Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, PSY 117 Jiří Sláma 274356, Psychologie Fakulta sociálních studií MU, 2011/2012 Úvod Vybrána byla zpráva z 15.3.2012 internetového zpravodajského serveru Novinky.cz s názvem „Tři čtvrtiny Čechů považují zadluženost občanů za vysokou[A1] “ (autorem ČTK, zpráva byla tedy pravděpodobně celá v této podobě převzata). Ta vychází z tiskové zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s názvem „Názor na zadlužení obyvatel a státu“. Jedním z poměrně obvyklých jevů článků vycházejících z tiskových zpráv agentur provádějících průzkumy veřejného mínění je, že autoři takovýchto článků text těchto zpráv jednoduše okopírují a pouze zkrátí a mírně upraví, jelikož výstupy daných průzkumů veřejného mínění jsou shrnuty v oněch zprávách.[A2] Hlavním předpokladem možné špatné interpretace či dezinformace v tomto konkrétním případě tedy bude vynechání podstatných informací vlivem zkrácení výstupů originální zprávy. Shrnutí vybrané zprávy a statistických metod originálu Jak už bylo zmiňováno, závěry článku de facto kopírují ty z originální tiskové zprávy. Článek zmiňuje výsledky výzkumu názorů na míru a závažnost zadlužení státu i občanů podle Čechů, což rozvádí pomocí vybraných odpovědí a statistik z originálního zdroje, jako „tři čtvrtiny české populace mají obavy ze zadlužení občanů i státu“ či „pro třetinu lidí je zadluženost občanů velmi závažný problém“. Metodou sběru dat pak byl osobní rozhovor tazatele s respondentem. Data byla zaznačena pomocí celkem čtyř skládaných pruhových grafů, přičemž dva týkající se současné míry zadlužení ČR a občanů zobrazovaly poměr volby šesti různých možností odpovědi na dané otázky („velmi vysoká“ až „velmi nízká“ + „neví“), dva grafy pak možností pět („velmi závažný problém“ až „vůbec není problém“ + „neví“) a to na závažnost problému zadlužení občanů a samotné ČR. Výzkum vycházel z odpovědí 1054 respondentů zvolených pomocí kvótního výběru. Porovnání[A3] Ač jsou věty z originálu vytrženy a seskládány bez další úpravy, výsledek je vzhledem k rozsahu rozumný a dává smysl[A4] . V konečném hodnocení by se dalo říci, že původní předpoklad výraznějších změn článkem podaných informací v důsledku výběru prezentovaných faktů oproti originálu se nepotvrdil, podstatné[A5] autor článku zmiňuje. Originál[A6] porovnává současná data s minulostí, čímž informuje o sledovaném vývoji, v tomto případě o poklesu vnímání závažnosti i míry zadluženosti státu. Toto porovnání by v rámci informování bylo vhodnou součástí článku pojednávajícím o daném problému, samozřejmě však záleží, jaký cíl si autor článku vytýká. V tomto případě autor tuto skutečnost sice zmiňuje, ale další informace [A7] chybí. Informovat ve větší komplexnosti (než pouze sdělovat vybrané závěry výzkumu) rozhodně není od věci, jelikož lidé se k výsledkům výzkumů v dnešní době dostávají především cestou zpravodajských serverů, než prostřednictvím specifičtěji zaměřených internetových stránek.[A8] Článek z originálu přebírá také nepřesný výklad dat (alespoň podle toho, jak jsou uvedeny v grafu[A9] ), že „dohromady 15 % dotázaných v zadluženosti občanů nespatřuje problém“. To však není tak úplně pravda, konkrétní formulace platí pouze pro dvě procenta, dalších třináct procent jej vidí jako málo závažný problém. Sice jde o výklad prezentovaných výzkumných dat, ale ČTK zde zkopírovala větu z tiskové zprávy, tedy problém je spíše na straně CVVM. S tím souvisí nutnost konstatování, že podobně zpracované články na zpravodajských serverech (jako jakési opisy tiskových zpráv; dá se jich najít velká spousta) nevrhají nejlepší stín na kvalitu těchto článků [A10] a novinářskou práci tohoto typu vůbec, dá-li se v tomto případě vůbec mluvit o novinařině. Internetové zpravodajství je vzhledem k okamžitému efektu podané zprávy dané způsobem přenosu ani ne tak o kvalitě zprávy jako o rychlosti, což pochopitelně hlubším analýzám nepřeje. Musí zde fungovat důvěra novinářů v to, že tisková zpráva je bez dalších úprav použitelná do zpravodajství, ale ne za cenu naprosté rezignace na vlastní myšlení a schopnost deskripce vycházející ze získaných informací. Zajímavým pokusem by jistě bylo vydání tiskové zprávy (ač eticky pochopitelně problematické), která by záměrně fabulovala či nesprávně interpretovala pořízená výzkumná data a sledovat, které zpravodajské servery (a zda vůbec nějaké) by odhalily, že vypsané informace neodpovídají získaným datům v grafech. V dnešní době je člověk nucen pro zisk informací stále méně namáhat svůj mozek, když je má takovým způsobem „po ruce“ a „přítel Google“ dokáže najít odpověď prakticky na cokoliv; v případě analýzy statistických dat je to však velmi ošemetné, protože její výstupy mohou být znehodnoceny špatnou interpretací a vést k úplně jiným závěrům, které jsou pak dále rozšiřovány pomocí jednoduchého „copy and paste“ procesu, slepého přenosu informací. O to větší zodpovědnost mají společnosti a instituce vytvářející výzkumy, protože pokud udělají chybu, je zde vyšší pravděpodobnost, že nebude odhalena vzhledem ke dnešnímu způsobu poskytování informací na internetu – novinář primárně ne jako nositel detailní prověřené informace, ale především rychlý poskytovatel.[A11] Bohužel musím konstatovat, že v této podobě práce zdaleka nenaplňuje zadání… úvahy jsou buď velmi obecné a pro čtenáře v zásadě nehodnotitelné (nemám podklady k tomu, abych mohla vašim názorům a úvahám porozumět), velká část se vůbec netýká úvahy nad prezentováním konkrétní studie v konkrétním článku… Pokud budete chtít zůstat u stejného článku, bude potřeba jít v úvahách hodně do konkrétna a do hloubky (viz komentáře), případně si v tomto případě můžete zvolit i jiný článek a studii, kde bude jednodušší najít něco, nad čím uvažovat… Seznam zdrojů Ďurďovič, M. (2012): Názor na zadlužení obyvatel a státu. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Ověřeno ke dni 26.4.2012 (http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101251s_er120315a.pdf) ČTK (2012): Tři čtvrtiny Čechů považují zadluženost občanů za vysokou. Novinky.cz. Ověřěno ke dni 27.4.2012 (http://www.novinky.cz/domaci/262048-tri-ctvrtiny-cechu-povazuji-zadluzenost-obcanu-za-vysokou.html ) ________________________________ [A1]Pokud se nemýlím, tak jsme při zadávání prosili, aby se pokud možno nejednalo o průzkumy veřejného mínění (té statistiky je tam opravdu minimum a tedy je opravdu obtížné postavit na nich dobré úvahy a tedy i celou seminární práci… ale dá se ;) jsem zvědavá jak se vám to podařilo… [A2]Ano, to máte pravdu a je to asi i ten důvod, proč jsme je nechtěli… [A3]Nemá jít ani tak o porovnání (tzn. konstatování rozdílů), jako o úvahu… [A4]Chybí mi tu informace k tomu, abych mohla posoudit to co píšete… nakolik byly věty vytrženy z kontextu.. co tam chybělo a čím to, že Vám to vlastně nechybělo? (tzn. máte pocit, že i bez těchto informací dává výsledek smysl) [A5]A to je co? [A6]Myslíte tím původní studii? [A7]Jaké? [A8]Celé 2 odstavce jsou pro mě velmi obecné a nic neříkající… které informace byly podány, které chybí? U kterých si myslíte, že vynechání nevadí a proč? Které by naopak měly v článku být? Jaký to může mít dopad na čtenáře? To jsou ty úvahy, které jsme od vás očekávali… [A9]A v textu? [A10]Teď jsem se ztratila… nevrhají nejlepší stín na ty původní studie? Nebo na články obecně? (ale to je detail) [A11]Udělal jste celkem pěknou úvahu na téma internetového zpravodajství, bohužel poměrně mimo zadání