plasova@fss.muni.cz Historický vývoj ■ Od roku 1869 ■ při obecných školách vznikaly MŠ (příprava na vzdělávání) a ■ tzv. opatrovny (bez přípravy na školu) ■ Ústavy ošetřovací (jesličky) - děti do 3 let ■ Mezi 2 světovými válkami - zhruba 20% dětí v MŠ ■ Od 1948 -MŠsoučástí (nepovinnou) vzdělávací soustavy, prudký růst počtu zařízení, jednotné osnovy ■ 1989/1990 - v MŠ 96% dětí ve věku 3 až 6 let - v jeslích 20% dětí ve věku od 6 měsíců do 3 le t ■ Po roce 1990 - výrazný pokles počtu, mění se status zařízení ze státních na obecní (+ soukromé, církevní), zanikají podnikové školky a jesle Cíle a oblasti RP z hlediska zajištění péče o děti Národní koncepce rodinné politiky 2005: ■ Podpora rodičovství a rodinné soudržnosti ■ Přijmout opatření pro zvýšení prestiže rodiny a rodičovství a ■ Opatření ke změně postojů zaměstnavatelů k otázce rodičovství ■ Finanční podpora rodiny a bydlení ■ Podpora v oblasti úpravy rodinných dávek a ■ Podpora v daňové oblasti při pořizování bydlení ■ Služby pro rodiny ■ Zmapování existence, dostupnosti, kvality stávajících služeb pro rodinu v regionech (včetně poptávky po jednotlivých typech služeb) ■ Iniciování vzniku nových a rozvoje stávajících služeb, vypracovat koncepci rozvoje služeb pro rodinu. ■ Slučitelnost profesních a rodičovských rolí ■ Podpora, motivace a veřejné ocenění firem, které jsou zaměřeny na pomoc rodinám a umožňuji zaměstnancům/zaměstnankyním např. částečné pracovní úvazky, zajištění hlídání dětí zaměstnanců ve vlastních zařízeních, apod. ■ Rodinná politika na úrovni krajů a obcí ■ Zpracování regionální koncepce rodinné politiky ■ Rozšiřování komunitního plánování obcí a krajů v oblasti služeb pro rodinu Modely poskytování služeb péče o děti 1- NGOfamiliaMstický modGl — konzervativní; právo volby znamená spíše volbu mezi dočasnou rolí matky v domácnosti a participací na trhu práce než mezi různými typy péče; dlouhá rodičovská dovolená 2- Model 3- cesty — služby péče o děti umožňují „přimět" (méně kvalifikovanou) pracovní sílu přijmout i méně kvalitní zaměstnání; volba mezi zaměstnanost í a genderovou rovností; kratší placená rodičovská dovolená (zabráněn í devalvace lidského kapitálu žen) ■ pomáhá dětem skutečně opustit „poverty bus"a ■ podpora péče o děti je zaměřena na chudé pracující 3- Rovnostářský model — utopie ? ©; rovnost na TP i v domácnostech, univerzální dostupnost kvalitní péče o děti Mahon, R. 2002. Child Care: Toward What Kind of „Social Europe"? Social Politics Volume 9, Number 3. Oxford University Press. Pp. 343-379. Současné možnosti zajištění péče o děti v ČR ■ Mateřská centra ■ (Soukromé hlídací agentury) ■ Jesle ■ Mateřské školky Východiska hodnocení služeb péče o děti (OECD) ■ Důraz na zajištění co nejširší dostupnosti ■ A zlepšování kvality služeb péče Hlavně prostřednictvím: ■ Zvyšováním veřejných investic a ■ Podporou vzdělávání personálu v těchto službách Mateřská centra ■ Od poloviny 90.let 20.století dle německého vzoru ■ Statut občanského sdružení (viz Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů) ■ Péče o děti je poskytována téměř výlučně na bázi dobrovolnictví jednotlivými rodiči - obvykle matkami, které zde využívají péči pro vlastní děti. ■ Zřizovatelé/ky jsou nejčastěji matky na MD či RD ■ Některá MC poskytují i hlídání dětí bez přítomnosti rodiče na bázi svépomoci ■ Výrazně přispívají matkám k udržení sociálních kontaktů v období MD a RD Soukromé hlídací agentury/ zajištění péče o dítě ■ Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání - odpovědným orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu bez vazby na jiné rezorty. 1. Volná živnost: „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost" (většinou tzv. hlídací agentury) ■ Jde o poskytování služeb souvisejících s chodem domácnosti, jako je vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu, zajišťování nákupů, včetně individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách a pouze příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do třílet věku), a zajištění péče o osoby vyžadující zvýšenou péči 2. Vázaná živnost: „Péče o děti do 3 let v denním režimu" ■ Není zdravotnické zařízení, ale podnikatel musí zajistit péči osobami splňujícími odbornou způsobilost. ■ Je jpožadováno (1) vysokoškolské vzdělání v oblasti ošetřovatelství, nebo (2) vyšší odborné vzdělání ve studijním oboru dětská sestra nebo všeobecná sestra se specializací na pediatrii, nebo (3) úplné střední odborné vzdělání ve studijním oboru dětská sestra nebo všeobecná sestra se specializací na pediatrii. ■ Požadavky na hygienu, stravování, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, na stravování ■ Soukromé mateřské školky (podíl pouze 1,2% z celkového počtu MŠ v ČR) -musí splňovat podmínky vymezené školským zákonem a tedy i požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Problematické body soukromé péče o dítě manem a organizační náročnost vazane živnosti pro zřizovatele. Finanční náročnost/nedostupnost pro uživatele/klienta. Prostorová nedostupnost služby (je rozšířenou pouze ve větších městech) Omezení možností zajištění hlídání dětí do 3 let věku. Problematicke je dosažení a ověření kvality peče o děti. Častá nedůvěra rodičů - malá tradice soukromě poskytovane peče o děti. Jesle ■ Zvláštní dětské zdravotnické zařízení (resort Ministerstva zdravotnictví ČR) ■ Určeno pro denní péči o dítě nejčastěji do 3 let věku - „léčebně výchovná funkce" ■ „...poskytování péče o všestranný rozvoj dětí zpravidla ve věku do 3 let. Péče v jeslích navazuje na péči o děti v rodině" ■ „.. .v jeslích je poskytována dětem péče komplexní, jak z hlediska zdravotního, tak z hlediska výchovného jako nedělitelný celek, který ovlivňuje tělesný a duševní vývoj dětí. Péče o děti v jeslích je doplňkem péče rodinné, není jeho náhradou. Musí být cílevědomá a plánovitá a musí odpovídat věkovým a individuálním zvláštnostem dětí. Uspořádám života dětí je treba co nejvíce pnbližit způsobu života děti vrodině" ■ Platná legislativa koncepce zařízení jeslí: pouze Metodické opatření č. 10 o provozu jeslí (MZ z roku 1968) + další navazující předpisy ■ Zřizovatelem od roku 1991 není stát, ale v 95% případů je to obec a ve zbylých případech to je jiná právnická či fyzická osoba. ■ Financování: „dvouzdrojové" - rozpočet zřizovatele a poplatky rodičů; není hrazeno z rozpočtu veřejného pojištění ■ Pracovníci/ice jsou obvykle dětské zdravotní sestry + pěstounky Doporučení OECD k rozvoji péče o děti do 3 let (jeslí) Kamerman, Neuman, Waldfogel, Brooks-Gunn, 2003: ■ Systematický a integrovaný přístup k rozvoji a realizaci služeb péče, ■ Silné a rovnocenné partnerství v rámci vzdělávacího systému, ■ Univerzální přístup, co se týče dostupnosti ■ Významné množství veřejných dotací pro investice do rozvoje služeb péče a její infrastruktury, ■ Participační přístup na zlepšování služeb jeslí (rodičů, dětí a personálu), ■ Adekvátní vzdělávání personálu, ■ Systematické monitorování a sběr dat o službách jeslí ■ Agenda se zaměřením na longitudiální výzkum a evaluaci dopadů služeb péče na vývoj dítěte. Vývoj počtu jeslí rok 1980 1985 1990 1995 2000 počet zařízení 2 151 2 048 1 476 207 65 počet míst celkem 72 268 74 137 50 118 6 747 1 750 mezi roční pokles +2,6% -32,4% -86,5% -74,1% rok 2005 2006 2007 2008 2009 počet zařízení 56 49 47 47 46 počet míst celkem 1 579 1 480 1 495 1 413 1 419 mezi roční pokles -9,8% -6,3% +1,0% -5,5% 0,4% ÚZIS 2011 Počet míst v jeslích 1980-2009 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ Důležité aspekty a problematické body poskytování jeslí ■ Finanční dostupnost - 2 složky (školné + stravné), poměrně nízká, výrazně vyšší poplatky než v MŠ, určuje zřizovatel, nejčastěji cca 2000 Kč ■ Prostorová dostupnost - pokrytí cílové populace méně než 1%, více ve větších městech ■ Kvalita ■ Provázanost s opatřeními harmonizace práce a rodiny - neprovázanost vzhledem k částečným úvazkům a rodičovskému příspěvku ■ Současná mladá generace hodlá využívat kolektivní péči o děti do 3 let častěji zhruba ve 25% případů (zejména kvalifikovanější pracovní síla, samoživitelky) ■ 25% dětí mladší 3 let v MŠ (Národní zpráva o rodině 2004) Mateřské školky ■ Předškolní zařízení (součást vzdělávacího systému - rezort MŠMT) ■ Určeno dětem zpravidla od 3 let do 6(7) let věku. ■ Osobnostní a všestranný rozvoj dítěte v návaznosti na výchovnou funkci rodiny. ■ Cílem je získávání sociálních zkušeností, poznatků o světě a specifická příprava na pokračující vzdělávání prostřednictvím hry s ostatními dětmi. ■ Představuje jednu z možností, jak dětem „vylepšit" rozvojové a vzdělávací podmínky a jak dětem, které jsou znevýhodněné, napomoci k vyrovnání jejich vzdělávacích a životních šancí. ■ Legislativní ukotvení: Školský zákon (č.561/2004 Sb.) ■ Zřizovatelem je zpravidla obec (+ soukromý zřizovatel či církev) ■ Financování: „třízdrojové" (státní rozpočet, zřizovatel a poplatky rodičů) ■ Pracovníci/ice jsou pedagogové. Vývoj počtu MŠ Školní rok Počet MŠ Počet dětí Prům. dětí ve třídě 1990/91 7 335 352 139 21,7 1995/96 6 475 333 433 22,7 2000/01 5 776 279 838 22,2 2005/06 4 834 282 183 22,7 2006/07 4 815 285 419 22,8 2007/08 4 808 291 194 22,9 2008/09 4 809 301 620 23,1 Vývoj počtu dětí v MŠ 1990-2009 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 # & # ^ # / <ŕ <ŕ <ŕ é& ď # # ŕ # é <ŕ -ŕ Podíl dětí navštěvujících MŠ v jednotlivých věkových kategoriích populace Věk dětí 2003/04* 2004/05* 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 Do 3 let věku 25,3% 26,5% 25,4% 23,0% 23,0% 24,8% 3-leté 80,0% 77,3% 74,6% 76,6% 75,3% 76,5% 4-leté 94,4% 94,2% 90,0% 90,7% 90,9% 89,4% 5-leté 96,0% 96,4% 95,8% 93,7% 93,2% 92,8% 6- leté* 25,0% 23,8% 22,7% 22,3% 21,6% 21,0% Starší 6ti let 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% Zdroj: databáze ÚIV Důležité aspekty a problematické body poskytování MŠ ■ Finanční dostupnost — většinou zohledněna sociální situace rodiny (ŽM — poplatek odpuštěn úplně), školné (cca 200 — 500 Kč/měsíc - nesmí přesáhnout 50% průměrných neinvestičních nákladů) a stravné (cca 20 — 25 Kč/den), od 2005 neplatí školné děti v posledním roku — přeneseno na mladší ročníky (navýšení až o 2/3) ■ Prostorová dostupnost - problém v menších lokalitách, poměrně velký podíl žádostí je odmítnut, pokrytí populace — 8586% dětí od 3 do 6 let ■ Kvalita ■ Problém s časovou flexibilitou - neprovázanost s podmínkami na TP (návrat po RD, pracovní doba) ■ Provázanost s opatřeními harmonizace práce a rodiny — podpora částečných úvazků během RD (možnost 4 hodiny denně při zachování příspěvku) X MŠ mají problém přijímat děti na částečný pobyt Podíl dětí v zařízení formální péče o děti podle věku a trvání pobytu (2009) podíl dětí < 3 let podíl dětí > 3 let do 29 hodin týdně nad 30 hodin týdně do 29 hodin týdně nad 30 hodin týdně EU 27 14% 13% 40% 44% EU15 17% 16% 45% 46% Czech Republic 3% 0 28% 36% EUROSTAT 2011 Aktuální novinky - „návrh prorodinného balíčku" ■ Snaha o legislativní ukotvení vzájemné rodičovské svépomoci (poskytovánípéče o nevlastní dítě evidovaným poskytovatelem v jeho domácnosti za limitovanou úplatu.) ■ Úprava živnostenského podnikání ve službách péče o děti (úprava: zmírnění požadavků na hygienické požadavky a požadavky na vzdělání pokud má podnikatel vlastní děti do 7 let a/nebo podniká ve vlastní domácnosti a pečuje max o 4 děti) ■ Firemní miniškolky (podpora poskytování služeb na nekomerčním základě - miniškolka)