Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích „Obětí kyberšikany je téměř 60 procent českých teenagerů“ Statistická analýza dat, PSY717 Anna Marie Jičínská 385336, Psychologie – sociální práce Kombinované studium studium Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph. D. Mgr. Jan Širůček Mgr. Jan Šerek Datum odevzdání: 1. 5. 2012 Fakulta sociálních studií MU, 2011/2012 Na internetovém zpravodajství Novinky.cz byl dne 29. 4. 2012 zveřejněn článek „Obětí kyberšikany je téměř 60 procent českých teenagerů“. Tento článek působil jako jedna z hlavních zpráv na internetovém portálu Seznam.cz. Kyberšikana, nebezpečí sociálních sítí, internetový sexting, to jsou témata, která jsou v dnešní době velmi obávaná a diskutovaná. Stávají se „strašákem“ dnešních rodičů teenagerů a titulek tohoto článku, jejich strach podtrhuje. Proto na článek „kliknou“ a ptají se, zda není tou obětí právě jejich dcera/chlapec. Cílem mé práce je zhodnotit, jak novinový článek komunikuje s údaji a statistikami z výzkumné studie a zda novinový článek opravdu informuje spolehlivě o společenském problému kyberšikana. „Obětí kyberšikany je téměř 60 procent českých teenagerů“ Hned v perexu se dozvídáme, že více než polovina dětí v Česku se již stala obětí kyberšikany. Téměř každé desáté dítě přiznává, že se na ní samo podílí a dopouští se ponižování a urážení. Dále nás autor odkazuje na zdrojovou studii Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkumu se účastnilo 10830 mladých ve věku 11-17 let. Mezi monitorované jevy patřily například kyberšikana, sexting nebo sdílení osobních údajů na internetu. Výzkum ukázal, že s některou z forem či projevů kyberšikany se setkalo bezmála 57 procent českých dětí. 31 procent respondentů zažilo nejčastější formy šikany jako ponižování, urážení a ztrapňování. 21% procent dětí se pak v roli oběti setkalo s kyberšikanou prostřednictvím mobilních telefonů. Nejčastěji byly ke kyberšikaně využity sociální sítě, SMS a instant messengery. Dále skoro 10% dotázaných přiznalo, že se dopustili ponižování, urážení oběti na internetu. Asi deset procent respondentů zneužilo cizí účet k tomu, aby jeho majitele dostali do problémů. Rodičům by se s jakoukoliv formou šikany nikdy nesvěřilo 17% dětí. Výzkumná studie Výzkum Nebezpečí internetové komunikace III se zaměřuje na výskyt rizikového chování spojené s informačními a komunikačními technologiemi v populaci českých dětí. Mezi monitorované jevy patří kyberšikana, navazování virtuálních prostředků, sexting a sdílení osobních údajů. Výzkumu se zúčastnilo 10830 dětí ve věku 11 – 17 let z celé České republiky. S ohledem na počet dotazovaných byl výzkum orientován kvantitativně a jako výchozí výzkumná procedura byla zvolena metoda dotazníku. Ten čítal 71 položek (polytomických i dichotomických) a byl respondentům poskytnut elektronicky. Sběr dat probíhal po celý rok 2011. Získaná data byla převážně na nominální a ordinální úrovni měření. Data byla uspořádána do tabulek četností, popsána pomocí míry střední tendence a následně znázorněna graficky. K testování hypotéz byl využit test nezávislosti chí – kvadrát. Veškeré testování proběhlo na hladině významnosti – 0,01. A jak se liší nebo jsou zkreslená data v novinovém článku, který vychází z výzkumné studie? Podařilo se autorovi dobře zpracovat data a napsat věrohodný a srozumitelný článek? S ohledem na omezený prostor pro novinový článek, je předvídatelné, že některé informace autor bude muset zkrátit či zcela vynechat. Otázkou je, zda nevynechal některé důležité informace. Když jsem začala s komparací těchto dvou textů domnívala jsem se, že v novinovém článku dojde k úmyslnému zkreslení dat, aby był článek co nejčtenější. Myslela jsem, že autor podtrhne a zkreslí data, aby se kyberšikana opravdu jevila jako velká hrozba. Tato domněnka se mi nepotvrdila, avšak přestože autor článku hlavně přetiskuje relativní četnosti z výzkumu a dále je hlouběji neinterpretuje, tak jsem v článku narazila na několik nesrovnalostí. Hned v titulku jsem objevila první statistickou zkreslenou informaci. Může se zdát, že téměř 60% obětí, jak uvádí titulek, je to samé jako 56.7% obětí, které bylo doopravdy oběťmi kyberšikany. Avšak jeden ze závěrů studie byl mírný pokles obětí, z 60% na 56. 7%. Tento výsledek má být mírné pozitivní zlepšení, o kterém v novinovém článku není ani zmínky. Domnívám se, že tato informace nebyla uvedena záměrně, protože měl titulek „šokovat“ že téměř 60% dětí se stalo oběťmi. Další četnosti uvedené autorem v novinovém článku kopírují četnosti z výzkumné studie a nedochází u nich ke zkreslení či chybné interpretaci. Avšak moji další výtkou je autorovo implikování výzkumu na všechny české děti. Autor uvádí, že: „Výzkum ukázal, že s některou z forem či projevů kyberšikany se setkalo bezmála 57 procent českých dětí“. Ale dle mého názoru, výzkum nebyl proveden na reprezentativním vzorku, tudíž ho není možné implikovat na celou populaci. Autoři výzkumu uvádějí, že nedělali výběr respondentů ze základního souboru do výzkumného vzorku. Spoléhali na to, že dostanou reprezentativní množství dotazníků. Avšak porovnání počtu respondentů z jednotlivých krajů nám ukazuje, že se výzkumu účastnily děti hlavně z velkých měst. Nejvíce respondentů bylo z Prahy, Ostravy, Jihlavy a Brna. Je patrná velká nerovnoměrnost rozložení respondentů mezi jednotlivé kraje České republiky, například z libereckého kraje tvoří respondenti pouze 0,5% ze všech respondentů, oproti tomu v moravskoslezském kraji bylo více než 30% respondentů. Účast dětí z vesnic a malých měst je také minimální. Dle mého názoru tyto fakta mohly ovlivnit výsledky výzkumu. Protože se očekává, že děti ve velkých městech jsou vystaveny většímu riziku kyberšikany. Proto by autor článku neměl mluvit o všech českých dětech, ale pouze o dětech, které se zúčastnily výzkumu. Když celkově zhodnotím novinový článek, tak v článku nedošlo k výraznému zkreslení statistických informací za účelem zvýšené čtenosti, jak jsem se původně domnívala. Za další negativa tohoto článku avšak považuji nepřehlednost použitých dat a nedostatečnou interpretaci zkoumaných jevů a výsledků výzkumu. V krátkém textu uvádí autor mnoho číselných údajů bez vysvětlení a čtenář se po chvíli v textu ztratí. Myslím si, že se měl autor zaměřit pouze na některou z části výzkumu. Protože není možné obsáhlý výzkum interpretovat v krátkém novinovém článku bez toho, aniž by se nějakým způsobem zkreslila či poškodila data z výzkumu. Zdroje: „Obětí kyberšikany je téměř 60 procent českých teenagerů“. [online] Citováno 29. 4. 2012. Dostupné z http://www.novinky.cz/internet-a-pc/266020-obeti-kybersikany-je-temer-60-procent-ceskych-teenageru. html?ref=ostatni-clanky Nebezpečí internetové komunikace. [online] Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci. Citováno 29. 4. 2012. Dostupné z http://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/doc_download/39-nebezpei-internetove-komunikaceHYPERLI NK "http://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/doc_download/39-nebezpei-internetove-komunikace-3-201 1-2012"-3-2011-2012 10 bodů. Oceňuji hlavně úvahu o reprezentativnosti.