Uvod do politik harmonizace práce a rodiny a veřejná péče
o děti
Kurz SPP457 Blanka Plasová
Definice harmonizace práce a rodiny
□ Definice 1: V rámci harmonizace práce a rodiny jde v podstatě o nalezení a zajištění určitého stupně fungující a přijatelné kombinace placené
(povinnosti v zaměstnání) a neplacené práce (práce v domácnosti společně spéčío závislé členy rodiny).
□ Definice 2: Forma konfliktu rolí, kdy
tlaky sfér rodiny a práce jsou v některých ohledech navzájem neslučitelné.
Pro slaďování pracovních a rodinných povinností rodičům napomáhá rozsah formálních opatření (například opatření rodinné politiky, zaměstnavatele) i neformálních opatření (například výpomoc partnera při zajištění domácích pracích), které přispívají pracujícím rodičům k tomu, aby naplnili očekávání zaměstna vatele, stejně tak jako po třeby členů rodiny.
To znamená, že balancování práce a rodiny je spoluutvářeno příležitostmi, které jsou rodičům dostupné a jejich schopnostmi je využít.
Dále také shodou mezi těmito nabízenými příležitostmi a preferencemi či očekáváním rodin s dětmi vůči nim.
Paradigmata/diskurzy nerovnováhy mezi prací a rodinou v evropské politice
□ 3 odlišné racionální principy — odlišné typy opatření/instrumentů
□ Odklon od ,čistého' principu rovných příležitostí k agendě ekonomického růstu
X  Právo dávat /přijímat péči + snaha o tzv. de-genderování péče = nižší priority
1. Paradigma státu sociálních investic (social
investment state)
2. Model tranzicí/přechodů na trhu práce
(transitional labour market model)
3. Paradigma osobní/individuální
zodpovědnosti (personal responsibility perspective)
KNIJN, T.; SMIT, A. 2009. The Relationship between Family and Work: Tensions, Paradigma and Directives. REC_WP 11/2009. Edinburg: RECWOWE Publications, Dissemination and Dialogue Centre.
Aktéři a legitimita problému z různých úhlů pohledu I.
1. Stát
□ Demografické důvody
□ Udržitelnost sociálního systému
□ Spoluzodpovědnost při výchově dětí
□ Snížení rizika nezaměstnanosti žen s dětmi
Aktéři a legitimita problému z různých úhlů pohledu II.
2. Rodiny
□ Změny rodinného chování
□ Změny hodnotového systému
□ Nutnost dvou příjmů
□ Nároky trhu práce
Aktéři a legitimita problému z různých úhlů pohledu III.
3. Zaměstnavatelé
□ Požadavky zaměstnanců
□ Legislativní závazky
□ Hodnotová východiska
□ Ekonomické důvody
Role sociální politiky
□ Cílem RP je „usnadnit sladění pracovního a rodinného života".
□ Otázky:
1. Jakým způsobem?
2. Na koho jsou opatření zaměřena?
3. Existuje provázanost mezi jednotlivými opatřeními?
Familialismus vs. de-familialismus I.
□ Typologie sociálního státu dle Esping-
Andersena (liberální, konzervativní a sociálnědemokratický model)
□ Familialistický model - klade na rodinu maximální
sociální závazky a zdůrazňuje samostatnost rodin a princip subsidiarity (konzervativně-korporativní model).
□ De-familialistický model - maximálně individuální
získávání zdrojů nezávisle na rodinné či manželské reciprocitě, což zmírňuje závislost individua na rodině
(sociálně-demokratický a liberální model)
Familialismus vs. de-familialismus II.
□ Typologie dle S. Leitner - zdůrazňuje pečovatelskou funkci rodiny
□ Nástroje a indikátory (mateřská a rodičovská dovolená, přímé a nepřímé transfery pečovatelům, jiná sociální práva vztahující se k pečovatelům, možnosti péče o dítě mimo rodinu)
□ Explicitní familialismus posiluje zodpovědnost rodiny za své závislé členy, což prosazuje zejména tím, že stát nepodporuje žádnéjinéalternativníformy péče. (Rakousko, Německo, Itálie, Nizozemsko).
□ Volitelný familialismus (optional familalism) podporuje zodpovědnost rodiny za své členy, ale zároveň rodinám nabízí a respektuje i jiné alternativní způsoby péče o závislé členy. Hlavním rozdílem vůči explicitnímu familialismu je, že oba dva typy garantují právo pečovat, ale pouze v rámci volitelného familialismu se toto oRrávo nerovná povinnosti (Belgie, Dánsko, Francie, Švédsko a částečně Finsko).
□ Implicitní familialismus neposkytuje ani programy podporující rodinnou péči ani žádné jiné programy alternativní péče. Rodiny pečují o své členy prostě proto, protože žádný jiný způsob není „po ruce" (Řecko, Portugalsko, španělsko).
□ De-familialismus je charakteristický zajištěním služeb formální péče o děti prostřednictvím bud trhu nebo státu, ale právo rodiny se sama starat o své členy, není nikde vyjádřeno
Varianty familialismu dle Leitnerové
	Silná podpora poskytování péče mimo rodinu	Slabá podpora poskytován í péče mimo rodinu
Silná podpora péče uvnitř rodiny	Volitelný famMiaNsmus Gender i de-gender varianta	Explicitní familialismus Gender i de-gender varianta
Slabá podpora péče uvnitř rodiny	De-familialismus	Implicitní familialismus
Základní nástroje HPR
Základní dělení:
Opatření umožňující opuštění trhu práce z důvodu rodičovství - jde zejména o finanční dávky a daňové úlevy, které kompenzují ztrátu příjmu v době péče o dítě a náklady na péči o dítě. A dále existence schémat mateřské, rodičovské, případně otcovské dovolené. (přednáška 9)
Flexibilní opatření v zaměstnání - zejména flexibilní uspořádání pracovní doby, dny pracovního volna pro rodinné účely. (přednáška 12)
Služby zajištění péče o dítě - zejména pro děti od 0 do 6 let, které umožňuji návrat na trh práce. (dnes)
+
Legislativní ochrana rodičů na TP (služební cesty, úprava pracovní doby, ošetřena možná rizika některých zaměstnání pro těhotné a kojící matky apod.) (dnes)
Politiky zaměstnanosti zohledňující zhoršené postavení pečujících rodičů na TP (dnes)
Legislativní ochrana
□ Opatření na státní úrovni, které chrání rodiče na trhu práce a jsou směřovány k
zaměstnavatelům (Zákoník práce, obligatorní opatření vs.
dobrovolná)
□ Možnosti „úniku" z povinnosti dodržovat daná opatření
□ Zákaz diskriminace rodičů (žen) vs. Účinná kontrola
□ Legislativní ochrana zaměstnanců (a tedy i rodičů) se více dodržuje, případně zvyšuje ve větších organizacích, kde existují odbory a probíhá koíektivní vyjednávání.
Politika zaměstnanosti — APZ I.
□ Zákon o ozaměstnanosti (od 2004) rozšiřuje okruh uchazečů o zaměstnání, kterým má být věnována zvýšená péče pri zprostředkování zaměstnání o matky do 9.měsice od porodu a občanům pečujících o dítě do 15ti let věku X explicitně se nesoustředí na ženy v průběhu či po rodičovské dovolené.
□ Politika pracovního trhu se soustředí na rychlý návrat na TP X ke konci či po ukončení RD by se m ěla soustředit spíše na obnovení, podporu a rozvoj lidského kapitálu
□ Vzdělávací a pracovní programy jsou zatím realizovány pouze v některých lokalitách
(neexistuje celostátní program - dobrovolná aktivita některých UP a NGO)
Politika zaměstnanosti — APZ II.
□
Rodič na RD nemůže být uchazečem, ale pouze zájemcem o zaměstnání - nedostupnost klasických opatření APZ
(kromě rekvalifikací od 2004) - nelze nezaměstnanosti předcházet.
Problém zajištění péče o děti v průběhu APZ.
Ženy se ýčastní programů APZ častěji než muži (jen o 1,1% oproti průměru).
Ženy jsou zahrnuty v rekvalifikacích a ve SÚPM mírně častěji než muži (jen o 2%).
Rekvalifikace pro ženy (nejvíce ze všech APZ - 31%) jsou spíše obnovovací a rozširovací kurzy (25%).
Celkově APZ směřují méně k nezaměstnaným pečující o nezaopatřené děti (hlavně VPP a SUPM).
Účinky rekvalifikace na snížení nezaměstnanosti jsou horší pro ženy. Efekty rekvalifikací se u žen objevují po delším období než u mužů.
□
□
□
□
□
□
Služby péče o děti od 0 do
6 let
Východiska hodnocení služeb péče o děti (OECD)
□ Vztah mezi kvantitou a kvalitou péče a podporou státu vs. tržní poskytování
□ Důraz na zajištění co nejširší dostupnosti
□ A zlepšování kvality služeb péče Hlavně prostřednictvím:
□ Zvyšováním veřejných investic a
□ Podporou vzdělávání pracovníků v těchto službách
Současné možnosti zajištění péče o děti
v
v České republice
□ Soukromé hlídací agentury
□ Jesle
□ Mateřské školky (Firemní miniškolky)
Soukromé hlídací agentury/ zajištění péče o dítě
□ Zákon č. 455/1991 Sb. o žiynostenském podnikání - odpovědným orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu bez vazby na jiné rezorty.
1. Volná živnost: „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost"
(většinou tzv. hlídací agentury)
■ Jde o poskytování služeb souvisejících s chodem domácnosti, jako je vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu, zajišťování nákupů, včetně individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách a pouze příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do třílet věku), a zajištění péče o osoby vyžadující zvýšenou péči
2. Vázaná živnost: „Péče o děti do 3 let v denním režimu"
■ Není zdravotnické zařízení, ale podnikatel musí zajistit péči osobami splňujícími odbornou způsobilost.
■ Bylo požadováno zdravotnické vzdělání, ale od roku 2008 rozšířeno o sociální pracovníky a osoby v sociálních službách, sanitáře, porodní asistentky apod.....
■ Požadavky na hygienu, stravování, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, na stravování
□ Soukromé mateřské školky (podíl pouze 1,2% z celkového počtu MŠ v ČR) - musí splňovat podmínky vymezené školským zákonem a tedy i požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.
Problematické body soukromé péče o dítě
□ Finanční a organizační náročnost vázané živnosti pro zřizovatele.
□ Finanční náročnost/nedostupnost pro klienta.
□ Prostorová nedostupnost služby (je rozšířenou pouze ve větších městech)
□ Omezení možností zajištění hlídání dětí do 3 let věku.
□ Problematické je dosažení a ověření kvality péče o děti.
□ Častá nedůvěra rodičů - malá tradice soukromě poskytované péče o děti.
Jesle
Zvláštní dětské zdravotnické zařízení (resort Ministerstva zdravotnictví ČR)
Určeno pro denní péči o dítě nejčastěji do 3 let věku -
„léčebně výchovná funkce"
□
□
□
□
□
□
■
■
„...poskytování péče o všestranný rozvoj dětí zpravidla ve věku do 3 let. Péče v jeslích navazuje na péči o děti v rodině
„...v jeslích je poskytována dětem péče komplexní, jak z hlediska zdravotního, tak z hlediska výchovného jako nedělitelný celek, který ovlivňuje tělesný a duševní vývoj dětí. Péče o děti v jeslích je doplňkem péče rodinné, není jeho náhradou. Musí být cílevědomá a plánovitá a musí odpovídat věkovým a individuálním zvláštnostem dětí. Uspořádání života dětí je třeba co nejvíce přiblížit způsobu života dětí v rodině"
Platná legislativa koncepce zařízení jeslí: pouze Metodické opatření č. 10 o provozu jeslí (MZ z roku 1968) + další navazující predpisy
Zřizovatelem od roku 1991 není stát, ale v 95% případů je to obec a ve zbylých prípadech to je jiná právnická či fyzická osoba.
Financování: „dvouzdrojové" - rozpočet zřizovatele a poplatky rodičů; není hrazeno z rozpočtu veřejného pojištění
Pracovníci/ice jsou obvykle dětské zdravotní sestry + pěstounky
Doporučení OECD k rozvoji péče o děti do 3 let (jeslí)
Kamerman, Neuman, Waldfogel, Brooks-Gunn, 2003:
□ Systematický a integrovaný přístup k rozvoji a realizaci služeb péče,
□ Silné a rovnocenné partnerství v rámci vzdělávacího systému,
□ Univerzální přístup, co se týče dostupnosti
□ Významné množství veřejných dotací pro investice do
rozvoje služeb péče a její infrastruktury,
□ Participační přístup na zlepšování služeb jeslí (rodičů, dětí a personálu),
□ Adekvátní vzdělávání personálu,
□ Systematické monitorování a sběr dat o službách jeslí
□ Agenda se zaměřením na longitudiální výzkum a evaluaci dopadů služeb péče na vývoj dítěte.
Vývoj počtu jeslí
rok	1980	1985	1990	1995	2000
počet zařízení	2 151	2 048	1 476	207	65
počet míst celkem	72 268	74 137	50 118	6 747	1 750
mezi roční pokles		+2,6%	-32,4%	-86,5%	-74,1%
rok	2005	2006	2007	2008	2009
počet zařízení	56	49	47	47	46
počet míst celkem	1 579	1 480	1 495	1 413	1 419
mezi roční pokles	- 9,8%	-6,3%	+1,0%	-5,5%	0,4%
ÚZIS 2011
Důležité aspekty a problematické body poskytování jeslí
□ Finanční dostupnost - 2 složky (školné + stravné), poměrně nízká, výrazně vyšší poplatky než v MŠ, určuje zřizovatel, nejčastěji cca 2000 Kč
□ Prostorová dostupnost - pokrytí cílové populace méně než 1%, více ve větších městech
□ Kvalita - je pro rodiče na prvním místě při rozhodování o typu péče
□ Provázanost s opatřeními harmonizace práce a rodiny
- neprovázanost vzhledem k částečným úvazkům a rodičovskému příspěvku
□ Současná mladá generace hodlá využívat kolektivní péči o děti do 3 let častěji zhruba ve 25% případů (zejména kvalifikovanějšípracovnísíla, samoživitelky)
□ 25% dětí mladší 3 let v MŠ (Národní zpráva o rodině 2004)
Mateřské školky
□
□
□
□
□
□
■
■
■
Předškolní zařízení (součást vzdělávacího systému -
rezort MŠMT)
Určeno dětem zpravidla od 3 let do 6(7) let věku.
Osobnostní a všestranný rozvoj dítěte v návaznosti na výchovnou funkci rodiny.
Cílem je získávání sociálních zkušeností, poznatků o světě a specifická příprava na pokračující vzdělávání prostřednictvím hry s ostatními dětmi.
Představuje jednu z možností, jak dětem „vylepšit" rozvojové a vzdělávací podmínky a jak dětem, které jsou znevýhodněné, napomoci k vyrovnání jejich vzdělávacích a životních šancí.
Legislativní ukotvení: Školský zákon (č.561/2004 Sb.)
Zřizovatelem je zpravidla obec (+ soukromý zřizovatel či církev)
Financování: „třízdrojové" (státní rozpočet, zřizovatel a poplatky rodičů)
Pracovníci/ice jsou pedagogové.
v
Vývoj počtu MS
Školní rok	Počet MŠ	Počet dětí	Prům. dětí ve třídě
1990/91	7 335	352 139	21,7
1995/96	6 475	333 433	22,7
2000/01	5 776	279 838	22,2
2005/06	4 834	282 183	22,7
2006/07	4 815	285 419	22,8
2007/08	4 808	291 194	22,9
2008/09	4 809	301 620	23,1
Důležité aspekty a problematické body
v
poskytování MS
□ Finanční dostupnost - většinou zohledněna sociální situace rodiny (ZM - poplatek odpuštěn úplně), školné (cca 200 - 500 Kč/měsíc -onesmí přesáhnout 50% průměrných neinvestičních nákladů) a stravné (cca 20 - 25 Kč/den), od 2005 neplatí školné děti v posledním roku - přeneseno na mladší ročníky (navýšení až o 2/3)
□ Prostorová dostupnost - problém v menších lokalitách, poměrně velký podíl žádostí je odmítnut, pokrytí populace -85-86% dětí od 3 do 6 let
□ Kvalita
□ Problém s časovou flexibilitou - neprovázanost s podmínkami na TP (návrat po RD, pracovní doba)
□ Provázanost s opatřeními harmonizace práce a rodiny
- podjpora částečných úvazků během RD (možnost 4 hodiny denně při zachování příspěvku) X MŠ maji problém přijímat děti na částečný pobyt
Aktuální novinky — „návrh prorodinného balíčku"
□ Snaha o legislativní ukotvení vzájemné
rodičovské svépomoci (poskytovánípéče o nevlastní dítě evidovaným poskytovatelem v jeho domácnosti za limitovanou úplatu.)
□ Úprava živnostenského podnikání ve
službách péče o děti (úprava: zmírnění požadavků na hygienické požadavky a požadavky na vzdělání pokud má podnikatel vlastní děti do 7 let a/nebo podniká ve vlastní domácnosti a pečuje max o 4 děti)
□ Firemní miniškolky (podpora poskytování služeb na nekomerčním základě - miniškolka)