ybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů II. díl (pro studující lékařských fakult a praktické lékaře) ZDENĚK KALVACH a kolektiv PRAHA 1995 Seznam autorů f J. dílu MUDr. Richard Češka, CSc. - odborný asistent 111. interní kliniky I. lékařské fakulty University Karlovy, Praha MUDr. Jarmila Drábfcová, CSc - přednosta aticsteziologicko-i csnscitač-ního oddělení nemocnieť neodkladne* péče, Praha; predsedkyne Ces-k<í ancsteziologickorcsuscitační společnosti Doc. MUDr. Tomáš Hanuš, CSc. - odborný" asistent katedry urologie Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceulů, Praha Prof. PhDr. et RNDr. Helena HalkovcovA, CSc. - Ústav lékařské etiky, 3. lékařská fakulta University Karliny, Praha MUDr. Martin Holcát, CSc. - odborný asistent kliniky otoihinolaryngo- logie, 1. lékařská fakulta University Karlovy, Praha MUDr. Roman Jirák. CSc -odborný asistent psychiatrické kliniky, 1. lékařská fakulta University Karlovy, Praha Doc. MUDr. Jan Kábri, CSc. - odborný asistent III. interní kliniky, 1, lékařská fakulta University Karlovy, Praha MUDr Zdenek Kalvach - odborný asistent 111. interní kliniky, 1. lékařská fakulta University Karlovy, Praha Doc. MUDr- Radana Nettwirtová, CSc. - odděleni klinické hematologie fakultní' nemocnice 2, Praha f Doc. MUDr. Alois Oufednfk, DrSc. - II. interní klinika, l. lékařská fakulta University Karlovy, Praha Doc. MUDr. Štěpán Svačina, CSc. - III interní klinika, 1 lékařská fakulta University Karlovy, Praha Prof. MUDr. Josef Šobra, DrSc. - III. interní klinika. 1. lékařská fakulta University Karlovy, Praha MUDr. Karel Šonka. CSc. - odborný asistent, neurologická klinika l. lékařské fakulty University Karlovy, Praha MUDr Eva Topinková, CSc. - odborná asistentka kabinetu gerontológie a geriatrie Institutu pro dalSí vzdělávání lékařů a farmaceulů, Praha ,, i U(V«"'k, společnost a rodina ■ i i nu věku zpi avidla častěji vyhledává lékaře. Vzájemná komu- ■ ili hi.n.i /| >i......tu je i cÁhiv. nebývá ani setkání lékaíe a pacienta v ys- I ' i | ii i iblematieké. Problémy nastávají tehdy, kdy/, pacientova cho-I mIm i i ii tlli n ihi nioby nebo nevyléčitelný' charakter á kdy i péče by měla i .....\ .it | isM luik< >ii a sociální pomoc. Zejména ve vyšším věku platí, že lid kv .i •>■■< ialní cliskoiníoil výra/itě ovlivňuje v/nik, průběh i léčbu ■ i ilil/invc h" symptomů a naopak. Mnozí staří lidé též vyhledávají lekali i-M ilevsím pro porno* jiného druhu, než je diagnosticky Či terapeu-||i k Vili zásah, ale z tradičních důvodů nárokují klasickou lékařskou po-litot. Nezkušení často přehlédnou, že přicházející nabízí pouze ..špičku Irdi >vt e" neshledají-li dostatečné a opodstatněné pole pro svou profesi.....ilni činnost, odesílají prosícího jinam. V současné praxi je čitelná n iidence deklaroval jiné než „ryze" medicínské formy péče na rodinu ,i společnost. Jistě \íe dlouze diskutovat o tom, co patří do kompetence lékaie .i co nikoliv. Situaci komplikuje letitá politická argumentace slibující, Že se o nesoběstačného či soběstačnost ztrácejícího občana postará ■lál. lesp. zdravotnictví neho rezort sociálních služeb. Odmyslfme-li obtížnou problematiku organizace komplexních zdravotnických a sociálních služeb, pak základem nedorozumění je odbomfl nekompetence, která vede na jedné straně k tzv. medicinali? n > problému, na druhé spraně k vágně pojatému přeneseni odpovědnosti mimo lékařství Organizační nejasnosti jsou řešitelné pouze za předpokladu kompetentního posouzení celé složité situace starého člověka, l.ékař se nutne nemusí starat o sociální či psychicky komfort starého člověka (i když V Jisté míře je po-vinnen tak učinit), ale musí bezpečně vědět. Že lam, kam starého člověka posílá, je nárokovaná a potřebná péče dostupná. Zatím příliš nerozumíme fenoménu stáři a proto se v bežné praxi eleklicky soustřeďujeme na jednu, zpravidla urgentní složku pomoci a nerespektujeme provázanost a vzájemnou podmíněnost jevů, které ve svém součtu Vytvářejí nejen oprávněny nárok starého člověka na některý typ pomoci, ale které především rozhoduji o prožilém nebo absentujícím pocitu všestranné péče na straně starého člověka. Zdravotní i sociální problematika u smr-Sího pacienta j"c vždy v popredí současné a jen ne zasvícenému se míiže jevit jedna z nich výrazně dominantní. Stát se to samozřejmé může, napa v urgentních situacích bud' zdravotní či sociální nouze, ale ona dominace je vždy dočasná. Obé uvedené složky se vždy bezprostředné promítají do aktuálního psychického stavu Člověka a výrazné limitují kvalitu jeho Života. Péče o staré lidi musí být komplexní a zahrnovat vždy proporcionální starost o bio-psycho-so dální komfort. Ten so v konkrétní rovine jeví jako praktická soběstačnost. Zbývá doplnit, Že obsah tradičního pojmu casus socialis se mění a více koreluje s praktickou nesobéstačností než s chybějícím elementárním materiálním zajištěním. I bohatý člověk může hvt „casus socialis" a to tehdy, kdy postrádá rodinného příslušníka Či jinou osobu schopnou pomoci mu v aktuální nouzi. Vytvořit funkční systém péče o staré lidi je nezbyiné. Předpokladem úspěchu je porozumění potřebám a nárokům Stalých lidí, jakož- i reálnym možnostem rodiny a společnosti a to jak v historickém kontextu, tak aktuálně. V omezeném prostoru prezentuji významné problémové okruhy a doporučuji další odbornou literaturu. Kdo je starý člověk? Nejasná exaktní kritéria stárnutí a stáří ponecháte stranou a konstatujeme, íe prakticky a zcela mylně je za starého člověka považovali každý, kdo se ocitl v sociální roli starobního důchodce. Zatímco velkým problémem minulosti bylo základní materiální zajištění ekonomicky neproduktivních lidí, je v současném moderním světě kromě tohoto tradičního nároku aktuálním problémem ztráta Uznávaného, tedy profesního životního programu a vysoká potřeba konstituoval individuálně i společensky přijaté! nýdnihý životní program. „Začínající" starobní důchodce získává totiž v den odchodu do penze rolí nemít roli, vzdor tomu. že žena prožije až 19 a muž až 15 let než přijde den, který je odborné považován za začátek vlastního sétiia (75 let).1. Rychlé politické a ekonomické změny v tomto století si vynutily novy životni způsob. Vznikl svatém penzionování a penzionování se stalo sociálním jevem. Počáteční představy, umocněné socialistickou tezí o zašlou- ' zeném odpočinku po práci, se transformovaly v mimořádný problém. I ostatní vyspělé země realizují tzv. ideologii práce, jejíž podstatou je favorizace lidské pracovní činnosti vjasnč definovaných a tím i uznávali vch zaměsmaneckých strukturách. Odchodem do penze ,začínající" důchodci /tratí svou základní nebo přinejmenším dominantní sociální roli a jinou nezískává. Proto jsou v posledních desetiletích činěny snahy krm- i ■ i mho |. další vSeolxrciu* přijímaný, druhy život* 1111 11 > 111 11.i,111 -,v n | v \ i,i/ například i v tzv. Univerzitách 1 li 11 ti' o l m i <' I ii I i umí /álni řešení životního pioifi a mu stall .....i i pintu neudivuje, že se na letošním zasedání 1 ' ■ ' i , ,. i ■ i/ si.ii m ncr.u r) objevil požadavek práva na •i a> i i nlil< pii ípadě oboje apod Touze relativním faktorem je oddělené bydlení. Střední generace i reprezentanti staré generace favorizují oddělené bydlení, a lo především v souvislosti s jinak chápaným obsahem pojmů .seberealizace, soukromí a intimita. Oddělené bydlení samo o sobě nemusí a Často není prekážkou dobrých vzájemných mezigeneračních vztahů. Hovoří se o tzv. intimitě na dálku. Je-li nutná imer-mitentní výpomoc, nebývá její dostupnost problematická. Při závažném nebo vleklém onemocnění starého Člověka se oddělené bydlení stává skutečně limitující překážkou nutné kontinuální pomod. Řešením vsak není nereálné volání po dávné praxi výměnkářů, /".ili v jiných ekonomických a společenských podmínkách a jejich život nebyl ani zdaleka tak 10 i i 11 l d ni s 11 .unii Míváme. Naopak nepředstavitelná bída většiny }t llill i t. 11 . n ■ i ili a I icz domova se toulali, byla důvodem pro vy-......... n. i .i. h mul ku. starobinců, chorobincú a posléze i domovů -1■ ■ > 11 ii\ la /.tíi/eiií. která se stala neatraktivní pro současného |n ■ I .i. b\ la Mniii tniniilosti. Musíme rozlisovat a vnímal pronič-i ■ nulošlo a to v úrovních ekonomických, politických, společen- ii a 11 iilinm . h Ucšt-iií nynější svízelné situace se nabízí různorodé, i | 1 n mi. i proměny evropské rodiny v tomto století. Přetrváva- ..... to/dilv mezi městy a venkovem a mezi jednodivými regiony ■ ■......i mimo ně. Přesto lze za podstatné považovat požadavky .....li iMupne) blízkosti a současně jasné oddélenosti. Jen někteří hopni „si-stěhování se" s mladými a jen málokterým se zdaří vytve-Himiiimiih ky domov pro členy všech zúčastněných generací. VétSina Jr pi rfrmvai blízké, leč oddělené bydlení (a to i v sídlištní zástavbě) ílu i promyšleným i provázaným systémem ostatních služeb a pestrých i....... I>. . i : státních, soukromých, charitativních. Nezanedbatelné akti- |< 1 lyvaji v silách členu hnuti motivovaných heslem ..Staří sami li ; m ii i pování moderní péče o staré lidi nelze pominout fakta, která I n i to poskytnout sociologové. Po dvacetileté přestávce se problematika rodiny i ipět dostává do centra pozornosti. Důvody jsou četné a nechybí ,hii problematika starých lidí, jakož i funkce, úloha, přání a limity julii li jednotlivých členů. I*i 11 bližší studium naznačených problémů doporučuji následující monografie, jejichž součástí je obsáhlá bibliografie dalších významných pra-nn nu: 1. Alan J.: Etapy ;■)■■•• n ŕ tma sociologů, Panorama, Praha i ■■■■< 2. 1 laškuvcová H.. Fnioinrn slAii. Panorama, Praha IiW 1 t. Muřnť [.: Moderní rodina: m\lv ■ ikutcenon, Blok, Brna líWO I Paooňw V., Hermanová K-: Gerontológie! Avi( enum, Praha lítsi Ti. líiľ.ui p.: C lest j íivoicm. Panorama, Pralia 1 ■ bud "I