Participatory development participativní rozvoj nBotes, L.; van Rensburg,D. [2000]: nCommunity participation in development: nine plagues and twelve commandments. Community Development Journal, Jan 2000;35, 1; Academy Research Library, pp. 41 Community participation nKoncept ´participace komunity´ je jedním z nejvíce nadužívaných a nejméně pochopených pojmů nPostrádá vážnou snahu kriticky analyzovat rozdílné formy participace, [Botes, van Rensburg; 2000:41]. Překážky participaci externí n Vnější překážky – faktory které nepocházejí z cílové komunity intervence, a které zpomalují nebo zabraňují uskutečnění skutečné komunitní participace. nrole rozvojových profesionálů, nširší orientace vlády na podporu participace a tendence rozvojových agentur aplikovat selektivní participaci a technicko-finanční možnosti n Internal, combination nInterní překážky – konflikt mezi zájmovými skupinami, bránění vstupu (gate-keeping) lokálními elitami, nKombinace – velký tlak na brzké výsledky, a technicko-finanční zkreslení zahrnují jak externí, tak interní překážky participace Externally induced projects externě iniciované projekty nVětšina rozvojových projektů je iniciována lidmi mimo cílovou komunitu; zřídka jde o spontánní aktivitu komunit samotné nZ toho plyne posílení paternalistická role rozvojových expertů – velká překážka skutečné komunitní participace n 1)Paternalistická role rozvojových profesionálů n2) Brzdící a preskriptivní role státu n3) Disproporcionální referování o rozvojových úspěších (zveličování) n4) Selektivní participace n5) Systematické zkreslení směrem k hmatatelným, kvantifikovaných výsledkům n6) Konfliktní zájmové skupiny uvnitř cílové komunity n7) Bránění vstupu lokálními elitami n8) Excesivní tlak na bezprostřední výsledky zdůraznění výsledku na úkor procesu n9)Nezájem o zapojení ze strany veřejnosti n 1)1. POHROMA nPATERNALISTICKÁ ROLE ROZVOJOVÝCH PROFESIONÁLŮ n´jediní držitelé´rozvojových mouder nMonopol na řešení nThe monopoly of solutions: n„They (the developers) arrived already knowing everything. They come here and look around, but they see only what is not here“´ (Indian Villager) Expert knowledge (Giddens) n“často, rozvojoví profesionálové dominují rozhodování a manipulují namísto napomáhání rozvojového procesu nOznačení ´rozvojoví experti´ znají vše nejlépe a předem nPrimární funkcí – transfer vědění cílové komunitě, která z definici ´ví méně´ nRozvojová pastorální péče Paternalistic role of development professionals n experti jsou trénováni způsobem, který cílovou skupinu ´disempower´ a říkají ostatním co by si měli myslet a co dělat. nTento postoj přispěl k přístupu profesionálů, kteří sami sebe vědomě či nevědomě nahlíží jako na jediné vlastníky rozvojového vědění n Paternalistic role of development professionals nVlastnictví monopolu na řešení systematicky podhodnocuje kapacity lokálů činit vlastní rozhodnutí stejně jako si určovat vlastní priority nTo stěžuje rozvojovým plánovačům adekvátně nahlížet potřeby skrze perspektivu cílové populace n Reversed legitimization – obrácená legitimizace nV některých případech komunitní participace není skutečnou snahou posílit komunitu (empower) komunity zvolit si své priority svobodně nAle spíše snahou ´prodat´ již předem učiněná rozhodnutí. nParticipace začíná až po té , co již byly projekty vytvořeny. Paternalistic role of development professionals nZískání souhlasu k předem připravenému ´balíčku´ nKonzultace s komunitou může pouze legitimizovat stávající rozhodnutí nPR exercise nKomunitní participace – není ničím více než snahou přesvědčit cílovou populace, co je pro ně nejlepší [Botes, van Rensburg; 2000:43]. n n n Development champions nKomunita se tak může stát snadno závislá na přítomnosti a myšlenkách ´rozvojového šampióna´, nkterý může zabránit participativní rozvoj podceňováním a zkušeností neprofesionálů n[Botes, van Rensburg; 2000:43]. Dva typy rozvojových šampiónů Tau, Kado nTau – utilitaristická představa participace v rozvoji, která zdůrazňuje ´dodání rozvojového produktu´ za jakoukoli cenu (come hell or high water). nKomunitní participace aplikuje jako nástroj pro dosažení cíle Tau n nAt the end of a multimillion informal settlement upgrading project Tau ´s approach paid off resulting in 4000 sites that were serviced, with electricity installed in each site Tau nVýhody a zisky odvozené z participace primárně závisí na politických zájmech zainsteresovaných nProto participace může být velmi nebezpečná pokud se dostane do nevhodných rukou n [Botes, van Rensburg; 2000:45]. Tau nKomunitní lídři – nespokojenost s nedostatkem konzultací a komunikace důležitých otázek nNejsou placení za čas, který věnují organizování komunitních setkání a spolupráci na úkolech, které přispěli k úspěšné implementaci projektu n [Botes, van Rensburg; 2000:43]. n Tau n nCommunity leaders - objected of having been misused by Tau (right or wrongly) for the benefit of Tau and the development agency he represents” [Botes, van Rensburg; 2000:43]. Kado nKomunitní participace je cílem sama o sobě nNeustálá komunikace a dialog jsou klíčové pro vytvoření konstruktivního prostředí pro práci jako partnerů komunity a jejich lídrů n- podle Kado – stanovené cíle a hmatatelné výsledky nejsou méně důležité, ale proces jejich dosahování je stejně důležitý Kado nAfter ending their relationship with Tau the community leaders opted to work with Kado, Kado facilitated the restructuring of the Community Based Organisation (CBO) nKomunitní lídři – odměna za práci, které vykonali - community consultancy work. nKado – věří v interaktivní rozhodovací proces [Botes, van Rensburg; 2000:43]. Kado n“The ostensibly non-political, non-partisan, character of participation obscured its use as a weapon in the struggle for power. Kado nMorgan. [1993:7] describes, almost in a cynical-ironical way, how participation was used as resource and object of political struggle by politicians and health professionals and officials in the ´noble´ field of primary health care in Costa Rica” [Botes, van Rensburg; 2000:43]. n1) Paternalistic role of development professionals n2) The inhibiting and prescriptive role of the state n3) The over-reporting of development successes n4) Selective participation n5) Hard-issue bias 2) State and participatory development nPro stát – programy KP – vnímány jako méně zaměřené na zlepšení podmínek chudých nebo na modifikaci způsobů rozhodování nSpíše na udržení stávajících mocenských vztahů ve společnosti a zajištění mlčenlivosti chudých. nKP je často užívána jako nástroj legitimizace politického systému jako forma sociální kontroly nÚroveň oddanosti vlád komunity nepřinesl vždy přínosy pro lokální komunity n[Botes, van Rensburg; 2000:45]. n n“Participation is often constrained at the state level by partisanship, funding limitations, rigidity, the resistance of local and national bureaucrats, nand the state´ s inability to respond effectively to the felt needs of the populace. nGovernment bureaucrats as the instruments of nation states are very much in a hierarchical mode of thinking which inhibits participatory development and undermines the people´s own governing abilities” [Botes, van Rensburg; 2000:45]. n1) Paternalistic role of development professionals n2) The inhibiting and prescriptive role of the state n3) The over-reporting of development successes n4) Selective participation n5) Hard-issue bias 3)The over-reporting of development successes nsuccesses related to development initiatives are quantified, documented and communicated to a greater extent that failures. nNedostatečné zprávy o neúspěších a následných zlepšení, která by mohla být aplikována 3)The over-reporting of development successes nV teoretické diskusi rozvojové experti připouští, že poučení se z neúspěchů je součástí procesu učení nAvšak rozvojoví experti na všech úrovních mají zájem na prezentování obrazu úspěchu nÚspěch je odměňován, zatímco neúspěchy přestože potenciálně informativní nejsou n 3)The over-reporting of development successes nPovaha neúspěchu, přestože neúspěch by mohl zlepšit následující intervence, lekce z neúspěchu je ztracena. n[Botes, van Rensburg; 2000:46]. nWe need more studies of what went wrong in development initiatives, the reasons why they went wrong and some suggestions as to how the same mistakes can be avoided” [Botes, van Rensburg; 2000:46]. n1) Paternalistic role of development professionals n2) The inhibiting and prescriptive role of the state n3) The over-reporting of development successes n4) Selective participation n5) Hard-issue bias 4) selective participation n“Very often it is most visible and vocal, wealthier, more articulated and educated groups that are allowed to be partners in development without serious and ongoing attempts to identify less obvious partner” nElite-bias Chamber 4)selective participation - Question of representativness nProtože mnoho komunitních organizací není demokraticky zvoleno, zapojení lokálních vůdců znamená zapojení hlasu self-appointed skupiny a nemusí adekvátně odrážet názory a perspektivy širší komunity nNebezpečí - the risk of the project being co-opted by certain groups or interests, - z cílové komunity nebyly konzultování ti ´praví´- n [Botes, van Rensburg; 2000:45]. 4) selective participation nVelmi známý antropologický princip – komunikativní a snadno přístupní členové komunity jsou většinou ve své komunitě marginální nJednou z největších výzev je zajištění, že lidé, co nemají kapacitu a nechtějí se zapojit jsou také zapojeni do rozvojového procesu [Botes, van Rensburg; 2000:46]. 4) selective participation community renting n nKupování náklonnost -´najímání komunity - development agency ´buys´ the goodwill and support of key interest groups in the community, which is also refereed to as ´community-renting´. nZapojení komunity – citlivé na manipulaci a přivlastnění- nLatin America contexts that communities may deliberately buy into co-option to gain assess to resource” [Botes, van Rensburg; 2000:46]. selective identification nthe developer of donor agency identifies the community partners, instead of the community themselves. nSelektivní identifikace – ´nejznámější´ členové komunity jsou požádání aby zasedali v komisi (committee) nParticipace je pro rozvojáře záležitost vhodnosti a snadnosti (convenience) nNalezení partnera – cíl umožnit pokračování projektu a zajištění reprezentativnost partnera projektu je vedlejší záležitostí [Botes, van Rensburg; 2000:46 n1) Paternalistic role of development professionals n2) The inhibiting and prescriptive role of the state n3) The over-reporting of development successes n4) Selective participation n5) Hard-issue bias 5) Hard issue bias n´tvrdá kritéria´ the co-called ´hard´ issues (technological, financial, physical and material) jsou vnímána jako důležitější pro úspěšnost projektu nMěkká kritéria – zapojení komunity, kvalita rozhodovacích procesů, ustavení organizační struktury na podporu empowerment a budování kapacit n [Botes, van Rensburg; 2000:46-7]. 5) Hard-issue bias nMůže to vyústit do předpokladu, že sociální a kulturní znaky – soft issues – jsou okrajové, nehmatatelné a časově náročné a proto složitější na zapojení než hard issues nNevyhnutelně to vyúsťuje do technického zkreslení, které zanedbává fakt, že nevhodné sociální procesy mohou zničit nejvznosnější rozvojové snažení n[Botes, van Rensburg; 2000:46-7]. Institutional components n“While many technologies are available for the ´hardware´ components of development projects, this is not the case for the institutional components and socio-cultural parts of these projects (“software”), which in no way are less important for the projects´s ultimate success. nThus creating and strengthening adequate social organization – the social capital that sustains, uses and maintains the technology, and involving the users of the technology, is no less important than the technology itself” [Botes, van Rensburg; 2000:46-7]. 5) Hard-issue bias n´product-related hard issues´ rather than ´process-related soft issues´. n“The majority of professional organizations for development ni.e. engineering firms, town and regional planners, quantify surveyors, contractors involved in urban development towards n6) Conflicting interest groups within end-beneficiary communities n7) Gate-keeping by local elites n8) Excessive pressures for immediate results: the accentuation of product at the expense of process n9)The lack of public interest in becoming involved n 6) Conflicting interest groups within end-beneficiary communities nRozvoj přináší vzácné zdroje a příležitosti marginalizovaným komunitám nProto rozvoj zahrnuje také rozhodnutí o pritoritách jednotlivých potřeb, a jisté potřeby jsou naplněny na úkor jiných 6)Conflicting interest groups within end-beneficiary communities nMožnost konfliktu mezi různými zájmovými skupinami a různými segmenty cílové komunity nKonflikt také může vzniknout, pokud se jisté skupiny cítí zanedbávané v rozhodovacím procesu nZpětně to zvyšuje pravděpodobnost, že různé zájmové skupiny budou stát proti sobě n [Botes, van Rensburg; 2000:48]. n 6) Conflicting interest groups within end-beneficiary communities n nVětšina občanských a politických hnutí je si vědoma, že rozvoj, za který si mohou nárokovat odpovědnost podpoří a rozšíří jejich základnu příznivců nMají tedy motivaci diskreditovat procesy, za které si nemohou připsat zásluhy 6) Conflicting interest groups within end-beneficiary communities nKomunitní organizace také nepodporuje fakt, že většina obyvatel neformálních obydlení bojuje o přežití na hranici absolutní chudoby nJ Afrika – mnoho projektů sabotováno nebo hi-jacked – zájmové skupiny se domnívali, že jim nebyla přisouzena dostatečná role n[Botes, van Rensburg; 2000:48]. n n n nLídři neformálních osídlení se na tuto situaci velmi dobře adaptují a často si monopolizují informační kanály mezi obyvateli slumu a rozvojovými agenturami nTímto způsobem, přestože mohou hrát kladnou úlohu mediátorů pro městské chudé, limitují přímý přístup a aktivní participaci nízko-příjmových skupin obecně n6) Conflicting interest groups within end-beneficiary communities n7) Gate-keeping by local elites n8) Excessive pressures for immediate results: the accentuation of product at the expense of process n9)The lack of public interest in becoming involved n Gate-keeping by local elites n pokud lídři komunity projekt podporují potom jsou vyhlídky na úspěch přirozeně vyšší, než když jsou proti nLokální elity mohou efektivně zhatit snahy přímo jednat s cílovými skupinami, protože to ohrožuje jejich kontrolu n[Botes, van Rensburg; 2000:49]. Gate-keeping by local elites nExistuje vždy nebezpečí, že rozhodování může spadnout do rukou malé a samu sebe reprodukující se kliky, která jedná ve vlastním zájmu a nikoli v zájmu širší komunity nFriedman [1993:29] term ´positioning for patronage. nIn developing countries, South Africa included, the peculiar dynamic of the informal settlements often lend themselves to an autocratic style of leadership based on patronage, which reinforce the prevailing inequality of the existing social structure” [Nienied, 1990:45 8) Excessive pressures for immediate results: the accentuation of product at the expense of process nNapětí mezi imperativy dosažení výsledků (produkt) a komunitní participace (proces) nMezi časovou náročností a hodnotou, která tato debata bude mít nPodkopává pozornost institucionálního budování a ztěžuje nakládání s chudobou skrez welfare přístupu n 8) Excessive pressures for immediate results: the accentuation of product at the expense of process nAny pressure on development workers to show results, nto take matters out of the hands of community people and complete them themselves” ”[Botes, van Rensburg; 2000:50]. n 8) Excessive pressures for immediate results: the accentuation of product at the expense of process n“Friedman [1993:11] n development progress measured, nalso by public opinion-formers and politicians, by the speed with which tangible results are delivered. nHowever, pressure to deliver is not simply a result of impatience from hasty technocrats, potential beneficiaries are often also impatient at the endless discussions without any sign of delivery. nLengthy periods spent on process issues are regarded with impatience because action is required rather than social niceties. nFor many, participatory development is too time-consuming and not cost-effective, because participation in practice is always a slow and uncertain process and is likely to involve more paper work and soul-searching”[Botes, van Rensburg; 2000:50]. n Proces versus výsledek nVýsledek důležitější než proces nDynamika rozhodování – developer-centered approach, top-down decision-making, taken by development elite nVýchozí předpoklady (Underlying assumptions) – spoléhání se na formální know-how a expertního vědění k vyřešení problému v co nejkratší době nDůraz – čas, výsledek n Proces je více než produkt nDynamika rozhodování – people-centered approach – přístup zaměřený na lidi, bottom-up rozhodování členů komunity a jejich legitimních zástupců nVýchozí předpoklady- bezprostřední výsledek je méně důležitý než proces, kterým k němu dospějeme, i když je časově náročnější – důraz na participaci a konzultaci nNevůle participovat může být výsledkem minulé zkušenosti – kdy očekávání nabyla naplněna nPaul [1987] - World Bank - těžké stavět na participaci, pokud země nemá sociální tradici participace n n nFaktory jako kultura, historie, politika vlády, a ekonomické struktury ovlivňují komunitní participaci n individuální a skupinové motivace jsou kontextuálně-specifické a vázané na komunitu spíše než univerzálně definované. Doporučení pro participativní rozvoj nJasně demonstrovat status outsiders – vzhledem k cílové komunitě a potenciální důsledky pro Vaše zapojení nRespektovat příspěvky komunity ve formě jejich vědění, dovedností a potenciálu nBýt dobrým zprostředkovatelem /facilitator/ a katalyzátorem rozvoje – pomáhat komunitě a stimulovat komunitně založené iniciativy. nchallenge practices which hinders people releasing their won initiatives and realize their own ideas. nPodporovat rozhodování v definování potřeb, stanovení cílů, a formulace politik, plánování a implementace rozhodování nKomunikovat jako úspěchy tak neúspěchy programu – někdy neúspěchy jsou více informativní než úspěchy nBelieve in the spirit of ´Ubundu ´ a –south African concept encompassing key values such as solidarity, conformity, compassion, respect, human dignity and collective unity. nStřežit se proti dominaci některých zájmových skupin a nereprezentativních klik nInvolve a cross-section of interest groups to collaborate as partners nUznat procesní ´měkké faktory´ stejně důležité jako ´tvrdé´ nMultidisciplinární přístup nempower community - aby výsledky rozvoje byly sdíleny celou komunitou, a cílová komunity ovlivňovala směr rozvojových iniciativ SVETOVÁ BANKA 1 VZNIK nMMF nSB n - Medzinárodná banka pre obnovu a rozvoj /IRBD/ n - Medzinárodná asociácia pre rozvoj /IDA/ n - Medzinárodná finančná korporácia /IFC/ n - Multilaterálna agentúra pre investičné záruky /MIGA/ n - Medzinárodné centrum pre riešenie investičných sporov /ICSID/ n n n27. 12. 1945 Důvody vzniku . . . n nJednotné pravidlá v medzinárodných menových vzťahoch –MMF n nZabrániť ďalším svetovým hospodárskym krízam /20-30 roky 20 stor./ n nZnižovať chudobu n /pôžičky vládam chudobných štátov a v období ekonomickej transformácie/ n n+ nAKTUÁLNE CIELE: Oddlženie chudobných krajín, Zlepšiť ekonomickú, sociálnu, zdravotnú úroveň a úroveň ŽP ... n Ekonomika vs. Zdravie nNigéria nInfikovaný komár – malária 300krát/rok nBoston nAni jeden infikovaný komár nAFRIKA: n500 mil. prípadov malárie ROČNE 2 000 000 mŕtvych n n23 mil. nositeľov HIV n+ vojny, korupcia, ekonomické bezvládie nZAHRANIČNÉ INVESTÍCIE n n Robert Picciotto nVýznam reštrukturalizácie SB: n n1 miliarda rok 1990 n TRŽNÁ EKONOMIKA nviac ako 5 miliárd rok 1995 Zmeny v SB üDozorná rada üObnovenie oddelenia pre hodnotenie operácií üVýborová komisia pre rozvoj efektívnosti üSkupina pre zisťovanie kvality üAnti-korupčná jednotka üSkupina pre služby krajinám ü n ü ü nVytvorenie systematického spojenia dohľadu nad postupmi: •Úroveň projektov, •Stratégie pomoci krajinám Výsledky zmien Uspokojivé výsledky 66 % 75 % Sú skutočne uspokojivé ??? 34 % 25 % 20 % zo všetkých projektov je NEUDRŽATEĽNÝCH!!! Bruce Rich nKritika reforiem James D. Wolfensohn /prezident SB/ n * Kultúra schvaľovania pôžičiek * Oslabenie kontroly kvality * Ignorovanie neefektívnosti * Kultúra korupcie * Zlyhanie získavania výsledkov * Bez osobnej zodpovednosti n nOdklonenie prísunu peňazí pre porcie jedla najchudobnejším na tradičné bankové pôžičky ... n „Nezávislá“ Inšpekcia a jej Achilová päta nKontrola implementácie projektov n nInvestigácie inšpekcie musí schváliť n nVÝKONNÁ RADA BANKY n(rozvinuté a rozvojové krajiny) n nTvrdý lobbing n n Príklady „pomoci“ banky nManažovanie prírodných zdrojov Randónie – Brazília nVyradenie Inšpekcie – kontrola po 18 mesiacoch n -Odlesňovanie pokračuje -Legálne vytínanie dreva -Usídľovanie v chránených oblastiach -Malý rast v realizáciu udržateľného plánu zdravia n n nPresídlenie obydlí – priehrada Itaparica – India -$ 63 000 / rodina n nINDIA a BRAZÍLIA – lobbing – proti vyšetreniam ... nnásledne: Taliansko, Francúzsko, Belgicko, Kórea nza 52 % - 48 % proti Korporačná prosperita alebo zmiernenie chudoby? nRast banky v oblasti IFC a MIGA na úkor IBRD nPodpora korporácii: nCoca-Cola plantáže, Kyrgyzstan a Azerbaidžan nExxon-Mobil, Chevron and Petronas n ropné konštrukcie, Čad a Kamerun nZlaté doly Indonézia, Papua Nová Guinea, ohavné dopady na ŽP n n n ... Camino Real hotel – plážová oblasť Ixtapa (Mexico) ... 2 hotely, Inter-Continental, Zambia ... Marriott hotel, Miraflores (Lima) ... $ 343 mil. ... Holandský pivovar, okolie Moskvy, Bukurešti ... $ 29 mil. ... Expand Citibank, Turecko a Dom. Rep. … $ 75 mil. ... Expand ING a ABN Ampro groups, Turecko a Ekvádor…$ 64mil. ... španielská banka, Uruguay a Peru… $ 64,1 mil. ... Lloyd´s Bank of London, filiálka Argentína … $ 13,9 mil. 48 % poskytnutých záväzkov MIGA – Pomoc chudobe a ŽP ??? nMEXICO n životná úroveň v ´80 než 1996 n n1997 – garancia 4,7 miliardy v cudzích priamych investíciách n n n4 000 pracovných miest n? ? ? n1 pracovné miesto = $ 1.175,000 nTakto vytvárať pracovné miesta pre najchudobnejších z chudobných – stratégia bankrotu n Jeden z názorov B. Rich: n n„Financovanie súkromného sektoru je zatláčaním banky od chudoby, uskutočňovania environmentálnej a sociálnej politiky. A to je ešte horšie, ako požičiavanie peňazí vládam“ podporuje: n- spol. Kumtor – ťažná spoločnosť n 3 jedovaté úniky v období 2 rokov n (1 prípad: 2 tony Kyanidu do rieky Barksoon – jediný zdroj n pitnej vody a zavlažovania v danej oblasti) n -Priehrada PANGUE – rieka Bio-Bio n na jej stavbu podala NGO´s sťažnosť „nezávislej“ Inšpekcii SB n n INŠPEKCIA SB – nemá právomoc kontroly projektov súkr. sektora n n Peniaze sa rozdeľujú a ľudia zomierajú... nPodiel 5 najchudobnejších krajín na globálnom príjme klesol z 2,3 % na 1,4 % za posledných 30 rokov... n nV 33 krajinách klesla predpokladaná dĺžka života... n nV čom je teda chyba, keď pomer úspechu projektov sa zvýšil zo 64 % na 72 %? n n... hodnotenie ich aplikácie Ešte percentá ... nÚspešný výstup nV celkovom hodnotení má udržanie výsledkov po dobe zavádzania projektu hodnotu 5 zo 100 percent. nUdržateľnosť: nSOC. SEKTOR 1994-97 25 % n 1998-99 20 % nZDRAVIE A VÝŽIVA 1994-97 55 % n 1998-99 50 % nENVIRONM. SEKTOR 1994-97 55 % n 1998-99 50% Bruce Rich radí... n n n„... nebyť všetkým pre všetkých, nale vybrať si priority...“ Korupčný škandál – Paul Wolfowitz 46933 n11 prezident SB a Shahy Rize n*architekt US vojnovej stratégie v Iraku* nKariérny postup S.R.: -Oddelenie pre blízky Východ /SB/, n $ 60 000 ročne -Ministerstvo zahraničných vecí /USA/, n $ 194 000 ročne n- Fundation for the Future /medzinárodná/, neuvedený plat n***** no stále ju platila aj Svetová banka***** n n"Veľmi oceňujem fakt, že sa Svetová banka ujala vedenia úlohy vykoreniť chudobu v afrických krajinách a vám, Paul Wolfowitz, ďakujem za vedenie Svetovej banky“ /Bush/ n n"chce Wolfowitzovi poslať signál, že jeho rezignácia na funkciu by bola vítaným krokom pre posilnenie protikorupčnej politiky banky, ktorá by ju mohla poškodiť, ak by zostal vo funkcii“ /Parlament EÚ/ n Příčiny mobilizace SH nNástup neoliberálního ekonomického myšlení USA, UK nProgramy strukturálního přizpůsobení nSnížení výdajů veřejných rozpočtů, kontrola inflace nZvýšení příjmů v zahraničních měnách – splacení dluhů – často monokultury – enviromentální degradace nOhrožení marginalizovaných skupin nKorton – Závod ke dnu autonomní a na lidi zaměřenou vizi nPeople-centred vision Sociální hnutí nWilsonova definice (1973:8) nSociální hnutí – nvědomý, kolektivní, organizovaný pokus přivodit nebo zabránit změnám sociální řádu neinstitucionalizovanými prostředky Byrne – (1997:10-11) (kontroverzní) nByrne – (1997:10-11) nSociální hnutí jsou nepředvídatelná (ženy se ne vždy mobilizují, když jsou utlačované) nIracionální (aktéři nejednají ve vlastním zájmu nNerozumné /unreasonable/ – stoupenci se domnívají že mohou porušit zákon nDisorganizované – vyhýbají se formalizaci jejich organizace Zirakzadeh (1997:4-5) nSkupina lidí, které se vědomě snaží vybudovat nový sociální řád nZahrnuje účastníky z různých sociálních prostředí nUplatňuje politicky konfrontační a sociální rušivé taktiky Různorodost sociální hnutí Čtyři nedávné proměny sociálních hnutí nPříklon k politice identity nVzestup counter-cultures – alternativních kulturních hnutí nStudenti – alternativní kultura; hnutí za občanská práva nMarcuse - jednodimenzionální člověk nZpochybňování autority nVzestup lokálních aktivit – (grass-roots) n n Politika identit nGiddens 1991, ch 7, modernizace do pol. 20 stol. – sociální hnutí zejména o politikách emancipace nBoj proti těm strukturám a nerovnostem, které zabraňovali lidem svobodně volit životní strategie nCentrálním bodem ´odboje´ - tradice – náboženství, zvyková omezení, materiální nedostatek, chudoba, sociální exkluze a vyloučení z právních a politických práv, nebo odepření rovných příležitostí Identity politics - examples nPříklady – všeobecné volební právo, svoboda pohybu, shromažďování, a názoru nZrušení otroctví nPrávo na kolektivní vyjednávání dělníků nVybudování welfare státu n n Osobní charatkeristiky aktivisků nVětšinou vzdělaní, informovaní, uplatňující osobní autonomii nNetolerují trvalé vyloučení z policy-making ze strany byrokratických klik nÉtos seberealizace – připojili se kvůli empowerement Příležitosti a motivace SH a INGOs nNa rozdíl od států neexistují jako prostředek ochrany určitého území nNejsou vázány národními zájmy a diplomatickými praktikami nMohou operovat bez utajování a nejsou zodpovědné žádnému lektorátu nObavy které artikulují a zájmy, které prosazují jsou část sdíleny marginalizovanými a nespokojenými a umožňují transnacionální mobilizaci Na rozdíl od států nMají limitované finanční prostředky, přičemž náklady na globální akci jsou časno značn nUpoutání mediální pozornosti vyžaduje ´seznaci´ nRodinné závazky a náklady na cestování brzdí participaci v transnacionálních akcích Zvláštní problémy nINGO a SH Jihu – jiné priority než Sever, více zaměřena na lidská práva, otázky enviromentální nejsou tak palčivou prioritou nMS a INGOs – potřebují technikou expertízu, aby byli brány vážně vědci, vládami a veřejným míněním nPotřebují profesionály na plný úvazek – Friends of the Earth, Action Aid Global civil society LSE - Yearbook nNárůst globální občanské společnosti – reflektuje změněnou sociální realitu n90.léta nárůst supranacionální - What we can observe in the 1990s is the emergence of a supranational sphere of social and political participation nin which citizens groups, social movements, and individuals engage in dialogue, debate, confrontation, and negotiation with each other and with various governmental actors—international, national, and local—as well as the business n Globální občanská společnost nSféra myšlenek, hodnot, organizačních sítí primárně lokalizovaných mimo institucionální komplexy rodiny, trhu, státu a mimo omezení národních společností a politické entity (polity) a ekonomik. nHledání forem občanské participace a zapojení do globalizovaného světa nPřekonání metodologického nacionalismu (zastření globálních nerovností) Význam nacionalismu v pojme metodologický nacionalismus nNeznamená fanatické trvání na nadřazenosti jednoho státu nad jinými, znamená to považovat národní stát za přirozený dělitel (divider) nKoncept primárního dělitele nTato kategorie má následně přednost před jinými nDůraz na metodologický kosmopolitismus The emergence of INGOs n nINGOs are not new. n19th century -, term - during the League of Nations period. nThe earliest INGO is generally said to be the antislavery nsociety, formed as the British and Foreign nAnti-Slavery Society in 1839, nThe International Committee of the Red Cross n(ICRC) was founded by Henri Dunant in 1864 after his nexperiences in the Battle of Solferino. n The growth of the INGOs n1,083 by 1914 (Chatfield 1997). nINGOsgrew steadily after World War II but our figures show nan acceleration in the 1990s. n1/4 of the 13,000 INGOs in existence today were created after 1990 nwell over 1/3 of the membership of INGOs joined after 1990. nThese figures include only NGOs narrowly defined as n‘international’; they do not include national NGOs nwith an international orientation. n GCS and globalization nThe second proposition is that global civil society both feeds on and reacts to globalisation. n In the social science literature it is usually defined as growing ninterconnectedness in political, social, and cultural spheres as well as the economy, something which has been greatly facilitated by travel and communication n(see Held et al. 1999). nIt is also sometimes used to refer to growing global consciousness, the sense of a common community of mankind (Shaw2000; Robertson 1990). n Approaches to globalization nOur studies of specific global issues show that global ncivil society is best categorised not in terms of types of actors but in terms of positions in relation to globalisation. n n