MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra psychologie Adéla Tofflová (UČO 363962) Psychologie - Sociologie bakalářské studium imatrikulační ročník 2010 Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat (PSY 117) Esej V Brně 28. 3. 2012 Obsah Úvod............................................................................................... ............................................. 3 Shrnutí............................................................................................ .............................................. 3 Zamyšlení.......................................................................................... ........................................... 4 Literatura a zdroje............................................................................................. ............................ 5 Úvod Pro tuto práci jsem vybrala článek, který vyšel 18. března 2012 v online magazínu deníku Právo a stránek Seznam.cz, „Manželé bývají spokojenější, než nesezdané páry, ale ne dlouho“ (Šára, 2012). Článek popisuje výsledky studie Kelly Musick a Larryho Bumpasse (2012), „Reexamining the Case for Marriage: Union Formation and Changes in Well-being“. Práce bude zamyšlením nad způsoby využívání statistických dat v populárních médiích, v tomto případě v internetovém deníku. Shrnutí Výzkumná studie Kelly Musick a Larryho Bumpasse (2012) se soustřeďuje na vliv přechodu mezi různými (rodinnými) stavy jedince, tedy přechody mezi stavem svobodným, bez kohabitace, stavem kohabitace a manželstvím[1] po dobu šesti let a pocitem štěstí a deprese, zdraví, sebevědomím a sociálními vazbami. Samo trvání bylo nakonec použito v kvadratické formě (namísto lineární, počet v měsících), bylo tedy rozděleno na 3 a 3 roky[A1] . Tato dichotomizace také napomohla určení a rozpoznání ne lineárních výsledků (např. kolísání pocitu štěstí čerstvě po změně stavu). Ač novinový článek hovoří o vzorku o velikosti 2737 párů[A2] , jednalo se o jednotlivce, z nichž 896 během šesti let vstoupilo do manželství, nebo kohabitace. Tato informace je v článku zdůrazněna i přes to, že v samotné interpretaci výsledků studie není tak potřebná[A3] , jako informace jiné (např. signifikance[A4] ), na druhou stranu jsou to jasně srozumitelná čísla, která mohou čtenářům dát jakousi představu o velikosti daného vzorku (Šára, 2012).[A5] Regresní analýza ukazuje, že existuje vztah mezi manželstvím, kohabitací a pocity radosti, deprese, sebevědomím a zdravím.[A6] Výsledky studie představují vyšší míru pocitu štěstí a sebevědomí u kohabitujících jedinců než u manželství, a vyšší míru zdraví u manželství, než u kohabitujících jedinců (Musick & Bumpass, 2012). Oproti tomuto výsledku článek čtenářům sděluje, že mezi manželstvím a soužitím jsou rozdíly malé a nevydrží dlouho. Rozdíly malé jsou, ale ne nesignifikantní, tvrzení o trvání je ve studii zmíněno, ale v kontextu čerstvého vztahu, kdy je pocit štěstí intenzivnější [A7] (Šára, 2012). Studie také obecně dokazuje, že lidé kohabitující, nebo manželé se cítí celkově šťastnější, mají méně depresivních symptomů, cítí se sebevědomější a zdravější než lidé, kteří žijí bez partnera. V dané studii vyšlo najevo, že šťastnější se cítí být páry vytvořené před třemi lety, páry vytvořené před 4-6 lety se cítí být již méně šťastné, stále však více, než jedinci žijící bez partnera (Musick & Bumpass, 2012). Novinový článek tyto informace však čtenáři sděluje způsobem, při němž má pocit, že lidé ve vztahu jsou sice šťastnější než lidé žijící bez partnera, ale toto štěstí má pouze krátké trvání [A8] (Šára, 2012). Výzkumná zpráva se také zabývá sociálními vazbami jedince před a po vstupu do kohabitace, či manželství, kdy bylo zjištěno, že lidé bez partnera komunikují s přáteli i rodiči častěji. Toto zjištění nebylo překvapivé[A9] , protože partneři tráví více času spolu, zajímavým výsledkem studie byla však neexistence rozdílu mezi kohabitací a manželstvím v tomto ohledu, což odporuje dosavadním poznatkům, které mluví o rozšiřování sociálních kruhů po vstupu do manželství (Musick & Bumpass, 2012). Novinový článek zde opět nepříliš vhodně vysvětluje tuto informaci jako důvod [A10] pro pokles pocitu štěstí u kohabitujících partnerů, či manželů (Šára, 2012). Zamyšlení Pokud bude v úvahu vzato pouze jádro daného novinového článku, tedy pocit štěstí u lidí žijících s partnerem a jeho pokles, lze říci, že se jedná o článek, který správně komunikuje část výzkumné studie. Bohužel i přes tuto obecnou správnost článku se zde objevují informace, které vedou k nesprávnému pochopení výsledků studie. Nelze tedy říci, že článek danou výzkumnou práci shrnuje přesně, zvláště co se týče popisu velikosti vzorku. Nejzávažnější chybou shrnutí studie je pravděpodobně implikace v článku, týkající se snížení intenzity vnějších sociálních vazeb po vstupu do soužití či manželství, jež mění důvody pro snižování pocitu štěstí v kohabitujícím vztahu. Dále pak název článku nepřesně vypovídá o výsledcích studie a v samotném článku není lépe osvětlen, říká tedy, že kohabitující i sezdané páry jsou šťastnější, než lidé žijící sami, ale toto štěstí netrvá dlouho, tedy že po tomto krátkém období mezi těmito stavy neexistuje v rámci pocitu štěstí rozdíl. [A11] Novinový článek se opakovaným sdělením subjektivity daného problému snaží o zmírnění zobecnění výsledků studie, nesděluje však možné rozdíly vzniklé ryze americkým vzorkem, nebo možným vlivem charakterových změn u zkoumaných osob atd. Celkově je možné říci, že článek se poměrně úspěšně snaží držet výsledků původní studie, což je vzhledem k bulvárnější povaze tohoto deníku, minimálně pro mě, překvapením. Oceňuji, že velkou část vaší práce tvoří zamyšlení a úvahy (i když ne jasně oddělené – vidím je už v sekci „shrnutí“ a v zamyšlení jsou jen obecněji řečeny tytéž věci). Přesto mám pár nejasností (viz komentáře), hlavně formulace některých vět není úplně jasná… K zamyšlení bych možná potřebovala konkrétní informace (např. co článek uvádí) a teprve pak poskytnout tu myšlenku, která vás vedla k tomu, že je to nějakým způsobem zavádějící… takhle jsem jako čtenář poněkud zmatená. Jinak je práce fajn a po mírném dopracování, o které vás tímto prosím (opravdu není třeba dodávat žádné nová témata, spíše utřídit a doplnit myšlenky) ji ráda přijmu. Literatura a internetové zdroje Musick, K. & L. Bumpass (2012). Reexamining the Case for Marriage: Union Formation and Changes in Well-being. Journal of Marriage and Family, 74, 1-18. Šára, F. (2012). Manželé bývají spokojenější, než nesezdané páry. Ale ne dlouho. Staženo 20.3.2012 z: http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/261979-manzele-byvaji-spokojenejsi-nez-nesezdane-pary-ale-n e-dlouho.html. ________________________________ [1] Jedná se tedy o možnosti: Svobodný -> svobodný; svobodný -> kohabitace; svobodný -> manželství; svobodný -> kohabitace -> manželství. ________________________________ [A1]Není mi úplně jasné co toto znamená nebo jak to fuguje (dohromady s tou kvadratickou formou – tu chápu :) [A2]Fajn postřeh [A3]Proč si to myslíte? Mohla by být za nějakých okolností přeci jen užitečná? Co kdybychom ji neměli?? [A4]V jaké podobě byste signifikanci chtěla v článku vidět? [A5]K čemu se vztahuje tento odkaz? …nepředpokládám, že by byla převzata celá úvaha [A6]Existuje souvislost mezi vším? Bylo by vhodné uvést alespoň to, která proměnná vstupovala do regrese jako závislá… a tohle uvádí studie, článek, nebo obojí? [A7]Přesně nerozumím tomu rozdílu… (u kohabitace nebo manželství je to vzhledem k čerstvosti vztahu)? [A8]Fajn, tomuhle rozumím J Možná mi trochu chybí vědět jak to článek sděluje (dozvídám se jen, že způsobem, při němž má čtenář pocit)… co je tam jinak, že má čtenář ten pocit? [A9]Nebylo překvapivé pro vás, nebo pro výzkumníky? (prosím jasně oddělovat) [A10]Co to znamená nepříliš vhodně? Ve studii to tedy do souvislosti nedávali?? [A11]Celý odstavec je pro mě hodně obecný a neříká nic, co by nebylo řečeno už výše…