17URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK V – ČÍSLO 6/2002 MĚSTO BRNO A DŮSLEDKY RŮZNÝCH FOREM URBANIZACE Ondřej Mulíček & Ida Olšová Brno je druhým největším městem České republiky s téměř 400 000 obyvateli (375 976 trvale bydlících obyvatel podle předběžných výsledků SLBD 2001). Jádrové území města se nachází v kotlině řeky Svratky, která společně s řekou Svitavou předurčuje prostoro− vý rámec města především na ose sever–jih. Rozloha města v jeho administrativních hranicích činí 23 000 ha, hustota zalidnění je 1 635 obyvatel/km2 . Přes určitou ztrátu vlivu po II. světové válce (zrušení zemského zřízení) a přes zaujmutí relativně periferní polohy po rozpadu Čes− koslovenska je Brno silnou metropolí Jihomoravského kraje s nadregionálními funkcemi. Brno je jednoznačným centrem dojížďky za prací, službami a kulturou. Zejména nabídka pracovních příležitostí, spolu s maloobchodní infrastrukturou, prostorově přesahují svým vlivem hranice brněnské aglomerace. Nadregionální úrovně dosahuje rovněž nabídka vzdělávání, především v oblasti vysokého školství. Aglomerace města může být rámcově vymezena územím okresů Brno−město a Brno−venkov, kde dochází – mimo intenzivních dojížď− kových toků – i k postupné prostorové expanzi jádrového území města do příměstského prostoru. Mezi nejmarkantnější známky toho− to vývoje patří zejména projevy rezidenční a komerční suburbanizace. Prostorový rámec suburbanizačních procesů Pro potřeby zkoumání suburbanizač− ních procesů je vymezení dotčeného území pouze na základě administrativních hranic okresů Brno−město a Brno−venkov příliš široké. Většina potenciálních proje− vů suburbanizace (tzv. „urban sprawl“) se realizuje buď v administrativních hrani− cích města, či v relativně úzkém a nesou− vislém kontaktním lemu. Na obrázku 1 jsou vytyčeny tři kvalitativně odlišné zóny, vymezené na základě morfologic− kých ukazatelů (charakter a hustota zástavby, dopravní spojení s jádrovým městem). Lze rozlišit kompaktní jádrové území města (zóna 1 – kompakt), okrajo− vé části města (zóna 2 – kontakt) a pří− městské oblasti mimo administrativní hra− nici města (zóna 3 – lem). Tab. 1: Hustota zalidnění v jednotlivých zónách kompakt kontakt lem počet 32,18 9,62 2,02 obyvatel/ha Pramen: ČSÚ, Předběžné výsledky SLDB 2001, MMR ČR, Územní identifikační registr Současná územní morfologie je dána mimo jiné historickým vývojem města a jeho předměstí. Zvláště zřetelné jsou rozdíly mezi historickým jádrovým úze− mím a obcemi připojovanými v průběhu 20. století. Významným mezníkem je vytvoření tzv. Velkého Brna v roce 1919, kdy se územní rozsah města zvýšil zhruba na sedminásobek. Takto připojené obce se Obr. 1: Vymezení problémových zón Územní plán města Brna uzemni_rozvoj_6.qxd 31.1.2003 10:51 StrÆnka 17 18 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK V – ČÍSLO 6/2002 však už ve většině případů staly součástí kompaktní zóny. Příměstský charakter si naopak zachovala řada městských částí připojených v několika dalších vlnách (Líšeň, oblast Brněnské přehrady, Bystrc, Holásky, Kníničky, Mokrá Hora, Útě− chov). Historické centrum města, v případě Brna relativně malé, bylo ovlivněno komercializací a prudkým rozvojem slu− žeb. Dochází zde k postupnému vytěsňo− vání rezidenční funkce (od roku 1991 došlo v městské části Brno−střed k úbytku trvale obydlených bytů o téměř 15 %) a posilování obchodní a administrativní role (v období 1997 −2000 došlo ve stej− ném území k nárůstu maloobchodní pro− dejní plochy o více než 30 %, což před− stavuje 2,4 m2 prodejní plochy na jednoho obyvatele). Prostorový vývoj v centru vede k fyzické obnově nemovitostí a k intenzivnímu využívání plochy. Nega− tivními důsledky je především zvýšená úroveň automobilové dopravy. Oblast vnitřního města je tvořena poměrně kompaktním prstencem (s vý− jimkou jižního, resp. jihovýchodního sekto− ru). Území s relativně souvislou obytnou zástavbou představují konsolidované oblas− ti, které však mohou být v některých přípa− dech ohroženy sociální degradací. Na dru− hou stranu lze v tomto prstenci rovněž vydělit oblasti se zřetelně vyšším sociálním statusem (centrální vilové čtvrti), které patří k těm nemnoha oblastem kompaktního jádra, v nichž dochází k alespoň minimál− ním pohybům na trhu se stavebními pozem− ky. Okrajové sídlištní celky jsou oblastmi s poměrně příznivou sociální skladbou, zatím pouze selektivně ohroženými sociální exkluzí a plošnou degradací. V řadě sídlišť probíhají programy humanizace obytného prostředí a bytového fondu. Nejdynamičtější současné změny se odehrávají v okrajových příměstských částech. Markantními projevy prostorové expanze jádrového města je masivní roz− voj bytové výstavby (zejména ve formě rodinných domů a rozsáhlých obytných kondominií) a boom velkoprostorových nákupních středisek. Demografický vývoj ve vztahu k suburbanizaci Pro zkoumání suburbanizace jsou významné migrační vazby na území aglo− merace. Do roku 1990 byly migrační vzta− hy s okresem Brno−venkov pro město Brno vždy ziskové. V 90. letech došlo ke změně situace a nyní je to právě zázemí města, které získává obyvatelstvo na úkor Brna. Cílem migrantů stěhujících se z Brna byly obce v blízkosti města, vzdá− lenější obce vykazovaly s Brnem již záporné migrační saldo. Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel v okresech Brno−město a Brno−venkov Pramen: ČSÚ, SLDB 1970, 1980, 1991 a Předběžné výsledky SLDB 2001 Při srovnání počtu trvale bydlících obyvatel dle SLDB v roce 1991 a roce 2001 můžeme vypozorovat některé obec− né vývojové trendy. Zřetelný je úbytek obyvatelstva centrálních oblastí města, způsobený jednak vysokým podílem poproduktivní složky populace, jednak vytěsňováním rezidenční funkce ze CBD (central business district – v podstatě širší historické centrum města). V období mezi sčítáními ztratila vymezená zóna 1 (kompakt) při− bližně 15 000 osob (relativní úbytek 7 %). rok 1970 1980 1991 2001 Brno−město 344 218 371 463 388 296 375 976 Brno−venkov 157 166 163 190 155 004 159 429 Obr. 2: Relativní přírůstek/úbytek trvale bydlících obyvatel za období 1991–2001 Pramen: ČSÚ, SLDB 1991, Předběžné výsledky SLDB 2001 Pramen: ČSÚ, SLDB 1991, Předběžné výsledky SLDB 2001 Obr. 3: Relativní přírůstek/úbytek trvale obydlených domů za období 1991–2001 Pramen: ČSÚ, SLDB 1991, Předběžné výsledky SLDB 2001 Obr. 4: Relativní přírůstek/úbytek trvale obydlených rodinných domů za období 1991–2001 109,9 uzemni_rozvoj_6.qxd 31.1.2003 10:51 StrÆnka 18 19URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK V – ČÍSLO 6/2002 Opačný vývoj se odehrává v zónách 2 a 3 (kontakt a lem). Jak vyplývá z přilože− ných kartogramů, okrajové oblasti města i příměstská zóna vně administrativní hra− nice zaznamenaly nárůst počtu obyvatel. V případě vybraných okrajových katastrů města šlo o důsledek dostavby sídlišť (Kamenný vrch), ale zejména v případě severních městských částí padá zvýšení na vrub přílivu suburbánních migrantů. Nej− silnější relativní nárůst dle vymezených zón zaznamenaly příměstské obce v těsné blízkosti města (105 %). Tento vývoj poměrně dobře koreluje s ukazateli bytové výstavby. Důvodem stěhování do zázemí města je především zlepšení podmínek obytného prostředí – důraz na environmentální kva− litu prostředí je klíčovým faktorem při volbě lokality. Mezi další důvody patří poptávka po bydlení v osobním vlastnic− tví, které lze realizovat na levnějších sta− vebních parcelách v suburbánu. Významu postupně nabývají i další subjektivní sti− muly, jako je např. vnímání „dobré adre− sy“, snaha o vyjádření náležitosti k určité sociální vrstvě. Bytová výstavba Územní diferenciace bytové výstavby kopíruje demografický vývoj v třech vymezených zónách. Opět dochází ke stagnaci a úbytku bytového a domovní− ho fondu v oblasti kompaktního jádra a jeho nárůstu v okrajových městských a příměstských oblastech. Pravděpodobně územně nejhomogennější nárůst lze zaznamenat v zóně 3 – lemu. Prvotní boom suburbánní výstavby v brněnské aglomeraci je možné datovat do druhé poloviny devadesátých let. Pře− vládajícím typem zástavby byly nízkopo− dlažní rodinné domy, budované v prvních letech především individuálními stavební− ky. Po určité prodlevě se vývoj přesunul do fáze podnikatelské komerční výstavby, která předznamenala určité snížení cen a zvýšení hustoty zástavby v jednotlivých lokalitách. Trend podnikatelské výstavby pokračuje do současnosti, byť pozname− nán určitou stagnací v tomto segmentu trhu, způsobenou vyčerpáním relevantní skupiny klientů. Změny v prostorovém rozložení průmyslu a služeb Klíčovým procesem, který určuje strukturu nových investic do území a výsledně i kvalitu suburbanizačních pro− cesů, je zejména restrukturalizace místní− ho hospodářství. Tento proces je ovlivňo− ván působením technologických změn ve výrobě a vznikem nových forem firemní− ho uspořádání. Tyto faktory pak nepřímo formují i vzorec prostorového rozložení jednotlivých typů výroby a služeb v rámci města. Dosavadní prostorový model uspo− řádání průmyslové výroby v Brně je v podstatě obrazem rozložení průmyslu z období industrializace města, který byl částečně modifikován socialistickou indu− strializací. Jako takový přestává vyhovo− vat post−fordistické organizaci výroby, v rámci které podniky vykazují odlišné nároky na lokalizaci a dostupnost. Poměrně velká pozornost je věnována prostorovému chování firem v územním měřítku regionálním. Šetření, popisujících lokalizační politiku ekonomických sub− jektů v rámci území města či aglomerace, však není mnoho. Při nedostatku empiric− ky ověřených dat je možné pouze nastínit možné scénáře, které mohou popsat či predikovat prostorové změny výrobního sektoru v Brně a jejich podíl na suburba− nizačních procesech. V případě stávajících průmyslových podniků dochází u většiny z nich k utlu− mení výroby či se jejich výrobní procesy modernizují, řada podniků nakupuje vybrané služby (dříve zajišťované vlastní− mi zdroji) u externích subjektů, dochází k silnému odlivu pracovníků. Původní výrobní areály tak přestávají být komplet− ně využívány a stávají se v některých pří− padech zatěžující položkou. U větších are− álů dochází často k atomizaci jejich vlast− nické a funkční struktury a k vytváření komplikovaných majetkoprávních vztahů (pronájmy, subpronájmy), mj. znesnadňu− jících zachycení jasného obrazu využití ploch ve městě. Staré výrobní prostory často nesplňují nároky na flexibilní změny výroby a výrobního zařízení, rovněž špat− ná dopravní dostupnost a komunikační infrastruktura omezují jejich další průmy− slové využití. U ekonomicky úspěšných firem, lokalizovaných nyní v tradičních průmyslových okrscích, lze tedy pravdě− podobně očekávat jejich přemístění do nových prostor, které vznikají v okrajo− vém lemu města. Právě lokalizace nových investic vytváří ostré územní rozhraní mezi cent− rálními oblastmi města a příměstským lemem. Prostorový vzorec umisťování no− vých investic je prostoupen tendencí k rozptýlené koncentraci. Tento centrali− zační trend má dvě příčiny – první z nich je snaha firem o zaujmutí takové pozice ve městě, která umožní co nejsnadnější pří− Pramen: ČSÚ, SLDB 1991, Předběžné výsledky SLDB 2001 Obr. 5: Relativní přírůstek/úbytek trvale obydlených bytů za období 1991–2001 relativní přírůstek/úbytek (%) kompakt kontakt lem – trvale bydlících obyvatel 93,6 101,8 104,7 – trvale obydlených domů 96,6 106,2 103,7 – trvale obydlených rodinných domů 98,8 106,3 105,4 – trvale obydlených bytů 95,7 107,1 106,9 Tab. 3: Relativní přírůstek/úbytek sledovaných ukazatelů v jednotlivých zónách za období 1991 – 2001 Pramen: ČSÚ, SLDB 1991, Předběžné výsledky SLDB 2001 uzemni_rozvoj_6.qxd 31.1.2003 10:51 StrÆnka 19 20 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK V – ČÍSLO 6/2002 stup k trhu. Příkladem mohou být investi− ce do logistických areálů, zaujímajících výhodnou dopravní polohu. Druhým z faktorů způsobujících vznik územních koncentrací výroby v příměst− ském pásu jsou ekonomické, resp. sociál− ní výhody územně propojené spolupráce vybraných organizací. Toto shlukování kooperujících firem bývá někdy označo− váno jako „clustering“. Typickým před− stavitelem clusteru těžícího ze spojení výzkumného a výrobního sektoru je Tech− nologický park Brno. Výsledná podoba lokalizačních prefe− rencí je však tvořena celým souborem činitelů – kromě ryze ekonomických jsou brány v potaz i faktory dostupnosti pozemků, infrastrukturního zabezpečení či kvality prostředí. Při určité míře zjednodušení lze rozli− šit několik lokalizačních typů na mikroú− rovni města. Zpracovatelský průmysl s vyšší přidanou hodnotou, speciální výro− ba, logistika spojená s finalizací výrobku a distribuce jsou typy závislými na dobré dostupnosti, zároveň jsou významně ovlivňovány dostupností vhodných po− zemků. Brněnská průmyslová zóna Čer− novická terasa, distribučně výrobní Cent− ral Trade Park Brno v Modřicích či zóna stejného charakteru v bývalém areálu Roučky – Slatina jsou prostorovým vyjá− dřením nároků tzv. „just−in−time“ výrob a služeb a z hlediska problematiky subur− banizace patří zatím k málo prozkouma− ným fenoménům v urbanistické struktuře města. Naproti tomu umístění výrobních a manažerských služeb zůstává tradičně centrální – roli zde hraje dostupnost pro− středky hromadné dopravy a relativní exkluzivita centrální polohy. Třetím typem pohybujícím se na pomezí výroby a služeb jsou vývojová pracoviště, centra zpracování dat (back offices) a technické podpory. Jejich pro− storové rozložení je obtížně předvídatelné – soubor lokalizačních faktorů je zde velmi rozmanitý a velmi často se do něj promítá konkrétní nabídka místa či „cor− porate identity“ dané firmy. Velký význam je přikládán kvalitě prostředí. V případě nových investic do výroby se většinou jedná o takové druhy produk− ce, pro jejichž lokalizaci se investorovi nevyplatí nákladné adaptace stávajících výrobních prostor ve městě. Z uvedeného vyplývá, že většina investorů upřed− nostňuje výstavbu na zelené louce před akvizicí a adaptací výrobních prostor v tradičních průmyslových okrscích města. Poněkud zjednodušeným pohle− dem se tak polarita mezi moderní dynamic− kou výrobou (představovanou zahraniční− mi investory) a upadajícími odvětvími (představovanými tradičními výrobci) promítá i do územní struktury města. Centrálně lokalizované tradiční průmyslo− vé areály jsou opomíjeny ve prospěch roz− vojových zón na okraji města či přímo v příměstském prostoru. Tato klasická situace může být v Brně ilustrována postupně probíhající degradací tzv. posvi− tavské průmyslové zóny, ve které se nyní nachází velký počet potenciálních brown− fields (v Brně lze v hrubém odhadu mluvit o cca 170 až 200 ha zdevastovaných a nevyužívaných ploch, existujících či potenciálních). V případě města Brna je nutné důvody malé atraktivity těchto tra− dičních areálů doplnit i o často nevyjasně− né majetkoprávní vztahy a rozsáhlé ekolo− gické zatížení (kontaminace). Odlišná situace panuje v oblasti trhu s kancelářskými prostory. Nízká poptávka je zatím uspokojována v rámci stávajících administrativních objektů či v rámci nemnoha nových projektů (M−palác, IBC) a zatím neotevírá prostor pro masivnější spekulativní výstavbu. Identifikace problémových příkladů suburbanizace Při srovnání negativních dopadů vyvo− laných jednotlivými kvalitativně odlišný− mi formami suburbanizace ve městě Brně je zřejmé, že úroveň rezidenční suburbani− zace či rozvoj průmyslu v kontaktním pásu města nejsou doposud příčinou výraznějších dopravních či prostorových střetů. Je to dáno zejména nízkou intenzi− tou těchto procesů ve srovnání s velkými aglomeracemi (např. Prahou). Jako potenciální nebezpečí pro vyvá− žený rozvoj města je ovšem vnímán dyna− mický rozvoj velkých nákupních center v okrajových polohách Brna, uvnitř i vně administrativní hranice města. Nekontro− lovaná komerční suburbanizace je pravdě− podobně jediným aspektem prostorového vývoje, který vyvolává relativně živou diskusi mezi místními odborníky, veřej− nou správou a developery. Výchozí podmínky pro současný bouř− livý rozvoj maloobchodu v Brně se příliš nelišily od situace v ostatních českých městech. Stav v 90. letech byl charakteri− zován nevyvážeností v rozložení maloob− chodní sítě na území města, nízkou kvali− tou i kapacitou zařízení a obecným nedo− statkem velkoprostorových nákupních jednotek. K výraznějšímu pohybu došlo až v roce 1996, kdy byl v severní části města otevřen první hypermarket v ČR (Globus). V následujících letech se Brno stalo významným cílem investic většiny velkých obchodních řetězců, které svou politiku zachycení se na českém trhu rea− lizovaly především prostřednictvím ma− sivní expanze velkých nákupních center. Pramen: ÚHA MMB, 2000 Obr. 6: Plošný standard podle jednotlivých městských částí (m2 prodejní plochy/počet obyvatel) uzemni_rozvoj_6.qxd 31.1.2003 10:51 StrÆnka 20 21URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK V – ČÍSLO 6/2002 Tento vývoj se odrazil především v prud− kém nárůstu kapacity maloobchodní sítě – plošný standard (prodejní plocha na oby− vatele) se zvýšil téměř o 1 m2 a Brno se tak přiblížilo charakteristikám typickým pro západoevropská města (plošný standard podle jednotlivých městských částí – obr. 6). Podstatně se změnila i velikostní struktura, kdy prodejní jednotky s plochou nad 5 000 m2 představují jednu třetinu cel− kové prodejní plochy ve městě. Z územního pohledu zůstalo rozložení maloobchodní sítě (v kategorii velkoploš− ných prodejních jednotek) nevyvážené. Zatímco v severním sektoru města fungu− jí pouze dvě velkoplošné prodejny (Glo− bus a OBI), je jižní část území těmito jed− notkami výrazně přetížena. Jde především o hypermarkety, Tesco, IKEA, Carrefour, Macro a Interspar, které společně se zábav− ním a nákupním centrem Olympia, leží− cím těsně za administrativní hranicí města, vytvářejí územní koncentraci ma− loobchodu v příměstské poloze. Je evidentní, že taková koncentrace maloobchodních a volnočasových aktivit se stala fenoménem, pro který se jen obtíž− ně hledají analogie v jiných českých měs− tech. Jednotlivé dopady tohoto vývoje lze kategorizovat na ekonomické, prostorové a sociální, s rozdílnými možnostmi regu− lace a koordinace. Mezi přímé dopady s jasnou kauzali− tou patří zvýšení dopravní zátěže na dotčené komunikační síti. Nevyvážené rozložení nákupních center přetěžuje nejen jižní dálniční tangenciálu, která se stává více než tranzitní komunikací tep− nou obsluhující jižní nákupní areály, ale rovněž generuje dopravu na ose sever–jih zasahující centrální části města. Dle provedených průzkumů dojížďky do realizovaných nákupních center v jižním sektoru lze konstatovat, že podíl zákazníků z města Brna nepře− sahuje 45 %, 55 % je minimálním podí− lem dojížďky z regionu, vzdálenějších okresů a Slovenska. Speciální sortiment (nabízený např. prodejnou IKEA) přitom vyvolává dojížďku až ze vzdálenosti 200 km. Přirozený růst dopravy na cent− rálních trasách nepřekračuje 5 %, největ− ší nákupní a zábavní areály Shopping Park a Olympia však zvyšují nárůst vozi− del o více než 40 %. Mezi nepřímé dopady prostorového umístění a rozsahu nákupních areálů patří změny v centrální části města, přesněji v jeho historickém jádru. Tyto změny jsou jen obtížně kvantifikovatelné a dají se dokumentovat pouze nepřímými ukazate− li, jako je změna sortimentu v jádru města („secondhandizace“ obchodní sítě), pokles obratu a tržeb, snižování návštěv− nosti centra, apod.). V současnosti probíhá diskuse nad tématy možné regulace dalšího vývoje maloobchodní sítě a jeho prostorové koor− dinace. Do této dlouhodobé debaty byly postupně zapojeni jak zástupci místní správy, tak odborní a akademičtí pracov− níci, NNO a zástupci vybraných investorů. Jednotliví zainteresovaní účastníci se roz− cházejí především v interpretaci současné situace a jejích dopadů na život města. Diskuse nad možnostmi regulačních opat− ření a zásahů ze strany radnice je význam− ně omezena platnou legislativou a vůlí místní správy k intervencím do ekonomic− kých vztahů. V kategorii měst střední veli− kosti, jejíž je Brno reprezentantem, není zatím obecně suburbanizace vnímána jako systémový problém a spíše jsou ad hoc řešeny její důsledky. Podklady: Arnold, L., Griffiths, G.(2000): A Stra− tegy for Industrial Land Reclamation in the Czech Republic. Report to CzechInvest Dohnal, V. (1998): Postoje staroused− líků k suburbánním migrantům – případo− vá studie v městské části Brno−Jehnice. Bakalářská práce. Fakulta sociálních stu− dií MU Brno. 71 s. Kučera, J. (1999a): Zahraniční inves− toři nám zatím věří. Ekonom č.5, s. 43 Kučera, J. (1999b): Prázdná kapsa sen nevyplní. Ekonom č.15, s. 57 Mulíček, O. (1999): Prostorové sub− urbanizační změny v JZ sektoru velkého Brna. Acta Facultatis Studiorum Huma− nitatis et Naturae Universitatis Prešovi− ensis XXXII – Folia Geographica č. 3, 63–66. Přikryl, Z. (1998): Jaké byty se staví v drážďanské aglomeraci? Urbanismus a územní rozvoj č.3, s. 28–31 Strategický plán města – koncept Pro− filu města, Strategických záměrů a Pro− gramových cílů, MMB, 2001 Sýkora, L., Kamenický, J., Haupt− mann, P. (2000): Changes in the spatial structure of Prague and Brno in the 1990s. Acta Universitatis Carolinae Geo− graphica XXXV (1), s. 61–76. Útvar hlavního architekta Magistrátu města Brna (2000): Problematika velkých nákupních center – regulace nebo libera− lizace. Interní materiál. Vaishar, A., Mikulík, O., Zapletalová, J., Barták, R., Dokoupil, M. (1995): Case Study: Brno. Moravian Geographical Reports 3 (1–2), s. 4–29 uzemni_rozvoj_6.qxd 31.1.2003 10:51 StrÆnka 21