Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, PSY117 Magdaléna Nádvorníková 397599, Psychologie – Žurnalistika a mediální studia Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph. D. Datum odevzdání: 24. 5. 2012 Fakulta sociálních studií MU, 2011/2012 Shrnutí časopisové zprávy Krátká zpráva z časopisu Psychologie dnes informuje čtenáře o tom, že vysoký krevní tlak (TK) u všech [sj1] lidí snižuje schopnost „číst“ emoce. Podle interpretace studie mají lidé s hypertenzí problémy s rozpoznáváním výrazů zlosti, strachu, smutku a radosti ve tváři. Hůře interpretují i emocionálně laděný text. Původní studie a použité statistické metody Původní studie byla v celém svém rozsahu publikována v časopise Psychosomatic Medicine. Hypotézou bylo, že mezi hypertenzí a sníženou schopností rozpoznávat emoce (v textu i v lidské tváři) existuje souvislost. Studie byla provedena na souboru 106 Afro-Američanů (55 žen). Většinu vzorku tvořili lidé s nízkým socioekonomickým statusem (SES) a nízkým dosaženým vzděláním. K výzkumu byl užit Perception of Affect Test (PAT), v němž zkoumané osoby hodnotily výrazy ve tvářích a emocionální ladění vět. Zkoumáno bylo 7 emocí - štěstí, smutek, strach, hněv, znechucení, překvapení a neutralita. Účastníkům byly pomocí monitorovacího zařízení měřeny výše TK, srdeční výdej a odpor cévního řečiště. Jako ukazatel kognitivní kapacity byla užita zkouška MMSE (Mini Mental State Examination). Na základě jejích výsledků bylo identifikováno několik osob s podezřením na demenci. Celá statistická analýza byla provedena se statistickou průkazností p . Výsledek výzkumu byl stanoven na základě série regresních testů. Ze získaných dat bylo zjištěno, že PAT skóry záporně korelují se systolickým (r = -0,30) i diastolickým TK (r = -0,24), odporem cévního řečiště (r = -0,36) a věkem (r = -0,31; p hodnoty ). Byla zaznamenána pozitivní korelace se srdečním výdejem (r = 0,27), vzděláním (r = 0,38, p hodnoty ) a duševním stavem (r = 0,25). Na základě statistik vědci došli k závěru, že výše TK a odpor cévního řečiště souvisí se schopností rozpoznávat afekty. Zamyšlení nad interpretací výzkumu Vycházím z toho, že autorka se ve zprávě obrací k cílové skupině časopisu Psychologie dnes. Jelikož jde o české populárně naučné periodikum, předpokládám, že je orientováno na vzdělanou evropskou bělošskou populaci, kterou lze charakterizovat středním SES a průměrným (příp. i lehce nadprůměrným) IQ. Autorka tedy výsledky výzkumu aplikuje [sj2] na populaci, která je svými demografickými charakteristikami odlišná od zkoumaného vzorku. Redaktorka Psychologie dnes při tvorbě článku nevycházela z původního vědeckého výzkumu, ale ze zprávy v časopise Science Daily, což samo o sobě způsobilo nepřesnosti v interpretaci studie. V časopisovém článku není uveden jediný statistický údaj[sj3] . Nepřesnost interpretace studie spočívá především v tom, že autorka ignoruje proměnné, které mohly ve výsledcích výzkumu sehrát důležitou roli. Jednou z těchto proměnných je složení vzorku, které bylo tvořeno výhradně Afro-Američany. Výsledky studie získané na základě zkoumání afro-americké populace nemusí platit i pro evropskou bělošskou populaci. Mohou zde působit odlišnosti, které vznikly např. v důsledku rozdílného genetického a evolučního vývoje etnik.[sj4] Věk negativně koreluje s výsledky PAT skórů (r = -0,31; p hodnoty [sj5] ), což znamená, že se zvyšujícím se věkem výkonnost v testu afektů klesá. Do zkoumaného vzorku byly zahrnuty osoby od 21 do 92 let, průměrný věk činil 52,8 let. Vzhledem k nedostatku informací o věku čtenářů Psychologie dnes, nejsem schopna posoudit, zda je i věk jedním z důvodů, proč není možné výsledky výzkumu aplikovat na cílovou skupinu časopisu. Důležitou proměnnou je ale nízký socioekonomický status zkoumaných osob, se kterým souvisí i úroveň dosaženého vzdělání a velikost IQ. Ve vzorku se vyskytli jedinci, jejichž úroveň vzdělání odpovídala 3 letem školní docházky. S nízkou úrovní vzdělání se pojilo i nižší IQ, což potvrdila zkouška MMSE – u několika jedinců bylo diagnostikováno podezření na demenci. Korelace mezi výsledky PAT skórů a vzděláním byla pozitivní (r = 0,38, p hodnoty < 0,01). Nízká úroveň dosaženého vzdělání tedy mohla mít za následek nižší výkon v testu afektů.[sj6] Nízká vzdělanost a inteligenční úroveň zkoumaného vzorku proto neumožňují aplikovat výsledky studie na cílovou skupinu časopisu Psychologie dnes. Přesto je autorka článku na čtenáře vztahuje. Redaktorka ve zprávě navíc naznačuje[sj7] , že mezi vysokým krevním tlakem a sníženou schopností rozpoznávat emoce existuje kauzální vztah. Předmětem výzkumu ale nebyla kauzalita, nýbrž možná souvislost mezi těmito dvěma jevy. Studie tedy netvrdí, že hypertenze snižuje rekognici emocí, ale že lidé s vysokým tlakem mohou [sj8] mít sníženou schopnost rozpoznávání emocí. Její příčinou ale mohou být jiné faktory. Článek v Psychologii dnes je zavádějící především kvůli tomu, že v něm autorka neupozornila na demografické proměnné zkoumaného vzorku, které mohly výsledky studie značně ovlivnit a díky kterým nemohou být závěry studie zobecněny a vztaženy na cílovou skupinu časopisu. Redaktorka navíc čtenáře mystifikuje prohlášením, že hypertenze snižuje schopnost rozpoznávání emocí. Zdroje McCubbin, J. A. et al. (2011). Cardiovascular-Emotional Dampening: The Relationship Between Blood Pressure and Recognition of Emotion. Psychosomatic Medicine – Journal of Biobehavioral Medicine, 73, 743-750. Staženo 24. 4. 2012 z http://www.psychosomaticmedicine.org/search?fulltext=blood+pressure+emotion&submit=yes&x=0&y=0. Rodná, K. (2011). Máte vysoký krevní tlak. Psychologie dnes, 12, 6. Clemson researcher says high blood pressure may lead to missed emotional cues. (2011). Science daily. Staženo 24. 4. 2012 z http://www.clemson.edu/media-relations/3950/clemson-researcher-says-high-blood-pressure-may-lead-to -missed-emotional-cues/ Charakteristika cílové skupiny časopisu Psychologie dnes. Staženo 23. 5. 2012 z http://www.portal.cz/casopisy/pd/chcete-inzerovat-v-psychologii-dnes-/4570/ Úplně spokojen nejsem, protože se nevěnujete statistice/statistikám, ale reprezentativnosti. Úvaha tu v základu je, zkuste ale příště uvážlivěji poskytovat argumenty, a to jak po formální stránce (své interpretace musíte doložit, než je použijete jako argumenty), tak po obsahové (zkuste si zjistit, jak velké jsou genetické rozdíly mezi Afroameričanky a Evropany, genom už je rozlousknutý). Opravu přijímám, 10b SJ ________________________________ [sj1]Opravdu je tam explicitně „u všech“ nebo to jen z textu usuzujete? [sj2]Jak je aplikuje? Nemyslíte spíše „zobecňuje“? Proč myslíte, že jsou zde demografické charakteristiky důležité? [sj3]To by stálo za zamyšlení. [sj4]Když to nepodpoříte argumenty, zní to předsudečně. Popravdě, kdybyste takovou větu napsala na americké univerzitě, asi byste musela čelit nařčení z rasizmu. [sj5]toto slovo vynechte [sj6]Podle jaké teorie souvisí vzdělání se čtením emocí. PS. Pozor na terminologii. Affect v angličtině označuje obecně emoce, v češtině má afekt užší význam.. [sj7]Jakým způsobem to naznačuje? [sj8]Sníženou schopnost rozpoznávání emocí „může“ mít kdokoli. To jistě nebylo výsledkem výzkumu.