Problematika dluhů Baranův kolonialismus v Indii žBaranova studie o Indii představuje klasické podání vývoje země - historickou zkušeností kolonialismu. žEkonomický dopad - v 18.stol. byla Indie jednou z nejvyspělejších zemí světa. žEkonomické podmínky Indie byly relativně vyspělé, indické metody výroby a průmyslové organizace - srovnatelné s ostatními částmi vyspělého světa. žAvšak Británie měla vojenskou převahu - Británie porazila Indii, její zaostalost byla způsobena „propracovaným, bezohledným a systematickým rabováním Indie britským kapitálem od samého počátku britské nadvlády“ (Baran, 1957:144). Baran žNa počátku 20.stol. si přivlastnil 10% indického domácího produktu a toto číslo je ještě podhodnocením odčerpávání indického bohatství, protože se vztahuje pouze na přímé transfery žnezahrnuje indické ztráty kvůli nevýhodným obchodním podmínkám vnucených Británií. Británie aplikovala ještě jinou strategii ničení Indie. Baran žOd pol.18.stol nastal rozmach textilního průmyslu na britském venkově. žVe snaze rozšířit tuto industrializaci a ovládnout světové trhy žpředstava, že je třeba zničit silnou konkurenci indického textilního průmyslu a najít trvalého dodavatele pro svůj bavlnářský průmysl a rozšířit své zámořské trhy. žK těmto cílům Británii posloužily kolonie. ž Baran žPodle Barana (1957) britská správa systematicky ničila samotné základy indické společnosti, její obchodní politika zničila indická řemesla - chudinská předměstí. žKoloniální nadvláda se opírá o nově vniklé elity, které přísahaly loajalitu velmoci a jejichž zájmy jsou úzce spjaty s dominující velmocí. Baran žŠkola závislosti nazývá tuto novou třídu ´klientskou sociální třídou´ a odhaluje, lokální vlastními pozemků jsou nejčastěji nabírání na posty do koloniální správy, protože obávají rolnických protestů a potřebují koloniální vládu, aby je mocensky podpořila. ž Kulturní hegemonie žPro usnadnění politické nadvlády Britové aplikovali vzdělávací politiku která měla Indy držet v nejhlubší formě barbarismu a nevědomosti. ž „Vzdělávací systém vytvořený a spravovaný Brity byl namířen nikoli na podporu vědecké a průmyslové schopnosti Indů, ale na jejich potlačení. Kulturní hegemonie žNamísto napomáhání pochopení světa, ….Indové vzděláváni v psaní poznámek k archaickým obratům Angličanů 16. A 17.stol. a učili se nazpaměť osobní příběhy téměř neznámých vládců cizí země“ (Baran, 1957:145). ž Dos Santos: Struktura závislosti žDos Santosův koncept závislosti poukazuje na základní problém, kterému čelí rozvíjející se země. Dos Santosova klasická a stále užívaná definice závislosti (Dos Santos, 1971:226) udáví, že ž Dos Santos žvztah mezi dvěma nebo více zeměmi nabývá formy závislosti, pokud některé země (dominantní) mohu expandovat a být aktivními činiteli svého růstu [self-starting], zatímco jiné země (závislé) mohou expanze a růstu dosáhnout pouze jako odrazu této expanze a růstu v zemích dominantních“ . ž Tři historické podoby závislosti žKoloniální závislost žFinančně industriální - žTechnologicko industriální Typy závislosti žKoloniální závislosti dominantní země monopolizovala kontrolu nad půdou doly, a lidskými zdroji (otroky) stejně jako export surovin či zboží ze závislé země. ž Typy závislosti žNa konci 19.stol. se však vynořil historicky nový typ závislosti – finančně-průmyslová závislost. Podobně jako v předcházejícím formě závislosti byla finančně-průmyslová opět zaměřena na vykořišťování surovin a zemědělských produktů ze závislých zemí, avšak kolonizované regiony byly strukturálně specializované na kultivaci určitých monokultur. Dos Santos žVedle těchto exportních sektorů byly ještě ekonomické aktivity, které byly závislé na exportu pro odbytiště svých produktů. žpodpůrný sektor, který produkoval lidské zdroje pro exportní sektor v obdobích hospodářského růstu a absorboval nezaměstnanost v obdobích recese. technologicko-průmyslová závislost žvznikl po druhé světové válce s postupem industrializace v některých rozvíjejících se zemích. žDos Santos se domnívá, že existují strukturální omezení průmyslového rozvoje v méně rozvinutých zemích. Průmyslový rozvoj je totiž odvislý od exportního sektoru, protože pouze export může zajistit potřebnou zahraniční měnu na nákup pokročilých technologií pro průmyslový sektor. Dos Santos žPříčiny deficitu: 1) monopolizovaný mezinárodní trh má sklon tlačit na snížení cen surovin a zvyšovat ceny za průmyslové výrobky. žNavíc jsou často suroviny nahrazovány syntetickými materiály, čímž se deficit zemí exportujících suroviny nadále zvyšuje. Dos Santos ž ž2) Protože zahraniční kapitál kontroluje ekonomiku závislé země, vysoké zisky odplouvají z rozvíjející se země. žmnožství kapitálu opouštějící zemi je mnohem vyšší než objem kapitálu vstupující do rozvíjející se země. žA právě z důvodu zachování úrovně exportu jsou rozvíjející se země nuceni zachovat dosavadní strukturu vztahů a moci zkorumpované oligarchie ž ž Dos Santos ž3) Výsledkem je, že zahraniční financování – ať už ve formě zahraničního kapitálu nebo pomoci – se stává nezbytné k pokrytí současného deficitu a financování dalšího rozvoje. Dos Santos - zahraničních investic je: ž „financovat z větší části severo-americké investice, podporovat import, který konkuruje domácímu zboží a zavést technologie, které nejsou přizpůsobené potřebám rozvíjejících se zemí a investovat do sektorů, které z hlediska potřeb rozvíjející se země nejsou prioritní“ (1971:231). Dos Santos žNerovný kapitalistický vývoj na mezinárodní úrovni je reprodukován interně na úrovni těchto států, kdy výrobní struktura méně rozvinutých zemí je rozpolcena mezi ´tradiční´ agrární exportní sektor a ´moderní´ sektor technologické a ekonomicko-finanční koncentrace. Dos Santos žKontextu lokálně levné pracovní síly v kombinaci s užíváním investičně náročných technologií vedlo k vytvoření velkých rozdílů v hladinách mezd. žZ marxistické perspektivy Dos Santos označuje tuto vysokou koncentraci příjmu za ´vysokou míru vykořisťování´(superexploitace) pracovní síly. ž Dos Santos žTato nerovná výroba vytvořila hranice růstu vnitřních trhů v rozvíjejících se zemích. žRůst trhu spotřebního zboží je omezován nízkou kupní silou obyvatel v produktivním věku a nízkým počtem pracovních míst vytvořených tímto investičně-náročným sektorem. žNavíc je růst trhů s kapitálovými statky limitován převodem zisků do zahraničí, který tak odčerpává část ekonomického nadbytku vytvářeného domácí ekonomikou. žPřestože Amin neopomíjí rozdíly mezi periferními zeměmi, trvá na tom, že tyto země konvertují směrem k jednomu typickému modelu, charakterizovanému dominací agrárního kapitálu, kompradorů [obchodních zástupců], komerčního a centrálního kapitálu. ž A s dominací centrálního kapitálu nad systémem jako takovým, tento model značně limituje rozvoj v periferním národním kapitalismu. ž Dos Santos žPrůmyslový rozvoj se silné závislý na technologickém monopolu center. žNadnárodní korporace neprodávají zařízení na zpracování surovin jako obyčejné zboží. Požadují platby za použití licence. žProto rozvíjející se země musí vycházet vstříc zahraničním investicím, aby získali potřebné technologie a mohli užívat patentované suroviny. ž Amin: přechod k perifernímu kapitalismu žPeriferní kapitalismus je charakterizován extroverzí zaměřením směrem na export. žAmin uvádí, že : „extroverze nevzniká z nedostatečnosti domácích trhů, ale z vyšší produktivity center ve všech oblastech, což nutí periferii omezit se do role doplňkového dodavatele výrobků na výrobu produktů, ve kterých má periferie přirozenou výhodu: exotická zemědělská výroba a minerály“ (Amin, 1976:200). Amin žDalší formou zkreslení [distortion] je hypertrofie terciálního sektoru centra. žV centru hypertrofie terciálního sektoru odráží obtíže spojené s využitím přidané hodnoty v monopolním kapitalismu, takže více zdrojů musí být použito na marketing a účtování komodit. Samir Amin žAvšak hypertrofie terciálního sektoru na periferii je převážně výsledkem kontradikcí inherentním perifernímu kapitalismu, jmenovitě stagnující industrializaci, narůstající nezaměstnanosti, zoufalé migrace z venkovských do městských oblastí apod. žPodle Amina, tato hypertrofie neproduktivních aktivit brzdí kumulaci kapitálu periferních zemí ž Amin žKeynesova teorie multiplikátoru investic nemůže být automaticky aplikována na periferní země. V centru multiplikátor pracuje v monopolním kapitalismu, ale na periferii, export výnosu/zisku zahraničního kapitálu ruší tento multiplikační efekt. Samir Amin žMísto, aby z toho těžila periferie, export zahraničního zisku přesouvá multiplikační efekt z periferie do centra a slouží ke zrychlení rozvoje centra. žAmin varuje, že by výzkumníci neměly zaměňovat a hledat analogie rozvoje rozvíjejících se zemí v současnosti s nyní rozvinutými zeměmi na jejich tehdejší cestě k vyspělosti. ž Znaky perifere ž1) extrémní nerovnoměrnost rozložení produktivity na periferii, 2) rozdělení vlivem přizpůsobení orientace výroby na periferii potřebám centra, 3) ekonomická dominace centra, žPeriferní kapitalismus není schopen dosáhnout autonomního ekonomického růstu bez zpochybnění dominace zahraničních monopolů a centrálního kapitalismu. žZvláštní forma zaostalosti, kterou nabývají periferní formace závisí na ž1) povaze předkapitalistických formací, které předcházely současné, ž2) formu a období, ve kterých byly periferní země integrovány do světového kapitalistického systému. ž Srovnání Modernizační školy a Školy ekonomické závislosti žObě perspektivy mají stejný ž1) předmět vypovídání: třetí svět a jeho rozvoj a snaží se najít strategie jeho rozvoje žzpůsob vypovídání: vysoká míra abstrakce, velké teorie zaměřené na nomologické vysvětlení trajektorie rozvoje ždichotomické kódování vyprávění: modernizační škola pracuje na principu třídění náhledu – tradiční versus moderní; škola ekonomické závislosti pracuje s kódováním centrum versus periferie. Rozdíly MS x DS ž1) vychází z odlišných dynamizující konfigurací: modernizační škola evolucionismus + funkcionalismus; změna možná postupnou ameliorací spíše než revolucí; žrozvoj nápodobou – limity na vynalezení převratně nové cesty modernizace – stačí jít cestou prošlapanou evropskou zkušeností, výhodou je možnost zrychleného přesunu po této stezce – je možné se vyvarovat chyb, které kvůli metodě pokusu-omylu evropský prostor nebyl ušetřen. Rozdíly MS x DS žModernizace je přechodný stav, který předpokládá rychlou proměnu ze stavu tradičnosti do stavu modernity. žobě perspektivy čerpají ze zcela odlišných intelektuálních kořenů. Klasická modernizační perspektiva je silně ovlivněna evropskou evoluční teorií a americkou funkcionalistickou, perspektiva závislosti je silně ovlivněna radikálními neo-marxistickými teoriemi. ž Rozdíly MS x DS žklasická modernizační teorie žzaostalosti pomocí interních faktorů a (tradiční kultura, nedostatek produktivního kapitálu a absence motivace k výkonu v zemích 3S). žŠkola ekonomické závislosti nabízí externí vysvětlení: zdůrazňuje roli kolonialismu a neokolonialismu v utváření zaostalosti v zemích 3S. žKlasická modernizační škola spatřuje spojení a kontakty mezi třetím a Západním světem za prospěšné pro rozvíjející se země. Škola ekonomické závislosti však v nich spatřuje způsob vykořisťování rozvíjejích se zemí ve prospěch zemí rozvinutých. žVzhledem k budoucímu vývoji je modernizační teorie optimistická. žS trochou trpělivosti, země Třetího světa dohoní Západní země a dojde k jejich modernizaci. ž Vyhlídky školy ekonomické závislosti jsou pochmurné: pokud vykořisťovatelské vztahy zůstanou nezměněny, Třetí svět se stane více a více závislý na Západních zemích, umocňující jejich zaostalost. ž žK řešení problémů zaostalosti tedy Modernizační škola vybízí k užším kontaktům žzatímco Škola ekonomické závislosti vybízí k možná co největší redukci vztahů periferie a centra, žzemě 3S mohly dosáhnout autonomního a nezávislého rozvoje a domnívají se, že socialistická revoluce bude nutná k realizování tohoto cíle. Autoři MONTHLY REVIEW : žPast dluhů Latinské Ameriky žChinwiezu (1985), MacEwans (1986), Magdoff (1986), Pool a Stamos (1985), Sweezy a Magdoff (1984) všichni přispívali články o pasti dluhů v Latinské Americe do časopisu Školy závislosti Monthly Review v 80.letech. Past dluhů žBehem 80.let Latinsko-americké zem jako Brazílie, Mexiko, Venezuela, Chile uvízli v pasti dluhů. Dluh Brazílie, v 70.letech 4 miliardy US$ narostl na astronomických 121 miliard dolarů v 1989. žZ perspektivy Školy závislosti představuje problém zadluženosti rozvojových zemí intensifikace finanční závislosti. Tento proces hrál hlavní roli ve vývoji Latinské Ameriky v 80.letech. ž Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii žSledováním industrializace tažené vývozem Jižní Koreje, Tchajwan či Singaporu Landsberga (1979) napadlo, zda by bylo možné považovat tento způsob industrializace za vzorový pro třetí svět. Historický kontext Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii žJeho závěr je však opačný: poté, co prozkoumal historický kontext, povahu a původ této nové vlny industrializace, došel Landsberg k závěru, žže industrializace tažená vývozem představuje pouze nový formu imperialistické dominace a že tato cesta vede pouze k závislé industrializace namísto rozvoje hnaného vnitřními faktory. ž žNedostatek zahraniční měny byl také příčinou velkého zahraničního dluhu, což v důsledku jen prodlužuje zahraniční nadvládu. Následně tedy byla rozvíjejícím se zemím doporučována strategie industrializace vedená náhradou dovozů [import-substituted industrialization (ISI)]. Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii žNáhradou za dovoz průmyslového zboží měla být jeho produkce v dané zemi a tímto způsobem také docíleno růstu domácí ekonomické produkce. ž ž.Deficit obchodní bilance narůstal a ke konci 60.let bylo zjevné, že strategie ISI byla neúspěšným pokusem o vymanění se ze zaostalosti a místo prosperity přinesla nárůst příjmových nerovností, omezenou industrializaci, cizí nadvládu, velký deficit a dluhy. žNově navrženou strategií byla industrializace tažená vývozem [export-led industiralization, (ELI)], jejímž cílem byl vývoz zboží na světové trhy. Povaha ELI žPři zkoumání povahy a dopadů ELI Landsberg vypozoroval jisté podobnosti a proto země rozčlenil do dvou skupin. žZemě skupiny A – Mexiko, Argentina, Brazílie, Indie – disponovaly rozsáhlým přírodním bohatství, poměrně rozsáhlou domácí průmyslovou základnou a zavedenou infrastrukturou. ELI žZemě skupiny B – Singapur, Jižní Korea, Tchajwan – měly malé domácí trhy, málo přírodního bohatství a na počátku 60.let nerozvinutou infrastrukturu. žAvšak tyto země se specializovaly na výrobu netradičního zboží – elektroniku, strojírenství, oblečení. Navíc se tyto země staly velmi úspěšnými exportéry, kteří předčily více rozvinuté země na světových trzích. ž Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii žÚspěch zemí skupiny B Landsberg vysvětluje povahou výroby v těchto zemích: mezinárodní sub-dodavatelství. žELI tak představuje novou fázi v mezinárodní dělbě práce, ve které výrobní aktivity jsou před¨sunuty z rozvinutých do rozvojových zemí. ž Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii žrozmach spotřebního trhu v rozvinutých zemích, kdy nadnárodní korporace soutěžily o získání co největšího podílu z těchto expandujících trhů. žZískání sociálních jistot a výhod dělníků v rozvinutých zemích zdražilo pracovní sílu natolik, že firmy přesouvaly výrobu do jiných oblastí. ž Snaha o efektivní národní státnost: díla institucionalistů ž ž Díla institucionálních ekonomů nabízí osobitý způsob uchopení otázek rozvoje. Vymezují se oproti myšlenkovému proudu, který pracuje s předpokladem, že trhy jsou výslednicí mnoha individuálních jednání. Snaha o efektivní národní státnost: díla institucionalistů žInstitucionalisté pracují s premisou, že trhy jsou usazeny ve společnosti. Tento sociologizující ekonomický směr zdůrazňuje roli elit, které usilují o národní rozvoj. Původem americký směr však záhy přesunul své intelektuální těžiště do Evropy, zejména zásluhou švédského ekonoma Gunnara Mardala. ž institucionalismus žMyrdal upozorňuje, že země Třetího světa se snaží vyřešit ekonomické, sociální, politické a kulturní problémy zároveň. žZavedl také pojem kruhové kumulativní kauzality, která naznačuje, kterým směrem se budou změny ubírat. ž Institucionalisté žHistorická situace, která napomohla rozvoji institucionální teorie nastala ke konci 50. A počátku 60.let s rozpadem koloniálních mocností. žNa rozdíl od Modernizační školy nebyly institucionalisté hnáni strašákem rozšíření komunismu. institucionalisté žJejich úsilím bylo vypracovat projekt přetavení dlouho vžitého koloniálního vztahu do podoby, kdy domácí elity oddané myšlence národního rozvoje dostanou k moci. Tento projekt pracoval s premisami: ž Institucionalisté ž1) reflexivní sociální vědy praktikované experty ´prvního světa´ ž2) nahrazení exekutivních elit domácími zástupci, kteří budou orientováni na sledování dohodnutých cílů ž3) zachování poměrně vysoké miry pomoci ze strany bývalého koloniálního státu ž Nová vlna školy závislosti žCardoso- metodologické otázky – žTenze idiografický vs. Nomologický žJak může výzkumník odhalit historickou jedinečnost určité situace závislosti? žV čem se určitý druh závislosti odlišuje od předchozích druhů závislosti? žJaké jsou historické kořeny určitého typu závislosti? Cardoso žJak existující struktury závislost vytvářejí možnosti budoucího vývoje a transformace? žZaostalost nikoli pouze výsledkem ekonomické závislosti žCardoso – důraz na vnitřní strukturu závislosti – třídní boj, skupinový konflikt, politická hnutí. Cardoso žSoučasný problém rozvoje se neomezuje na diskusi o náhradě dovozů (import substituted industrialization ), dokonce ani na debatu o různých strategiích růstu ve smyslu importních-exportních politik, vnitřních –vnějších trhů či orientace ekonomiky. žHlavní otázkou je lidové hnutí (people´s movement) a uvědomění si jejich zájmů. Cardoso žDůležité je toto hnutí, třídní boj, redefinovaní zájmů a politických aliancí, které udržují tyto struktury a zároveň otevírají možnosti její transformace. ž Cardoso žZdůrazňuje roli domácích konfliktů – vnitřních důvodů závislosti žSpolupůsobení vnitřních a vnějších faktorů – komplexní celek, jehož propojení je zakořeněno v souhře zájmů mezi lokální elitou a globální Cardoso žExterní dominance je jeví jako vnitřní faktor skrze sociální praktiky lokálních skupin a tříd žProsazují zahraniční (foreign) zájmy protože jsou v souladu s hodnotami a zájmy lokálních elit žInternalizace externích zájmů cardoso žKlasická škola závislosti – zdůrazňování strukturální podmínění závislosti žCardoso – dependency je proces s otevřeným koncem žPokud jsou dány podobné struktury závislosti – existuje množství možností vývoje v závislosti na vnitřních politických aliancích a hnutích Cardoso žPokud struktury závislosti určují rozsah oscilací, potom politický boj tříd, skupin a státu může tyto struktury obnovit nebo nahradit jinými, předem neurčenými ž Cardoso žNa rozdíl od klasické školy závislosti, která předpovídá jednosměrná trend zaostalosti se Cardoso domnívá, že je možné mít žDependent associated development žMohou existovat více dynamické formy závislosti charakterizované kvazi-koloniální zaostalosti Cardoso žMnoho výchozích předpokladů klasické školy závislosti bylo modifikováno žRedukce investic do městských center na úkor venkovských oblastí CARDOSO -ASSOCIATED DEPENDENT DEVELOPMENT ž1964 – analýza situace po vojenském převratu žOtázka interpertace – jedná se pouze o ´reakcionářský´vojenský úřevrat nebo o nový politicko-ekonomický řád? žFURTADO – klasická škola závislosti – sociální stabilita – hlavní cíl vojenského režimu FURTADO žVeškeré prostředky směřovaly k udržení sociální stability žEkonomický model – redukce urbanisticko-industriální investicí žInvestice přesměrovány do venkovských oblastí žPolitická strategie stagnace Furtado žZ perspektiva klasické školy závislosti – nový režim nástroj agrární oligarchie žBez ohledu na zájmy vojenského režimu. žKritika této interpretace ze strany žCardosa CARDOSO žMODEL PŘIDRUŽENĚ ZÁVISLÉHO ROZVOJE žAssociated-dependent development žNové aktivity vojenského režimu ž- mezinárodní kapitalismus se začal více zajímat o možnost investování ve zpracovatelském průmyslu ž Cardoso žOtevření se FDI žNárodní buržoazie už nehraje hlavní roli v investicích žFDI – 73% kapitálového zboží ž78% zboží dlouhodobé spotřeby, 53% krátkodobé Cardoso žAnti-populistické složky vojenského režimu – vojensko-technokratického sektoru žModernizace, ale represivní v politické oblasti – ústup odborářského hnutí ž Cardoso žNeztotožňuje se s názorem, že nadvláda zahraničního kapitálu automaticky vylučuje možnost rozvoje žModel přidruženě závislého rozvoje žNová fáze – nástup nadnárodních korporací žZájmy nadnárodních korporací jsou kompatibilní s vnitřní prosperitou závislých zemí ž Associated dependent development žTedy nepostrádá dynamismu žRegresivní profil příjmové distribuce – z ekonomického rozmachu neprofitují široké vrstvy obyvatelstva žZaložen na spotřebě luxusního zboží a nikoli základních potřeb žZahraniční zadluženost žMarginalizace širokých vrstev obyvatelstva Cardoso žStudoval jak zaostalost tak rozvoj žStudium zahraniční dominance a domácí politické scény žCíl: historicky specifické interakce mezi těmito aktéry – vytvořily dynamický rozvoj uvnitř strukturních omezení závislosti Politická dynamika ž3 typy aktérů – ž1) byrokraticky-technokratický stát – vojenská ž2) nadnárodní korporace ž3) lokální buržoazie ž - politická aliance ž O´DONNELL - byrokraticko-autoritativní stát (BA) žCharakteristika BA státu ž- dominance byrokratů – na pozice ve vládě se rekrutují z úspěšných byrokratických organizací ž - politická exkluze – kontrola odborových hnutí ž- ekonomická exkluze O´DONNELL - BA stát ž- depolitizace ž- prohlubování závislého kapitalismu O´DONNNELL žDynamika byrokraticko autoritativního státu ž1) počáteční fáze žEliminace hrozby masových protestů žVytvoření příznivého investičního prostředí k nalákání investorů žBoj proti lokální elitě – protesty proti elimizaci dotací a zrušení importních tarifů 2) Stádium konsolidace žZnovunastolení ekonomického růstu žPolitika selektivního znovu-otevírání se národní buržoazii (lokálním elitám) žTriáda – BA stát, mezinárodní kapitál, lokální kapitál žBA může nárokovat zdání reprezentace obecných zájmů národa ž žVzájemná nezbytnost – mezi BA státem a mezinárodním kapitálem žProto role BA a národních elit je odlišná od role, kterou ji přisuzuje klasická škola závislosti žCesty kolapsu BA? O´Donnell žI. Kolaps- Argentina – 1968 opouštění peronismu – populistické strategie žNepokoje, občanská společnost zaplavila a zničila stát žPostupné ztráta znaků BA státu žII. Renacionalizace BA státu žKapacita přetavit se na demokratický stát ž Peter Evans žTrojdohoda v Brazílii v 80.letech ž60.-70.léta – ekonomický růst 10% ročně ž1981 – ekonomická nejistota, propouštění, masové protesty žDůvody: vnější ekonomické prostředí ž´vnitřní kontradikce´ model trojdohody ´triple alliance´ Evans žDevelopment – def. žKontra dependence žTrojdohoda – nadnárodní kapitál, lokální kapitál a podnikatelská frakce státního kapitalismu. žTyto tři aktéři – výhodné participovat na dohodě. NEOLIBERÁLNÍ PARADIGMA žZnovuoživení neoklasická ekonomie, neoliberalismus, monetarismus žUSA, UK žRakousko Prezentace zpracována na základě příspěvku Marika Hildebrandová, M.:Limited Achievements of the Debt Relief Process in. Daněk, P,(ED) Approaching the Other: The Four Projects of Western Domination. Olomouc : Palacký University, 2008. 176 s. Monographs. ISBN 978-80-244-2046-2. info Problematika dluhů žTři nejdůležitější iniciativy spojené s odpouštěním dluhů žStructural Adjustment Programs SAPs – 8O. léta žHIPCI – Heavily Indebted Poor Countries Initiatives 90.léta ž NEOLIBERÁLNÍ PARADIGMA žMDRI – Multilateral Debt Relief Initiatives – Summit v Gleneagles ž Problematika dluhů ž1982 – Mexiko vyhlásilo neschopnost splácet dluhy ž70. léta – Pearson Report upozorňovala na problematiku žProblematika získala pozornost až při hrozbě západním bankám v 80. let Vývoj problematiky dluhů ž60.léta- relativně dynamický růst 6,6% - 1967-73 žWW Rostow všechny země mají potenciál k růstu žK udržení ekonomického růstu – zadlužování žZnačné půjčky se tedy nezdály problémem ž ž žPeníze dostupné – proto nedostatečné monitorování plánů rozvoje ž70.let vysoké ceny komodit žKomerční půjčování . Nechtěli si půjčovat u MMF, SB – spojeno s podmínkami ž1975_79 – dluhová služba se ztrojnásobila žS nárůstem cen ropy – striktní monetární politiky na stabilizaci politiky ž80.léta –nová vlna protekcionalismu žKlesající ceny komodit ž1980 – zisky z vývozu klesly o 47%, káva o 64%, cukru 77% Problematika dluhů ž1982 Mexiko žPostižené Arabské státy, Sýrie, Jordán žLA – 80.léta – Brazílie $120miliard, $100miliard, $70miliard, Venezuela $50miliard Vývoj v 80. a 90.letech žProblém likvidity - otázka monetární – vláda nemá dostatek zahraniční měny na splácení dluhů; možnost restrukturalizace dluhů žProblém solventnosti – vláda nemá prostředky na splácení dluhů; jediné řešení – odpuštění dluhů Problematika dluhů žKomerční banky interpretovaly problém jako problém likvidity žSB – poskytování financí pro konkrétní plány, MMF – pouze prostředky pro policy reforms, nikoli pro jednotlivé programy žSB limitována svým imperativem AAA ratingu, MMF neměl dostatek prostředků 1983-84 ž$126 miliard 25 zemí -jiný splátkový kalendář žProgramme for Sustained Growth žUS Secretary of Treasury žCapital flow $36 miliard na Jih $22.5 miliard na Sever (1986) ž1986 Enhanced Adjustment Facility ž1987 přejmenována na Enhanced Structural Adjustment Facility SAF a ESAF žOprávnění čerpat z těchto programů – nutnost implementace reforem – SAPs žSAPs- redukce vládních výdajů na zdraví, žvzdělání, žzaměstnanost, ždotace potravin, SAF, ESAF ždevalvace měny, žpodpora vývozu, žliberalizace obchodu, žprivatizace, žderegulace Washington Consensus ž1989 Williamson žPopis podmínek SAPs žManagement dluhů neúspěšný žPodařilo se zabránit kolapsu mezinárodního finančního systéme žPočátek 90.let optimismus – do poloviny dekády krize překonána Pol 90. let žZaměření na sub-Saharskou Afriku žLA se zdála více méně stabilizovaná žCelkové zadlužení odpovídalo ročnímu HDP celého regionu - $320miliard žLA zadluženost 60% HDP HIPCI žHIPCI – Heavily Indebted Poor Countries Initiatives 1996, MMF+SB žKondicionality ž- decision point; completion point žImplemetnace reforem, poté odpuštění části nebo celého dluhu žHIPC Trust – $500 miliónů – 0,5 miliardy pomoci překrýt dluhovou službu, když země nesplácela ž ž ž HIPCI II žESAF změněno Poverty Reduction and Growth Facility žZemě musela předložit žPoverty Reduction Strategy Papers ž(podívat se na country strategy papers) žDecision point po třech letech stability, národního vlastníctví, a zapojení občanské společnosti 2008 ž33 zemí dostávalo pomoc za základě HIPCI ž23 dosáhlo completion point ž10 benefitovalo z různé míry redukce zadluženosti 2005 žCelkový externí dluh rozvíjejících se zemí ž$2,500 miliard = $2,5 triliónů žDluhová služba roční $511 miliard žSub-Saharian $84 miliard 1980 na $231 miliard 2003 ž žÚstup jako priorita mezinárodní komunity – žBoj proti teroru žSummit v Gleneagles žMDRI Multilateral Debt Relief Initiative 1 VZNIK žMMF žSB ž - Medzinárodná banka pre obnovu a rozvoj /IRBD/ ž - Medzinárodná asociácia pre rozvoj /IDA/ ž - Medzinárodná finančná korporácia /IFC/ ž - Multilaterálna agentúra pre investičné záruky /MIGA/ ž - Medzinárodné centrum pre riešenie investičných sporov /ICSID/ ž ž ž27. 12. 1945 Důvody vzniku . . . ž žJednotné pravidlá v medzinárodných menových vzťahoch –MMF ž žZabrániť ďalším svetovým hospodárskym krízam /20-30 roky 20 stor./ ž žZnižovať chudobu ž /pôžičky vládam chudobných štátov a v období ekonomickej transformácie/ ž ž+ žAKTUÁLNE CIELE: Oddlženie chudobných krajín, Zlepšiť ekonomickú, sociálnu, zdravotnú úroveň a úroveň ŽP ... ž Ekonomika vs. Zdravie žNigéria žInfikovaný komár – malária 300krát/rok žBoston žAni jeden infikovaný komár žAFRIKA: ž500 mil. prípadov malárie ROČNE 2 000 000 mŕtvych ž ž23 mil. nositeľov HIV ž+ vojny, korupcia, ekonomické bezvládie žZAHRANIČNÉ INVESTÍCIE ž ž Robert Picciotto žVýznam reštrukturalizácie SB: ž ž1 miliarda rok 1990 ž TRŽNÁ EKONOMIKA žviac ako 5 miliárd rok 1995 Zmeny v SB üDozorná rada üObnovenie oddelenia pre hodnotenie operácií üVýborová komisia pre rozvoj efektívnosti üSkupina pre zisťovanie kvality üAnti-korupčná jednotka üSkupina pre služby krajinám ü ž ü ü žVytvorenie systematického spojenia dohľadu nad postupmi: žÚroveň projektov, žStratégie pomoci krajinám Výsledky zmien Uspokojivé výsledky 66 % 75 % Sú skutočne uspokojivé ??? 34 % 25 % 20 % zo všetkých projektov je NEUDRŽATEĽNÝCH!!! Bruce Rich žKritika reforiem James D. Wolfensohn /prezident SB/ ž * Kultúra schvaľovania pôžičiek * Oslabenie kontroly kvality * Ignorovanie neefektívnosti * Kultúra korupcie * Zlyhanie získavania výsledkov * Bez osobnej zodpovednosti ž žOdklonenie prísunu peňazí pre porcie jedla najchudobnejším na tradičné bankové pôžičky ... ž „Nezávislá“ Inšpekcia a jej Achilová päta žKontrola implementácie projektov ž žInvestigácie inšpekcie musí schváliť ž žVÝKONNÁ RADA BANKY ž(rozvinuté a rozvojové krajiny) ž žTvrdý lobbing ž ž Príklady „pomoci“ banky žManažovanie prírodných zdrojov Randónie – Brazília žVyradenie Inšpekcie – kontrola po 18 mesiacoch ž -Odlesňovanie pokračuje -Legálne vytínanie dreva -Usídľovanie v chránených oblastiach -Malý rast v realizáciu udržateľného plánu zdravia ž ž žPresídlenie obydlí – priehrada Itaparica – India -$ 63 000 / rodina ž žINDIA a BRAZÍLIA – lobbing – proti vyšetreniam ... žnásledne: Taliansko, Francúzsko, Belgicko, Kórea žza 52 % - 48 % proti Korporačná prosperita alebo zmiernenie chudoby? žRast banky v oblasti IFC a MIGA na úkor IBRD žPodpora korporácii: žCoca-Cola plantáže, Kyrgyzstan a Azerbaidžan žExxon-Mobil, Chevron and Petronas ž ropné konštrukcie, Čad a Kamerun žZlaté doly Indonézia, Papua Nová Guinea, ohavné dopady na ŽP ž ž ž ... Camino Real hotel – plážová oblasť Ixtapa (Mexico) ... 2 hotely, Inter-Continental, Zambia ... Marriott hotel, Miraflores (Lima) ... $ 343 mil. ... Holandský pivovar, okolie Moskvy, Bukurešti ... $ 29 mil. ... Expand Citibank, Turecko a Dom. Rep. … $ 75 mil. ... Expand ING a ABN Ampro groups, Turecko a Ekvádor…$ 64mil. ... španielská banka, Uruguay a Peru… $ 64,1 mil. ... Lloyd´s Bank of London, filiálka Argentína … $ 13,9 mil. 48 % poskytnutých záväzkov MIGA – Pomoc chudobe a ŽP ??? žMEXICO ž životná úroveň v ´80 než 1996 ž ž1997 – garancia 4,7 miliardy v cudzích priamych investíciách ž ž ž4 000 pracovných miest ž? ? ? ž1 pracovné miesto = $ 1.175,000 žTakto vytvárať pracovné miesta pre najchudobnejších z chudobných – stratégia bankrotu ž Jeden z názorov B. Rich: ž ž„Financovanie súkromného sektoru je zatláčaním banky od chudoby, uskutočňovania environmentálnej a sociálnej politiky. A to je ešte horšie, ako požičiavanie peňazí vládam“ podporuje: ž- spol. Kumtor – ťažná spoločnosť ž 3 jedovaté úniky v období 2 rokov ž (1 prípad: 2 tony Kyanidu do rieky Barksoon – jediný zdroj ž pitnej vody a zavlažovania v danej oblasti) ž -Priehrada PANGUE – rieka Bio-Bio ž na jej stavbu podala NGO´s sťažnosť „nezávislej“ Inšpekcii SB ž ž INŠPEKCIA SB – nemá právomoc kontroly projektov súkr. sektora ž ž Peniaze sa rozdeľujú a ľudia zomierajú... žPodiel 5 najchudobnejších krajín na globálnom príjme klesol z 2,3 % na 1,4 % za posledných 30 rokov... ž žV 33 krajinách klesla predpokladaná dĺžka života... ž žV čom je teda chyba, keď pomer úspechu projektov sa zvýšil zo 64 % na 72 %? ž ž... hodnotenie ich aplikácie Ešte percentá ... žÚspešný výstup žV celkovom hodnotení má udržanie výsledkov po dobe zavádzania projektu hodnotu 5 zo 100 percent. žUdržateľnosť: žSOC. SEKTOR 1994-97 25 % ž 1998-99 20 % žZDRAVIE A VÝŽIVA 1994-97 55 % ž 1998-99 50 % žENVIRONM. SEKTOR 1994-97 55 % ž 1998-99 50% Bruce Rich radí... ž ž ž„... nebyť všetkým pre všetkých, žale vybrať si priority...“ Korupčný škandál – Paul Wolfowitz 46933 ž11 prezident SB a Shahy Rize ž*architekt US vojnovej stratégie v Iraku* žKariérny postup S.R.: -Oddelenie pre blízky Východ /SB/, ž $ 60 000 ročne -Ministerstvo zahraničných vecí /USA/, ž $ 194 000 ročne ž- Fundation for the Future /medzinárodná/, neuvedený plat ž***** no stále ju platila aj Svetová banka***** ž ž"Veľmi oceňujem fakt, že sa Svetová banka ujala vedenia úlohy vykoreniť chudobu v afrických krajinách a vám, Paul Wolfowitz, ďakujem za vedenie Svetovej banky“ /Bush/ ž ž"chce Wolfowitzovi poslať signál, že jeho rezignácia na funkciu by bola vítaným krokom pre posilnenie protikorupčnej politiky banky, ktorá by ju mohla poškodiť, ak by zostal vo funkcii“ /Parlament EÚ/ ž