C. DOVOLENÁ Druhy: * dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část * dovolená za odpracované dny * dodatková dovolená * Dovolená za kalendářní rok Základní výměra dovolené činí nejméně 4 kalendářní týdny. Kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis mohou tuto výměru prodloužit. Ve veřejných službách a správě odměňujících platem je základní výměra 4 týdny prodloužena o 1 týden (činí 5 týdnů) přímo zákonem a nelze ji již prodlužovat Učitelé Mateřských škol, mistři odborného výcviku a vychovatelé mají 6 týdnů a učitelé 8 týdnů. Podmínka nároku: odpracování v příslušném kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů. * Poměrná část dovolené: Podmínka nároku: · neodpracoval celý kalendářní rok Výměra: 1/12 za každý odpracovaný měsíc * Dovolená za odpracované dny Zaměstnanci, který nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, ani na její poměrnou část, protože neodpracoval 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném roce. * Dodatková dovolená Poskytuje se v některých zvláštních případech vybraným kategoriím zaměstnanců. Především tam, kde pracují ve ztížených podmínkách a kde práce klade mimořádné nároky na jejich zdraví. Délka dovolené je 1 týden za rok. Krácení dovolené: * Jestliže zaměstnanec, který splnil podmínku odpracování 60 dnů, neodpracuje v tomto kalendářním roce pro překážky v práci (které se nepovažují za výkon práce) určitou dobu, dovolená se mu krátí : - za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o 1/12 - za každých dalších 21 zameškaných dnů rovněž o 1/12 * Při neomluvené nepřítomnosti v práci může dovolenou zaměstnavatel krátit (ale nemusí) a to přísnějším postupem: 1-3 dny za každou neomluvenou zmeškanou směnu. Stejně se postupuje i při výkonu trestu odnětí svobody a vazbě. * Dovolenou vyčerpanou v návaznosti na mateřskou dovolenou ( u muže v návaznosti na tomu odpovídající části rodičovské dovolené) nelze z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené vůbec krátit. Dovolená při kratší pracovní době * Sjednaná kratší pracovní doba nemá na délku dovolené stanovenou v týdnech žádný vliv. * Projeví se ale v celkově nižší náhradě mzdy za celou roční dovolenou Čerpání dovolené: * Dobu čerpání určuje zaměstnavatel a to rozvrhem čerpání dovolené * pokud se poskytuje dovolená ve více částech – je povinnost určit alespoň jednu v délce dvou týdnů, pokud se nedohodnou jinak * určenou dobu čerpání musí zaměstnanci písemně oznámit a to alespoň 14 dnů předem * může určit i hromadné čerpání dovolené * nemůže ji určit na dobu pracovní neschopnosti, mateřské a rodičovské dovolené , nastanou-li tyto překážky, dovolená se přerušuje (i při OČR) * svátek se do dovolené nezapočítává * musí vyhovět žádosti zaměstnance o poskytnutí dovolené v návaznosti na mateřskou dovolenou * pokud trval pracovní poměr celý rok, musí určit čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, zbytek nastupuje automaticky 1. listopadu dalšího roku, jinak nárok zaniká * pokud si zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat do konce kalendářního roku a to: z naléhavých provozních důvodů nebo pro překážky v práci, při nichž nelze určit čerpání dovolené, převádí se do příštího roku * za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy * náhrada platu je splatná před nástupem dovolené, pokud se nedohodnou jinak * možnost odvolat zaměstnance z dovolené – zaměstnavatel hradí storno poplatky * lze ji i nadále převést k novému zaměstnavateli (zaměstnanec požádá předem a zaměstnavatelé se dohodnou) * dovolenou nelze prodloužit pedagogickým pracovníkům D. PŘEKÁŽKY V PRÁCI O překážku v práci jde jen v případě, kdy je nepřítomnost v práci přípustná. Vždy se jedná o omluvenou nepřítomnost. Druhy * Na straně zaměstnance * Na straně zaměstnavatele Překážky na straně zaměstnance 1. Důležité osobní překážky v práci 2. Překážky z důvodu obecného zájmu 3. Jiné případy Ad. 1. Důležité osobní překážky v práci a) Zdravotní důvody a důvody péče o děti nebo o jiné členy rodiny: pracovní neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená, karanténa, ošetřování nemocného člena rodiny nebo péče o dítě. Nepřísluší náhrada mzdy (výjimka prvních 3 týdnů pracovní neschopnosti nebo karantény), hmotné zabezpečení je upraveno předpisy o nemoc. Pojištění a o státní soc. podpoře. b) Jiné důležité osobní překážky v práci (příloha k naříz. vlády č. 590/2006 Sb.): * Vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení: na nezbytně nutnou dobu, s náhradou mzdy * Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření, očkování související s výkonem práce:náhrada mzdy * Nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných prostředků: bez náhrady mzdy * Znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem (zaměstnanci těžce zdravotně postiženému): s náhradou mzdy * Vlastní svatba, svatba dětí: 1 den s náhradou mzdy, svatba rodičů: bez náhrady mzdy * Narození dítěte manželce (družce): na nezbytně nutnou dobu, s náhradou mzdy k převozu, bez náhrady mzdy k účasti při porodu * Úmrtí rodinného příslušníka, s diferencovanou délkou pracovního volna od nezbytně nutné doby až po 3 dny podle stupně příbuzenství, s náhradou mzdy * Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického nebo sociálního zařízení: na nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den; při doprovodu zdravotně postiženého dítěte až na 6 pracovních dnů v kalendářním roce, s náhradou mzdy, dítěte do školského poradenského zařízení na nezbytně nutnou dobu, bez náhrady mzdy. * Pohřeb spoluzaměstnance: s náhradou mzdy * Přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení: nejvýše 2 dny (bez rozdílu kam se stěhuje), s náhradou mzdy, jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, jinak bez náhrady mzdy * Vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru: na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu (lze slučovat) po dobu odpovídající výpovědní době, tj. obvykle 2 měsíců; s náhradou mzdy jen při rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů § 52 písm. a) až e) ZP (organizační a zdravotní důvody) Ad 2. Překážky z důvodu obecného zájmu, souvislost s odborným rozvojem zaměstnanců Členi se na: A. Výkon veřejné funkce B. Výkon občanské povinnosti C. Jiné úkony v obecném zájmu D. Pracovní volno související s brannou povinností E. Školení, jiná forma přípravy nebo studium V případech A až C se poskytuje pracovní volno v nezbytném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Jestliže jde o překážku v práci bez náhrady mzdy, je možné náhradu poskytnout pokud je tak dohodnuto (kolektivní nebo individuální smlouvou nebo dohodou), případně stanoveno vnitřním předpisem A. Výkon veřejných funkci: výkon funkce poslance, senátora Parlamentu ČR, člena zastupitelstva kraje nebo obce nebo přísedícího u soudu. Pracovní volno bez náhrady mzdy, limitováno 20 pracovními dny v roce. B. Výkon občanských povinností: svědci, znalci, tlumočníci u soudu nebo správního a obdobného úřadu, při poskytování první pomoci, živelních událostech.. Nepřísluší náhrada mzdy. C. Jiné úkony v obecném zájmu: ty, které jsou vyjmenovány v ZP, který stanoví podmínky poskytování pracovního volna a náhrady mzdy: a) s náhradou mzdy: · činnost člena orgánu odborové organizace, činnost člena rady zaměstnanců a zástupce pro oblast BOZP… · účast na školení pořádaném odborovou organizací: v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody · činnost dárce při odběru krve: placené pracovní volno za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru · činnost dárce dalších biologických materiálů b) bez náhrady mzdy * jiná odborová činnost * činnost zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkoušení * činnost člena Horské služby¨činnost vedoucích táborů pro děti a mládež….. * další D. Plnění branné povinnosti: volno s náhradou mzdy, refunduje vojenský správní úřad E. Školení, jiná forma přípravy nebo studia: pracovní volno s náhradou mzdy souhlasí-li zaměstnavatel se studiem příp. je-li uzavřena kvalifikační dohoda Ad. 3. Jiné případy překážek (výjimečně) * Účast zaměstnance ve stávce * další Překážky na straně zaměstnavatele * Prostoje: náhrada mzdy ve výši nejméně 80% * Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy: náhrada mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku * Ostatní překážky na straně zaměstnavatele (zaměstnanec nemohl vykonávat práci z jiných důvodů): náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku * Nemůže přidělovat práci při tzv. částečné nezaměstnanosti: náhrada mzdy nejméně 60% průměrného výdělku, výše musí být dohodnuta s odborovou organizací * Čas strávený na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů: náhrada mzdy jen výjimečně, jestliže mzda v důsledku způsobu odměňování ušla F. ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI Mzda, plat a jiné odměny Je upraveno přímo v zákoníku práce Plat: zaměstnanci státu, územních samosprávných celků, státních fondů, příspěvkových organizací, školských právnických osob a veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Mzda: zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů Odměna: za práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Mzda i plat jsou poskytovány zaměstnanci za práci podle: * její složitosti * odpovědnosti a namáhavosti * obtížnosti pracovních podmínek¨pracovní výkonnosti * dosahovaných pracovních výsledků Odměny – benefity nemzdové povahy: peněžité nebo naturální požitky, nejsou poskytované za práci, ale jen v souvislostí se zaměstnáním, nejde ani o mzdu ani o plat. Při různých životních, pracovních výročích, při odchodu do důchodu. Odměny věrnostní a stabilizační povahy: při dovršení 50 let věku, při odchodu do invalidního nebo starobního důchodu Odměny za mimořádnou pomoc: při mimořádných událostech (živelní pohromy..). Dobrovolná pomoc zaměstnance zaměstnavateli Odměna za pracovní pohotovost: není mzdou ani platem, protože nepřísluší za práci, ale za dobu pracovní pohotovosti, kterou drží pracovník ve svém pracovním volnu. Výše: nejméně 10% průměrného výdělku. Dojde-li k výkonu práce, přísluší za něj mzda nebo plat. Minimální mzda Mzda, plat ani odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda. Je stanovena nařízením vlády, Základní sazba: 8000 Kč měsíčně, resp. 48,10 Kč/hod. Nedosáhne-li celková mzda zaměstnance výše minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy Mzda Sjednává se: * v kolektivní smlouvě, * v pracovní smlouvě nebo jiné individuální smlouvě * vnitřním předpisem Musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce Není-li pevně určena v kolektivní smlouvě nebo vnitřním mzdovém předpisu, musí být individuálně sjednána nebo zaměstnavatelem určena písemně předem mzdovým výměrem, Musí být vydán zaměstnanci v den nástupu do práce Kompenzace práce přesčas: * příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku * náhradní volno Kompenzace práce ve svátek: * Náhradní volno * Příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku (100%) místo náhradního volna Příplatek za práci v noci: nejméně ve výši 10% průměrného výdělku Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí: nejméně 10% základní sazby minimální mzdy Příplatek za práci v sobotu a neděli: nejméně ve výši 10% průměrného výdělku Plat Prostor pro vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem o platech na rozdíl od mezd, je mnohem užší. Zaměstnavatel má povinnost vydat zaměstnanci písemný platový výměr v den nástupu do práce Obsahuje: platovou třídu, stupeň, výši tarifu, výši ostatních pravidelných měsíčně poskytovaných složek platu (osobní příplatek, zvláštní příplatky…). Prostřednictvím platového výměru se tak nenároková složka platu (osobní příplatek) stává nárokovou. Plat tvoří: a) Platový tarif b) Příplatky a další složky platu: · Osobní příplatek · Přípatek za vedení · Přípatek za noční práci · Příplatek za práci v sobotu a v neděli plat včetně příplatku za práci přesčas · Příplatek za práci ve svátek · Přípatek za rozdělenou směnu · Zvláštní příplatky · Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah · Specializační příplatek pedagogického pracovníka · Odměny c) Osobní plat Výplata mzdy * Měsíčně pozadu v předem stanovených výplatních termínech v pracovní době a na pracovišti. * Pokud si zaměstnanec nemůže mzdu ve výplatním termínu vyzvednou, je zaměstnavatel povinen mu ji poslat na vlastní náklady a vlastní riziko do místa bydliště. * Vyplácí se zásadně zaměstnanci do vlastních rukou a jiné osobě, včetně manžela jen na základě písemné plné moci nebo rozsudku soudu. * Ze mzdy je možno srazit jen částky výslovně uvedené v zákoně (daně) nebo na základě rozsudku soudu nebo rozhodnutí státního orgánu. Jiné částky jen po dohodě se zaměstnancem. * Mzda se vyplácí zásadně v českých korunách, ale je možné domluvit se zaměstnavatelem, že část mzdy bude poskytnuta formou věcného plnění. * Mzda nesmí být nižší než sjednaná mzda a nesmí být nižší než minimální mzda stanovená ve zvláštních předpisech. * Kolektivní smlouva může v podnikatelských organizacích stanovit minimální mzdu vyšší než je stanovená nařízením vlády.