Občanská společnost Mgr. Magdaléna Šťovíčková Jantulová Občanská společnost lV současnosti je ve společenskovědním zkoumání demokracie jedním z nejfrekventovanějších témat fenomén občanské společnosti, –v souvislosti s novými demokratickými společnostmi ve střední a východní Evropě. – –Často diskutované otázky : –Jaký je rozdíl mezi politickou a občanskou společností? –Kde jsou hranice mezi trhem a občanskou společností? –Jaký je vztah mezi občanskou společností a demokratickým vládnutím? Občanská společnost lPojem občanské společnosti předpokládá syntézu soukromého a veřejného dobra a individuálních a společenských požadavků. l lKoncept občanské společnosti lNormativní – poukazuje na určitou kvalitu sociálních vztahů lEmpirický – poukazuje na jistou společenskou strukturu jež tyto vztahy produkuje a zajišťuje Občanská společnost lKoncepty, které se zabývají rámcem, ve kterém se občanská společnost může rozvíjet –Jak organizovat vztahy mezi státem a občanskou společností tak, aby podporovali demokracii –Občanská společnost není primárně demokratická a mnoho skupin může využívat její svobody k prosazování nedemokratických cílů lKoncepty zaměřující se na obsah občanské společnosti – 4 funkcionální dimenze občanské společnosti l… jež občanská společnost plní ve společnosti -funkce, očekávání, hodnoty… l lLegitimizační lParticipační lOchranná lIntegrační A. deTocqueville: Demokracie v Americe lprvní systematická studie vztahu mezi demokracií a občanskou společností ljeho koncepce obč.spol. patří k nejvýznamnějším proudům myšlení o obč.spol. lza hlavní podmínku svobodné společnosti považuje dovednost svobodné spontánní sdružování lidí se kolem svých zájmů nezávislé na kontrole státní moci lmožnost prosadit své zájmy x poznání vzájemné závislosti a potřebnosti A. deTocqueville: Demokracie v Americe lNejdůležitější jsou sdružení, které nemají žádné politické cíle – zprostředkující sdružení lza klíčové považuje občanské spolky pro jejich –ochranu před rozpínavostí státu a tyranií většiny –Získávání občanských dovedností a postojů, které vedou k využívání dovedností –umožňují samovládu, usměrňuje participaci občanů ve veřejných záležitostech lspolky mají vliv na udržování a obnovování veřejného mínění a morálky, kterým musí vláda naslouchat –legitimizuje činnost vlády, umožňuje mít vládě autoritu l Rober Putnam lRobert Putnam: Jak zařídit, aby demokracie fungovala l(v originále Making Democracy Work – Putnam 1993) lOtázka: proč v některých oblastech Itálie jsou demokratické instituce kvalitnější a existují tam déle než v jiných. lOdpověď : zarozdíly je odpovědná občanská kultura a sociální kapitál jednotlivých regionů. –Sociálním kapitálem : důvěra mezi členy společnosti a pravidla jednání, která jim dovolují spoléhat se jeden na druhého. –sociální kapitál dovoluje překonávat tzv. dilemata kolektivního jednání, jakým je například známé vězňovo dilema nebo tragédie obecní pastviny. Rober Putnam ljeden ze současných představitelů neotocquevilliánského proudu lspojuje silnou občanskou společnost s vysokou hladinou občanské angažovanosti a sociální důvěry lrole dobrovolných organizací –„škola demokracie“ – tvorba a udržování demokratických praktik –přispívají k tvorbě lidského a sociálního kapitálu – lLidský kapitál – občanské dovednosti lSociální kapitál – důvěra a sociální sítě – rys sociální organizace: sítě, normy (sociální závazky), sociální důvěra jež usnadňují kooperaci a koordinaci – lDůvěra – aby byla kooperace možné, musí si lidé navzájem důvěřovat lSítě –sítě jako nástroj k produkci dalších typům sociálního kapitálu formou přímé interakce mezi aktéry; důležitá je struktura sítě lSociální závazky – zájem lidí podílet se na veřejných záležitostech Robert Putnam lTéma: proměna podoby občanských organizací a tedy i sociálního kapitálu a vliv této proměny na občanské závazky l –Jaký typ organizací či sítí přispívá k tvorbě sociálního kapitálu ve formě reciprocity, řešení dilematu kolektivní akce, prohlubování sociální identity? – lHorizontální struktura vztahů produkuje sociální kapitál lJaký může mít vliv na tvorbu sociálního kapitálu elektronická síť? Gabriel A. Almond a Sidney Verba lzvedli pojmy politická a občanská kultura lsnažili se najít odpověď na otázku: jaké jiné faktory než ekonomický blahobyt pomáhají k upevnění demokracie lNejvhodnější pro demokracie je občanská kultura –vyvážená kombinace základních typů politické kultury – tedy parochiálních, poddanských a občanských politických postojů –život občanů se neskládá jen z politických aktů. Almond a Verba : tři ideální typy politické kultury: l –1. parochiální (lokální) politická kultura, která se utváří ve společnostech a v obdobích s chybějícími či ne zcela vyvinutými politickými institucemi, k nimž navíc určitá skupina nezaujímá postoj. –2. poddanská politická kultura, jež je typická pro společnosti, v nichž jsou již politické instituce rozvinuté a fungují, ale občané ještě nemají politická práva, a nemohou se tedy aktivně zapojovat do politického rozhodování. –3. participační (účastnická) politická kultura, odpovídající rozvinutým společnostem, ve kterých jednotlivci disponují politickými právy, což jim umožňuje aktivně se politického života účastnit. l Gabriel A. Almond a Sidney Verba ldobrovolné asociace hrají důležitou roli v demokratické politické kultuře –v rozvoji občanských kompetencí –shromažďují občanské požadavky – zprostředkování vztahu mezi jedincem a státem, reprezentují potřeby a požadavky, alternativní kanál pro politickou komunikaci –jedinci jsou prostřednictvím dobrovolných asociací zahrnuti to širšího světa –členství v dobrovolných asociacích ovlivňuje politické postoje – pluralismus - a kompetence jedinců –míra členství vypovídá o politických institucích společnosti Gabriel A. Almond a Sidney Verba ltyp organizace a míry aktivity ovlivňuje roli dobrovolných organizací –politické vs. nepolitické organizace –pasivní členství v organizacích prokazuje vyšší úroveň občanských kompetencích než neúčast na žádné občanské aktivitě –důležitý faktor je, v kolika asociacích jedinci participují lobčanská kultura podle Almonda a Verby lsociální kapitál v Putnamově l lnenabízejí konečnou odpověď na otázku, co je nutnou a postačující podmínkou kvalitní a stabilní demokracie, ale říkají poměrně hodně o tom, co musí být splněno, aby se společnost mohla považovat za více než jen formálně demokratickou