SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika
přednáška č. 1 (jaro 2011)
(Mrg. Ondřej Hora, Ph.D.)
Definice rodiny s ohledem na rodinnou politiku,  různá pojetí rodinné politiky, cíle a principy
rodinné politiky, hlediska posuzování rodinné politiky, typologie sociálního státu s ohledem na
rodinnou politiku, rodinná politika v kontextu veřejných politik

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Cíl kurzu:
•
•Seznámit studenty s tématem rodinné politiky, s jednotlivými oblastmi významnými pro rodinnou
politiku a se souvisejícími problémy, se současnými nástroji intervence v této oblasti. Zvláštní
důraz je v kurzu kladen na situaci v České republice.
•
•Obsah kurzu: 10 přednášek, 3 semináře
•
•Ukončení kurzu: test (nestandardizované odpovědi), seminární práce
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Pojem rodina – definice rodiny popisem
•
•Existují různá pojetí – záleží na historickém vývoji, na socio-kulturním kontextu, kdo to definuje
a i na účelu definování (např. pro oprávněnost na sociální dávky) - tj. formy soužití ve
společnosti se mění ale také se mění definice toho, co pokládáme za rodinu.
•
•Často je tak označováno minimálně dvougenerační soužití s pevnými vazbami, kde mezi členy rodiny
(zpravidla) jsou příbuzenské vztahy – ale existují také široké definice rodiny, kde ani tyto
základní podmínky neplatí, proto se využívají specifičtější definice rodiny, aby se upřesnilo, co
máme vlastně na mysli. =>
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Definice rodin a domácností
•
•Modely rodiny: nukleární rodina (partneři a jejich děti), širší rodina, více-generační rodina,
neúplná rodina (jen jeden z rodičů a děti), netradiční rodina (např. lidé s jinou sexuální
orientací)
•
•Domácnost: samostatná rezidenční a často i ekonomická jednotka. Zajímají nás také domácnosti
jednotlivců. Je ale třeba odlišovat rodiny a domácnosti – více rodin v jedné domácnosti, někdy
členové jedné rodiny ve stejné domácnosti nežijí (např. děti jsou na VŠ, rodiče jsou rozvedení).

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Funkcionalistické hledisko pohledu na rodinu = vychází z funkcí rodiny (Krebs a kol. 2002, Zpráva
o rodině 2004)
•
•Biologická funkce: v partnerství a v rodině nejčastěji dochází k narození dětí
•
•Ekonomická funkce: rodina je ekonomická jednotka, která zajišťuje blaho svých členů (např.
ošacení, stravování). Členové rodiny spolupracují v přeměně příjmu ve spotřebu.
•
•Výchovná/socializační funkce: přispívá ke společenskému rozvoji dětí, k tomu, aby se mohly
začlenit do širší společnosti – často dochází ke spolupráci rodiny a státu, zvláště v oblastech
jako je příprava na povolání apod.
•
•Funkce sociální/emoční podpory: v rodině fungují sociální vztahy, které v ideálním případě chrání
jednotlivé členy a pomáhají k jejich psychické pohodě (láska, emoční podpora v těžkých obdobích)

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•
•Rodina z hlediska životního cyklu
•
•Rodina je chápána jako proměnlivý rámec běhu jednotlivých lidských životů, které se v časové linii
setkávají, prolínají a na sebe navazují. Proto se rodinná politika nezabývá jen obdobím kolem
narození dětí, ale celým životním cyklem lidí.
•
•Je nicméně patrné, že v rámci lidského života jsou citlivá období, která jsou vzájemně
nezastupitelná. Dochází ke kumulaci závažných životních událostí do krátkých časových úseků.
•
•„Faktory péče a čas věnovaný dětem jsou nezastupitelné z hlediska fáze rodinného cyklu přesně
časově určené, což znamená, že je nelze posléze kompenzovat. Na tomto poli tedy vznikají závažné
problémy socializace nastupujících generací“.

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Rodinná politika (jako součást sociální/veřejné politiky):
•
•Sociální/veřejná politika: 1) vzdělávací
• 2) rodinná
• 3) trhu práce a zaměstnanosti
• 4) důchodová.
•
•Podle jiného názoru není rodinná politika součástí sociální politiky, ale je hlediskem intervence
v sociální politice (tak, aby rodiny mohly dobře fungovat).
•
•Zimmerman (2001) definuje rodinou politiku jako „zaměřenou a zaměřující se na problémy rodin, tak
jak jsou vnímány, že se vyskytují v současné společnosti“ a „tvořenou souborem samostatných ale
vzájemně provázaných opatření, která řeší tyto problémy“.
•
•Aldous a Durman (1990) hovoří o „cílech zahrnujících blaho (wellbeing) rodin a nástrojích, které
vláda využívá, aby těchto cílů dosáhla“.
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•
•Rodinná politika (spolu)ovlivňuje vnitřní i vnější podmínky vzniku, existence a zániku rodin a
postavení jejich členů v širším právním, ekonomickém, sociálním a kulturním rámci (Potůček 1995).
•
•Sirovátka (2005) chápe rodinnou politiku jako ochranný mechanismus proti riziku sociálního
vyloučení. Otázkou proto je, nakolik RP ovlivňuje životní šance členů rodiny. = individuální
hledisko
•
•Potůček (2005) zdůrazňuje, že RP je potřebná také proto, že výchova dětí je významným prvkem
budoucí prosperity celé společnosti (v tomto pojetí je rodinná politika sociální investicí). =
kolektivní hledisko

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Vymezení rodinné politiky:
•
•Někdy je pojem rodinná politika kritizován jako příliš vágní, protože zastřešuje především
opatření, která by bylo možné zařadit také do jiných oblastí sociální politiky.
•Zejména se přitom jedná o politiku daňovou, vzdělávací, zdravotní, bytovou, dopravní, azylovou a
imigrační a v neposlední řadě také o komplex nástrojů regionální a komunální politiky (Národní
zpráva o rodině 2004). – vzdělávací a zdravotní politika se běžně neuvádí.
•
•Rodinná politika by ovšem také měla usilovat o jejich funkčnost a vzájemnou provázanost ve vztahu
k rodině.
•
•Další otázkou je, jaký reálný vliv má sociální politika na životní situace a šance lidí, do jaké
míry ovlivňuje jejich životní strategie. Sirovátka (2005) např. uvádí, že RP zvětšuje prostor
volby, ale není determinující. – vždy tedy ale závisí také na dalších faktorech – proto tedy vždy
zůstává otázkou, co můžeme od rodinné politiky očekávat – ilustrativní jsou historické příklady
např. Německo v době nacismu a komunismu a ČSSR v 70. letech.
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Důležitou otázkou je, proč intervenovat do sféry rodiny.
•
•1) Invididuální pohled na rodinu: Do jaké míry mohou lidé realizovat své představy o rodinném
životě – např. spokojenost, blaho (well-being) rodin a podobna hlediska. Nejčastěji se z hlediska
realizace života využívá přístup ‚capabilities‛ (A. Sen).
•
•2) Společenský pohled na rodinu: společenský změna – např. dopady trhu práce do sféry rodiny (U.
Beck) -) krize rodiny jako krize společnosti (rodina je základní jednotkou socializace, pokud
nefunguje má to významné dopady do fungování společnosti) (Fialová a kol. 1995).
•Obdobně podle McKeon a Sweeney (2001)
a)významné společenské a ekonomické změny v důsledku mění podobu rodiny a
•b) složení a fungování rodiny pak v důsledku mají vliv na fungování společnosti a ekonomiky.
Privátní volby lidí tak mají závažné celospolečenské důsledky.
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Ale je třeba reflektovat, kdy jsou zásahy do sféry rodiny žádoucí (a etické) a kdy nikoli (jedná
se o dilema v sociální politice). To se týká především přímých snah zasahovat do intimního prostoru
rodin a ovlivňovat rodinné chování (Krebs a kol. 2002, Národní zpráva o rodině 2004).
•
•Jedním z východisek může být „vytvoření prostoru pro maximální míru svobody v rozhodnutích o
záležitostech rodinného života“ (Národní zpráva o rodině 2004). – ale vždy budou nějaká omezení
•
•Problémem v rodinné politice je nikoli pluralita názorů, ale vyhrocenost názorů, kontraverze
některých témat v oblasti RP a nejasná společenská objednávka (rodinná politika ano či ne, případně
jaká).
•
•J. F. Lyotard o post-moderní společnosti: Konec dominantních meta-diskurzů a velkých ideologií
(např. komunismus): lidé se uzavírají do svých ‚bublinových světů‛, v nichž sdílejí společné
představy o fungování života. Tyto představy spolu mohou soupeřit (snaží se o dominanci), jsou více
či méně komplementární.

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Rodinná politika jako součást politického procesu
•
•Sociální politika (i rodinná politika) nevzniká pouze na základě doporučení expertů (opřená o
empirická zjištění) a s ohledem na preference jednotlivých kategorií obyvatelstva, ale především
jako součást politického procesu, který je „soubojem“ lidí, jejich názorů, idejí, ale také
jednotlivých zájmů. Mnohdy se přitom jedná o výrazný konflikt (v oblasti rodiny v USA označováno
jako „Kulturní války“). Významnou roli zde hrají ideologie.
•
•Vliv ideologií v rodinné (sociální) politice (George a Wilding 1994)
•
•Ideologie lze definovat jako souhrny představ a názorů o fungování světa (nejsou pozitivní či
negativní). Ideologie často vychází z kritiky jiného stavu věci (vyhraněnost) a přináší vlastní
vizi správné či žádoucí společnosti (sebe-zaměření), zdůrazňuje pozitiva a ignoruje či vyvrací
negativa vlastního modelu. Ideologie jsou zpravidla zároveň normativní a explanační, často jsou oba
tyto aspekty provázané. Příklady ideologií: socialismus, liberalismus, konservativismus,
feminismus, ekologický přístup.
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Různé ideové přístupy:
•
•Jednotlivé strany jsou představiteli odlišných pohledů na rodinu (též role volebního cyklu), úloha
zájmových skupin a sociálních hnutí (za práva žen, otců, náboženská hnutí…). Dnes existují různá
pojetí rodinné politiky (např. Potůček 1995).
•
•křesťansko-konzervativní: toto východisko bylo velmi dlouho dominujícím v evropské společnosti.
Rodina je základní jednotkou života. Dnes je zde nejvýznamnější hledisko zachování tzv. tradiční
rodiny. Muži participují na TP, péče o rodinu má být především ve sféře žen. – dlouhodobá domácí
péče o děti (akcentuje roli práv dětí), v RP mohou být proto dlouhodobé a štědré dávky.
•
•socialistické (kolektivistické): akcentuje hledisko široké podpory jednotlivců. Rodina jako taková
není až tak důležitá, je jen způsobem, jak podporovat jednotlivce, podporuje také různé jiné formy
soužití než jen tradiční rodinu – např. rodiče bez partnera. Existuje vysoká dostupnost sociálních
dávek a služeb (veřejná péče), nastaveny vysoké standardy.
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•liberální: základem je svoboda jednotlivců, ale také jejich odpovědnost. Nejvýznamnější hledisko
je subsidiarita – výsledkem je reziduální přístup (stát zasahuje až v případě, že to je nezbytné),
pomoc jde často jen k nejchudším a je často velmi „skromná“. Může ale také podporovat tržní řešení,
pro ty, kdo si ho mohou dovolit.
•
•feministické: tradiční rodina je pro ženy nejen přínosem, ale také zdrojem významné nerovnosti
(např. v oblasti neformální péče, pokud ženy nemají vlastní příjem). Proto je nejvýznamnější
hledisko genderová rovnost – akcentuje roli boje proti diskriminaci, dostupnosti zaměstnání pro
ženy a podpory ze strany státu (především oblast veřejné péče o děti do tří let). Žena je
centrálním subjektem/objektem analýzy.
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Výhody využívání ideologií jsou:
•snadná orientace v problému
•možnosti sdílet ideje s dalšími lidmi, snáze se prosadí.
•souboj idejí je základem demokratického procesu rozhodování
•ideologie často reaguje na kulturu dané země či skupiny obyvatel a na očekávání obyvatel ohledně
intervencí
•
•Některá rizika práce s ideologií:
•„slepá vášeň a hořící pochodně“ (nesnáší lidi s jiným názorem)
•„následujme osud, je to tak předurčeno“ (vysoká míra determinismu)
•racionální experti (ignoruje existenci ideologií, ale svět kolem ne)
•ideologie je realita, realita je ideologie (mezi ideologií a realitou není rozdíl)
•význam jednotlivých idejí může být nadhodnocen a při rozhodování převážit nad reálným stavem (tím,
co se skutečně děje).
•
•V post-moderní společnosti je jedním z řešení diskuze nad problémy (Zimmerman 2001).

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Typické cíle rodinné politiky:
•
-vytvářet příznivé podmínky (např. ekonomické) pro zakládání a fungování rodin – takto jsou
objektem sociální politiky i jednotlivci, kteří ještě rodinu nemají, společenský posílit také
význam neformální péče, podporovat rodinnou soudržnost
-pomoci překonat nejvíce obtížná období (např. bezprostředně po narození dítěte)
-ovlivňovat reprodukční chování (např. pro-natalitní politika, ale může nastat i opačný problém –
např. Čína a „zákon jednoho dítěte“).
-podporovat rodinu ve výchově dětí, spolupracovat ve formálním vzdělávání, zmírňovat náklady na
výchovu dětí (vyrovnávat náklady ušlých příležitostí),
-podporovat ekonomickou funkci rodiny, umožnit rodičům získat odpovídající zaměstnání, potlačovat
diskriminaci rodičů na trhu práce
-zasahovat (ochraňovat) tam, kde rodina selže nebo se dostane do nepříznivé situace (např. chudoba,
domácí násilí, osiření)

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Základní hlediska pro hodnocení rodinné politiky:
•
•1) Blaho (well-being) rodin (jednotlivých členů rodin).
•
•Nejen v materiální rovině, ale také z hlediska zajištění ochrany. Implicitně v sobě zahrnuje
otázku, zda podporovat jednotlivce v rodině nebo rodinu jako celek (např. otázka péče o děti či
daní). Je potřeba brát v úvahu vztahy mezi členy rodin a jejich práva a povinnosti v jednotlivých
rolích (rodičovství). Lidé mohou mít i v rámci jedné rodiny rozdílné zájmy.
•
•Značný důraz je kladen na ochranu práv dětí (občané s rovnými právy od ‚samého počátku‛, ale také
rodiče mají svá práva), u rodičů na možnost harmonizace práce a rodiny atd. Patří sem také podpora
zajištění přiměřené životní úrovně a podmínek rodin v zásadních obdobích života.

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•2) Otázka rovnosti/nerovnosti:
•
•Je diskutována např. mezi lidmi bez dětí a s dětmi, mezi muži a ženami, stejná hodnota dítěte
(sourozenci, děti z chudých a bohatých rodin), princip mezigenerační ekvity atd.
•Dva základní přístupy k rovnosti jsou a) uniformita (všem stejně či všem tak, aby měli stejně,
dělali to samé), b) akceptace diverzity (rovnost na základě vyrovnávání podmínek). (Wollstonecraft
dilema).
•
•Může obsahovat různé roviny pohledu na nerovnost – např. čtyři roviny genderové
rovnosti/nerovnosti podle (Fraser 1997, Korpi 2000).
• Kulturně-symbolická: (v rovině sociálně-konstruktivistické) kulturní dominance mužů, nedocenění
práce žen, uzavřené elitní kluby mužů (nepustí ženy mezi sebe).
• Občansko-politická: (volební právo, účast na rozhodování)
• Socio-ekonomická: (rozdíly v platech, různé pracovní pozice)
• Individuální rovina partnerských vztahů

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•V oblasti sociální politiky s tímto cílem mohou existovat např. opatření podporující povinné
střídání rodičů na rodičovské dovolené. Stále se o tom diskutuje (hodnotová východiska, přineslo
malý efekt, ‚olympijský syndrom‛).
•
•3) Odpovědnost za oblast rodiny v jednotlivých oblastech rodinné politiky (role a podíl státu,
municipalit a rodin při zajištění péče).
•
•Zahrnuje:
a)dělbu péče mezi partnery (modely podle Haas 2005 a dalších), případně v rodině (bread winner
model, egalitární model a další)…
b)roli ostatních subjektů při zajištění péče. Rozlišuje se politika famialistická (snaží se
podporovat péči v rodině) a de-familialistická (více inklinuje k zajištění péče mimo rodinu)
(Orloff 1993).

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•4) Kritérium akceptace diverzity (zda jednotlivá opatření dělají rozdíly mezi jednotlivými typy
rodinného uspořádání, např. manželství a nesezdaná soužití, rodiče jednotlivci, svazky osob
stejného pohlaví).
•
•Pokud vznikají v přístupu rozdíly, pak je otázka, zda jsou tyto rozdíly (a výhody či znevýhodnění)
oprávněné. Např. hledisko, zda existuje přiměřená svobodná volba rodičů ohledně způsobu rodinného
života (‚svoboda k…‛).
•
•V rodinné politice Evropských zemí obecně se jedná o posun od ochrany [a podpory] rodiny
v legislativním slova smyslu k [ochraně a] podpoře rodinných funkcí (Wingen 1997). Prakticky vždy
jde ale o rodiny s dětmi, což je paradox neboť důležití jsou také lidé, kteří ještě nemají rodinu,
ale mohou se o ní rozhodovat a otázka seniorů, kteří již nebydlí s dětmi.

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•5) Procesně-systémové hlediska (jak politika reálně funguje)
•
•a) princip univerzality (podmínky nároku): Vychází se z podmínek nároku na různých principech:
občanství, rodičovství, zaměstnanecký status (situace studentů, podnikajících apod.).
•b) provázanost jednotlivých opatření: Sleduje, zda jsou jednotlivá opatřená rodinné politiky
konzistentní, navazují na sebe, doplňují se a nejsou ve vzájemném rozporu.
•c) pružnost jednotlivých systémů (lze dávku čerpat více různými způsoby, dokáže reagovat na
atypické případy).
•d) nezamýšlené efekty rodinné politiky: Lidé berou své životní podmínky v úvahu při rozhodování.
Vedlejší souvislosti formování a fungování rodinné politiky (vliv volbu formy péče o děti, na
zaměstnanost žen, časování narození dětí…).
•e) ekonomičnost opatření: např. u péče o děti – pozitivní stanovisko (jsou přínosem pro
zaměstnanost), negativní (např. v kontextu ekonomické stability)

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Rodinné politiky jednotlivých zemí se liší nejen obsahem ale také konceptuálně, často se silným
vlivem tzv. ‚path-dependency‛ (navazuje na předchozí opatření, snaží se respektovat tradice a
kulturu společnosti, často spojená se snahou neprovádět radikální zvraty). Má svá negativa (pomalý
vývoj) i pozitiva (snížení rizika fatálních omylů). Běžně využívaná hlediska (volně podle Moyzesová
1992, Wingen 1997, Bussemaker 1998, Galtry a Callister 2005.
•
•explicitní (je programově vyjádřená, jasně definováno, co tam patří, existují lidé a instituce,
kteří se tím zabývají) a implicitní (nevyjádřená, mají na starosti lidé v rámci jiných úkolů) –
první dojem ale nemusí odpovídat skutečnému zájmu země o problematiku rodiny. V zemích, kde je
rodinná politika explicitní se často objevuje snaha veřejně vyzdvihnout a ocenit rodinu v jejích
funkcích.
•extenzivní (snaží se o zásahy z různých hledisek podpory fungování rodin, např. pro-natalitní či
vytvářející podmínky pro rodičovství…) a residuální (nezasahuje, pouze ‚doprovází‛ a monitoruje
jevy ve společnosti), např. hledisko zasahování do ‚intimní sféry rodiny‛
•centralistická (stejná pravidla pro celý stát) a v kompetenci lokálních aktérů
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Významnou úlohou státu je vytvářet legislativní rámec pro vymezení rodiny. To je důležité, protože
na právní subjektivitě rodiny a manželství je založeno umožnění řady právních úkonů.
•
•V ČR je jsou důležitými předpisy např. „Zákon o rodině“ č. 94/1963 Sb. s aktualizacemi (vznik
manželství, odpovědnost rodičů, vyživovací povinnost, náhradní péče), občanský zákoník - zákon č.
40/1964 (společné jmění manželů, dědictví), zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999), z
hlediska podpory ze strany státu pak také zákon č. 117/1995 Sb. „O státní sociální podpoře“ a další
zákony z oblasti sociálního zabezpečení.
•
•Na legislativní vymezení pak navazuje také vznik koncepcí, které vytvářejí referenční rámec pro
aktéry, jsou deklarací o tom, jakým způsobem jednotlivé země přistupují k řešení rodinné politiky,
umožňují také evaluaci toho, jakým způsobem jsou tyto deklarace naplňovány.

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•ČR je zemí s explicitní rodinnou politikou.
•
•Potřeba vytvoření koncepce rodinné politiky se objevila s tím jak narůstaly problémy spojené s
rodinou. Ty se projevily zásadně především v 80. letech. První koncepce rodinné politiky byla
vytvořena v roce 1989. – vycházela ze socialistického pojetí. Na počátku 90. let došlo k celkové
změně trendu zpět k tradičnímu pojetí rodiny.
•
•Koncepce po roce 1989:
•
•V ČR existuje: „Národní zpráva o rodině“ z roku 2004 – rozsáhlý dokument (více než 200 str.) -
základní podkladový materiál pro NKRoP shrnující situaci v oblastech, kterými se zabývá rodinná
politika.
•
•„Národní koncepce rodinné politiky“ (NKRoP) z roku 2005 – po dlouhé době první ucelený koncepční
dokument, který zdůrazňuje potřebu podpory rodiny
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Základní cíl Rodinné politiky podle NKRoP: „Vytvořit všestranně příznivější společenské klima a
podmínky pro rodinu, umožňující lidem realizovat vlastní životní strategie v naplňování
partnerských a rodičovských plánů. Respektovat přitom diferencované zájmy a potřeby různých
rodinných typů a členů rodin.“
•
•Odpovědností za koordinaci národní rodinné politiky a vyhodnocování cílů byl pověřen resort MPSV
•
•Pro-rodinný balíček 2007 (obsahuje návrhy opatření) – vzájemná rodičovská výpomoc, miniškolky,
slevy na dani pro zaměstnavatele provozující školky, otcovské (týden), sleva na sociálním pojištění
u částečných úvazků pečujících osob
•
•V roce 2009 byla aktualizování koncepce z roku 2005 jako „Národní koncepce podpory rodin s dětmi“.
•„Politická a správní reprezentace země přijme za svá základní východiska realizace rodinné
politiky, tj. její prioritní charakter v rámci veřejných a sociálních politik, dlouhodobost,
otevřenost a celospolečenskou průřezovost.“
•
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Rodina z hlediska mezinárodního práva – ratifikované mezinárodní smlouvy mají přednost před
zákonem.
•
•Úmluva o právech dítěte – vyhlášena valným shromážděním OSN v roce 1989, v ČR (ČSFR) byla
ratifikována v roce 1991
-práva dítěte (na život, na jméno a státní příslušnost, být s rodiči, na zdraví, na vzdělání, na
víru atd.),
-ochrana dětí, rodičovská odpovědnost, instituce (např. školy a sociální služby) musí chránit
zdraví dětí, odpovídat standardům, omezení dětské práce, zájem dítěte (např. právo na slyšení u
soudu), minimální věk trestní odpovědnosti, osvojení atd.
•
•Evropské sociální charta (Rady Evropy) ČR ratif. 1999 (spravedlivá odměna za práci, ochrana dětí,
ochrana matek, právo na sociální zabezpečení, ochrana proti chudobě, rovné podmínky).
•
•Čl. 16 (1) „Rodina má jako základní jednotka společnosti právo na odpovídající sociální, právní a
hospodářskou ochranu k zajištění svého plného rozvoje“.

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Role EU v rodinné politice
•
•Do diskurzu EU se dostávalo postupně (otevřenou otázkou je to od 80 let), rodinná politika je
v kompetenci národních států, EU prakticky nezasahuje, ale vede se zde diskuze, jsou podporovány
neziskové organizace působící ve sféře rodiny, jsou tam prvky otevřené metody koordinace a
bench-markingu (doporučení).
•
•Direktiva o rodičovské dovolené (1996) – základní podmínky poskytování RD (tři měsíce) – země, kde
dosud nebyla, jí doplnily (nastaven min. standard)
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Nástroje rodinné politiky: záleží na volbě pojetí rodinné politiky.
•
-vymezení legislativního rámce pro fungování rodin (např. vymezení práv dětí, práva na interrupci a
antikoncepci),
-legislativní opatření ochrany (členů) rodiny v určitých situacích (kojící matky, ošetřování člena
rodiny, práva dětí)
-sociální dávky (přídavky na děti)
-různé sociální služby (např. veřejná péče o děti, o seniory),
-daňová opatření (daňové kredity, odpisy, volba typu zdanění)
-finanční opatření (bezúročné půjčky, opatření bytové politiky, žákovské jízdné)
-oblast sociální práce (rodinné poradny, krizová intervence a další),
-volno-časové, sociální a rekreační aktivity
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•„Ideální“ (abstrahující) modely rodinné politiky:
•
•Mnozí autoři se domnívají, že v rodinné politice můžeme stejně jako dalších oblastech SP rozlišit
určité ideální typy. jednotlivé rodinné politiky si zachovávají svůj národní ráz – rozdíly tedy
fakticky přetrvávají.
•
•Prvním předpokladem je, že národní politiky souvisejí s kulturou a historií jednotlivých zemí
(nejde jen o veřejné politiky).
•
•Základem jsou termíny jako ‚gender regimes‛ (Phau-Effinger 1996, 1998) nebo též ‚policy logics‛ =
národní baličky převažujících hodnot a  strukturálních podmínek (včetně veřejných politik), které
mohou vést v národní i individuální rovině ke kulturní produkci a reprodukci.
•
•Druhým předpokladem je, že jsou hodnoty a politiky v souladu (což nemusí být ve všech případech
pravda).
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•
•Lewin-Epstein a kol. (2000) hovoří o dvou základních pojetích vztahu mezi státem a rodinou, které
chápou jako kontinuum:
•
•Privatizovaný model: stát do sféry rodiny vůbec nezasahuje, všechny služby jsou ponechány na
tržních principech, veřejná státní sféra je minimalizována. Zajištění dětí velmi závisí na
schopnosti rodičů je zajistit.
•
•Spolupracující model: rodina a stát úzce spolupracují v péči o děti, převažuje v zemích s
kolektivistickým pojetím, jedná se jak o oblast veřejné péče, tak o sociální dávky (vyrovnávání
šancí dětí), v extrémní podobě zasahuje stát zásadně i do výchovy atd.
•
•
•
•
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Základem většiny typologií je práce Esping Andersena (1990, 1999), zdůrazňuje dvě kritéria (1,2).
•
1)Dekomodifikace (případně rekomodifikace). Udává míru, ve které jsou lidé při získávání obživy
vázáni na prostředky získané na trhu práce. Specifičtěji je pak využívána jako míra, ve které se
lidé mohou v případě odůvodněné potřeby (je třeba ji pochopitelně definovat) obrátit na stát při
zajištění svých potřeb a potřeb své rodiny. Re-komodifikace je opačný proces.
2)
2)Familializace – určuje nejčastěji míru ve které jsou rodiče vázání k rodinným úkolům, zvláště pak
v oblasti péče o děti a seniory (např. dávky pro péči o děti).  De-familizace pak určuje míru, ve
které jsou rodiče z těchto povinností vyvázání (např. veřejnou péčí o děti do 3 let). Leintnerová
později obě hlediska zkombinovala do 4 typů (explicitní, implicitní, volitelný famil.)
3)
3)Genderová rovnost (feministické hledisko) – kritika Esping-Andersenovy typologie. Nezabývá se
vztahy mezi partnery a tím jak jsou tyto vztahy spoluutvářeny kulturním a institucionální kontextem
(např. Misra, Moller 2003).
4)
4)

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Typologie Gauthier (2002), která vychází z Esping-Andersenovy (1990) typologie – nejvíce odpovídá
90 letům.
•
•sociálně demokratický – univerzální státní podpora rodin, vysoký důraz na rovnost pohlaví /
střední úroveň finanční podpory rodin formou univerzálních dávek, doplněné dalšími formami podpory
/ podpora pracovní aktivity obou rodičů, dlouhá rodičovská dovolená je doplněna také výrazným
rozsahem a úrovní veřejné péče (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko)
•
•konzervativní – úroveň podpory je závislá na postavení jednotlivců na trhu práce, více směřuje k
podpoře tradičních partnerských rolí / střední až vysoká úroveň finanční podpory rodin / střední
úroveň podpory pracujících rodičů, více se zaměřuje na rodičovskou dovolenou než na zařízení
veřejné péče (Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemí).
•
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•jihoevropský – vysoká úroveň fragmentalizace podpory vzhledem k typu zaměstnání, mix veřejných a
soukromých služeb a dávek. Často neexistují celonárodně stanovené minimální standardy / nízká
úroveň peněžité podpory / nízká úroveň podpory pracujících rodičů (Řecko, Itálie, Portugalsko,
Španělsko) – zajištění podpory zůstává na rodině - je otázkou nakolik se jedná o klasický model
živitele
•
•liberální – nízká úroveň podpory rodin, spíše cílené na rodiny s nízkými příjmy, více podporuje
tržní řešení, zvláště v oblasti veřejné péče / úroveň finanční pomoci je celkově nízká (vyšší pro
nízko-příjmové rodiny) / nízká podpora pracujících rodičů, péče o děti mají zajistit rodiče nebo
privátní sektor (Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Švýcarsko, Velká Británie, USA).
•
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Typologie základních typů rodinné politiky (Korpi 1999, 2000)
•
•Korpi rozlišil tři základním modely rodinných politik kombinací dvou základních hledisek: a) míra
veřejné podpory a b) orientace na domácí péči vs. orientace na trh práce.
•
•General Family Support (GFS)
•filosofie: nejvíce podpora rodiny ve jejích funkcích prostřednictvím členů rodiny, v menší míře
také hlediska DES.
•typická opatření: přídavky na děti, daňové slevy, zařízení péče o děti ve věku nad 3 roky.
•státy: Belgie, Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Irsko a Holandsko.

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Typologie partnerského uspořádání (Korpi 2000)
•
•Dual-Earner Support (DES)
•
•filosofie: nejvíce podpora rodiny prostřednictvím subjektů mimo členy rodiny, v menší míře také
hlediska GFS.
•typická opatření: mateřská dovolená je vztažená k příjmu ženy (případně muže), střídání rodičů
v péči o děti, zařízení veřejné péče pro děti do 3 let a pro seniory.
•státy: Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko.
•
•Market-Oriented (MO)
•
•filosofie: podpora je nízká ve všech hlediscích. Zajištění rodinných funkcí je ponecháno na rodině
nebo na trhu
•typická opatření: často tzv. minimální standardy
•státy: Kanada, Austrálie, Japonsko, Nový Zéland, Švýcarsko, Velká Británie, USA.

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Obdobná typologie podle Národní zprávy o rodině 2004. Rozlišuje jinak především francouzský a
německý model.
•
•Pro středoevropské prostředí je typický německý model rodinné politiky, který je charakteristický
především značnou štědrostí vůči rodině, zejména v sociální a daňové sféře. Je zaměřen na
institucionální podporu rodiny jako celku a klade důraz na dostatečné zajištění podmínek volby mezi
prací v rodině a prací v zaměstnání. Výše rodinných dávek umožňuje bez větších problémů
individuální domácí péči v rodině, systém alternativních forem péče o dítě v předškolním věku
(např. institut „denních matek“ či pečovatelek) zajišťuje také možnost skloubení rodinných a
pracovních rolí. V systému je přitom patrná preference pro tradiční formu rodiny (jen necelá 4
procenta dětí do 3 let jsou ve veřejné péči v západním Německu, ve východním to je 14 procent).
•
•Hlavní hledisko: podpora tradičního modelu rodiny, případně modifikovaného modelu živitele

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Francouzský model je podobně jako německý založen na vysoké míře ekonomické intervence státu ve
prospěch rodiny, systém je výrazně pro-natalitní. Současně klade důraz na slučitelnost rodiny a
zaměstnání, v největší míře v podobě tzv. modelu dvou rolí (vykonávaných současně). Kromě
finančního zajištění (rodičovská je ale vyplácena až od 2 dětí, např. také otcovské dny) je tedy k
dispozici značné množství zařízení kolektivní péče o děti (jesle), které umožňuje rodinám umístit
dítě do těchto zařízení v době relativně krátké po porodu (umístěno 30 procent dětí do 3 let, ale
pouze 9 procent ve státních jeslích). Stát podporuje činnosti pro-rodinných neziskových organizací.
•
•Hlavní hledisko: pro-populační opatření, rozvoj sociálních služeb
•
•
•
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Skandinávský model je charakteristický tradiční orientací na rovnost žen a mužů (mj. zde byla
zavedena otcovská dovolená ve formě tzv. otcovských dnů) a rovné příležitosti v zaměstnání. Tento
model přitom vychází ze základních principů severské demokracie a klade důraz na dodržování
lidských práv. Ekonomická intervence ve prospěch rodin je ovšem podle komparativního zkoumání
poskytovaných finančních transferů směrem k rodinám relativně nižší. Rodičovský příspěvek je sice
relativně vysoký, ale je poskytován jen po dobu o něco delší než jeden rok. Pracovní kariéra obou
rodičů je proto často pro rodinu nutná z ekonomických důvodů. Pro tento model je rovněž typické
zaměření rodinné politiky směrem k jednotlivým členům rodiny spíše než na institucionální podporu
rodiny jako celku.
•
•Hlavní hledisko: Vysoká míra podpory, ale selektivní, max. podporuje individuální autonomii a
genderovou rovnost.
•

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•Anglosaský model vychází z tradiční liberální koncepce vztahu státu, společnosti a jednotlivce.
Rodina je považována za privátní sféru, v níž je vyloučena jakákoli intervence státu. Podpora
rodiny je proto začleněna do rámce sociální pomoci, která je hlavní oporou
• britského systému sociálního zabezpečení (dávky pro doplnění příjmu pracujících rodičů s nízkými
příjmy). Současně anglosaský neintervenční model neztěžuje, ale ani neulehčuje slaďování rodinných
a pracovních rolí.
•
•Hlavní hledisko: nezasahování do života rodin, nízká a cílená úroveň péče

SPP136/SPR136/VPL136 Rodinná politika – přednáška č. 1
•V současnosti v ČR existuje specifický mix liberálních a konzervativních opatření (např. veřejná
péče a sociální dávky pro rodiny, opatření pro starší osoby). V některých ohledech to je obdobné
jako v Německu (možný vliv společné historie obou zemí?).
•Po roce 1989 tedy spíše návrat ke konzervativnímu pojetí rodinné politiky. Možným vysvětlením je
kromě společenského klimatu (např. odpor k feminismu jako k formě socialismu – Saxonberg a
Sirovátka 2006)  také předpoklad, že v ČR neplatí tolik souvislost (Korpi 2000) mezi názory na
podobu rodinné politiky a pravo-levou politickou orientací (je tam také částečný generační posun).
•
•Problém mezinárodního srovnání: Dávky a služby mají rozdílnou formu a funkce (i když cíl může být
stejný). V jedné zemi slouží ke stejnému účelu mateřská v jiné zemi rodičovská dovolená apod.
Rozdílné rodiny, jejich potřeby a očekávání v různých zemích.
•