Genderové aspekty na trhu práce Koncept genderu Základní pojmy Přednáška 1 (23/02/11) l lCo je to gender? Co je to gender? l lSociálně konstruované pohlaví/ rod lAnalytická kategorie lUstavující princip Sociální konstrukce genderu (1) luzavřený kauzální kruh – biologické a anatomické odlišnosti a jejich konotace jsou základem objektivního chápání genderu, zároveň tento objektivní pohled dává záruku přirozenosti těchto tvrzení ltento vztah se vpisuje do objektivity a zároveň do subjektivity formou poznávacích struktur – dává základ „souhlasné zkušenosti“ Sociální konstrukce genderu (2) lproblematičnost této konstrukce je především v tom, že vztah mezi pohlavími je hierarchický a reprodukuje se jako něco přirozeného – proto trvá po staletí l „Síla maskulinního řádu je zřejmá z faktu, že tento řád nepotřebuje žádné ospravedlňování: androcentrické vidění se vnucuje jako neutrální a nevyžaduje žádné legitimující diskurzy.“ l (Bourdieu, 2000, s. 13) Somatizace nadvlády (1) lsomatizace – proces vpisování do těl ltento proces se děje v androcentrickém pojímání světa, proto cokoliv vyprodukuje je bráno jako norma a potvrzuje zpětně androcentrické pojetí lexistence 2 rodů je vztahová – relační rody (muž x žena) jsou rozděleny na základě existence či absence falu Somatizace nadvlády (2) lsociální vztahy nadvlády přecházejí do těl – arbitrárně nastolený vztah mezi mužem a ženou a mezi jejich identitami musí přejít do těl lk tomu jsou slouží v procesu socializace habity, rituály atd. lsomatizace způsobuje reprodukci androcentrického řádu, k níž přispívají ženy i muži Kritika naturalismu (1) lnaturalismus – vysvětluje genderový řád jako opodstatněný přírodou (sociobiologie, biologismy) lvysvětluje genderový řád a obhajuje dělbu práce ve dvojí intenzitě: Ø přírodou „daný“ Ø přírodou „chtěný“ Kritika naturalismu (2) lkritika argumentu o přírodní danosti: l teorie svobody, morálka, normy l vzorce chování u zvířat l lkritika argumentu o přírodou chtěném: l přírodní záměr vyznačuje „správnou cestu“ – zneužití biologických determinant pro legitimizaci nerovnosti Reprodukce genderového řádu (1) l1. mužské elity zavedly mužskou hegemonii – ztotožnění mužského s objektivním, normativním l l2. tuto hegemonii udržují obě pohlaví stejně – domnělá sociální uvědomělost žen v plnění jim přiřčených rolí – kontrola a ukázňování mužů muži a žen ženami Reprodukce genderového řádu (2) l3. všichni muži z tohoto systému profitují – symbolicky, ekonomicky, statusově – a ženy jsou znevýhodněny l4. muži doplácejí na svou nadřazenost především v psychické a citové, na podřazené ženy není vytvářen takový tlak, protože na ně nejsou kladena taková očekávání Předmoderní společnost lrelativní rovnost v práci, přístupu k majetku l (o děti se starali členové komunity, kteří již nebyli schopni pracovat, ženy pracovaly zrovna tak jako muži) lale žena byla symbolicky prostředkem ekonomické směny – bylo extrémně dbáno na její neposkvrněnost Měšťanská společnost lv souvislosti s modernizací společnosti došlo ke komodifikaci klíčových a posledních 2 nekomodifikovaných statků – práce a půdy lv závislosti na tom došlo k rozdělení, kdy: l muž zajišťoval produkci, působil ve veřejné sféře a nevěnoval se výchově dětí, kdežto žena se starala o reprodukci, spotřebu, výchovu dětí a to v soukromí domova 1. vlna feminismu lposlední třetina 18. stol. – 30. léta 20. stol. lboj za občanská a politická práva: l právo volit, právo na majetek, právo na vzdělání, právo rozhodovat o sobě lkonec 1. vlny – 2 důvody: l 1. požadavky byly naplněny l 2. ekonomická krize a nástup fašismu l lOlympe de Gouges: l lDeklarace práv ženy a občanky Další představitelé 1. vlny lMary Wollstonecraft – kritika socializace žen jako slabých, neschopných a marnivých či nectnostných lJohn Stuart Mill – odmítá nerovný genderový řád z několika důvodů: l 1. nikdy se nevyzkoušelo nic jiného l 2. jeho zavedení nebylo výsledkem rozumové úvahy l 3. pramenem je otroctví lVirginia Woolf – propojuje téma ekonomické nezávislosti s nezávislostí jako takovou Masarykovy teze (1) lnení ženská či mužská otázka – je pouze otázka společenská (sociální) – odmítá esencialismus a generalizované výroky o ženách a mužích – jsou jen individua lrovnost mužů a žen je daná historicky – muži a ženy se vyvíjeli současně a ve vzájemném působení lkritika klerikalismu – teze, že muž v celibátu má větší hodnotu – žena je něco špatného l Masarykovy teze (2) lrovnost všeobecná, fyzická – rozdíl mezi mužem a ženou je fyziologický, ale využití ženské síly ukazuje, že žena není slabší lrovnost duchovní – rozum se neměří učeností, ale hloubkou a kapacitou myšlení lrovnost mravní – žena není mravnější ani méně mravná než muž lrovnost ekonomická – využití ženské síly ulehčí mužům nutnost konkurence na trhu práce, protože ženy budou schopny se živit samy 2. vlna feminismu (1) ltrvá od 60. let 20. stol. lmezi oběma vlnami – válka a následný návrat žen z trhu práce do domácnosti a návrat mužů na trh práce l ekonomický rozmach – muži opětovně začali živit své ženy l důsledkem psychické tenze žen – Betty Friedan l 2. vlna feminismu (2) lcíle: větší kontrola žen nad svým tělem přístup ke všem profesím l tedy reálné naplnění formálních výdobytků 1.vlny feminismu lsblížení veřejné a soukromé sféry – způsob života žen v soukromé sféře, v domácnosti je důsledkem politických rozhodnutí a je to společenský problém, který by se na úrovni politiky měl řešit Situace v Čechách lpo 2. světové válce zavádění rovnosti shora – defamilialismus a povinnost pracovat lnivelizace mezd – ale s obvyklým GPG mezi muži a ženami lpo revoluci – genderově zatížený re-familialismus (ve vazbě na předchozí defamilialismus) lženy asistují přenosu mužské hegemonie (Bělohradský, Havelková) Rozdíly obou vln l1. vlna usilovala o formální vyrovnání přístupu a šancí, 2. vlna usilovala o reálné vyrovnání přístupu a šancí l l1. vlna usilovala o vyrovnání žen s muži, 2. vlna bojuje za tezi, že jinakost by neměla vést k nerovnosti Vazba na trh práce – MAKRO ROVINA lkulturní a genderové stereotypy lsegmentace trhu práce a související alokace žen na sekundárním trhu – neoklasický přístup – lidský kapitál lsegregace ženské pracovní síly: Ø horizontální Ø vertikální Vazba na trh práce – MIKRO ROVINA lpreferenční teorie – strategie žen linvestice do lidského kapitálu lmikro-ekonomické hledisko l lDotazy? lTéma příští přednášky l lGenderová l kultura