Domácí násilí – téma pro média zajímavé i nezajímavé Bílý kruh bezpečí (BKB) byl založen v roce 1991. Organizace poskytuje právní, psychologické a sociální poradenství obětem kriminality a to bez ohledu na jejich pohlaví, věk či druh trestného činu. BKB je financován převážně státními dotacemi, zčásti pak z prostředků soukromých firem. Organizace vydává řadu publikací k problematice domácího násilí. Mimo výročních zpráv se jedná o různé formy informačních materiálů a čtvrtletně vydávaný zpravodaj. Organizace disponuje kvalitními webovými stránkami, kde lze nalézt přehledně podané, věcné i zajímavé informace o tématech, kterými se BKB zabývá. Při vyhledávání podkladů k mediální rešerši byla zvolena klíčová slova „Bílý kruh bezpečí and domácí násilí“. Bylo vyhledáváno v celostátních médiích, z nichž byly vyloučeny regionální a bulvární zdroje. Celkem bylo analyzováno 25 zdrojů, z nichž v šesti případech jde o rozhlasové zdroje (Český rozhlas 6 a Radiožurnál), v jednom případě je analyzován televizní vstup (PRIMA TV), ostatní podklady pocházejí z tisku (zde nejvíce zastoupeny Lidové noviny a Mladá fronta Dnes, méně pak Denik.cz, iDnes.cz, Euro, Hospodářské noviny a Právo). V roce 2011 je možné vysledovat určitá období, kdy je organizace v médiích zmiňována či přímo zastoupena intenzivněji, v jiných pak méně intenzivně. Zvýšená intenzita souvisí vždy s určitým aktuálním, resp. mediálně zajímavým, společenským trendem či událostí. Prvním takovým obdobím je březen-duben 2011, kdy řada médií zveřejňuje a komentuje statistiky o počtu vykázaných násilníků z domova, které byly publikovány právě Bílým kruhem bezpečí. Dalším intenzivnějším obdobím byl srpen 2011, kdy byla zavražděna brněnská spisovatelka Simona Monyová. Tento případ byl řadou médií publikován, některé zdroje pak ve zvýšené míře realizovaly diskuze na téma domácího násilí, které byly uvedeny právě zmíněným případem. V obou přístupech byl v této souvislosti často zmiňován právě BKB. Dalším, nicméně mírnějším, nárůstem intenzity publikování informací o BKB bylo pak září 2011, kdy organizace oslavila 20. výročí své existence. Intenzita začlenění BKB do jednotlivých zpráv v médiích se v roce 2011 pohybuje na škále od okrajových zmínek až po výstupy věnující se zcela a pouze organizaci BKB, což často kopíruje trend aktuálního zájmu o téma domácího násilí (souvisí tedy s výše zmíněnými obdobími většího či menšího zájmu médií o organizaci). V sedmi analyzovaných podkladech je BKB pouze zmíněn, případně uveden jako jedna z organizací, které pomáhají obětem kriminality. Nejčetnější skupinou (třetina zdrojů) v tomto ohledu jsou zprávy, v rámci kterých zástupkyně BKB krátce komentuje vybraný aktuální trend. V další skupině (tři zdroje) je zástupkyně BKB přizvána do odborné diskuze a dostává tak větší prostor k vyjádření se k tématům domácího násilí, jeho vývoje a legislativního rámce této problematiky. Zhruba čtvrtina zdrojů je pak intenzivně zaměřena pouze na organizaci BKB (zde se jedná zejména o články z období 20. výročí této organizace). Hlavní témata, kterým se uvedené podklady věnují, jsou: · nárůst domácího násilí; · další trendy ve zmíněné oblasti – rostoucí násilí na dětech, rodičích apod.; · možnosti pomoci obětem; · vykazování násilníků/ic z domova; · samotná činnost organizace BKB, průběh práce s oběťmi kriminality. Závěrečné shrnutí Organizace je v médiích vykreslována neutrálně nebo mírně pozitivně (jsou např. uváděny její zásluhy, dosavadní úspěchy apod.). BKB je v médiích zastupován především prezidentkou organizace – Petrou Vitoušovou, která bývá vyzývána ke komentování aktuálních událostí v problematice domácího násilí, k účasti v diskuzích apod. Jindy pak organizace figuruje jako zdroj informací, statistik apod. Na základě analýzy celostátních seriózních zdrojů v roce 2011 lze učinit závěr, že je BKB médii vnímán jako seriózní a kvalifikovaná organizace, jejíž zástupci zastávají expertní pozici a jsou médii sami vyzývání k vyjádření se k problému či jsou přizváni do odborných diskuzí (často i se zákonodárci). Organizace je intenzivněji zmiňována médii v obdobích, kdy se stává problematika domácího násilí aktuálnější či spíše mediálně zajímavější (např. násilí na známé osobnosti). I mimo tato období se organizace v médiích vyskytuje, ale v menší míře. Organizace ani její činnost není seriózními médii zkreslována, což může být dáno jistým respektem k ní a její práci, který je ze zpráv možné vnímat. Z vyjádření zástupkyně organizace i ze zpráv jako celku je často znát opravdová snaha pomoci obětem kriminality. Dalším výrazným rysem mediálního obrazu organizace a prostředkem k dosažení zmíněné snahy je vysoká míra podávání relevantních informací ať už popisného či poradenského charakteru.