h JAZYKOVÝ VÝRAZ (TRADIČNÍ)
› OZNAČUJE (DENOTUJE) – DENOTÁT, TZN. NĚJAKÝ
MIMOJAZYKOVÝ OBJEKT (KONKRÉTNÍ, ABSTRAKTNÍ)
!POZOR - MUSÍ TO BÝT V KLAS. LOG. AKTUÁLNÍ!
› VYJADŘUJE – SMYSL – TO JE NĚCO JINÉHO NEŽ
DENOTÁT! (EXISTUJÍ JAZYKOVÉ VÝRAZY, KTERÉ
NEMAJÍ DENOTÁT, NEBO HO NEZNÁME, ALE
PŘESTO TĚMTO VÝRAZŮM ROZUMÍME!
› VZTAH DENOTÁTU A SMYSLU – DENOTÁT ODRÁŽÍ
SMYSL A SMYSL DETERMINUJE DENOTÁT
LOGIKA I.
h JAZYKOVÝ VÝRAZ (VZTAHY JAZYKOVÝCH V.)
› STRIKTNÍ PARALELISMUS
HANA LIBROVÁ – SOUČASNÝ UČITEL NA FSS – “ONA”
JAN VORÁČEK – GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÝCH DRAH – “ON”
/PRO VĚDECKÝ JAZYK VHODNÝ/
› SHODNOST DENOTÁTU
36 – POČET LET MÉ SESTRY – “36”
136-100 – POČET LET VORÁČKA – “36”
› ABSOLUTNÍ SYNONYMIE
POČÍTAČ – TO CO MÁME NA STOLECH
COMPUTER – TO CO MÁME NA STOLECH
› HOMONYMIE – MĚSÍC, MATKA, KOHOUTEK
LOGIKA I.
h NEVHODNÉ POUŽÍVÁNÍ JAZYKOVÝCH
VÝRAZŮ
› VÁGNÍ JAZYKOVÉ VÝRAZY – “VELIKÝ ČLOVĚK”,
“KRÁSNÁ AKTIVITA”
› RELATIVNÍ NEPŘESNOST – TO JE ALE KRÁSNÉ
NEBESKÉ TĚLESO
› ZMNOŽOVÁNÍ JAZYKOVÝCH VÝRAZŮ
› NEROZLIŠOVÁNÍ OBJEKTOVÉHO JAZYKA A
METAJAZYKA – AUTOLOGICKÉ A HETEROLOGICKÉ CO
SLOVO HETEROLOGICKÉ?
LOGIKA I.
h TYPY JAZYKOVÝCH VÝRAZŮ
› KONSTANTY A PROMĚNNÉ
› TYPY KONSTANT (INDIVIDUÁLNÍ KONSTANTA,
TŘÍDOVÁ KONSTANTA, RELAČNÍ KONSTANTA)
› FUNKTORY
› OPERÁTORY - MY POUZE KVANTIFIKÁTORY
h KRITIKA
› CO JE TO POJEM
› INTENZE A EXTENZE POJMU
LOGIKA I.
h ÚSUDKY (LOGIKÉ) I.
› PREMISY (PRÁZDNÁ MNOŽINA PREMIS) A ZÁVĚR
› ZÁPIS ÚSUDKU: A1
, A2
, AN
... B
› PRAVIDLA
– PLATNÝ ÚSUDEK MŮŽE MÍT NEPRAVDIVÝ ZÁVĚR
– NEPLATNÝ ÚSUDEK MŮŽE MÍT PRAVDIVÉ
PREMISY I PRAVDIVÝ ZÁVĚR
– K PLATNÉMU ÚSUDKU MŮŽEME PŘIPISOVAT
LIBOVOLNÉ MNOŽSTVÍ DALŠÍCH PREMIS (?) MONOT.
– TRANZITIVITA (A1
, A2
... B, C1
, C2
, B ... D PAK
A1
, A2
, C1
, C2
... D)
LOGIKA I.
h ÚSUDKY (LOGIKÉ) II.
› REFLEXIVITA (JE-LI V PREMISÁCH, B PAK VYPLÝVÁ B)
/A1
, A2
, B ... B - TOTO PLATÍ VŽDY/
› ÚSUDEK, JEHOŽ PREMISY JSOU SPORNÉ, JE
PLATNÝ, AT JE ZÁVĚREM COKOLIV !
/A1
, A2
, ... B PRO LIBOVOLNOU VĚTU B, JESTLIŽE A1
VYLUČUJE A2
/
› LOGICKY PLATNÉ VĚTY VYPLÝVAJÍ Z JAKÝCHKOLIV
PREMIS
LOGIKA I.
h ÚSUDKY (LOGIKÉ) III.
› PRINCIPY SPRÁVNÉHO USUZOVÁNÍ
– PRINCIP TOTOŽNOSTI (JAZYKOVÝ VÝRAZ FIXNÍ)
– PRINCIP SPORU (ŽÁDNÁ VĚTA NEMŮŽE BÝT
SOUČASNĚ PRAVDIVÁ I NEPRAVDIVÁ)
– PRINCIP VYLOUČENÍ TŘETÍHO (ZE DVOU VÝROKŮ
Z NICHŽ JEDEN NĚCO TVRDÍ A TEN DRUHÝ TO
POPÍRÁ BUDE JEDEN PRAVDIVÝ)
LOGIKA I.
h DEFINICE I.
› NÁSTROJ OBJASNĚNÍ VÝZNAMU NEBO SMYSLU
NĚJAKÉHO VÝRAZU
– MÁ DEFINIENDUM A DEFINIENS (DEFINOVANÉ A
TO, CO DEFINUJE)
– ROZLIŠUJEME SYNTETICKÉ DEFINICE A
ANALYTICKÉ DEFINICE
* SYNTETICKÉ JSOU DOHODOU - PRVOČÍSLA
* ANALYTICKÉ JSOU PRAVDIVÉ, KDYŽ DEFINUJÍCÍ
› TYPY DEFINIC (KLASICKÁ, ROZSAHEM, OBSAHEM)
LOGIKA I.
h DEFINICE II.
› CHYBY V DEFINICÍCH
– ÚZKÁ A ŠIROKÁ DEFINICE
– ZKŘÍŽENÁ DEFINICE
– VÁGNÍ DEFINICE
– DEFINICE V KRUHU
– DEFINICE NEZNÁMÝM
LOGIKA I.
h PREDIKÁTOVÁ LOGIKA I.
› VZTAH PREDIKÁTOVÉ A VÝROKOVÉ LOGIKY
– VÝROKOVÁ NEDOKÁŽE ZKOUMAT VNITŘNÍ
STRUKTURU ELEMENTÁRNÍCH VÝROKŮ
– OBJASŇUJE POUZE ZLOMEK ÚVAH V
PŘIROZENÉM JAZYCE
› JAZYK PREDIKÁTOVÉ LOGIKY
– VÝROKOVÁ FORMA
– INDIVIDUÁLNÍ PROMĚNNÁ
– PREDIKÁT
– PŘÍKLADY
LOGIKA I.
h PREDIKÁTOVÁ LOGIKA II.
› PŘÍKLADY
• NIKDO, KDO NEUMÍ ČÍST, NEUMÍ PSÁT.
• NE KAŽDÝ, KDO UMÍ ČÍST, UMÍ PSÁT.
• NĚKDO UMÍ ČÍST A NĚKDO NEUMÍ ČÍST.
• VŠICHNI HOKEJISTÉ, KTEŘÍ HRAJÍ PRVNÍ LIGU, JSOU
RYCHLÍ.
LOGIKA I.
h MODERNÍ LOGIKA - NAPŘ.
TRANSPARENTNÍ INTENZIONÁLNÍ LOGIKA
› ŽÁDNÝ POJEM NENÍ VÝRAZ
› VĚTŠINA VÝRAZŮ DANÉHO JAZYKA REPREZENTUJE
URČITÝ POJEM
› NĚKTERÉ VÝRAZY REPREZENTUJÍ VÍC NEŽ JEDEN
POJEM A NĚKTERÉ POJMY JSOU REPREZENTOVÁNY
VÍCE VÝRAZY
› POJMY IDENTIFIKUJÍ OBJEKTY (PRÁZDNÉ POJMY,
QUASI-PRÁZDNÉ POJMY, EMPIRICKY PRÁZDNÉ
POJMY)
LOGIKA I.
h MODERNÍ LOGIKA - NAPŘ.
TRANSPARENTNÍ INTENZIONÁLNÍ LOGIKA
› INTENZE A EXTENZE
LOGIKA I.