Vladan Hodulák Anglická škola §Od 60. let hlavně ve Velké Británii §Střední proud mezi realismem a liberalismem §Důraz na interpretativní přístup §Představa mezinárodních vztahů úMezinárodní systém úMezinárodní společnost úSvětová společnost §Představitelé – Buzan, Bull, Wight §Do jisté míry předchůdce konstruktivismu v MV § Sociální konstruktivismus - úvod §Vznikl jako důsledek debaty pozitivismus×postpozitivismus §V teoriích MV má reprezentovat most, střední cestu §Nejedná se o substantivní teorii typu realismu, liberalismu či marxismu §Jedná se spíše o sociální teorii, která se skládá z úOntologické roviny – co existuje, jak, a jak je to důležité úPředstavy o roli poznání a vědění při konstrukci reality úPřesvědčení, že stavba teorií v MV by měla být postavena na výše zmíněných ontologických a epistemologických základech ú Kritika dosavadních teorií §Kritika pozitivismu, ale podpora role vědy, snaha o nabídnutí alternativy §Stát zdaleka není jediným a hlavním aktérem §Kritika teorie racionální volby, aktéři nemají zájmy nezávislé na struktuře ve které existují §Podcenění role ideových faktorů, především norem §Vztah mezi agentem a strukturou úPovaha agentů nedeterminuje strukturu úStruktura nedeterminuje aktéra § Ontologie konstruktivismu §Povaha aktérů úČlověk primárně společenský tvor, důraz na roli identity úIdentita se utváří v čase na základě sociálních vztahů úDůležitost norem §Vztah mezi agentem a strukturou úVzájemně konstitutivní vztah mezi agentem a strukturou úStruktura objektivně existuje, je více než souborem jednání jednotlivců §Závislost na minulém vývoji (path-dependency) §Otázka existence reálného světa a vlivu materiálních faktorů §Realita je z části nedeterminovaná, nahodilá Sociální konstrukce reality §Způsoby poznání objektivní reality úRealita se nám sama odhaluje (pozitivismus) úRealita není objektivně poznatelná (poststrukturalismus) úRealita je nám zprostředkována jazykem, ne však ve své „skutečné“ podobě (sk) , poznání je konstruováno §Možnost hierarchizace výroků o světě úLidé sdílejí intersubjektivní (kolektivní) významy, ty jsou vytvářeny na základě pravidel (jazyka, komunity vědců) a tato pravidla nám umožňují rozhodnout o relevanci výroků §Důraz na kontext, možnost změny úNaše představa o konceptech jako válka, anarchie atd. je podmíněna historickými a zkušenostmi a kontextem, v čase se mění – změna intersubjektivních významů Podoba společnosti §Lidé jsou hlavními aktéry, nicméně existují i další, např. státy jsou za určitých okolností také aktéry §Aktéři jednají především na základě logiky vhodnosti (× logika výhodnosti) na základě norem §Poznání a normy úSe vytváří na základě komunikace s pomocí jazyka a jsou sdíleny intersubjektivně úvznikají při jednání agentů, při střetávání s realitou světa úAktéři mohou pomocí komunikace normy měnit §Realita MV je sociální konstrukce, vytvářena a udržována prostřednictvím diskurzu a praxe aktérů MV §Hlavní představitelé – Wendt, Olsen, Onuf, Kratochwil aj. Příklad – A. Wendt §Kritika neorealismu úPříliš materialistický úPodceňuje vliv struktury §Příklad sociální konstrukce anarchie – dána představami, které sdílí společenství států a které definují jejich vzájemný vztah §Kultury anarchie úHobbesovská úLockeovská úKantovská §Z každé kultury vyplývá určitá obecná identita státu, daná jeho vztahem k druhým Spory v rámci konstruktivismu §Konstruktivismus má problém s jednoznačným vymezením §Otázka epistemologie úPozitivismus ano či ne? §Otázka kauzality úMateriální×ideové příčiny §Vztah k racionalistickým teoriím úJe možná dělba práce? §Kdo je relevantní agent? ú