Práce je spíš jednodušší, zabývá se poměrně triviálními sděleními. Požadavky plní spíše hraničně,
ale plní. 10 b Jan širůček

ZAMYŠLENÍ NAD KOMUNIKOVÁNÍM STATISTIKY V MÉDIÍCH


Ke své práci jsem si vybrala článek ze serveru Novinky.cz s názvem „Američtí vědci zjistili, že
zlomené srdce lze vyléčit“. Autor článku čerpá (dle v textu zmíněných zdrojů) ze serveru BBC News a
časopisu Journal of Cardiology, kde se mi podařilo dohledat původní výzkum.

Článek na Novinky.cz je v podstatě přeloženou, lehce zkrácenou, verzí publikovaného článku na BBC
News. Dá se tedy polemizovat, zda autor českého článku původní studii vůbec četl.


Studií o syndromu zlomeného srdce, odborně Takotsubo kardiomyopatie (TC), se chtěli vědci dozvědět
více o charakteristice, léčbě i historii této problematiky. Nalezení léku tedy nebylo primárním
účelem. Výzkum byl založen na odborné diagnostice u pacientů s akutními koronárními problémy.
Jednalo se o 70 pacientů ze dvou nemocnic  v Rhode Islandu, kteří byli vybráni z 19 180 lidí
s kardiální katetrizací na základě Mayo kritérií pro TC. 95% vzorku tvořily ženy po menopauze.
Výzkum probíhal od července 2004 do dubna 2008. Kontakt s pacienty byl udržován prostřednictvím
telefonních rozhovorů. Studie uvádí podrobný popis lékařských údajů, porovnání potíží u
jednotlivých členů vzorku, výsledky vyšetření EEG a další.

Průběžné údaje sumarizovali jako průměr +/- směrodatná odchylka, kategorické proměnné byly
prezentovány frekvencí i procenty a statistická významnost je p<0,05. Použili také chí kvadrát
testu dobré shody ke studiu rozdílů mezi skupinami.

Data byla uvedena přehledně v tabulkách, dalo se z nich tedy srozumitelně číst. Grafy byly použity
pouze dva, sloupcové, a týkaly se častostí výskytu kardiální katetrizace a syndromu TC
v jednotlivých měsících.

Léčba probíhala podáváním standardních kardiovaskulárních léků. Závěr není jednoznačný. Autoři
uznávají, že předchozí stresové faktory byly prokázány jen u 67% pacientů, zkoumaný vzorek byl malý
a tvořily ho převážně postarší ženy.


Článek je psán přístupněji čtenáři, bez odborných rozborů, ale s pár nesrovnalostmi. Správně uvádí
velikost vzorku, místo výzkumu, dobu trvání i nejčastěji podávané léky, u kterých oceňuji jejich
konkrétní názvy. Avšak již v úvodu se píše, že se všichni pacienti ze syndromu TC vyléčili, což
popírá primární studii. V ní se dočteme, že došlo k 3 úmrtím. Tato rozdílná tvrzení pokračují
v téže větě informací o 20% kriticky nemocných lidí ze vzorku. Výzkum ale shledal kriticky
nemocnými 11 pacientů, kteří tvoří z celkového počtu 70 přibližně 16%. Tato mylná informace se zde
vyskytuje ještě jednou. Už však ne jako 20%, ale „jedna pětina“. Nejspíše se snaží tímto opakováním
docílit u čtenáře dojmu, že se dočítá stále nové a nové poznatky. Tato strategie se zde objevuje
ještě podruhé – 67% a poté „dvě třetiny“ pacientů. Při prvním čtení jsem si to neuvědomila, na což
nejspíš autor spoléhá.


Před údajem 67% pacientů se v článku vyskytuje slovo „asi“, přitom ve studii je toto číslo jasné,
nijak zaokrouhlené. Možná má tato nejistota vyvolat u čtenáře dojem, že to mohlo být i více než
67%. U další interpretace tohoto čísla se také objevuje nejasná formulace – „Dvě třetiny pacientů –
v téměř všech případech šlo o ženy po menopauze- zakusily… stresující … událost.“ Není úplně
zřejmé, zda se tvrzení o ženách v menopauze týká celého vzorku nebo jen oněch dvou třetin pacientů.
Ze studie víme, že ze všech 70 pacientů tvořily ženy po menopauze 95%, ale pro laického čtenáře
může daná věta vytvořit dojem, že pouze ženy po menopauze zažily před hospitalizací stresové
situace, kdežto zbývající jedna třetina byla tvořena např. muži, které vedly k symptomům jiné
příčiny.


U příkladů emocionálního a fyzického strádání určitě nelze uvést všechny z primární studie. Dle
mého správně byly uvedeny dvě nejčastější možnosti u emocionálního strádání, ale u fyzického byla
druhá možnost- automobilová nehoda – uvedena jako nehoda malého motorového vozidla a zažil ji pouze
jeden člověk. Jako příklad mi tedy připadá nevhodná, když se nad ní nacházejí ještě tři častější
možnosti.


Autor v závěru uvádí, studie naznačuje spíše spojení syndromu TC spíše se srdečním svalem než
koronárními tepnami, ale ve výsledcích výzkumu jsem se nic takového nedočetla.


Celkově podává článek shrnutí základních údajů a nejasnosti mnou objevené možná nejsou pro běžného
čtenáře tolik důležité. Právě proto mi připadá toto zkreslování zbytečné. Taktéž i opakování údajů,
akorát jinými slovy. V textu chybí odborný popis i uvedení slabých míst výzkumu, která sám vědecký
tým přiznává. Po této zkušenosti budu určitě v budoucnu při čtení podobných článků pozornější.


ZDROJE

Medics ‚can mend a broken heart‘. (2009, 27.března). BBC news.

Staženo 22.4.2012 z http://news.bbc.co.uk/2/hi/health/7967660.stm


Američtí vědci zjistili, že zlomené srdce lze vyléčit. (2009, 28.března). Novinky .cz.

Staženo 20.4.2012 z
http://www.novinky.cz/koktejl/165052-americti-vedci-zjistili-ze-zlomene-srdce-lze-vylecit.html


R.A.Regnante et al.(2009). Clinical Characteristics and Four-Year Outcomes of Patients in the Rhode
Island Takotsubo Cardiomyopathy Registry. The American Journal of Cardiology. 103(7). Str.
1015-1019.

Staženo 20.4.2012 z http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0002914908022157?via=sd