridge, Massachutsetts, London: Harvard University Press.. Doporučená literatura k jednotlivým tématům (více též učební materiály v IS): Ariés, Ph. (2000). Dějiny smrti I., II. Praha: Argo. Benda, J. (2000). Mystika a schizofrenie: Mystické zážitky jako předmět klinického zájmu. Nepublikovaná rigorózní práce. Praha: Filozofická fakulta Karlovy univerzity, katedra psychologie. Berger, P.L., Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Bradburry, M. (2000). Representations of Death: A Social Psychological Perspective. New York: Routlege. Braud, W., Anderson, R. (1998). Transpersonal Research Methods for the Social Sciences: Honoring Human Existence. London: Sage Publications. Carrithers, M. (1983). The Forest Monks of Sri Lanka: An Anthropological and Historical Study. Delhi: Oxford University Press. Castaneda, C. (1995). Oddělená skutečnost. Praha: Volvox Globator. Čermák, I. (2000). Kvalitativní výzkum v psychologii: problémy a výhledy. In Čermák, I., Miovský, M. (Eds.). Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí. Brno, Boskovice: Psychologický ústav AV ČR, Albert. Čermák, I., Štěpaníková, I. (1997). Validita v kvalitativním psychologickém výzkumu. Československá psychologie: časopis pro psychologickou teorii a praxi. 6, 503–512. Erchak, G. M. (1992). The Anthropology of Self and Behaviour. New Brunswick: Rurgers University Press. Foucault, M. (1997). Psychologie a duševní nemoc. Praha: Dauphine. From, E. (1992). Mít nebo být. Praha: Naše Vojsko. Frýba, M. (1982). Psychodrama Elements in Psychosis Treatment by Shamans of Sri Lanka. In Pines, M., Rafaelsen, L. (Eds.). The Individual and the Group. Vol. II, New York: Plenum. Frýba, M. (2008). Psychologie zvládání života: Aplikace metody abhidhamma. Boskovice: Albert. Geertz, C. (2000). Interpretace kultur. Praha: SLON. Gendlin, E. T. (2003) Fokusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Praha: Portál. Germer, C. K., Siegel, R. D., Fulton, P. R. (Eds.). (2005). Mindfulness and Psychotherapy. New York, London: The Guilford Press. Goffman, E. (1961). Asylums. Garden City, New York: Doubleday Anchor. Harner, M. (1980). The Way of the Shaman. San Francisko: Harper & Row Publishers. Herzlich, C. (1973). Health and Illness. London: Academic Press. Howarth, C. (2002). Using the theory of social representations to explore difference in the research relationship. Qualitative Research. 1, 21–33. Hytych, R. (2005). Využití principů zakotvené teorie při etnopsychologickém výzkumu: Sociální reprezentace smrti na Srí Lance. In Miovský, M., Čermák, I., Chrz, V. (Eds.), Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku IV. – vybrané aspekty teorie a praxe. Olomouc: Univerzita Palackého. 339-351. Jodelet, D. (1991). Madness and Social Representation. New York: Harvester Wheatsheaf. Jung, C. G. (1994). Duše moderního člověka. Brno: Atlantis. Lévy–Bruhl, L. (1999). Myšlení člověka primitivního. Praha: Argo. Luhrmann, T. (2002). Of two minds: The growing disorder in American psychiatry. Knopf. Morgan, D. L. (2001). Ohniskové skupina jako metoda kvalitativního výzkumu. Tišnov, Brno, Boskovice: SCAN, PsyÚ AV ČR, Albert. Naranjo, C., Orstein, R. E. (1971) On the Psychology of Meditation. London: George Allen Unwin Ltd. Plichtová, J. (2002) Metódy sociálnej psychológie zblízka: Kvalitatívne a kvantitatívne skúmanie sociálnych reprezentácií. Bratislava: MÉDIA. Ratnapala, N. (1999). The Beggar in Sri Lanka. (2nd revise ed.). Ratnalana: Vishva Lekha Sarvodaya Publisher. (1st published 1976). Tseng, W. S. (1999). Culture and Psychotherapy: Review and Practical Guidelines. Transcultural psychiatry, 36 (2), 131–179. Vogt, B. (1999). Skill and Trust. Amsterdam: Amsterdam University Press. Wagner, W. et al. (1999). Theory and method of social representations. Asian Journal of Social Psychology, 2, 95–125. Yalom, I. D. (2006). Existenciální psychoterapie. Praha: Portál. Odkazy na internetu http://www.aaanet.org/SPA/syllabi/ http://www.sscnet.ucla.edu/00W/anthro135b-1/ http://www.learner.org/discoveringpsychology/26/e26expand.html http://www.smcm.edu/sha/shapubs.htm ________________________________ [1] Témata přednášek 5-12 budou uzpůsobena dle témat zpracovávaných studenty v jejich závěrečných pracích.