Rešerše I. Filozofické základy vědeckého přístupu a jejich feministická kritika V první části této rešerše vycházím především z povinné literatury a to z knihy Jak se vyrábí sociologická znalost (Disman, M. 1993), budu se zde snažit vysvětlit základní pojmy a shrnout nejdůležitější body a myšlenky textu . Ve druhé části jsem vybral studii Feministická reflexe vědy (Veselá 2006) , jenž se mi zdála z dostupných textů a knih jako jedna z nelépe srozumitelných. Věda Tento pojem chápeme především v souvislostech exaktních věd jako je matematika či fyzika, jsou zde jasně stanoveny proměnné za podmínek jenž není problém zopakovat. Popsané vědecké postupy a následné výsledky slouží k vytvoření tzv. paradigmat. Paradigmata jsou obecně přijímané příklady , jenž chápeme jako zákon a teorii. „Jenom to co odpovídá paradigmatu je vědou“ (Disman 1993) Tudíž vyvstává otázka, zda i sociologie je vědou v pravém smyslu. Pokud budeme tuto otázku posuzovat měřítkem historie tak za jedním z prvních průkopníků tohoto oboru byl jistě Platon. Byť filozof a autor vize o utopické společnosti byl vlastně jedním z prvních sociologů (Lehrer 2009). Kde se tedy v sociologii nacházejí ona paradigmata tak důležitá pro exaktní vědy? Zdá se že žádná nejsou, nelze přesně vysledovat kauzalitu jednotlivých proměnných, dokonce i počet proměnných může narůstat do neuvěřitelných rozměrů. Každá příčina má totiž jinou příčinu ta zase jinou (Disman 1993) V sociologickém výzkumu nelze tedy existenci dalších příčin ba ani míru kolerace. To nás vrací zpátky k otázce nakolik je sociologie vědou. [x1] Feministické reflexe vědy „Feministické teorie ( i když ne vylučně ) přinesly dvojí perspektivu ve zkoumání produkce vědeckého poznání , zaměřily se na kritiku stávajících struktur a procesů vytváření vědeckého poznání“ (Veselá 2006) Pohled na vědu ( budiž i sociologii ) z hlediska feministického hnutí lze rozdělit na několik proudů či etap , tak jak se feministické hnutí vyvíjelo. Jednotlivé kategorizace směrů sice vyvolávají diskuze avšak pro přehlednost a jednoduchost v oblasti daného tématu si je dovoluji použít. Liberální feminismus Byl ovlivněn myšlením jenž v devatenáctém století převládalo-socialismus a liberalismus . V tomto období , kdy hlavním cílem feministického hnutí bylo zajistit volební práva žen a jejich zrovnoprávnění bylo dosaženo mnoha cílů , bohužel na poli vědy byla kritizována spíše její praktická část . Do zájmu feministek se dostávala spíše otázka neúčasti žen na poli vědy než generová nevyváženost jejich výzkumu. Za zlom v tomto období můžeme považovat nástup feministického empirismu jenž byl epistemologickým východiskem liberálního feminismu. Zde se začínají ozývat hlasy po neutralitě a objektivitě vědy a začíná se řešit otázka diskriminace ve výzkumných praktikách, jejich generová nevyváženost a mnohdy sexistické závěry. Psychoanalytický feminismus Spadá do sedmdesátých let 20. Století a vychází především z feministické revize Freuda. Výraznou postavou tohoto období je Nancy Chodorov (1978) Problém „ ženské“ a „mužské“ vědy byl řešen právě v rámci této revize Freudova pojetí. Veselá (2006) toto období popisuje otázkou - „ pokud maskulinní charakter vědy skutečně prostupuje všemi jejími složkami od teorie , metodologie přes praktické fungování institucí , jaké důsledky z toho konstatování vyplývají pro feministické analyzy vědy?“ Odpověď je nejednoznačná , ženy ze své podstaty neprodukují lepší vědu,ale možná ji vytvářejí jiným způsobem než muži. Radikální feminismus „Tento proud v polemice s feminismem liberálním nevěří v možnost vytvoření „ dobré“ , neutrální vědy , ani ve změnu současné podoby vědy tím, že se zde bude vyskytovat větší množství žen , útočí na samé kořeny společenského řádu a vztahů mezi muži a ženami „(Veselá 2006) Dá se říci ,že radikální feminismus se snaží o kritiku vědy jako samotné ,skrze její maskulinní systém a napadá myšlenku generové neutrality ve vědě. Socialistický a marxistický feminismus Toto období je příznačné hlavně marxistickou ideologií . Třídní rovnost byla přenesena i na pole vědy a zastoupením žen v tomto oboru. „ co se týče teoretických východisek analýzy vědy a produkce vědění ,socialistický a marxistický feminismus se oproti liberalismu nespoléhá na pozitivistická východiska“ (Veselá 2006) Období mezi diferenčním a postmoderním feminismem Osmdesátá léta a počátek devadesátých ve dvacátého století je příznačný především vznikem feministické poziční teorie (teorie stanoviska).Tato teorie se snaží upřednostňovat ženskou perspektivu a poukázat na prvky nepostřehnutelné mužskému pohledu. Dále řeší prolínání těchto pohledů. Tato teorie vyvolala také vlnu kritiky a je považována za kontroverzní. Postmoderní feminismus Ze vzájemné kritiky a určitého rozkolu v rámci feministických teorií vzešel požadavek aby gender nebyl vnímán jako fixní kategorie. Vytváří totiž unifikovanou skupinu což bylo chápáno jako cesta zpět.Hlavní představitelkou této kritiky byla Judith Butler . Postmoderní feminismus redukuje feminismus na problematiku definice genderu a vzdaluje jej pak od řešení konkrétních problémů žen. (Veselá 2006) Závěr V této rešerši jsem se snažit o zachování původních myšlenek textu i přes mé parafrázování a subjektivní pohled na danou problematiku.Bohužel se mi na v tomto rozsahu nepodařilo obsáhnout dané téma v ucelenější formě a nezbyl mi prostor na jakési shrnutí. Literatura: Lehrer ,J.(2010) Jak se rozhodujeme Praha: Dokořán Disman ,M.(1993) Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum Veselá ,L. (2006) Feministická reflexe vědy Praha: FSV UK Zcela jste ignoroval anglicky psanou literaturu ke kursu, která se podrobně věnuje jednotlivým proudům feministické epistemologie a hlavně argumentům jejich kritiky. Takto lze rešerši zpracovat za půl hodiny – přeskakovat od jednoho hesla k druhému a vybrat pár vět jako charakteristiku jednotlivých prudů feminismu, které necháváte zcela nevysvětleny. V zadání jsem psal, abyste si vybrali jeden probém a šli do hloubky, jinak se text stává snůškou povrchních blábolů. Našel jste první co google vyhodí na dotaz „ feministická reflexe vedy“ a téměř celou rešerši zpracoval jako výtah z Veselé. A co za literaturu je Lehrer? Jak to souvisí s metodologií? Příští rešerši zpracujte na konkrétní téma z literatury například vyberte „standpoint epistemology“ (Veselá říká „teorie stanoviska“) a popište argumenty, zasaďte do kontextu vývoje, vymezte vůči pozitivismu a vysvětlete jak jsou v rámci daného směru pojímány základní kategorie jako je např. „pravda“ „objektivita“ „realita“ . ________________________________ [x1]Tohle namá smysl. Na tak malém prostoru nelze na tak široké téma napsat nic smysluplného.