Práva účastníků správních řízení

Správní řád a správní řízení

Pro účastníky správních řízení mají důležitý význam jejich práva, která jim umožňují v průběhu
správního řízení účinně chránit své zájmy, případně zájmy veřejné. Jde zejména o následující tzv.
procesní práva:
  * právo být informován o zahájení řízení (§ 47 odst. 1). Zahajuje-li se řízení na návrh, je
navrhovatel povinen zpravidla již ve svém návrhu uvést účastníky budoucího řízení, pokud jsou mu
známi. Stanovení úplného okruhu účastníků je však povinností správního orgánu. Ten je současně
povinen oznámit zahájení řízení všem účastníkům, kteří jsou mu známi. Oznámení se většinou doručuje
účastníkům osobně, tj. poštovní zásilkou a do vlastních rukou. Pouze v některých případech lze
účastníkům podle § 27 odst. 2 a 3 oznámit zahájení řízení pouze prostřednictvím veřejné vyhlášky
(např. při řízení s velkým počtem účastníků - § 144, nebo tam kde to stanoví zvláštní předpis –
např. § 87 odst. 1 stavebního zákona; podle § 47 odst. 3 však úřad může ve všech případech, kdy
zahájení řízení oznamuje jinými způsoby, zároveň oznámení zveřejnit na úřední desce).
  * právo na „přiměřené poučení“ o svých právech a povinnostech, „je-li to vzhledem k povaze úkonu
a osobním poměrům dotčené osoby potřebné“ (§ 4 odst. 2). Jde o příklad velmi neurčitého a obtížně
vymahatelného ustanovení a zároveň o značné oslabení práva na „ pomoc a poučení účastníka, aby
účastníci pro neznalost právních předpisů neutrpěl v řízení újmu“ podle § 3 odst. 2 a § 19 odst. 3
zákona č. 71/1967 Sb (dosavadního správního řádu).
  * právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí (§ 36
odst. 1). Správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy; správní
orgán buď důkazy přijme, nebo v konečném rozhodnutí uvede důvody, proč tak neučinil. Pokud se s
takto navrženými důkazy správní orgán vůbec nevypořádá, jde o nesprávný úřední postup.
  * právo vyjádřit v řízení své stanovisko a právo žádat poskytnutí informací o řízení (§ 36 odst.
2)
  * právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům (§ 36 odst. 3). Správní orgán by měl
účastníkům oznámit ukončení shromažďování podkladů rozhodnutí. Po tomto oznámení by již podklady
pro rozhodnutí neměly být dále doplňovány, v opačném případě musí správní orgán opět vyzvat
účastníky k novému vyjádření se k nim.
  * právo nahlížet do spisu a to i v případě, že je rozhodnutí již v právní moci (§ 38 odst. 1). S
tím je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho
části (§ 38 odst. 4).
  * právo disponovat žádostí (§ 45 odst. 4). Žadatelem může v průběhu řízení zúžit předmět své
žádosti nebo ji vzít zpět. Toto právo však nelze uplatňovat v době od vydání rozhodnutí správním
orgánem prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.
  * právo účastnit se ústního jednání a být o jeho konání informován s nejméně pětidenním
předstihem (§ 49 odst. 1). Účastník podle uvedený v § 27 odst. 1 písm. má kromě toho právo
navrhnout, aby jednání bylo veřejné; správní orgán je povinen tomuto návrhu vyhovět s výjimkou
případu, kdy by tím mohla být způsobena újma jiným účastníkům (§ 49 odst. 1)
  * právo zvolit si zmocněnce (§ 33) a společného zmocněnce (§ 35). V téže věci může mít účastník
pouze jednoho zmocněnce. Správní řád výslovně stanoví, v jakém rozsahu může být zmocnění uděleno, a
to k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, pro celé řízení, pro neurčitý
počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu
(podpis na této plné moci musí být úředně ověřen). Účastníci mají právo zvolit si také společného
zmocněnce – tuto skutečnosti oznámí správnímu orgánu s uvedením identifikace společného zmocněnce a
jeho adresy. Toto oznámení musí podepsat všichni účastníci, které společný zmocněnec zastupuje –
tyto podpisy nemusí být úředně ověřeny.
  * právo namítat podjatost úředních osob (§ 14 odst. 2). Poměrně nelogicky toto ustanovení
stanoví, že k námitce podjatosti se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení
prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. Přitom však je podjatost jako
taková vždy důvodem k vyloučení úřední osoby z rozhodování.
  * právo na doručení stejnopisu rozhodnutí do vlastních rukou (§ 72 odst. 1) a právo na vydání
stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 69 odst. 4). Správní orgán je povinen vydat
účastníkovi řízení na jeho žádost stejnopis rozhodnutí nebo stejnopis pouze výrokové části
rozhodnutí. Na tom nic nemění ani to, že takové rozhodnutí již bylo účastníkovi řízení doručeno
nebo že je již v právní moci.
  * právo na vyznačení doložky právní moci nebo vykonatelnosti na stejnopisu rozhodnutí (§ 75 odst.
2)
  * právo podat proti rozhodnutí odvolání (§ 81 odst. 1), případně rozklad (§ 152) a právo vzít
podané odvolání či rozklad zpět (§ 81 odst. 3). Odvolání jednou vzaté zpět nelze podat znovu, ani
tehdy, pokud lhůta pro podání odvolání dosud neuplynula.
  * právo vyjádřit se k podaným odvoláním jiných účastníků (§ 86 odst. 2)
  * právo podat proti rozhodnutí žalobu (§ 65 a násl zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního). Podmínkou je vyčerpání řádných opravných prostředků (odvolání, případně rozklad) a
tvrzení, že došlo k porušení práv žalobce. Žalobu může účastník podat do dvou měsíců od doručení
rozhodnutí o odvolání.
  * právo dát podnět k provedení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1). Tento podnět není návrhem na
zahájení řízení. Jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto
skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Přezkumné řízení nelze zahájit, jestliže od právní
moci rozhodnutí uplynul více než 1 rok (§ 96 odst. 1).
  * právo podat žádost o obnovu řízení (§ 100 odst. 2). Tuto žádost může účastník podat do 3 měsíců
ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci
rozhodnutí. Žádost o obnovu řízení lze podat u kteréhokoli správního orgánu, který ve věci
rozhodoval.
  * právo domáhat se ochrany před nečinností správního orgánu, pokud uplynula lhůta pro vydání
rozhodnutí (§ 80 odst. 3 – úprava lhůt pro vydání rozhodnutí je obsažena v § 71). V rámci ochrany
před nečinností se účastník dále může domáhat vydání tzv. mezitímního rozhodnutí nebo rozhodnutí v
části věci (§ 148).
  * právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo
proti postupu správního orgánu, proti němuž zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany (§ 175 odst.
1)

Vypracoval:

Ekologický právní servis, duben 2007, aktualizace: prosinec 2008, prosinec 2010

Kontaktní osoba: Mgr. Jana Kravčíková, Mgr. Eva Pavlorková

Dvořákova 13, 602 00 Brno, Česká republika

tel: +420 545 575 229, mob: 734 440 604, fax: +420 542 213 373

e-mail: poradna@eps.cz, URL: http://www.eps.cz/

VÁŠ DOTAZ MŮŽETE ZADAT ZDE

Rádi byste podpořili činnost EPS, ale nevíte jak?

Zde naleznete odpověď.

Veškeré zákony najdete na www.portal.gov.cz v sekci Zákony, zde