Vítejte v dalším výukovém týdnu kurzu.

V předchozích hodinách jsme naznačovaly, že genderovanost mediálních obsahů formuje řada faktorů, jejichž podobu lze rozkrývat za pomoci nejrůznějších teoretických východisek, ať už se jedná třeba o feministickou filmovou teorii, obsahovou a diskurzivní analýzu či politickou ekonomii médií.

Poněkud jsme přitom upozadily další klíčové složky komunikačního procesu, a to produkci a recepci mediálního sdělení. V následujícím zadání se proto více zaměříme na téma "cílové skupiny" a na to, zda a do jaké míry lze cílovou skupinu vymezenou genderovými hranicemi re-definovat. Téma mužských/ženských světů je v médiích permanentně přítomné, ať již latentně nebo explicitně; jednoduše proto, že vyhovuje mediálnímu pojetí reality: dělí svět na dvě kategorie (my/oni), přičemž obě kategorie splňují podmínky snadné rozpoznatelnosti a čitelnosti. Definice cílové skupiny jako skupiny žen/mužů pak v sobě nese předpoklad kolektivně sdílené ženské/mužské identity. Neboli, mediální obsahy takto chápanou dělbu legitimizují. Je nasnadě, že z pohledu teorie genderu se tato  legitimizace musí jevit jako problematická.

To, jakou podobu mužských a ženských identit  média pomáhají utvářet, je dlouhodobě velmi oblíbeným tématem závěrečných bakalářských či magisterských prací na FSS MU. Svého času tématu propadla i tutorka kurzu. Text "Vlasta - všechny stránky ženy" zachycuje mimo jiné snahu o marnou (a z principu nemožnou) dekonstrukci "ženské identity" v časopise Vlasta. Článek Dany Řeháčkové se pak věnuje de-konstrukci maskulinní identity a v návaznosti na studia mediální recepce klade důraz na "vyjednávání mediálních obsahů". Seznamte se s oběma texty, které definují onen symbolický prostor genderu v daném médiu/médiích. Tyto příspěvky totiž nezpochybňují dělbu cílové skupiny z hlediska politické ekonomie média na mužskou a ženskou; případné východisko nachází v aktivitě čtenáře a jeho schopnosti text dekódova v závislosti na osobní životní situaci a zkušenosti. Problém tak převádějí do roviny individuální recepce.

Vůči tomuto "východisku" se vymezuje Iris Marion Young ve svém konceptu seriality. Young hledá odpověď na skutečnost, že "musíme být schopni popsat ženy jako sociální kolektiv, ale zjevně se nám to nedaří bez falešného, normalizujícího a vylučujícího esencialismu". Přečtěte si překlad jejího textu "Serialita genderu: úvahy nad ženami jako sociálním kolektivem" publikovaný v časopise Sociální studia 1/2008. Zkuste se inspirovat teoretickým přístupem Iris Marion Young k otázce ženské/mužské kolektivity v podobě mediálního publika, než se pustíte do plnění úkolu.

Zadání
Vaším úkolem v následujícím týdnu bude pokusit se nejprve definovat genderovou identitu, kterou utváří konkrétní pořad veřejnoprávní televize. Tedy pokusit se nalézt a pojmenovat normu, kterou daný pořad reprodukuje.

Následně budete mít za úkol napsat glosu, tj. analytický žurnalistický útvar, v němž budete s využitím sociologické reflexe takto pojmenovanou normu kriticky reflektovat.

Toto je velmi obecný rámec zadání, nyní konkrétněji. Budete mít na výběr jeden ze dvou pořadů, které ve vysílání veřejnoprávní televize svým dramaturgickým záměrem obsaženým mj. v názvu, personálním obsazení, výběru témat oslovují primárně publikum tvořené ženami; které nabízejí pohled na svět očima žen; respektive, které tak zpětně vytváří jistou "ženskou indentitu".

Prvním z nich je magazín Sama doma. Jak můžete zjistit z jeho webových stránek a ohlasů, jde o etablovaný pořad, sledovaný a oblíbený stálou diváckou skupinou; zároveň jde o formát, který je cílen na jasně genderované publikum s genderovaným poselstvím, a to i přes snahy občas pevné, esenciální kategorie překračovat - viz dramaturgický záměr pořadu (respektive něco, co se mu blíží).

Druhým je teprve druhým rokem vysílaný diskuzní pořad Tah dámou, který má nabízet komentář k aktuálnímu dění. Volí témata spjatá s politikou, objevují se však i diskuze ekonomické, kulturní, na téma sportu nebo samotné genderové otázky. V jeho základu je princip pozitivní diskriminace - ženy, které se méně často stávají subjekty veřejné debaty, zde dostávají prostor k vyjádření svého názoru, postoje, k prezentaci znalostí i zkušeností. Princip pozitivní diskriminace s sebou nese riziko, které kritici vyjádřili označeními  "dámská tlachárna" nebo "drbárna". Bohužel, dramaturgický záměr pořadu na jeho stránkách v současné době neobjevíte; nebo mě se to alespoň nepodařilo - určitá východiska nabízí první díl pořadu.

DOPORUČENÍ: VYUŽIJTE SVÉ ZNALOSTI DATABÁZE ANOPRESS A ZJISTĚTE, JAKÝ JE STÁVAJÍCÍ MEDIÁLNÍ OBRAZ POŘADU SAMA DOMA / TAH DÁMOU.

Pracovat budete tentokrát individuálně (zde je rozdíl oproti původnímu přepokladu avizovanému v sylabu). Nejprve si v Přihlašování k balíkům témat/variant zvolte, zda budete sledovat Tah dámou nebo Sama doma. Přihlašovat se můžete do půlnoci 30. 4. 2012 (pondělí). Poté byste měli zhlédnout nejméně tři díly vybraného pořadu; u pořadu Tah dámou prosím vyberte takové tři pořady, které uvádí vždy jedna z trojice moderátorek (tj. všechny tři vybrané díly by měla uvádět buď J. Voldánová, N. Fridrichová nebo M. Hergetová; jde o požadavek zohledňující skutečnost, že moderátorky a jejich komentátorky jsou výrazné osobnosti, což se promítá do celkového vyznění dílu a má za důsledek kolísající úroveň jednotlivých dílů). 

Poté sestavte seznam pěti charakteristik, kterými by bylo možné vystihnout identitu cílové skupiny daného pořadu. Například tvůrkyně pořadu Sama doma tvrdí, že "vychovávají generace maminek". Souhlasíte s takto definovaou cílovou skupinou? Pokud ano, vaše charakteristiky by měly zodpovědět, jaké tyto "maminky" jsou, jaké mají zájmy, schopnosti, životní cíle. Jakou ženu pořad oslovuje, tj. jakou ženskou identitu v důsledku konstruuje? 

Tah dámou zase otevírá svět aktuálního politického a společenského dění "očima žen". Kdo je ve světě tvořeném tímto pořadem ženou, jaké má vlastnosti, životní cíle, schopnosti, nebo třeba i jaká ideologie či feministická východiska jsou pro pořad typické?

Kategorie by měly odrážet celkové vyznění pořadu: zvolená témata, scénografii a vizáž vystupujících, zůsob komunikace - verbální i nonverbální projev, způsob vedení debaty, oslovování diváka/divačky, volbu jazykových prostředků atd. (Příklady - dichotomických - kategorií: aktivní-pasivní, rovnost-podřízenost, závislost-nezávislost, ambivalence-koherence, individualita-kolektivita; je však jen a jen na vás, nakolik zapojíte fantazii a jaké kategorie definujete, zda budou obecně analytické, nebo zda půjde o osobnější charakteristiky.)

Na základě takto připravené "půdy" zpracujete vlastní úkol. Tím je sepsání GLOSY na téma "Jakou identitu ,ženství' reprodukuje vybraný pořad veřejnoprávní televize a nakolik je tato identita obhajitelná z poučeného pohledu sociální teorie?" Jinak řečeno, stvrzuje či nabourává pořad esenciální ženství? Umožňuje ženám realizaci v rámci svobodně zvolené kolektivity, nebo je ukotvuje ve zvnějšku definovaném (např. patriarchálním) řádu? Výše zmíněný koncept seriality můžete, ale nemusíte, využít jako klíčovou analytickou kategorii, můžete se opřít i o jiné vám známé teoretické koncepty genderu.

Téma je vymezeno složitým akademickým jazykem. Vy však tvoříte žurnalistický útvar, který bude otištěn v jednom z celostátních českých deníků (MF Dnes, Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny). Váš text by tedy měl být výstižný, srozumitelný, s jasným argumentem - pointou. Rozsah glosy je 1300-1500 znaků (s mezerami). Termín pro odevzdání je půlnoc 6. 5. 2012 (neděle).

Glosa patří spolu s úvodníkem a komentářem mezi nejčastější analytické žánry (druhou hlavní skupinou žurnalistických žánrů jsou žánry zpravodajské). Analytický útvar by měl vycházet z faktů, k nim však přidává nové informace, hledá souvislosti a fakta zobecňuje. Za základ si komentář i glosa vybírají jednu událost, tu interpretují a hodnotí. Komentář by měl vycházet z dobrého obeznámení s danou problematikou, původně šlo o jakési rozšíření, obohacení zprávy. Glosa pak bývá vymezována jako stručný komentář, narozdíl od komentáře klade mnohem větší důraz na jazykovou stránku, uplatňuje prvky sarkasmu, ironie, metafory, směřuje k pointě. Základní sdělení glosy by mělo být obsaženo již v titulku, jako určitá "červená nit" nabízející čitelné stanovisko autora/autorky.

Kritéria hodnocení
- teoretické ukotvení, odraz zvolených charakteristik v textu novinářské glosy
- jednoznačnost, srozumitelnost, čtivost
- výstižnost hlavního argumentu
- jazykové zpracování

Přeji hodně inspirace i zábavy při plnění dalšího úkolu.

Stránky pořadu Sama doma

Stránky pořadu Tah dámou

Povinná literatura:

Young, I. M: Serialita genderu: Úvahy nad ženami jako sociálním kolektivem. Sociální studia 1/2008: Genderové re-konstrukce. FSS MU Brno 2008, s.121-142.

Doporučená literatura:

Binková P.: „Vlasta, všechny stránky ženy.“ Média a realita 2000, MU Brno 2000, s. 121-144.

Řeháčková D.: „Konstruování maskulinity v časopisech životního stylu pro muže.“ Sociologický časopis,  Sociologický ústav AV ČR, Vol. 42/2006, No. 2, s. 291-306.

Charlotte Brunsdon: „Identity in Feminist Television Criticism“, In: Feminist Television Criticism, Oxford: Clarendon Press, 1997, s. 114-125.

William Body: „Amatér, hospodyňka a prodejna. Propagace poválečné americké televize.“ Iluminace, Praha: Národní filmových archiv, 4/2005, s. 27-38.

Tento týden tutoruje Pavlína Binková. S vašimi dotazy se na mě prosím opět obracejte nejlépe v diskusním fóru.