Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, PSY117 Magdaléna Nádvorníková 397599, Psychologie – Žurnalistika a mediální studia Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph. D. Datum odevzdání: 1. 5. 2012 Fakulta sociálních studií MU, 2011/2012 Shrnutí časopisové zprávy Krátká zpráva z časopisu Psychologie dnes informuje čtenáře o existenci vztahu mezi výškou krevního tlaku (TK) a schopností „číst“ emoce. Podle interpretace studie mají lidé s hypertenzí problémy s rozpoznáváním výrazů zlosti, strachu, smutku a radosti ve tváři. Hůře interpretují i emocionálně laděný text. Autorka při tvorbě článku vycházela z časopisu Science Daily, v němž byla publikována zpráva o výzkumu. V této zprávě jsem narazila na vyjádření jednoho z autorů studie, které bylo rovněž použito v článku v Psychologii Dnes. To mi potvrdilo domněnku, že autorka článku ani v nejmenším nevycházela z původní vědecké studie, nýbrž z jiného převzatého žurnalistického útvaru, který o této studii informoval. Tento fakt se podle mě znatelně projevil i na formě časopisové zprávy. Ta totiž neobsahuje jediný konkrétní statistický údaj a ignoruje některé důležité faktory výzkumu. Původní studie a použité statistické metody Původní studie byla v celém svém rozsahu publikována v časopise Psychosomatic Medicine – Journal of Biobehavioral Medicine. Hypotézou bylo, že vysoký TK způsobuje horší rozpoznávání pozitivních i negativních emocí, a to jak v textu, tak v lidské tváři. Studie byla provedena na souboru 106 Afro-Američanů (55 žen). Průměrný věk vzorku činil 52,8 let. Většinu vzorku tvořili lidé s nízkým socioekonomickým statusem (SES). K výzkumu byl užit Perception of Affect Test (PAT), v němž zkoumané osoby hodnotily výrazy ve tvářích a emocionální ladění vět. Bylo zkoumáno 7 emocí - štěstí, smutek, strach, hněv, znechucení, překvapení a neutralita. Během výzkumu byly účastníkům pomocí monitorovacího zařízení měřeny výše TK, srdeční výdej, odpor cévního řečiště a srdeční frekvence. Po získání PAT skórů byly vyloučeny outliery - 9 účastníků. Cronbachovy α pro každou úlohu a pro celý test byly následující: tváře 0.72 (n = 99); věty, 0.78 (n = 93); celkem 0.83 (n = 87). Konzistence a reliabilita testu tedy vyhovovaly požadavkům výzkumu. Jako ukazatel kognitivní kapacity byla použita zkouška MMSE (Mini Mental State Examination). Tento postup měl odlišit jedince s nižším IQ, kteří by mohli dosáhnout nižších PAT skórů a narušit správnost výsledků výzkumu. Vyskytlo se několik zkoumaných osob s podezřením na demenci. Celá statistická analýza byla provedena se statistickou průkazností p . Výsledek výzkumu byl stanoven na základě série regresních testů. Ze získaných dat bylo zjištěno, že PAT skóry záporně korelují se systolickým (r = -0,30) i diastolickým TK (r = -0,24), odporem cévního řečiště (r = -0,36) a věkem (r = -0,31; p hodnoty ). Byla zaznamenána pozitivní korelace se srdečním výdejem (r = 0,27), vzděláním (r = 0,38, p hodnoty ), duševním stavem (r = 0,25) a indexem tělesné hmotnosti (r = 0,20; p hodnoty ). Srdeční frekvence s PAT skóry výrazně nekorelovala. Na základě statistik vědci došli k závěru, že výše TK a odpor cévního řečiště jsou spojeny se schopností vnímat a rozpoznávat afekty. Účastníci studie ale dosáhli nižších PAT skórů než vzorek bělochů v předchozí studii Lanea a kol. To může být způsobeno právě nižší úrovní dosaženého vzdělání ve vzorku. Srovnání Originální studie vychází ze starších výzkumů, které se zabývaly obdobnou tématikou – tj. vztahem mezi funkcí centrální nervové soustavy a regulací TK. Hypotéza vychází především ze studie, která popsala negativní korelaci mezi TK a citlivostí na bolest. Zkoumaný vzorek předešlých výzkumů byl převážně tvořen bělošskou populací. Právě v tomto ohledu je studie, jíž se zabývám, odlišná. Zkoumanými osobami byli Afro-Američané staršího věku a s nízkým SES. Všichni pocházeli z předměstí Baltimoru, které je charakteristické výskytem drogově závislých, rozšiřováním sexuálně přenosných chorob a vysokou kriminalitou. Proměnné, se kterými vědci ve studii pracovali, proto znatelně odpovídají charakteristikám této komunity. Autoři studie sami upozorňují na to, že zkoumaný vzorek vykazoval nižší úroveň vzdělání a že se v něm pravděpodobně vyskytli jedinci s podprůměrnou inteligencí, která hraničila s demencí. Právě nižší úroveň vzdělání a IQ by mohly být příčinou nízkých PAT skórů – mohly se proto výrazně projevit na výsledcích výzkumu. Článek v Psychologii dnes tuto problematiku, na kterou vědci ve studii sami upozorňují, nebere v potaz. Vůbec se o ní nezmiňuje a výsledek výzkumu zobecňuje a předkládá jako hotovou věc. Chtěla bych upozornit i na to, že časopis Psychologie dnes je populárně naučné periodikum, z čehož usuzuji, že jeho cílovou skupinu tvoří vzdělaní a inteligentní lidé se zájmem o psychologii. Vzhledem k tomu, že vychází v České republice, kde převážnou část populace tvoří běloši, je tedy interpretace výzkumu zavádějící. Autorka se v článku obrací k bělošské populaci, která vykazuje odlišné charakteristiky než populace zkoumaná, a závěr, k němuž vědci ve studii dospěli, aplikuje i na ni.[SJ1] Zdroje McCubbin, J. A. et al. (2011). Cardiovascular-Emotional Dampening: The Relationship Between Blood Pressure and Recognition of Emotion. Psychosomatic Medicine – Journal of Biobehavioral Medicine, 73, 743-750. Staženo 24. 4. 2012 z http://www.psychosomaticmedicine.org/search?fulltext=blood+pressure+emotion&submit=yes&x=0&y=0. Rodná, K. (2011). Máte vysoký krevní tlak. Psychologie dnes, 12, 6. Clemson researcher says high blood pressure may lead to missed emotional cues. (2011). Science daily. Staženo 24. 4. 2012 z http://www.clemson.edu/media-relations/3950/clemson-researcher-says-high-blood-pressure-may-lead-to -missed-emotional-cues/ Na „srovnání“ jste si nechala jen půl strany; na zamyšlení, avizované nadpisem, poslední odstavec. Zkuste obrátit ten poměr popisování a zamýšlení. V jakém smyslu byl čtenář špatně informován? Proč? Jak to mohlo být snadno lépe? Práci nepřijímám. SJ ________________________________ [SJ1]Se statistikou to moc nesouvisí, ale souhlasím.