Liberalismus - úvod Vladan Hodulák Osnova nKořeny liberalismu, vymezení nLiberalismus a MV nMír v liberalismu nLiberalismus a ekonomické faktory nLiberalismus a globalizace nTři tradice v liberalismu Vymezení liberalismu nZ latinského liber – příslušník třídy svobodných nVznik a vývoj liberalismu: noznačení politického postoje až od počátku 19. stol. nvyústění myšlenkového vývoje několika předchozích staletí – soubor několika teorií (spol. smlouva, klasická pol. ek.) nběhem let obrovský vzrůst vlivu – dnes považujeme řadu liberálních hodnot za samozřejmé nHlavní znaky liberalismu nprimát jednotlivce, svoboda, rozum, spravedlnost (vláda práva), tolerance, omezená vláda, soukromé vlastnictví, harmonie zájmů Liberalismus a MV nPolitický liberalismus lze rozdělit na nklasický (negativní svoboda, minimalistický stát) nmoderní (pozitivní svoboda, stát jako „tvůrce rovných příležitostí“) nLiberalismus lze dělit více způsoby nliberální internacionalismus, imperialismus, pacifismus nidealismus, liberální internacionalismus, institucionalismus a jejich neovarianty nLiberalismus v MV nstál ve formě idealismu u vzniku MV jako vědy nnejvýraznější opozice v MV vůči realismu nznačná roztříštěnost jednotlivých proudů Liberalismus a MV nHlavní znaky v MV nnormativita ninside-out approach nvíra v pokrok nstát není jediný aktér nbezpečnostní vztahy nejsou vždy primární nHlavní témata nmír nlidská práva ndemokracie nspolupráce nvolný obchod a vzájemná závislost Spolupráce×konflikt nSpecifický pohled na povahu člověka, harmonie zájmů nKonflikt je výsledkem nnedorozumění (nedostatek informací) nzlého úmyslu nPřirozeného stavu spolupráce lze dosáhnout nPoučením se z chyb pomocí rozumu, morální pokrok lidstva nUmožnění působení přirozených mechanismů (volná ruka trhu) nPnutí v liberalismu – člověk jako maximalizátor slasti (efektivita) × člověk usilující o rozvinutí svého lidského potenciálu (morálka) n Lidská práva nLidská práva jsou základním východiskem liberalismu jako takového, vláda práva je hlavním principem společenského uspořádání nSpolu s vírou v pokrok mají liberálové tendenci považovat lidská práva za univerzální a konečné stádium, k jejich aplikaci dojde nakonec všude nSnaha prosadit smluvní zakotvení lidských práv (Všeobecná deklarace lidských práv OSN 1948) nKritika nsnaha o prosazení lidských práv celosvětově není příliš úspěšná nspor mezi suverenitou státu a prosazováním lidských práv nlidská práva jak je chápe západ nemusí být univerzální – alternativní především asijské koncepce (ekonomická, kulturní, sociální práva) Liberalismus a kapitalismus nTrh vnímán jako prostor kde jednotlivci svobodně sledují své zájmy nLiberalismus je od počátku svázán s podporou tržního systému uvnitř státu a volného trhu navenek nDíky systému volného obchodu získávají všichni (komparativní výhoda) nTéma vzniku a růstu vzájemné závislosti nVazba volný trh – liberalismus obzvláště posílila od 80. let 20. stol. – téměř ztotožnění nKritika – systém volného trhu nevznikl spontánně, ale jako státní projekt dominantní velmoci, problematika vztahu volného obchodu a hospodářského rozvoje Demokracie, pluralita nLiberalismus prosazuje reprezentativní vládu, to ale nutně nemusí být vláda demokratická v dnešním smyslu nProblematika střetu vlády lidu (demokracie) a některých liberálních hodnot nRole transnacionálních vztahů a sítí, mezinárodní organizace nDemokratický mír Mír nLiberalismus je normativní – mír je cílem, ke kterému má směřovat mezinárodní společenství nMír je přirozený stav, války jsou vyvolávány uměle nZdrojem války jsou úzké skupiny lidí v autoritářských systémech, které z nich těží, případně vznikají nedorozuměním nLidé jsou racionální, společnost směřuje k pokroku – války budou zrušeny po zavedení liberálních vlád a systému volného obchodu nKritika systému rovnováhy moci – jakási elitářská dohoda v zájmu velkých mocností bránící seberealizaci člověka nObhajoba systému kolektivní bezpečnosti – konsistentní s liberální představou minimalistického státu a vládou práva, reprodukce domácího konceptu právního státu na mezinárodní vztahy Liberalismus a globalizace nGlobalizace je pro liberály zcela nová fáze kapitalismu (veskrze pozitivní) nčást liberálů ji zcela obhajuje (především neoliberální ekonomové) nčást liberálů ji kritizuje, ale vždy v rámci systému – globalizace je dobrá, jen její současná forma má některé odstranitelné nedostatky nZnaky núpadek moci národního státu nvětší vliv nestátních aktérů (nadnárodní korporace) nrozmach volného trhu a volného pohybu kapitálu (trh dokáže rozhodovat lépe než stát) nKritika – „liberální“ politika je ve skutečnosti mocenskou politikou konkrétních států (volný pohyb kapitálu, povaha volného trhu, rozpor mezi rétorikou a praxí) nAle – pokud se chtějí země rozvíjet není jiná cesta, než se do světové ekonomiky zapojit nV současné praxi de facto úplné vítězství liberalismu Liberální pacifismus nJ. Schumpeter nzkoumal mírotvorné účinky liberálních institucí a principů nzáklad LP – interakce kapitalismu a demokracie nImperialismus jako příčina válek, zdroje: nválečná mašinérie nválečnický instinkt nexportní monopolismus nDemokracie – omezuje válečnou mašinérii, válka prospívá pouze úzké menšině, žádná demokracie nebude hlasovat pro zájmy úzké menšiny nKapitalismus – volný obchod likviduje monopoly, válkou je mnohem obtížnější získat cizí zboží než obchodem nSchumpeter později uznal, že buržoazní republiky mohou být, pokud se to vyplatí, agresivní nKritika – materialismus, uniformní racionalismus Liberální imperialismus nN. Machiavelli nRepubliky nejsou pacifistické, naopak, je to nejlepší státní forma pro imperiální expanzi nMachiavelliho pojetí republiky nLidová×aristokratická republika nSíla republiky – dělba moci, stabilita a osobní svoboda vedoucí k jistotě vlastnictví a populační explozi nLogika liberálního imperialismu – lidé usilují o slávu a bohatství, pokud nebudeme usilovat o expanzi my, udělají to druzí – expanze je politická nutnost n Liberální internacionalismus nI. Kant nVysvětluje proč republiky nebudou válčit mezi sebou, ale s ostatními státy ano, a jak svět dospěje do stádia trvalého míru – idea demokratického míru nDefinitivní články nrepublikánská ústava státu npacifistická unie nkosmopolitní právo nZdroje článků nrepublika jako nejlepší forma státu pro ochranu občanů, důvod válek s neliberálními státy nmezinárodní právo (vnímání ostatních republik jako legitimních, stejné principy – odpor k neliberálním státům) nduch obchodu (kosmopolitní právo umožní existenci obchodu, který je výhodný) nTrvalý mír nvznikne jako důsledek mechanického přírodního procesu i proti vůli lidí a navzdory, či dokonce díky jejich neshodám spolupůsobením všech tří článků navšak i přesto je naplněním morálního poslání člověka njako důsledek společenské evoluce vychází z Kantovi osvícenské víry v pokrok